PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚPADKOVÉHO PRÁVA V ČR

PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚPADKOVÉHO PRÁVA V ČR
Mgr. Jan Kozák Brno „Ponořte se do Oceánu Mých slov, ať můžete proniknout k jeho tajemstvím a objevíte všechny perly moudrosti, ukrývající se v jeho hlubinách. „ (Bahá´u´lláh) Jan Kozák, KS Brno

STATISTIKY INSOLVENCE V ČR ZA ROK 2012
Insolvenční návrhy celkem … Insolvenční návrhy nespojené s návrhem na způsob řešení úpadku…4.115 insolvenční návrhy spojené snávrhem na prohlášení konkurs …2.735 insolvenční návrhy spojené s návrhem na povolení oddlužení … insolvenční návrhy spojené s návrhem na povolení reorganizace …21 Jan Kozák, KS Brno Ústav práva a právní vědy © 2014

Porovnání roků 2011 a 2012 Insolvenční návrhy celkem Insolvenční návrhy nespojené s návrhem na způsob řešení úpadku insolvenční návrhy spojené s návrhem na prohlášení konkurs s návrhem na povolení oddlužení s návrhem na povolení reorganizace 23 21 Jan Kozák, KS Brno Ústav práva a právní vědy © 2014

Porovnání roků 2012 a 2013 Insolvenční návrhy celkem Insolvenční návrhy nespojené s návrhem na způsob řešení úpadku insolvenční návrhy spojené s návrhem na prohlášení konkurs s návrhem na povolení oddlužení s návrhem na povolení reorganizace ponz.: počet ins. návrhů za r. 2014: , za r cca (další ofic. data nejsou k dispozici) Jan Kozák, KS Brno Ústav práva a právní vědy © 2014

Jan Kozák, KS Brno

Zákon č. 182/2006 Sb., Insolvenční zákon (dále jen „IZ“)
novely IZ: 1) 108/2007 Sb. (posun účinnosti IZ a z.č. 312/2006 Sb.) 2) 312/2006 Sb. (§ 21 odst. 2. ČNB za zrušenou Komisy pro cenné papíry) 3) 296/2007 Sb. (doprovodný zákon) 4) 362/2007 Sb. (§ 59, 295, 330) 5) 301/2008 Sb. 6) 458/2008 Sb. (§ 101 odst. 1 ) 7) 163/2009 Sb. 8) 7/2009 Sb. (§ 77 a 79) – doručování 9) 217/2009 Sb. – účinnost novela skupiny NERV 10) 227/2009 Sb. 11) 285/2009 Sb. 12) 241/2010 Sb. - nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 14/10 ze dne , - zrušení § 192 odst. 1 IZ (popěrný úkon věřitele u PJ) 13) 260/2010 Sb. - nález ÚS ze dne zrušení části § 399 odst. 2 věta druhá za středníkem (povinná účast dlužníka na SV) 14) 409/2010 Sb. 15) 69/2011 Sb. (tzv. Nálezová novela - nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 14/10 ze dne ) Jan Kozák, KS Brno Ústav práva a právní vědy © 2014

novelizace IZ - pokračování
16) 73/2011 Sb. 17) 139/2011 Sb. 18) 188/2011 Sb. 19) 466/2011 Sb. 20) 217/2009 Sb. (část) 21) 458/2011 Sb. 334/2012 Sb. (účinnost ) 396/2012 Sb. 399/2012 Sb. 25)45/2013 Sb., 185/2013 Sb. 26) 294/2013 Sb. (revizní novela) 27) 375/2015 Sb. (účinnost ), změna § 2 písm. k, § 6 a hlava IV – úpadek bank, spořitelních a úvěrových družstev, zahr. bank a obchodníků s cennými papíry (§ 365 a násl.) 28) Nález US ze dne sp. zn. Pl. US 17/15 – zrušení § 3 odst. 2 věta druhá a z § 4 odst. 2 vyhl. č. 355/2013 Sb. Slov „svou nepřetržitou fyzickou přítomností“ Jan Kozák, KS Brno

