Evropské rady zaměstnanců v českém právu. Transpozice směrnice  Transpozice směrnice o evropských radách zaměstnanců (ERZ) do českého pracovního práva.

Prezentace na téma: "Evropské rady zaměstnanců v českém právu. Transpozice směrnice  Transpozice směrnice o evropských radách zaměstnanců (ERZ) do českého pracovního práva."— Transkript prezentace:

1 Evropské rady zaměstnanců v českém právu

2 Transpozice směrnice  Transpozice směrnice o evropských radách zaměstnanců (ERZ) do českého pracovního práva proběhla v roce 2000 v souvislosti s transpozicí cca 38 směrnic ES z oblasti pracovněprávní legislativy – závazek ČR přizpůsobit svůj právní řád unijní legislativě  Ustanovení o ERZ (právu zaměstnanců na nadnárodní informace a projednání) včleněna přímo do zákoníku práce (zákon č. 65/1965 Sb.) prostřednictvím velké harmonizační novely č. 155/2000 Sb.  §25d až §25k vstoupily v účinnost až vstupem ČR do EU, tj. 1. 5. 2005 (§ 25l, který umožňoval, aby zástupce zaměstnanců států, kteří nejsou členy ES, se mohl stát členem ERZ, jestliže se na tom ústředí a vyjednávací výbor dohodly, nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2001)

3 ERZ a nový zákoník práce  V novém zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) jsou ustanovení o přístupu zaměstnanců k nadnárodním informacím převzata z původní právní úpravy jen s drobnými upřesněními. Právní úprava kopíruje do značné míry obsah směrnice  právo zaměstnanců na nadnárodní informace a projednání u zaměstnavatele, který má alespoň 1000 zaměstnanců v členských státech a alespoň ve dvou z nich po 150 zaměstnancích; obdobně platí i pro skupinu více zaměstnavatelů spojených jedním řídícím zaměstnavatelem  toto právo se uskutečňuje prostřednictvím ERZ nebo tzv. ujednaného postupu pro nadnárodní informace a projednání  ERZ může vzniknout buď na základě ujednání vyjednávacího výboru a ústředí, nebo na základě zákona (podle tzv. podpůrných pravidel).

4  Směrnice i zákoník práce dávají zcela jednoznačně přednost smluvní volnosti při vzniku ERZ. Teprve v případě, že se zaměstnavatel (ústředí) a zástupci zaměstnanců (vyjednávací výbor) neshodnou, popř. pokud se vyjednávání vůbec nepodaří zahájit, nastupují zákonná, tzv. subsidiární neboli podpůrná pravidla (§ 96 a 97), kdy je ERZ ustavena přímo ze zákona.  Tzv. ujednání o evropské radě zaměstnanců, na jehož základě rada vzniká, může obsahovat jakoukoli úpravu jejího ustavení, smluvní strany nejsou vázány pravidly, která se používají při ustavení evropské rady zaměstnanců ze zákona.  Náklady související s činností ERZ nese zaměstnavatel (§ 288 odst. 1 ZP) – povinnost vytvořit řádné podmínky pro činnost (zejména náklady na organizování schůzí, tlumočení, cestovné a ubytování členů ERZ, náklady na odborníka atd.)

5  Významná role národních zástupců zaměstnanců (odborů popř. rad zaměstnanců) – členy vyjednávacího výboru za zaměstnance v ČR a členy ERZ jmenují zástupci zaměstnanců na společném zasedání. Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace je v její kompetenci, aby určila, kdo bude zástupcem zaměstnanců v ERZ, pokud u něj působí rada zaměstnanců, pak má toto právo ona  Situace, kdy u zaměstnavatele zástupci zaměstnanců nepůsobí - zaměstnanci právo zvolit si představitele, který se za ně společného zasedání zástupců zaměstnanců.  ERZ má být jmenována ze zaměstnanců - členem může být jakýkoli zaměstnanec zaměstnavatele.

6  Povinnost poskytovat nadnárodní informace a projednávat podle ustanovení českého zákoníku práce (§ 288 až § 298) se vztahuje na zaměstnavatele a skupiny zaměstnavatelů s působností na území členského státu EU se sídlem v ČR, popř. jejich organizační složky či reprezentanty zde umístěné.  Ustanovení zákoníku práce týkající se vzniku evropských rad zaměstnanců se beze zbytku použijí při zakládání evropské rady zaměstnanců pouze u zaměstnavatele, jehož ústředí má sídlo v České republice. Má-li ústředí sídlo v jiném členském státě než v ČR, řídí se zastoupení ve vyjednávacím výboru a v ERZ ustavené na základě zákona převážně předpisy tohoto státu.

