Právní subjektivita Pojem a dělení 3. přednáška (1. 3. 2010)

Prezentace na téma: "Právní subjektivita Pojem a dělení 3. přednáška (1. 3. 2010)"— Transkript prezentace:

1 Právní subjektivita Pojem a dělení 3. přednáška (1. 3. 2010)

2 Právní způsobilost subjektů Právní způsobilost subjektů dělíme na způsobilost mít práva a povinnosti (tj. právní subjektivitu) a jednak způsobilost k (právním či protiprávním) úkonům. Právní způsobilost subjektů dělíme na způsobilost mít práva a povinnosti (tj. právní subjektivitu) a jednak způsobilost k (právním či protiprávním) úkonům. Subjekty rozumíme osoby, tzn. osoby fyzické (lidé) a osoby právnické (zejména obchodní společnosti, orgány veřejné moci a také stát). Subjekty rozumíme osoby, tzn. osoby fyzické (lidé) a osoby právnické (zejména obchodní společnosti, orgány veřejné moci a také stát).

3 Právní subjektivita Právní subjektivita je způsobilost mít práva a povinnosti, tj. způsobilost být právním subjektem. Právní subjektivita je stanovena normami práva, tedy platným právem České republiky. Ten, kdo má právní subjektivitu, je oficiálním nositelem práv a povinností. Právní subjektivita je způsobilost mít práva a povinnosti, tj. způsobilost být právním subjektem. Právní subjektivita je stanovena normami práva, tedy platným právem České republiky. Ten, kdo má právní subjektivitu, je oficiálním nositelem práv a povinností.

4 Způsobilost k právním úkonům Aby se ten, kdo má způsobilost k právům a povinnostem, stal subjektem určitého oprávnění či povinnosti, je třeba určitého relevantního chování, se kterým právo spojuje vznik, změnu či zánik určitého práva či povinnosti. Takové chování vyžaduje určitý stupeň vyspělosti vůle a intelektu způsobilost k úkonům, tedy způsobilost vlastními úkony zakládat, měnit či rušit právní vztahy (vlastními úkony nabývat práva a povinnosti). Aby se ten, kdo má způsobilost k právům a povinnostem, stal subjektem určitého oprávnění či povinnosti, je třeba určitého relevantního chování, se kterým právo spojuje vznik, změnu či zánik určitého práva či povinnosti. Takové chování vyžaduje určitý stupeň vyspělosti vůle a intelektu způsobilost k úkonům, tedy způsobilost vlastními úkony zakládat, měnit či rušit právní vztahy (vlastními úkony nabývat práva a povinnosti).

5 Příklad Jak jsme si již dříve řekli, každý je subjektem práv. To znamená, že i např. malé dítě má právo vlastnit majetek (je nositelem vlastnického práva). Nemůže však se svým majetkem samostatně nakládat. Nemůže tedy uzavírat např. darovací smlouvy, kupní smlouvy, smlouvy o dílo a také pořídit závěť a to z toho důvodu, že není schopné, vzhledem k svému věku, posoudit závažnost těchto právních úkonů (smluv a závěti). Nemá tedy způsobilost k právním úkonům, i když je nositelem práva. Způsobilost k právním úkonům získá plně až dosažením 18. roku svého věku. Jak jsme si již dříve řekli, každý je subjektem práv. To znamená, že i např. malé dítě má právo vlastnit majetek (je nositelem vlastnického práva). Nemůže však se svým majetkem samostatně nakládat. Nemůže tedy uzavírat např. darovací smlouvy, kupní smlouvy, smlouvy o dílo a také pořídit závěť a to z toho důvodu, že není schopné, vzhledem k svému věku, posoudit závažnost těchto právních úkonů (smluv a závěti). Nemá tedy způsobilost k právním úkonům, i když je nositelem práva. Způsobilost k právním úkonům získá plně až dosažením 18. roku svého věku.

6 Sečteno a podtrženo Všechny osoby mají právní subjektivitu (tj. způsobilost mít práva a povinnosti a to bez ohledu na věk nebo duševní vyspělost), ale ne všichni mají způsobilost k úkonům. Způsobilost k úkonům můžeme dále rozvést na Všechny osoby mají právní subjektivitu (tj. způsobilost mít práva a povinnosti a to bez ohledu na věk nebo duševní vyspělost), ale ne všichni mají způsobilost k úkonům. Způsobilost k úkonům můžeme dále rozvést na  způsobilost k právním úkonům  způsobilost k protiprávním úkonům (deliktní způsobilost), tzn. jednak se chovat v rozporu se zákonem, ale také nést za toto chování odpovědnost a následky. I tato způsobilost vyžaduje určitý stupeň stavu vědomí a vůle, tzn. že ji nemusí mít každý.

7 Fyzické osoby – Právní subjektivita Fyzickou osobou je každý člověk bez ohledu na státní občanství, pohlaví,… Fyzická osoba musí mít právní subjektivitu. Občanský zákoník, kde je tato problematika upravena, hovoří o způsobilosti k právům a povinnostem Způsobilost k právům a povinnostem vzniká narozením. Občanský zákoník tuto způsobilost dává i již počatému dítěti (nasciturus) - za předpokladu, že se narodí živé (umožnění dědit pohrobkovi; když se nenarodí živé, hledí se na situaci tak, jakoby nikdy práv a povinností nenabylo). Fyzickou osobou je každý člověk bez ohledu na státní občanství, pohlaví,… Fyzická osoba musí mít právní subjektivitu. Občanský zákoník, kde je tato problematika upravena, hovoří o způsobilosti k právům a povinnostem Způsobilost k právům a povinnostem vzniká narozením. Občanský zákoník tuto způsobilost dává i již počatému dítěti (nasciturus) - za předpokladu, že se narodí živé (umožnění dědit pohrobkovi; když se nenarodí živé, hledí se na situaci tak, jakoby nikdy práv a povinností nenabylo).

8 Fyzické osoby – Právní subjektivita Právní subjektivita trvá po celou dobu života, tzn. nelze jí někomu odebrat ani omezit, nelze se jí vzdát. Zaniká až smrtí fyzické osoby (okamžik smrti je stanoven v zápise o ohledání mrtvého lékařem a matrikou je potom vystaven úmrtní list). Když nemáme možnost ohledat mrtvého, ale z jiných důkazů je nepochybné, že osoba určitý časový okamžik nepřežila (katastrofy), existuje institut prohlášení soudem za mrtvého. Když se zjistí, že osoba žije, soud bez návrhu rozhodnutí změní či zruší. Soud také může prohlásit za mrtvou nezvěstnou fyzickou osobu, jestliže vzhledem k okolnostem (trvání nezvěstnosti, věk, zdravotní stav) lze důvodně usuzovat, že fyzická osoba již nežije (tzv. prohlášení za mrtvého na základě velké pravděpodobnosti smrti - uvede se předpokládaný den smrti). Právní subjektivita trvá po celou dobu života, tzn. nelze jí někomu odebrat ani omezit, nelze se jí vzdát. Zaniká až smrtí fyzické osoby (okamžik smrti je stanoven v zápise o ohledání mrtvého lékařem a matrikou je potom vystaven úmrtní list). Když nemáme možnost ohledat mrtvého, ale z jiných důkazů je nepochybné, že osoba určitý časový okamžik nepřežila (katastrofy), existuje institut prohlášení soudem za mrtvého. Když se zjistí, že osoba žije, soud bez návrhu rozhodnutí změní či zruší. Soud také může prohlásit za mrtvou nezvěstnou fyzickou osobu, jestliže vzhledem k okolnostem (trvání nezvěstnosti, věk, zdravotní stav) lze důvodně usuzovat, že fyzická osoba již nežije (tzv. prohlášení za mrtvého na základě velké pravděpodobnosti smrti - uvede se předpokládaný den smrti).

9 Fyzické osoby – Způsobilost k právním úkonům Způsobilost k právním úkonům (dříve svéprávnost) - možnost vlastními právními úkony nabývat práv a povinností vzniká postupně a může být podle zákona rozhodnutím soudu omezena, či jí může být člověk zbaven. V plném rozsahu se nabývá zletilostí, tzn. že vzniká dosažením věku 18 let. Zletilost může nabýt i osoba mladší 18 let a to uzavřením manželství po 16 roku na základě povolení o uzavření manželství, o kterém rozhodne a vydá ho soud. Takto získaná zletilost se neztrácí, ani kdyby bylo manželství rozvedeno, platí však pouze pro sféru občanskoprávních vztahů. Pro úplnou svéprávnost se požaduje neporušenost vůle a jistý stupeň mravní a rozumové vyspělosti, tj. takový, který odpovídá způsobilosti 18letého člověka. Způsobilost k právním úkonům (dříve svéprávnost) - možnost vlastními právními úkony nabývat práv a povinností vzniká postupně a může být podle zákona rozhodnutím soudu omezena, či jí může být člověk zbaven. V plném rozsahu se nabývá zletilostí, tzn. že vzniká dosažením věku 18 let. Zletilost může nabýt i osoba mladší 18 let a to uzavřením manželství po 16 roku na základě povolení o uzavření manželství, o kterém rozhodne a vydá ho soud. Takto získaná zletilost se neztrácí, ani kdyby bylo manželství rozvedeno, platí však pouze pro sféru občanskoprávních vztahů. Pro úplnou svéprávnost se požaduje neporušenost vůle a jistý stupeň mravní a rozumové vyspělosti, tj. takový, který odpovídá způsobilosti 18letého člověka.

10 Právní úkon jako projev vůle Jelikož je právní úkon (např. podpis kupní smlouvy) vlastně projevem vůle, je třeba k tomu, aby osoba mohla činit právní úkony, neporušenost její vůle a také to, aby byla na určité intelektuální výši. Je potřeba aby tato osoba byla schopná posoudit charakter svého jednání, jeho přiměřenost a následky (co podepisuji, proč to podepisuji a jaké to pro mě bude mít následky) a je také nutné, aby osoba byla schopná své jednání ovládat. V případě, že je vůle osoby porušena nebo není potřebně intelektuálně vyspělá, je možné její způsobilost k úkonům omezit, nebo tuto osobu této způsobilosti zbavit. Jelikož je právní úkon (např. podpis kupní smlouvy) vlastně projevem vůle, je třeba k tomu, aby osoba mohla činit právní úkony, neporušenost její vůle a také to, aby byla na určité intelektuální výši. Je potřeba aby tato osoba byla schopná posoudit charakter svého jednání, jeho přiměřenost a následky (co podepisuji, proč to podepisuji a jaké to pro mě bude mít následky) a je také nutné, aby osoba byla schopná své jednání ovládat. V případě, že je vůle osoby porušena nebo není potřebně intelektuálně vyspělá, je možné její způsobilost k úkonům omezit, nebo tuto osobu této způsobilosti zbavit.

11 Omezení nebo zbavení fyzické osoby k právním úkonům Způsobilost k právním úkonům může být omezena Způsobilost k právním úkonům může být omezena a)ze zákona (§ 9 OZ) – a to v důsledku nedostatku věku. b)rozhodnutím soudu o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům (§ 10 OZ) – v důsledku duševní poruchy či nadměrného požívání omamných prostředků.  § 10 odst. 1 – „Jestliže fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen přechodná, není vůbec schopna činit právní úkony, soud ji způsobilosti k právním úkonům zbaví.“  § 10 odst. 2 – „Jestliže fyzická osoba… je schopna činit jen některé právní úkony, soud její způsobilost k právním úkonům omezí a rozsah omezení v rozhodnutí určí.“ c) ze zákona, jestliže osoba jejíž způsobilost nebyla omezena, vykonává právní úkon v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou (§ 38 odst. 2 OZ).

12 Omezení nebo zbavení fyzické osoby k právním úkonům Ad a) Nezletilci mají také způsobilost k právním úkonům, ale pouze k těm, které odpovídají jejich rozumové a volní vyspělosti. Rozumová a volní vyspělost nezletilce se stanoví pouze obecně vzhledem k jeho věku, ne tedy případ od případu (nelze proto uzavřít s dítětem, byť i geniálním ekonomem, kupní smlouvu, jejímž cílem je prodej nemovitosti v hodnotě 1 000 000,- Kč. Takovému géniovi lze prodat balíček gumových medvídků). Ad a) Nezletilci mají také způsobilost k právním úkonům, ale pouze k těm, které odpovídají jejich rozumové a volní vyspělosti. Rozumová a volní vyspělost nezletilce se stanoví pouze obecně vzhledem k jeho věku, ne tedy případ od případu (nelze proto uzavřít s dítětem, byť i geniálním ekonomem, kupní smlouvu, jejímž cílem je prodej nemovitosti v hodnotě 1 000 000,- Kč. Takovému géniovi lze prodat balíček gumových medvídků).

13 Omezení nebo zbavení fyzické osoby k právním úkonům Ad b) Jedná se o případy narkomanů a těžkých alkoholiků. Omezením může být např. to, že osoba nesmí disponovat částkou větší než 500,- Kč (lidově se tomu říká, že má „papíry na hlavu“). Rozdíl mezi zbavením a omezení je jednoznačný. Při zbavení, není osoba schopna činit právní úkony vůbec. Zbavení může být provedeno výlučně pro duševní poruchu, zatímco omezení podle § 10 odst. 2 pro duševní poruchu, nebo nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků či jedů. Zbavení má za následek úplný zánik způsobilosti k právním úkonům, omezení jen k těm, které jsou uvedeny v rozhodnutí. Ad b) Jedná se o případy narkomanů a těžkých alkoholiků. Omezením může být např. to, že osoba nesmí disponovat částkou větší než 500,- Kč (lidově se tomu říká, že má „papíry na hlavu“). Rozdíl mezi zbavením a omezení je jednoznačný. Při zbavení, není osoba schopna činit právní úkony vůbec. Zbavení může být provedeno výlučně pro duševní poruchu, zatímco omezení podle § 10 odst. 2 pro duševní poruchu, nebo nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků či jedů. Zbavení má za následek úplný zánik způsobilosti k právním úkonům, omezení jen k těm, které jsou uvedeny v rozhodnutí.

14 Omezení nebo zbavení fyzické osoby k právním úkonům Ad c) Jedná se o případ osob, které trpí duševní poruchou, která je pouze přechodná. Takové osoby nelze ani omezit ve způsobilosti k právním úkonům. U takových osob bude vždy nutné zkoumat, zda určitý právní úkon učinily v záchvatu duševní poruchy. Pokud ano, jejich právní úkon bude neplatný, pokud ne, jejich právní úkon bude platný (např. záchvaty mánie). Ad c) Jedná se o případ osob, které trpí duševní poruchou, která je pouze přechodná. Takové osoby nelze ani omezit ve způsobilosti k právním úkonům. U takových osob bude vždy nutné zkoumat, zda určitý právní úkon učinily v záchvatu duševní poruchy. Pokud ano, jejich právní úkon bude neplatný, pokud ne, jejich právní úkon bude platný (např. záchvaty mánie).

15 Závěrem Celý proces zbavení či omezení vyžaduje znalecké posudky a zkoumání. Je to citelný zásah do osobních práv a svobod a může se tak proto dít pouze na základě řízení před soudem. Osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nemají občanský průkaz. Celý proces zbavení či omezení vyžaduje znalecké posudky a zkoumání. Je to citelný zásah do osobních práv a svobod a může se tak proto dít pouze na základě řízení před soudem. Osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nemají občanský průkaz. Byl-li někdo zbaven svéprávnosti či v ní omezen, jedná za něho ustanovený opatrovník. Ten vykonává právní úkony v rozsahu nedostatku způsobilosti. Když opadnou důvody pro zbavení či omezení, soud může rozhodnutí změnit či zrušit. Byl-li někdo zbaven svéprávnosti či v ní omezen, jedná za něho ustanovený opatrovník. Ten vykonává právní úkony v rozsahu nedostatku způsobilosti. Když opadnou důvody pro zbavení či omezení, soud může rozhodnutí změnit či zrušit.

16 Právní subjektivita právnických osob Právní subjektivita právnické osoby je založena buď zákonem (např. vysoké školy, státní fondy apod.), nebo je založena vznikem právnické osoby. V zákoně stanoveny podmínky, za nichž právnická osoba vznikne. Ke vzniku právnické osoby (nutno odlišit od jejího založení) je zpravidla nutná zakládací listina nebo písemná smlouva a není-li stanoven vznik odchylně, vzniká právnická osoba registrací určitým orgánem veřejné moci a je vymezena předmětem své činnosti (a omezena též svým charakterem jako umělé, fiktivní osoby). Právnická osoba např. nemůže uzavírat manželství. Právní subjektivita právnické osoby je založena buď zákonem (např. vysoké školy, státní fondy apod.), nebo je založena vznikem právnické osoby. V zákoně stanoveny podmínky, za nichž právnická osoba vznikne. Ke vzniku právnické osoby (nutno odlišit od jejího založení) je zpravidla nutná zakládací listina nebo písemná smlouva a není-li stanoven vznik odchylně, vzniká právnická osoba registrací určitým orgánem veřejné moci a je vymezena předmětem své činnosti (a omezena též svým charakterem jako umělé, fiktivní osoby). Právnická osoba např. nemůže uzavírat manželství.

17 Příklad vzniku právnické osoby Obchodní společnost je založena podpisem příslušného zakladatelského dokumentu (u s.r.o. se jedná o společenskou smlouvu). Poté společníci s.r.o. podávají návrh na zápis této společnosti do obchodního rejstříku. Dnem zápisu do obchodního rejstříku s.r.o. vzniká a může činit právní úkony (typicky uzavírat smlouvy). Obchodní společnost je založena podpisem příslušného zakladatelského dokumentu (u s.r.o. se jedná o společenskou smlouvu). Poté společníci s.r.o. podávají návrh na zápis této společnosti do obchodního rejstříku. Dnem zápisu do obchodního rejstříku s.r.o. vzniká a může činit právní úkony (typicky uzavírat smlouvy).

18 Deliktní způsobilost Je způsobilost vlastními zaviněnými protiprávními úkony založit svou odpovědnost (nesení důsledků za porušení zákona). V plném rozsahu se nabývá zletilostí. Je způsobilost vlastními zaviněnými protiprávními úkony založit svou odpovědnost (nesení důsledků za porušení zákona). V plném rozsahu se nabývá zletilostí. Před dosažením zletilosti se deliktní způsobilost subjektů posouvá vždy v konkrétním případě se zřetelem k uskutečněnému protiprávnímu úkonu podle toho, zda nezletilec byl schopen ovládnout své chování a posoudit jeho následky, tj. zda měl v daném okamžiku schopnost určovací a rozpoznávací (volní a intelektuální složka). Totéž platí pro posouzení deliktní způsobilosti osoby trpící duševní poruchou (ať už trvalou či přechodnou). Před dosažením zletilosti se deliktní způsobilost subjektů posouvá vždy v konkrétním případě se zřetelem k uskutečněnému protiprávnímu úkonu podle toho, zda nezletilec byl schopen ovládnout své chování a posoudit jeho následky, tj. zda měl v daném okamžiku schopnost určovací a rozpoznávací (volní a intelektuální složka). Totéž platí pro posouzení deliktní způsobilosti osoby trpící duševní poruchou (ať už trvalou či přechodnou). Výjimečně je deliktní způsobilost přiznána i tomu, kdo v daném okamžiku uvedené schopnosti určovací a rozpoznávací neměl, ale do stavu, v němž není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, se uvedl vlastní vinou, čili zaviněním. Výjimečně je deliktní způsobilost přiznána i tomu, kdo v daném okamžiku uvedené schopnosti určovací a rozpoznávací neměl, ale do stavu, v němž není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, se uvedl vlastní vinou, čili zaviněním.

19 Odpovědnost za škodu způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání Plná deliktní způsobilost nastává zletilostí. Před jejím dosažením je závislá na vůli a rozumu nezletilce nebo osoby stižené duševní poruchou, tzn. že je individuální, nestejná, posuzuje se případ od případu. Když někdo nemá deliktní způsobilost, nemůže odpovídat za zaviněnou škodu. Do této kategorie se řadí nezletilci a osoby trpící duševní poruchou. Plná deliktní způsobilost nastává zletilostí. Před jejím dosažením je závislá na vůli a rozumu nezletilce nebo osoby stižené duševní poruchou, tzn. že je individuální, nestejná, posuzuje se případ od případu. Když někdo nemá deliktní způsobilost, nemůže odpovídat za zaviněnou škodu. Do této kategorie se řadí nezletilci a osoby trpící duševní poruchou.

20 Náležitý dohled Ve vztahu k nezletilcům a osobám stiženým duševní poruchou musí někdo vykonávat náležitý dohled. Osoba pověřená dohledem může být např. rodič, manžel, osvojitel, budoucí osvojitel v preadoptivní péči, poručník, pěstoun, ústav. Vykonává-li dohled právnická osoba (např. zdravotnické zařízení), odpovídá za škodu způsobenou nezletilcem nebo osobou stiženou duševní poruchou tato právnická osoba jako celek (pracovníci odpovídají podle pracovněprávních předpisů). Ve vztahu k nezletilcům a osobám stiženým duševní poruchou musí někdo vykonávat náležitý dohled. Osoba pověřená dohledem může být např. rodič, manžel, osvojitel, budoucí osvojitel v preadoptivní péči, poručník, pěstoun, ústav. Vykonává-li dohled právnická osoba (např. zdravotnické zařízení), odpovídá za škodu způsobenou nezletilcem nebo osobou stiženou duševní poruchou tato právnická osoba jako celek (pracovníci odpovídají podle pracovněprávních předpisů).

21 Náležitý dohled Občanský zákoník stanoví povinnost tzv. náležitého dohledu nad nezletilci a osobami stiženými duševní poruchou ze strany povinných osob. Nikde však není uvedeno, co to náležitý dohled je. Míra dohledu by se obecně měla odvíjet od charakterových vlastností dítěte (hyperaktivní nebo klidné dítě) či od charakteru a stupně duševní poruchy určité osoby. To, zda povinná osoba zanedbala náležitý dohled, stanoví příslušné orgány (policie, orgán sociálně právní ochrany dětí či soud) vzhledem k okolnostem konkrétního případu a osobě nezletilého či osobě stižené duševní poruchou. Občanský zákoník stanoví povinnost tzv. náležitého dohledu nad nezletilci a osobami stiženými duševní poruchou ze strany povinných osob. Nikde však není uvedeno, co to náležitý dohled je. Míra dohledu by se obecně měla odvíjet od charakterových vlastností dítěte (hyperaktivní nebo klidné dítě) či od charakteru a stupně duševní poruchy určité osoby. To, zda povinná osoba zanedbala náležitý dohled, stanoví příslušné orgány (policie, orgán sociálně právní ochrany dětí či soud) vzhledem k okolnostem konkrétního případu a osobě nezletilého či osobě stižené duševní poruchou.

22 Možné situace Mohou nastat 4 situace: Mohou nastat 4 situace:  nezletilec byl deliktně způsobilý (mohl předvídat následky svého jednání a ovládat své jednání) a nebyl zanedbán dohled povinné osoby – odpovídá pouze nezletilec  nezletilec byl deliktně způsobilý a byl zanedbaný dohled – odpovídají jak nezletilec, tak i osoba, která zanedbala dohled  nezletilec není způsobilý a osoba dohled zanedbala – odpovídá pouze osoba, která zanedbala dohled  nezletilec není způsobilý a povinná osoba dohled nezanedbala – neodpovídá nikdo, škodu nese poškozený sám (takové situace se prakticky nejsou).

23 Stav deliktní nezpůsobilosti Když se někdo vlastní vinou uvede do stavu deliktní nezpůsobilosti, odpovídá za škodu a solidárně s ním odpovídají i ti, kteří ho do tohoto stavu úmyslně uvedli. Jedná se o situace, kdy se někdo opije nebo je opit svými přáteli a dostane se do stavu, kdy se není schopen ovládat nebo není schopný posoudit následky svého chování (jedná se o případy „bleskových dobrých nápadů v opilosti“). Jiná situace je u osob, které byly proti své vůli opiti a způsobily škodu (je to čistá teorie). V těchto případech odpovídají za škodu pouze ty osoby, které tuto osobu opily. Když se někdo vlastní vinou uvede do stavu deliktní nezpůsobilosti, odpovídá za škodu a solidárně s ním odpovídají i ti, kteří ho do tohoto stavu úmyslně uvedli. Jedná se o situace, kdy se někdo opije nebo je opit svými přáteli a dostane se do stavu, kdy se není schopen ovládat nebo není schopný posoudit následky svého chování (jedná se o případy „bleskových dobrých nápadů v opilosti“). Jiná situace je u osob, které byly proti své vůli opiti a způsobily škodu (je to čistá teorie). V těchto případech odpovídají za škodu pouze ty osoby, které tuto osobu opily.

24 Použitá literatura Monografie KNAPP, Viktor a kol. Občanské právo hmotné. 3. vydání. Praha: ASPI Publishing, s. r. o., 2002. 471 s. ISBN 80- 86395-31-6. KNAPP, Viktor a kol. Občanské právo hmotné. 3. vydání. Praha: ASPI Publishing, s. r. o., 2002. 471 s. ISBN 80- 86395-31-6.