Právní normy podzákonné
Prováděcí právní předpisy (částka 100 Sbírky 2007): 1) vyhl. č. 311, o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona 2) vyhl. č. 312, o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců 3) vyhl. č. 313, o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů 4) vyhl. č. 314, o minimálním limitu pojistného plnění a minimálních standardech pojistných smluv insolvenčních správců vyhl. č. 315, kterou se mění vyhláška č. 37/1992 sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy vyhl. 355/2013 Sb., o úředních hodinách provozovny, o označování sídla provozovny a o činnostech, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně vyhl. č. 101/2015 Sb. (vyhlášena ) Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení. (účinnost ) Nález US ze dne sp. zn. Pl. US 17/15 – zrušení § 3 odst. 2 věta druhá a z § 4 odst. 2 vyhl. č. 355/2013 Sb. Slov „svou nepřetržitou fyzickou přítomností“

Systematika IZ CELKEM … 434 paragrafů První (§ 1-242) + třetí (§ ) část …obecná pravidla (pojmy, účastenství, SV, správce, PJ, maj. podst., nepl. a neúčin. PÚ, ins. rejstřík, vztah ke státům EU) Druhá část (§ ) …způsoby řešení úpadku (konkurs, reorganizace, zvl. zp. řešení úpadku, oddlužení) Jan Kozák, KS Brno

FÁZE INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ
Zahájení řízení (§ 101), účinky - § 109 až 111 Posuzování úplnosti ins.návrhu (§ 128 až 147) Rozh. o úpadku BEZ rozhodnutí o způsobu řešení úpadku § 149 – rozhodnutí o způsobu řešení úpadku před 1. SV SV (§ 150) – rozhodnutí o způsobu řešení úpadku Zahájení řízení (§ 101), účinky - § 109 až 111 Posuzování úplnosti ins.návrhu (§ 128 až 147) Rozh. o úpadku SPOJENÉ S rozhodnutí o způsobu řešení úpadku (§ a 149) Jan Kozák, KS Brno

ZÁKLADNÍ POJMY § 2 Jan Kozák, KS Brno

insolvenční soud - § 2 písm. b IZ
soud, před nímž probíhá insolvenční řízení, jakož i soud, který rozhoduje o opravném prostředku v insolvenčním řízení kde je tento pojem užitý? § 307 odst. 3 a 4 IZ

§ 307 lhůty pro splnění rozvrhového usnesení
(3) Částky určené pro jednotlivé věřitele v rozvrhovém usnesení jim insolvenční správce proplatí na jejich náklad zpravidla ve svém sídle. Částky nepřesahující 500 Kč může složit do úschovy u soudu a věřitele o tom písemně vyrozumět. Obdobně postupuje, jestliže nedojde k proplacení částek určených pro jednotlivé věřitele do 30 dnů od rozvrhového usnesení pro překážku na jejich straně. O splnění rozvrhového usnesení podá insolvenční správce insolvenčnímu soudu zprávu. (4) Částky, které by mohly připadnout na pohledávky uvedené v § 306 odst. 4, složí insolvenční správce do úschovy u insolvenčního soudu. Jakmile odpadnou překážky k jejich výplatě, vydá o nich insolvenční soud další rozvrhové usnesení; ustanovení o rozvrhovém usnesení platí obdobně i pro další rozvrhové usnesení. Pokud se ukáže, že ohledně některé z těchto částek nejsou splněny předpoklady pro její zařazení do rozvrhu, vyloučí ji insolvenční soud z rozvrhu; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Obdobně se postupuje ohledně částek vyčleněných na výlohy spojené s ukončením řízení, pokud nebyly použity.

Insolvenční rejstřík § 2 písm. i)
insolvenčním rejstříkem informační systém, který obsahuje údaje podle tohoto zákona, Jan Kozák, KS Brno

§ 419 (1) Insolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti (dále jen "ministerstvo"). (2) Insolvenční rejstřík obsahuje seznam insolvenčních správců, seznam dlužníků a insolvenční spisy. Pro každého dlužníka se vede jeden insolvenční spis. (3) Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný, s výjimkou údajů, o kterých tak stanoví tento zákon. Každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj kopie a výpisy. Soudce insolvenčního soudu má přístup ke všem údajům vedeným v insolvenčním rejstříku. (4) Na žádost vydá ministerstvo nebo insolvenční soud úředně ověřený výstup z informačního systému veřejné správy obsahující údaje z insolvenčního rejstříku nebo informaci o tom, že požadovaný údaj není veden v insolvenčním rejstříku. Jan Kozák, KS Brno

