Diagnostika Uvedení do kontextu

Prezentace na téma: "Diagnostika Uvedení do kontextu"— Transkript prezentace:

1 Diagnostika Uvedení do kontextu
Mgr. Jiřina Bednářová metodik projektu

2 Provádíte diagnostiku?

3 Proč? K čemu vám osobně slouží?

4 Diagnostika Prostředek k poznání dítěte, úrovně jednotlivých schopností a dovedností. Poznáním slabých i silných stránek jedince; potřebné míry obtížnosti podnětů.

5 Kdy provádíme diagnostiku?

6 Diagnostika z hlediska vzdělávacího procesu
Zahájení činnosti Průběžné vyhodnocování účinnosti používaných postupů, zprostředkování Vyhodnocení: dílčí závěrečné

7 Tomášek - věk 4,5 Tomášek se nerozvíjí jako jeho vrstevníci. Do kolektivu dětí není dobře začleněn. Nezapojuje se do téměř žádných her vrstevníků. Někdy stojí stranou, po většinou však hru dětí narušuje. Bere spolužákům hračky, se kterými si posléze nehraje. Spíše usiluje o narušení hry. Mnohdy je k dětem agresivní, strká do dětí, nemá daleko k udeření jiného dítěte, nezřídka některé z dětí kousne. Nesnaží se mluvit s dětmi ani s pedagogy. Má chudou slovní zásobu, špatně mluví. Je nesamostatný v sebeobsluze. Nedokáže se obléct, když jdeme na vycházku, samostatně se nepřevlékne ani do pyžama při odpoledním spaní. Stolování je velmi problematické, v jídle je nesamostatný, nedodržuje pravidla společenského chování, u stolu vyvolává konflikty. Dodržování hygieny je problematické.

8 Podklady pro intervenci
Závěr: Celková nezralost pro zahájení školní docházky. Z doporučení: … rozvíjet zrakové vnímání… Závěr: Celková nezralost pro zahájení školní docházky, porucha aktivity a pozornosti, oslabené zrakové, prostorové a sluchové vnímání, oslabené matematické schopnosti, grafomotorika. Z doporučení: … Ve zrakovém vnímání se zaměřit na rozvoj zrakové diferenciace, analýzy, syntézy. V oblast zrakové diferenciace doporučujeme: upevnit odlišení jiného obrázku v řadě postupně se zaměřit na odlišení obrázku v řadě lišícího se detailem posléze odlišení shodných a neshodných dvojic obrázků lišících se detailem. upevnit odlišení obrázku v řadě lišícího se horizontální polohou odlišení dvojic obrázků lišících se horizontální polohou. zaměřit se na odlišení obrázku v řadě lišícího se vertikální polohou posléze odlišení dvojic lišících se vertikální polohou…. V oblasti zrakové analýzy, syntézy…

9 Diagnostika není cílem, je prostředkem k poznání dítěte, úrovně vývoje jednotlivých schopností, dovedností a vědomostí. Diagnostika je východiskem a součástí stimulace, intervence.

10 Jak poznám/poznávám potřeby a možnosti jednotlivých dětí?
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (znění k 1. září 2017): Vzdělávání je důsledně vázáno k individuálně různým potřebám a možnostem jednotlivých dětí, včetně vzdělávacích potřeb speciálních. Každému dítěti je poskytnuta pomoc a podpora v míře, kterou individuálně potřebuje, a v kvalitě, která mu vyhovuje. Proto je nutné, aby vzdělávací působení učitele vycházelo z pedagogické diagnostiky – z pozorování a uvědomění si individuálních potřeb a zájmů dítěte, ze znalosti aktuálního stavu jeho vývoje, konkrétní životní a sociální situace, pravidelného sledování jeho vývoje a vzdělávacích pokroků. Jak poznám/poznávám potřeby a možnosti jednotlivých dětí? Jak poskytuji míru podpory, kterou dítě potřebuje?

11 Co rozumíme pojmem pozorování? Jak poznám aktuální stav vývoje dítěte?
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (znění k 1. září 2017): Vzdělávání je důsledně vázáno k individuálně různým potřebám a možnostem jednotlivých dětí, včetně vzdělávacích potřeb speciálních. Každému dítěti je poskytnuta pomoc a podpora v míře, kterou individuálně potřebuje, a v kvalitě, která mu vyhovuje. Proto je nutné, aby vzdělávací působení učitele vycházelo z pedagogické diagnostiky – z pozorování a uvědomění si individuálních potřeb a zájmů dítěte, ze znalosti aktuálního stavu jeho vývoje, konkrétní životní a sociální situace, pravidelného sledování jeho vývoje a vzdělávacích pokroků. Co rozumíme pojmem pozorování? Jak poznám aktuální stav vývoje dítěte? Jak vyhodnocuji vzdělávací pokroky?

