Mgr. Jan Siostrzonek (siostrzonek@fakulta.cz) NOZ Systematika, zásady Mgr. Jan Siostrzonek (siostrzonek@fakulta.cz) www.sokrates.cz.

Prezentace na téma: "Mgr. Jan Siostrzonek (siostrzonek@fakulta.cz) NOZ Systematika, zásady Mgr. Jan Siostrzonek (siostrzonek@fakulta.cz) www.sokrates.cz."— Transkript prezentace:

1 Mgr. Jan Siostrzonek (siostrzonek@fakulta.cz)
NOZ Systematika, zásady Mgr. Jan Siostrzonek

2 Kodifikace soukromého práva v jednom předpisu
Snaha o jednoduchost, obecnost, jazyk, jemuž porozumí každý člověk průměrného rozumu, snaha o používání českých výrazů na úkor cizích slov Snaha o abstrakci a obecnost proto, aby NOZ odolával lépe změnám by mohla být chápána i jako jistá nevýhoda – absence judikatury, absence zkušeností s NOZ, vysoká míra abstrakce, a s tím spojená i jistá nejistota v právních vztazích, ustanovení pojmů jako rozum průměrného člověka, obecně uznané zásady spravedlnosti a práva, obyčejné lidské cítění apod. NOZ staví na tom, že každá osoba vstupující do právních vztahů je určitou mírou poučená, je schopna do vztahů vstupovat s rozumnou péčí a opatrností Samozřejmě obsahuje i ustanovení, které se věnují postavení slabší strany (např. spotřebitelské smlouvy - § 1810 NOZ) Na druhou stranu se jedná i v regionu střední Evropy a v postkomunistických zemích o poměrně ojedinělé dílo, které vznikalo přes 12 let, jeho rozsah, kvalita a možnosti úpravy jsou daleko před dosavadně platným OZ z roku 1964 NOZ umožňuje v daleko větší míře autonomii ve smluvních vztazích, osobním statusu člověka, v možnosti si lépe podle svého uspořádat své právní vztahy, na druhou stranu naopak klade na člověka nároky, a předpokládá, že lidé jsou svéprávní jedinci (pokud nejsou ve svéprávnosti omezeni - již ne zcela zbaveni!) NOZ sice kodifikuje soukromé právo, ale má výrazné dopady i do práva veřejného!! Představuje větší důraz na svobodu a odpovědnost každého člověka, větší dispozitivnost a minimalizace zásahu státu do soukromoprávních vztahů Odstraňuje dualismus občanského a obchodního zákoníku - jednost soukromého práva

3 Vztah NOZ a stávajícího OZ
Přechodná ustanovení § NOZ Obecně se práva a povinnosti posoudí podle OZ, který platil v době vzniku. Teprve od účinnosti NOZ se budou posuzovat nově vzniklá práva a  povinnosti podle tohoto nového zákona. Stále tak není možné opomenout starý občanský či obchodní zákoník! Výjimka u některých smluvních vztahů – např. nájmy a jejich ukončení, cestovní smlouvy, účty Strany smlouvy si mohou sjednat, že již od nabytí účinnosti NOZ se i  na smlouvy uzavřené podle stávajícího občanského zákoníku použije NOZ. (tzv. opt-in) Právo na náhradu škody se posuzuje podle dosavadních právních předpisů, pokud k  porušení povinnosti stanovené právními předpisy došlo před nabytím účinnosti NOZ. Při střetu NOZ a stávajícího občanského zákoníku včetně posuzování uzavřených smluv a  z  nich plynoucích právních povinností je třeba vždy brát v  úvahu přechodná ustanovení NOZ a  posuzovat každý případ jednotlivě.

4 právní subjektivita = právní osobnost
způsobilost k právním úkonům = svéprávnost právní úkon = právní jednání zastoupení na základě plné moci = smluvní zastoupení závazek = závazkový vztah (smluvní vztah), nikoliv dluh jako nyní půjčka = zápůjčka nájem = rozdělen na nájem a pacht (možnost užívat i plody a užitky – tedy např. pacht pozemku, pacht podniku, ale již nájem bytu) podnik = závod věcné břemeno povinnosti něco strpět nebo se něčeho zdržet = služebnost závdavek = Kdo jej dá, podává důkaz o smlouvě a současně poskytuje jistotu, že svůj dluh splní. Pokud se dluh nesplní z příčiny na straně toho, kdo dal závdavek, může si druhá strana závdavek ponechat. předkupní právo = Zákon hovoří o dlužníku (jde o označení pro povinného z předkupního práva), předkupníku (oprávněný) a koupěchtivém (osoba, která má zájem věc od dlužníka koupit).