§ 71 Soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění nebo jiná písemnost insolvenčního soudu nebo účastníků se v insolvenčním řízení doručují pouze zveřejněním písemnosti v insolvenčním rejstříku (dále jen "doručení vyhláškou"), ledaže zákon stanoví pro určité případy nebo pro určité osoby i zvláštní způsob doručení. (2) Při doručení vyhláškou se písemnost považuje za doručenou dnem, popřípadě okamžikem jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku; okamžikem zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku se rozumí den, hodina a minuta zveřejnění. (3) Povinnost insolvenčního soudu zveřejnit vyhláškou různé údaje, stanovená v tomto zákoně, je splněna zveřejněním příslušné písemnosti v insolvenčním rejstříku; při zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku platí odstavec 2 obdobně. Jan Kozák, KS Brno

§ 74 (1) Zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku je dokladem o doručení i při zvláštním způsobu doručení této písemnosti. (2) Je-li s doručením písemnosti, pro kterou zákon stanoví zvláštní způsob doručení, spojen začátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu, začíná lhůta běžet ode dne, kdy byla písemnost doručena adresátu zvláštním způsobem. O tom musí být adresát poučen. Jan Kozák, KS Brno

§ 80 (1) Jestliže se osobě, které se písemnost doručuje zvlášť, nepodařilo doručit písemnost na adresu uvedenou v podání, které učinila v insolvenčním řízení, jako adresa jejího bydliště nebo sídla anebo jako adresa v České republice, na kterou jí má být písemnost doručována, doručí insolvenční soud písemnost znovu vyhláškou; ustanovení § 74 odst. 2 se v takovém případě nepoužije. Neobsahovala-li písemnost označení adresáta, opatří ji insolvenční soud před doručením vyhláškou i tímto údajem. (2) Učinila-li osoba, které se písemnost doručuje zvlášť, v insolvenčním řízení více podání, doručuje se jí písemnost podle odstavce 1 na adresu bydliště nebo sídla anebo na adresu v České republice, na kterou má být písemnost doručována, kterou uvedla v posledním podání insolvenčnímu soudu. (3) Osoba, které bylo rozhodnutí insolvenčního soudu doručeno vyhláškou nebo které bylo doručeno pouze zkrácené znění takového rozhodnutí, má právo na bezplatné vyhotovení stejnopisu rozhodnutí. Insolvenční soud tak učiní na její žádost. Jan Kozák, KS Brno

z judikatury k doručování
Jan Kozák, KS Brno

NS ČR 29 NSČR 7/2010-P128-15 ze dne 26.10.2010 ve věci KSUL 43 INS 2134/2009
Vycházeje z ustanovení § 71 § 74 odst. 1, § 101, § 110 odst. 2, § 136 odst. 2 písm. d), § 136 odst. 3, § 138, § 173 odst. 1 a 3, § 185 insolvenčního zákona a z ustanovení § 57 odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), odvolací soud přitakal závěru soudu prvního stupně o opožděnosti přihlášky pohledávky věřitele, uzavíraje, že věřiteli nic nebránilo, aby do insolvenčního řízení přihlásil včas i pohledávku, jež se dosud nestala splatnou. Skutečnost, že se věřitel neseznámil s řádně zveřejněnou vyhláškou o zahájení insolvenčního řízení, ani se zveřejněným rozhodnutím o úpadku a s ním spojenou výzvou stanovící konečnou lhůtu k přihlášení pohledávek, přičetl k tíži věřitele, dodávaje, že prominutí zmeškání lhůty k podání přihlášky pohledávky není přípustné. Jan Kozák, KS Brno

VS Praha 3 VSPH 1628/2013-A-27 ve věci KSPL 54 INS 2544/2013 ze dne 21
I když uvedené usnesení odvolacího soudu je třeba dlužnici zaslat zvlášť (viz § 75 odst. 2 IZ), nemění tato skutečnost nic na tom, že usnesení soudu prvního stupně o stanovení zálohy i potvrzující usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci bez ohledu na doručení rozhodnutí o odvolání jejich zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Podle § 74 odst. 1 IZ je totiž zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku dokladem o doručení i při zvláštním způsobu doručení této písemnosti. Doručení usnesení zvlášť má toliko význam jen pro běh lhůt k podání opravného prostředku nebo jiného procesního úkonu (§ 74 odst. 2 IZ). V daném případě je s doručením potvrzujícího usnesení odvolacího soudu spojena lhůta k zaplacení zálohy, což však není procesní úkon, a proto je ve vztahu k okamžiku nabytí právní moci jak usnesení o záloze soudu prvního stupně, tak potvrzujícího rozhodnutí odvolacího soudu rozhodný pouze okamžik zveřejnění uvedeného usnesení Vrchního soudu v Praze v insolvenčním rejstříku, což se stalo dne V tento den tedy nabyla obě uvedená rozhodnutí právní moci a zvláštní doručení usnesení odvolacího soudu dlužnici je tak z tohoto hlediska irelevantní. Ve smyslu § 57 odst. 1 o.s.ř. pak následujícího dne počala běžet lhůta k uhrazení stanovené zálohy, která skončila dne Jan Kozák, KS Brno

