Prostředky občanskoprávní ochrany všeobecného osobnostního práva © Vladimír Plecitý, 2007.

Prezentace na téma: "Prostředky občanskoprávní ochrany všeobecného osobnostního práva © Vladimír Plecitý, 2007."— Transkript prezentace:

1 Prostředky občanskoprávní ochrany všeobecného osobnostního práva © Vladimír Plecitý, 2007

2 Prostředky občanskoprávní ochrany podle § 13 a 16 OZ rozeznáváme : 1)Obecné 2)Zvláštní (specifické) Ad 1) k obecným prostředkům občanskoprávní ochrany všeobecného osobnostního práva řadíme : a)Obrannou svépomoc (§ 6, § 416 – 418) b)Ochranu poskytovanou příslušným orgánem státní správy (§ 5) c)Ochranu soudní (petitorní) – ta se dále rozlišuje na : aa) ochranu poskytovanou soudem před zahájením řízení bb) ochranu poskytovanou prostřednictvím předběžných opatření cc) ochranu poskytovanou prostřednictvím jiných žalob dd) ochranu prostřednictvím žaloby na náhradu škody

3 Ad 2) Z hlediska občanskoprávní ochrany fyzických osob má největší význam zvláštní soudní (petitorní) ochrana Jedná se o tyto občanskoprávní žaloby : a)Upuštění od neoprávněných zásahů (žaloba zdržovací – negatorní) a)Odstranění nepříznivých následků neoprávněných zásahů, resp. nastalého protiprávního – závadného stavu (žaloba odstraňovací) c) Poskytnutí přiměřeného zadostiučinění (žaloba satisfakční) Žaloba zdržovací - negatorní Nezbytnou podmínkou úspěšné žaloby na upuštění od neoprávněného zásahu podle § 13 je, aby neoprávněný zásah dosud trval, popř. pokračoval, anebo aby existovalo konkrétní nebezpečí (hrozba) jeho opakování v budoucnu (např. žalovaný vyhrožoval, že bude zásah opakovat). Žalobce má povinnost tvrzení, důkazní povinnost i důkazní břemeno.

4 Žaloba odstraňovací Při použití této žaloby je nezbytné, aby následky nastalého porušení osobnosti ještě trvaly, i když neoprávněný zásah sám již skončil (pominul) a dále aby bylo možno následky vzniklého porušení osobnosti fyzické osoby odstranit. Žaloba satisfakční Postižená strana má subjektivní právo a nárok na přiznání přiměřeného zadostiučinění, jak vyplývá ze znění § 13 odst. 1 OZ. Zadostiučinění podle § 13 spočívá v : morálním plnění (zadostiučinění – satisfakce nemajetková – morální peněžitém plnění (zadostiučinění – satisfakce majetková – v penězích)

5 V případě, že může být vzniklá nemajetková újma zmírněna některou z forem morálního zadostiučinění, má morální forma zadostiučinění přednost ! Novela, zákon č. 87/ 1990 Sb., zavedla v oblasti občanského práva nově možnost přiznat postižené osobě zadostiučinění v penězích (tzv. materiální satisfakci). Přiznání peněžní satisfakce předpokládá splnění zákonem kvalifikovaných podmínek podle § 13 odst. 2, kterými jsou : 1.Morální zadostiučinění se jeví v konkrétním případě nepostačujícím 2.Neoprávněným zásahem došlo ke snížení důstojnosti fyzické osoby či její vážnosti ve společnosti ve značné míře

6 Zadostiučinění v penězích plní pouze podpůrnou (subsidiární) funkci, tj. nastupuje vždy až poté, kdy morální zadostiučinění se ukázalo nepostačujícím zadostiučinění v penězích lze považovat za občanskoprávní prostředek výjimečného charakteru v tom smyslu, že jeho použití přichází v úvahu pouze, jestliže došlo ke snížení důstojnosti fyzické osoby anebo její vážnosti ve společnosti ve značné míře občanský zákoník pro poskytnutí zadostiučinění v penězích nestanoví žádný subjektivní předpoklad na straně původce neoprávněného zásahu – konkrétně zavinění. zadostiučinění v penězích neslouží v žádném případě k náhradě vzniklé škody, např. k náhradě ztráty na výdělku. Charakteristika zadostiučinění v penězích : Z hlediska výše (částky) finanční satisfakce musí být podle zákona přiměřená ! Pro určení výše přiměřeného zadostiučinění stanoví zákon dvě kriteria : 1.Závažnost vzniklé újmy 2.Okolnosti, za kterých k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo