Analýza individuálního přístupu pedagogů k

Prezentace na téma: "Analýza individuálního přístupu pedagogů k"— Transkript prezentace:

1 Analýza individuálního přístupu pedagogů k
Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami MŠMT Investice do rozvoje vzdělávání Analýza je SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

2 Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami
Cíl studie: Analýza aktuální situace v oblasti přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami na různých typech škol, identifikace případných bariér a potřeb pedagogů v dané oblasti. Analýza transformace bývalých zvláštních škol, analýza přístupu pedagogů k naplňování potřeb žáků, identifikace postupů používaných v rámci reintegrace žáků do škol HVVP Doba realizace: Zadavatel: Zpracovatel: Září 2008 – únor MŠMT ČR Člověk v tísni, o.p.s.

3 Metodologie V intencích kvalitativně orientovaného výzkumného přístupu byly dominantními výzkumnými technikami zejména: individuální hloubková interview s respondenty z řad vedení školy, školských poradenských pracovníků, realizovaná na celkem 104 školách v osmi krajích včetně Prahy 33 ZŠ HVPP, 10 SŠ a učilišť, 5 škol vzdělávajících dle RVP ZV LMP, 6 speciálních škol, 50 bývalých zvláštních škol 28 výzkumníků respondentů – více než 500 hodin rozhovorů) obsahová analýza školních vzdělávacích programů (celkem 80 dokumentů)

4 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se SVP – hlavní závěry
Přístupy k naplňování individuálních vzdělávacích potřeb žáků se SVP se výrazně liší (1/3 škol je adekvátně připravena x 1/4 škol je pro-segregačně orientována) Individuální integrace žáků s těžšími formami zdravotního postižení je ve školách HVPP spíše záležitostí jednotlivců Připravenost škol na vzdělávání žáků se SVP je přímo úměrná míře profesní přípravy, zkušenosti pedagogů, dostupnosti vybavení, informací a poradenství Přetrvává trend vytváření speciálních tříd či studijních skupin pro žáky s SPU Existuje poměrně výrazná tendence vyřazovat z HVPP směrem ke specializovaným formám vzdělávání relativně vysoké počty žáků x nejsou vytvářeny podmínky pro reintegraci

5 Celkový profil otevřenosti školy ve vztahu k žákům se SVP
Základní školy - vedení 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% 70,00% 80,00% 90,00% 100,00% TP - voz ADHD DS ZrakP SluchP SZ - azyl. Porucha řeči žák-cizinec LMR SZ - SVL DYS ZZ - epil ZZ - diab PAS TP - berle ZZ - leuk

6 Děti, žáci a studenti se sociálním znevýhodněním – I.
Uvedený segment žáků je nejasně vymezen Účinnost přijímaných podpůrných opatření trpí jejich neprovázaností s postupy sociální intervence a výrazně klesá s postupem žáků do vyšších ročníků Klíčovými body pro vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků jsou zejména nástup do školy, přechod na 2. stupeň a počátek sekundárního vzdělávání Úroveň aplikace opatření je velmi rozmanitá a závisí především na míře metodické a finanční podpory škol Školami realizovaná opatření mají zpravidla charakter reakce na důsledky nikoliv příčiny sociálního znevýhodnění - odstranění příčin je mimo možnosti školy – vyžaduje multidisciplinární spolupráci Problematika vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků je výrazně etnizována byť množiny sociálně znevýhodněných a Romů se kryjí pouze částečně a většina respondentů ztotožnění odmítá

7 Děti, žáci a studenti se sociálním znevýhodněním – II.
Na většině škol stoupá míra výskytu závažnějších výchovných problémů – školy deklarují omezené možnosti v oblasti řešení tohoto problému - potřeba interních odborníků Nezanedbatelné procento škol se strategicky brání zavádění inkluzivních opatření ve snaze minimalizovat podíl žáků se SVP (zejména sociálně znevýhodněných) Problematická sociální situace rodiny a z ní vyplývající handicapy jsou jednou z klíčových překážek naplňování individuální vzdělávací potřeb a vzdělávacího potenciálu žáků – etnicita je sekundární Změna stavu vyžaduje koordinaci pedagogické a sociální intervence, intervenci v raném věku, dlouhodobou individuální podporu rodin, výraznější individualizaci v přístupu ke zjišťování potřeb dětí

8 Transformace bývalých zvláštních škol – I.
Proces je na samotných školách vnímán rozporuplně a s nejasnými očekáváními, a to zejména v závislosti na míře obav z ohrožení samotné existence té které „speciální“ školy - nutnost jasné deklarace role tohoto segmentu škol Necelá 1/3 škol vzdělávajících podle RVP ZV LMP registruje postupnou proměnu cílové skupiny směrem k dětem se závažnějším postižením Výrazné je zastoupení sociálně znevýhodněných žáků. Převážná většina škol uvádí min. 30% podíl. Pětina škol pak nad 70 %. Velmi vysoký je podíl Romů vzdělávaných na školách určených primárně pro žáky s LMP (téměř 1/2 škol uvádí 50% a vyšší, 1/10 je prakticky etnicky homogenní) V případě sociálně znevýhodněných žáků je velmi nízká účinnost podpory pokračování v sekundárním vzdělávání

9 Transformace bývalých zvláštních škol – II.
Cca polovina bývalých ZvŠ zaznamenala narůst žáků s výraznějšími výchovnými problémy, přicházejících ve vyšších ročnících školní docházky Je potvrzen předpoklad, že ve školách vyučujících dle RVP ZV LMP se vzdělává určitý segment žáků, schopných při adekvátní míře podpůrných opatření zvládnout výuku v HVPP A naopak: V běžných ZŠ lze patrně identifikovat sílící skupinu žáků se SVP, setrvávají přes evidentní nedostatečnost realizovaných vyrovnávacích opatření do vyšších ročníků školní docházky Reintegrace žáků do HVPP není školami vyučujícími dle RVP ZV LMP vnímána jako relevantní cíl. Převažuje přesvědčení, že běžné ZŠ nemohou za stávajících podmínek naplnit potřeby žáků s LMP.

10 Bariéry rozvoje inkluzivního vzdělávání – I.
Vzájemně provázané a posilující se bariéry nejsou dostatečně kompenzovány odpovídající mírou systémové podpory Služby školských poradenských zařízení nemají dostatečnou kapacitu a jejich dostupnost je omezená Kombinace dlouhodobého a výrazného podfinancování vzdělávacího systému a jeho spíše pro-segregačně orientované tradice Nenaplnění potřeb učitelů je příčinou nízké motivace škol k uplatňování inkluzivního přístupu, které představuje výraznou zátěž

11 Bariéry rozvoje inkluzivního vzdělávání – II.
Vysoký počet žáků ve třídách Nedostatek speciálních pedagogů Omezené kompetence učitelů k výuce dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Nedostatek asistentů pedagoga Nedostatečné materiální vybavení, technické a prostorové bariéry Nízká míra poradenství a podpory, zejména ze strany školských poradenských zařízení, její obtížná dostupnost Neochota pedagogů či předsudky ve vztahu k dětem se SVP Pro-segregační tlak rodičovské veřejnosti

12 Potřeby pedagogů v oblasti rozvoje inkluzivního přístupu
Navýšení objemu finančních prostředků, umožňující realizovat další kroky směřující k podpoře inkluzivního přístupu Zajištění kvalifikovaného personálu Dostupné odborné poradenství a diagnostika Vytvoření prostoru pro výraznější individualizaci práce s dětmi se SVP Odstranění prostorových bariér, zkvalitnění vybavení školy Podpora v oblasti přípravy a administrace projektů Zvyšování kompetencí pedagogů k podpoře žáků se SVP Podpora v oblasti řešení výchovných problémů Podpora v oblasti sociální dimenze integrace Podpora v oblasti komunikace s problémovými rodiči

13 Shrnutí Naplňování individuálního přístupu k dětem, žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami vykazuje v důsledku omezené systémové podpory škol v této oblasti výrazné rezervy Účinná eliminace většiny bariér a naplňování potřeb pedagogů v oblasti uplatňování inkluzivního přístupu ke vzdělávání je v podstatě mimo možnosti škol a vyžaduje systémový zásah Opatření připravovaná či již realizovaná MŠMT lze považovat za jeho aplikaci