VS Olomouc 1 VSOL 125/2014-A-28 ve věci KSBR 39 INS 24724/2013
Pro úplnost odvolací soud konstatuje, že stávající úprava doručování podle občanského soudního řádu činí užití § 80 odst. 1 IZ obvykle nepoužitelným, zatímco v době přijetí insolvenčního zákona platila jiná úprava doručování, jež činila pravidlo použitelným vždy. Toto ustanovení je nicméně i dnes nadále uplatnitelné tam, kde předseda senátu vyloučil při doručování písemností zvlášť svým pokynem náhradní doručení, jakož i tam, kde se doručení písemnosti zvlášť řídí jiným předpisem, než je občanský soudní řád (například při doručování do ciziny). To, že písemnost doručovanou zvlášť nelze doručit podle § 50 odst. 1 o.s.ř. (§ 50 odst. 2, věta první o.s.ř.), není důvodem k postupu dle § 80 odst. 1 IZ, nýbrž k dokončení procesu doručování dle § 50 odst. 2, věty druhé a třetí o.s.ř. Ustanovení § 80 odst. 1 IZ je uplatnitelné tehdy, jestliže podle předpisů, jimiž se řídí doručování písemnosti zvlášť nebo do vlastních rukou adresáta se písemnost nepodařilo doručit ani náhradním způsobem (srov. Zápis z porady se soudci Vrchního soudu v Praze a Vrchního soudu v Olomouci konané u Nejvyššího soudu ČR v Brně dne ). Jan Kozák, KS Brno

osoba s dispozičním oprávněním: § 2 písm. f IZ
osoba, které v průběhu insolvenčního řízení přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně všech oprávnění, ze kterých se skládá další úprava dispozičního oprávnění: §§ 229 odst. 3 a 4, 313 odst. 1, 332 odst. 3, 354 odst. 4, 408 odst. 1, 409 odst. 1 a 2 IZ

§ 229, odst. 3 až 5 - osoba s dispozičními oprávněními
(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními a) dlužník v době do rozhodnutí o úpadku, b) dlužník v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, c) insolvenční správce v době od prohlášení konkursu, d) dlužník v době od povolení reorganizace a e) dlužník v době od povolení oddlužení. (4) Ustanovením odstavce 3 nejsou dotčena omezení uložená dlužníku s dispozičními oprávněními insolvenčním zákonem nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v průběhu insolvenčního řízení. Má-li dispoziční oprávnění jiná osoba než dlužník, nejsou tím dotčeny povinnosti uložené dlužníku tímto zákonem. (5) Od rozhodnutí o úpadku a je-li dlužník insolvenčním navrhovatelem, od okamžiku, kdy se jím stal, platí o povinnostech dlužníka s dispozičními oprávněními ustanovení § 36 a 37 přiměřeně.

KONKURS REOR. ODDL. nezaj. maj. IS Zaj.maj. Nezaj.maj. DL
Zp.maj. Spl.kal. DLUŽNÍK Návrh až úpadek Úpadek až rozh. o zp. Řešení úpadku Jan Kozák, KS Brno

Konkurs – vznik dispozičního oprávnění - § 246
Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Insolvenční správce vykonává zejména akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty, rozhoduje o obchodním tajemství a jiné mlčenlivosti, vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví a plnění daňových povinností. (2) Právní úkony podle odstavce 1, které dlužník učinil poté, co oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přešlo na insolvenčního správce, jsou proti jeho věřitelům neúčinné ze zákona; § 235 odst. 2 se nepoužije. (3) Nakládal-li dlužník s majetkovou podstatou v den, kdy se rozhodnutí o úpadku stalo účinným, má se v pochybnostech za to, že tak učinil poté, co oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přešlo na insolvenčního správce, pokud tento zákon nestanoví jinak. (4) Právní úkon, kterým dlužník po prohlášení konkursu odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl. Jan Kozák, KS Brno

Konkurs – zánik dispozičního oprávnění - § 313
(1) Funkce insolvenčního správce nekončí zrušením konkursu, i když jeho oprávnění nakládat se zbývající částí majetkové podstaty a další dispoziční oprávnění přecházejí na dlužníka. (2) Insolvenční správce je povinen ke dni zrušení konkursu uzavřít účetní knihy, sestavit účetní závěrku, splnit povinnosti uložené daňovými předpisy a předat dlužníku potřebné účetní záznamy. Dále je povinen předat dlužníkovi zbývající majetek, zajistit činnosti evidenční a odbornou správu dokumentů61) vzniklých z činnosti dlužníka, popřípadě z činnosti jeho právních předchůdců, a další činnosti související se zrušením konkursu. Nevede-li dlužník účetnictví, týkají se tyto povinnosti přiměřeně jeho daňové evidence. (3) Po provedení činností podle odstavce 2 insolvenční soud insolvenčního správce zprostí jeho funkce. Současně rozhodne o výdajích, které insolvenčnímu správci vznikly v souvislosti se zrušením konkursu, a o způsobu jejich úhrady. Jan Kozák, KS Brno

Reorganizace – vznik dispozičního oprávnění - § 330, odst. 1 až 3
(1) Právní mocí rozhodnutí o povolení reorganizace se ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení, ledaže insolvenční soud rozhodne podle § 332 jinak. (2) Právní úkony, které mají z hlediska nakládání s majetkovou podstatou a její správou zásadní význam, činí dlužník s dispozičními oprávněními jen se souhlasem věřitelského výboru. Porušení této povinnosti má za následek odpovědnost dlužníka za škodu nebo jinou újmu, kterou tím věřitelům nebo třetím osobám způsobil; členové statutárního orgánu dlužníka za takto způsobenou škodu nebo jinou újmu ručí společně a nerozdílně. (3) Za právní úkony, které mají podle odstavce 3 zásadní význam, se považují úkony, jejichž důsledkem se významně změní hodnota majetkové podstaty nebo postavení věřitelů anebo míra uspokojení věřitelů. Jan Kozák, KS Brno

Reorganizace – regulace dispozičního oprávnění - § 331
Insolvenční správce vykonává dohled nad činností dlužníka s dispozičními oprávněními, pokračuje ve zjišťování majetkové podstaty a jejím soupisu, vede incidenční spory, sestavuje a doplňuje seznam věřitelů a podává zprávy věřitelskému výboru. Kromě toho plní i další úkoly a provádí další činnosti, které mu uložil insolvenční soud. Jan Kozák, KS Brno

Reorganizace – regulace dispozičního oprávnění - § 354
(1) Insolvenční správce zajistí, aby byly provedeny procesní úkony spojené s účinností reorganizačního plánu. Dlužníku s dispozičními oprávněními předá zprávu o své dosavadní činnosti a provede další úkony potřebné k tomu, aby dlužník s dispozičními oprávněními mohl vykonávat svá oprávnění. (2) V průběhu provádění reorganizačního plánu vykonává insolvenční správce dohled nad činností dlužníka. Zaměřuje se na doplňování seznamu majetku a závazků podle stavu řízení a na evidování činnosti dlužníka s dispozičními oprávněními. O výsledcích své činnosti pravidelně, nejméně však jednou za 3 měsíce, informuje insolvenční soud a věřitelský výbor. (3) Dlužník s dispozičními oprávněními je povinen informovat insolvenčního správce o svých právních úkonech, o plnění reorganizačního plánu a o své jiné činnosti podle reorganizačního plánu. Zprávy o běžných úkonech při podnikatelské činnosti a zprávy o plnění dlouhodobých nebo opakujících se činností podává souhrnně za časové úseky, stanovené reorganizačním plánem nebo rozhodnutím insolvenčního soudu. (4) Pokud jsou dispoziční oprávnění dlužníka omezena, vykonává je insolvenční správce. Stanoví-li reorganizační plán právní úkony, které může dlužník provést jen se souhlasem insolvenčního správce, jsou tyto úkony neplatné, pokud byly provedeny bez tohoto souhlasu. Týká-li se omezení dispozičních práv dlužníka nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí, vyrozumí o tom insolvenční správce příslušné katastrální pracoviště. Jan Kozák, KS Brno

Oddlužení – dispoziční oprávnění - § 407 odst. 1 a 2
(1) Účinky schválení oddlužení nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku. (2) Právní mocí rozhodnutí o schválení oddlužení se ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo před jeho vydáním v dosavadním průběhu insolvenčního řízení ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu. Jan Kozák, KS Brno