7 Vyjednávací výbor  zvláštní negociační orgán ustavený za účelem vzniku ERZ, případně jiného postupu pro nadnárodní informace a projednání (§ 290 až § 293)  Jednání o ustavení má zahájit ústředí (§ 289 odst. 2) ze své vlastní iniciativy v případě, že zaměstnavatel začne splňovat podmínky definice zaměstnavatele s působností na území členských států EU, tzn. bude celkem zaměstnávat alespoň 1000 zaměstnanců v členských státech, přičemž v alespoň 2 z nich po 150 zaměstnancích. Jednání o ustavení vyjednávacího výboru může být zahájeno i na písemnou žádost alespoň 100 zaměstnanců, popř. jejich zástupců alespoň ze 2 zaměstnavatelů v nejméně 2 různých členských státech.  Úkolem je pouze vyjednávání s ústředím o ustavení ERZ nebo jiného postupu pro nadnárodní informace a projednání, úspěšné ukončení takového jednání uzavřením písemného ujednání o evropské radě zaměstnanců podle § 294, popř. písemného ujednání o jiném postupu podle § 295, či neúspěšné ukončení těchto jednání přijetím usnesení o skončení vyjednávání podle § 292.

8 Ujednání o ustavení evropské rady zaměstnanců  je základním smluvním dokumentem upravujícím všechny zásadní otázky související se zřízením a činností evropské rady zaměstnanců. Pro ujednání o ustavení evropské rady zaměstnanců i pro ujednání o jiném postupu pro nadnárodní informace a projednání stanoví zákon příslušné náležitosti (§ 294 a §295) – např. způsob ustavení a složení ERZ, místo, četnost a trvání jednání ERZ, způsob financování aj. Výčet těchto náležitostí je demonstrativní a obě strany proto mohou zahrnout do písemného ujednání jakékoliv další otázky, které považují za potřebné upravit.

9 Ujednání o jiném postupu pro nadnárodní informace a projednání  informační a konzultační procedury místo ustavení ERZ; zákon nevyjasňuje odlišnosti, ale je patrné, že půjde o méně formalizovanou podobu sociálního dialogu; zástupci zaměstnanců (odbory, a pokud nepůsobí u zaměstnavatele odbory, rady zaměstnanců) mohou vystupovat v případě ERZ pokud jde o nadnárodní informace a projednání, pouze prostřednictvím této rady, zatímco pokud jde o jiný postup pro nadnárodní informace a projednání přímo.

10  členové vyjednávacího výboru, evropské rady zaměstnanců nebo představitelé zaměstnanců podle jiného ujednaného postupu na základě odkazu na § 276 odst. 2, 3 a 4 obdobně jako zástupci zaměstnanců chráněni před diskriminací a zvýhodňováním či znevýhodňováním pro výkon své činnosti. Vztahuje se na ně rovněž úprava důvěrných informací a povinnosti zachovávat mlčenlivost.  usnesení vyjednávacího výboru o tom, že vyjednávání nebude zahájeno nebo že zahájené jednání bude skončeno (§ 292), aniž by byl dohodnut jiný postup pro nadnárodní informace a projednání), znamená to, že ERZ není ustavena a v platnost nevstupují ani podpůrná zákonná pravidla.

11 Tzv. subsidiární (podpůrná) pravidla (§ 296 a § 297, § 298 ZP)  Evropská rada zaměstnanců ustavená podle zákona má zaměstnancům zaručit přístup k nadnárodním informacím v případě, že se ústředí a vyjednávací výbor neshodnou na společném postupu, případně pokud ústředí vyjednávání vůbec nezahájí.  Použijí se pokud:  To společně ujednají ústředí a vyjednávací výbor  Ústředí odmítá zahájit jednání po dobu 6 měsíců od podání žádosti zaměstnanců o ustavení ERZ nebo jiného postupu pro nadnárodní informace a projednání  Do 3 let od podání žádosti ústředí a vyjednávací výbor nedosáhly ujednání o postupu a vyjednávací výbor se neusnesl na skončení vyjednávání

12 Ustavení ERZ podle subsidiárních pravidel  ERZ jmenují zástupci zaměstnanců (tj. v souladu s § 276 odst.1 odborová organizace nebo rada zaměstnanců) na společném zasedání, a pokud nejsou ustaveni nebo u některého zaměstnavatele nepůsobí, pak k tomu účelu zvolení představitelé zaměstnanců takového zaměstnavatele, kteří se za ně účastní společného zasedání.  Funkční období ERZ je čtyřleté.  stanoven minimální rozsah nadnárodních informací, které mají být radě v pravidelných intervalech (nejméně jednou ročně) ústředím poskytovány, a informování za výjimečných okolností.

13 Výkladové problémy právní úpravy:  odvolání člena ERZ – neexistuje výslovné ustanovení, je třeba použít analogie s volbou člena ERZ  není výslovně upraveno právo zástupce zaměstnanců ve vyjednávacím výboru nebo v ERZ na pracovní volno s náhradou mzdy k účasti na jednáních či školeních - třeba použít analogie s § 203 odst. 2 písm. a) popř. tato práva výslovně sjednat v kolektivních smlouvách či dohodách o ustavení ERZ