5 výprosa = výprosa je velmi podobná výpůjčce; od výpůjčky se však liší tím, že při výprose není dohodnuta doba, po kterou může výprosník půjčitelem poskytnutou věc užívat, ani účel, ke kterému může výprosník věc užívat. Výprosník užívá věc způsobem přiměřeným její povaze. rozhrady = ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi pozemky přivlastnění = u věci, která nikomu nepatří, umožňuje-li to zákon přestavek = přesahuje-li stavba malou částí na sousední pozemek právo stavby = zatížení pozemku stavbou výměnek = práva vymíněná vlastníkem nemovitosti v souvislosti s jejím prodejem odvážná smlouva = prospěch nebo neprospěch závisí na nejisté události - např. pojištění společná výkladová ustanovení - § 1959 NOZ (časové určení - pojmy)

6 NOZ – systematika Část první. Obecná část (§ 1-654) Část druhá
NOZ – systematika Část první. Obecná část (§ 1-654) Část druhá. Rodinné právo (§ ) Část třetí. Absolutní majetková práva (§ ) Část čtvrtá. Relativní majetková práva (§ ) Část pátá. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (§ )

7 Část první. Obecná část (§ 1 -654)
Hlava I. Předmět úpravy a  její základní zásady (§ 1 -14) Hlava II. Osoby (§ ) Hlava III. Zastoupení (§ ) Hlava IV. Věci a  jejich rozdělení (§ ) Hlava V. Právní skutečnosti (§ )

8 Část druhá. Rodinné právo (§ 655-975) Hlava I. Manželství (§ 655-770)
Hlava II. Příbuzenství a  švagrovství (§ ) Hlava III. Poručenství a  jiné formy péče o  dítě (§ ) Část třetí. Absolutní majetková práva (§ ) Hlava I. Všeobecná ustanovení (§ ) Hlava II. Věcná práva (§ ) Hlava III. Dědické právo (§ )

9 Část čtvrtá. Relativní majetková práva (§ 1721-3014)
Hlava I. Všeobecná ustanovení o  závazcích (§ ) Hlava II. Závazky z  právních jednání (§ ) Hlava III. Závazky z  deliktů (§ ) Hlava IV. Závazky z  jiných právních důvodů (§ ) Část pátá. Ustanovení společná, přechodná a  závěrečná (§ ) Hlava I. Ustanovení společná (§ ) Hlava II. Ustanovení přechodná a  závěrečná (§ )

10 Pojmy „právní zásada“ a „právní princip“ nejsou vzájemně zaměnitelné, tuto distinkci řeší nejen zastánci současné jurisprudence, ale také judikatura vyšších soudů. Přesto můžeme oba pojmy za účelem pochopení jejich základního významu, postavení a účelu v soukromém právu používat promiscue- zaměnitelně. Zásady (principy) bereme jako výchozí standardy – interpretační pravidla, která se vzájemně kříží a nakládáme s nimi jako s koncepty právních pravidel, které hrají klíčovou roli v argumentaci na podporu rozhodnutí o konkrétních zákonných právech a povinnostech.

11 zásady jako základní hodnoty (základní, lidská a přirozená práva)
FUNKČNÍ HLEDISKO zásady jako základní hodnoty (základní, lidská a přirozená práva) zásady jako generální klauzule zásady jako součást procesu interpretace interpretace textu zákona interpretace právního jednání PREFERENCE NOZ staví na zásadě autonomie vůle a na zásadách přirozeného práva. Zásady A) obecné kt. ovládají celý právní řád, vyplývají z Ú a LZPS B) základní zásady, které platí pro právo soukromé C) které ovládají jen určitou část soukromoprávní sféry

12 POZITIVNĚPRÁVNÍ ZACHYCENÍ ZÁSAD, KATALOGIZACE
NOZ vymezuje některé zásady explicitně, v tomto je patrný rozdíl od občanského zákoníku, který od roku výčet takových zásad neobsahoval. § 1 odst. 1 Zásada nezávislosti uplatňování soukromého práva na uplatňování práva veřejného (byť zákonodárce tento pokyn nazval zásadou, z povahy tohoto postulátu lze však soudit, že směřuje toliko do roviny metodologické) odst. 2 Zásada smluvní volnosti s korekcí zásady dobrých mravů, veřejného pořádku a přirozených práv. zásada dobrých mravů výhrada veřejného pořádku dispozitivnost právní úpravy

13 Právní zásady jako přiznaný pramen výkladu.
§ 2 odst. 1 Právní zásady jako přiznaný pramen výkladu. (§ 2 NOZ obsahuje základní výkladová pravidla) Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu. Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

14 §2 odst. 3 Zásada dobrých mravů, zákaz krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění jako limity výkladu a aplikace textu nového kodexu. § 3 odst. 1 Přihlášení se k zásadnímu vlivu zásad přirozeného práva. Vyjádření zásady autonomie vůle, principu svobody a korekční zásady neminem leadere. Preference zásady autonomie vůle a principu svobody před rovností (základní právo – vlastnické právo není projevem rovnosti, ale projevem autonomie vůle).

15 Projekce hodnotové stupnice. zvláštní ochrana rodiny
§3 odst. 2 Explicitní přihlášení se k zásadám, na nichž je kladen důraz. Účelem tohoto výčtu je omezení svévole při interpretaci a aplikaci. Projekce hodnotové stupnice. zvláštní ochrana rodiny ochrana před nedůvodnou újmou v důsledku: nedostatku věku, rozumu, závislosti na povaze postavení. daný slib zavazuje pacta sunt servanta ochrana vlastnického práva zákonem nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží (ochrana nabytých práv)

16 §3 odst. 3 Nevyjádřené, obecně uznávané zásady spravedlnosti a práva:
dobré mravy (také § 1 odst. 2 NOZ; limita dispozitivnosti) presumpce poctivost (§ 7 NOZ; vyvratitelná domněnka) rovnost (zejména ve sféře obligační a věcněprávní) legitimní očekávání (§§ 13, 1729 aj. NOZ) rozumnost (§ 85 odst. 2 NOZ) zákaz zneužití práva (§ 8 NOZ; abusus iuris) přirozenoprávní zásady princip bezformálnosti právní jistota (jistota občanskoprávního obratu) spravedlnost princip humanismu zákonnost smluvní svoboda zásada prevence

17 Občanský zákoník vytváří obecný základ soukromého práva (§ 9).
Soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že a) každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí, b) rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany, c) nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých, d) daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny, e) vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká, a f) nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží. (3) Soukromé právo vyvěrá také z dalších obecně uznaných zásad spravedlnosti a práva

18 Autonomie vůle (§ 1  odst. 2  NOZ) - „Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a  povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.“ (opak veřejné právo!) Odklon od absolutní neplatnosti právních úkonů a  prekluze práva – Subjekt práva se musí bránit aktivně a  nespoléhat na to, že soud bude vyhledávat důvody neplatnosti a  neposkytovat ochranu funkčním ujednáním. To s  sebou nese vyšší míru odpovědnosti za smluvní ujednání, neboť strany se nebudou moci dovolávat absolutní neplatnosti právních jednání, tedy od počátku (neplatnost absolutní), ale pouze neplatnosti relativní (vyjma stanovených důvodů), tedy té, které se domůže sám účastník řízení. Dispozitivnost – NOZ dává účastníkům smluvních vztahů a  obecně právních vztahů velkou míru samostatnosti a  možnosti upravit si dle svých priorit smluvní vztahy a  upravit si je tak, aby do nich zákon zasahoval co nejméně. Převážná část ustanovení NOZ, který je založen na smluvní svobodě (autonomie vůle) je dispozitivní povahy, to znamená, že poskytuje možnost odchýlení se od zákona. Smluvní strany se mohou odchýlit od zákona všude tam, kde to zákon nezakazuje. Zákaz v  normě je vyjádřen slovy: „zakazuje se“, „nepřihlíží se“, „nesmí“, „musí“, „může jen“. Neformálnost (§ 559 NOZ) – „Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.”

19 Ústavně konformní výklad (§ 2  NOZ) – „Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s  Listinou základních práv a  svobod a  ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i  s  trvalým zřetelem k  hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s  tímto příkazem, musí mu ustoupit. “ Povinnost vykládat NOZ dle smyslu jednotlivých ustanovení (§ 2  NOZ), nikoliv dle gramatického výkladu. Ochrana dobré víry a  poctivosti (§ 7  NOZ) – „Má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a  v  dobré víře.” Zásada „práva patří bdělým“ (§ 3  NOZ) – každý je povinen dbát svých práv a  „brát se sám o  své štěstí“. Zákaz zneužití práva (§ 8  NOZ) – „Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.” Princip předvídatelnosti soudních rozhodnutí (§ 13 NOZ) – „Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a  který se s  jeho právním případem shoduje v  podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.”

20 Zásada ochrany slabší strany (nájemce, spotřebitel apod.).
Zásada respektování nabytých práv – práva, která vznikla předepsaným způsobem v  souladu s  právem, jsou chráněna, jedním z  projevů je skutečnost, že zákon nepůsobí nazpět (viz přechodná ustanovení § 3028 NOZ). Zákaz výkladu v  rozporu s  dobrými mravy a  výkladu vedoucímu ke krutosti a  bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění (§ 2  NOZ).