12 Pozorování Pozorování - cílevědomé, soustavné a plánovité vnímání jevů a procesů, které směřuje k odhalení podstatných souvislostí a vztahů sledované skutečnosti. Vědecké pozorování se na rozdíl od „laického“ pozorování dá definovat jako technika sběru informací založená na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování aspektů, fenoménů, které jsou předmětem zkoumání. Pozorování by mělo splňovat několik podmínek: mělo by být přesně organizované, probíhat podle stanoveného plánu, pozorované jevy a procesy musí být přesně registrované. Závěr procesu pozorování tvoří analýza pozorovaných údajů.

13 Stanovení výchozího bodu podpory Volba přiměřených podnětů
Chceme-li se podílet na uspokojování potřeb dítěte a aktivně zasahovat do jeho rozvoje, je nezbytné se v těchto potřebách a možnostech nejprve orientovat. Poznání dítěte Stanovení výchozího bodu podpory Volba přiměřených podnětů Všeobecná doporučení a zvyklostně nabízené činnosti (zejména u dětí, u nichž se některá z oblastí rozvíjí pozvolněji), se ukazují jako neúčinné, mnohdy i poškozující.

14 Diagnostika je nutnou součástí intervence (stimulace)
vstup Poznání slabých i silných stránek jedince; potřebné míry obtížnosti podnětů průběh Průběžné vyhodnocování účinnosti používaných postupů, zprostředkování výstup Vyhodnocení – dílčí, závěrečné

15 Sledované oblasti tělesný (somatický) vývoj a zdravotní stav
úroveň vyspělosti poznávacích (kognitivních) a motorických funkcí úroveň práceschopnosti (pracovní předpoklady, návyky) úroveň zralosti osobnosti (emocionálně-sociální)

16 Sledované oblasti tělesný (somatický) vývoj a zdravotní stav
úroveň vyspělosti poznávacích (kognitivních) a motorických funkcí motoriky, grafomotoriky zrakového vnímání a paměti sluchového vnímání a paměti vnímání prostoru vnímání času základních matematických představ řeči (myšlení) úroveň práceschopnosti (pracovní předpoklady, návyky) úroveň zralosti osobnosti (emocionálně-sociální) komunikaci (verbální i neverbální) přiměřené reagování na nové situace adaptování se na nové prostředí porozumění vlastním pocitům a sebeovládání porozumění emocím a chování druhých lidí objektivní sebepojetí, sebehodnocení, sebedůvěru schopnost pracovat s ostatními, spolupracovat Dále je zapotřebí sledovat rozvoj sebeobsluhy (samostatnosti) a úroveň hry.

17 Učení  je komplexní jev, kterého se účastní ne jednotlivé oblasti odděleně, ale všechny zároveň, i když v rozličné intenzitě.

18 Rozvíjíme vlohy, schopnosti, dovednosti, vědomosti?
Přehled výstupů RVP pro předškolní vzdělávání v souvislosti s tématy Center kolegiální podpory Klokanovy školky Rozvíjíme vlohy, schopnosti, dovednosti, vědomosti? vlohy schopnosti např. předpoklady pro čtení, psaní – fonologické uvědomování, zrakové vnímání, vnímání prostoru… dovednosti dovednosti - čtenářské dovednosti, psaní vědomosti

19 „Schopnost je „…individuální potenciál člověka pro provádění určité činnosti v budoucnu, je to možnost, podmíněná do jisté míry vrozenými předpoklady, která se může, ale nemusí rozvinout v závislosti na tom, do jakého sociálního prostředí je člověk začleněn, jak kvalitní výchovy a vzdělání se mu dostane…“ (Průcha, Walterová, Mareš, 1995, s. 198). Dovednost je „…způsobilost člověka k provádění určité činnosti, je podmíněna do jisté míry vrozenými předpoklady, ale dosahuje se jí učením a výcvikem, např. dovednosti intelektové, dovednosti senzomotorické…“ (tamtéž, s. 55). Vědomost se považuje za „…převážně kognitivní, individuálně svébytnou soustavu představ a pojmů, teorií, a komplexních poznatkových struktur, které si žák osvojil díky školnímu vzdělávání, vlastnímu učení i jiným vlivům. Vědomost je výsledkem lidského vnímání, poznávání, myšlení a zapamatování, praktického experimentování i životních zkušeností, vědomost odráží jak společensko-historickou zkušenost generací, tak individuální zkušenost jedince…“ (Průcha, Walterová, Mareš, 1998, s. 279). Termín znalost je definován jako „…soubor zvnitřněných poznatků, obvykle uspořádaných podle vzrůstající náročnosti…“ (tamtéž, s. 320). Termín „vědomost“ můžeme považovat za komplexnější, termín „znalost“ se spíše týká konkrétní vymezené oblast.“ Urbánek, T., Denglerová, D., Širůček, J. Psychometrika. Praha: Portál 2011, str. 180, 181

20 Která témata, pojmy z uvedeného kontextu vidíte jako potřebné dále rozvíjet?