Oddlužení – dispoziční oprávnění - § 408
O účincích schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty platí ohledně majetku náležícího do majetkové podstaty v době schválení oddlužení obdobně ustanovení tohoto zákona o účincích prohlášení konkursu, včetně zániku společného jmění dlužníka a jeho manžela. Jde-li o oddlužení povolené na základě společného návrhu manželů (§ 394a), považuje se od okamžiku, kdy nastanou účinky schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, všechen majetek těchto manželů za majetek ve společném jmění manželů, které nezaniká. (2) Dispoziční oprávnění k majetku, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužník. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení. (3) Majetek, který slouží k zajištění, insolvenční správce po schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty zpeněží jen na žádost zajištěného věřitele, jestliže zpeněžením ostatního majetku dojde k plnému uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů nebo jestliže zajištěná pohledávka zjevně přesahuje hodnotu zajištění. (4) Poté, co insolvenční správce zpeněží majetek, který podléhá oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, se v insolvenčním řízení dále postupuje podle ustanovení tohoto zákona o konečné zprávě a rozvrhu v konkursu. Jan Kozák, KS Brno

Oddlužení – dispoziční oprávnění - § 409
(1) Od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, dlužník. S takto nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. (2) Dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, včetně toho majetku, s nímž dlužník nemohl dosud nakládat v důsledku účinků nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění. Majetek, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, z té části příjmů, která nepodléhá oddlužení, nenáleží do majetkové podstaty. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení. (3) Majetek, který slouží k zajištění, zpeněží insolvenční správce po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nejdříve však po zjištění pravosti výše a pořadí zajištěné pohledávky, požádá-li o to zajištěný věřitel. Výtěžek zpeněžení vydá zajištěnému věřiteli; přitom postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu. Jan Kozák, KS Brno

jiný zásah do dispozičních oprávnění
§ 82, 113 Jan Kozák, KS Brno

§ 82 odst. 1 a 2 (1) Předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník. (2) Předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. Jan Kozák, KS Brno

§ 82 odst. 3 a 4 – zvláštní druhy předb. opatření
(3) Neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, může insolvenční soud z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením rovněž a) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, nebo b) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku, anebo c) zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele. (4) Předběžné opatření uložením povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, lze nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu, a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že dlužníkův úpadek bude osvědčen, insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítne. Přiměřeně se dále použijí ustanovení § 202 odst. 5 a 6 a ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření. Předběžné opatření podle odstavce 3 lze nařídit jen na návrh dlužníka, insolvenčního správce, věřitele, jehož se započtení týká, nebo osoby, která na tom má právní zájem. Jan Kozák, KS Brno

§ 82 odst. 5 a 6 (5) Rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 2 písm. b) nebo c) doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a insolvenčnímu navrhovateli. Předběžné opatření podle odstavce 3 doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a v případě, že se předběžné opatření vztahuje na pohledávky jednotlivých věřitelů, i těmto věřitelům. Jestliže insolvenční soud nenařídí předběžné opatření, doručí rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 3 zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a osobě, která takový návrh podala. (6) Je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, vyrozumí insolvenční soud o vydání předběžného opatření podle odstavce 3 současně s jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku Českou národní banku. Jan Kozák, KS Brno

§ 113, odst. 1 a 2 – předb. opatř. do rozhodnutí o úpadku
(1) Je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi a předběžnému správci. Jiné rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření se doručí zvlášť dlužníku a osobě, která takový návrh podala. Jan Kozák, KS Brno

(3) Týkají-li se omezení uložená dlužníku té části jeho majetkové podstaty, která je zapsána v katastru nemovitostí, v Rejstříku zástav nebo v jiných veřejných či neveřejných seznamech, které podle zvláštních právních předpisů osvědčují vlastnictví nebo jiná věcná práva k tomuto majetku, insolvenční soud doručí stejnopis předběžného opatření také katastrálním pracovištím příslušných katastrálních úřadů (dále jen "katastrální pracoviště"), Notářské komoře České republiky a orgánu nebo osobě, která vede jiný veřejný či neveřejný seznam. Je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, vyrozumí insolvenční soud o vydání předběžného opatření současně s jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku Českou národní banku. (4) Proti předběžnému opatření nařízenému podle tohoto ustanovení se může odvolat pouze dlužník. Jde-li o usnesení, kterým insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítl, je osobou oprávněnou k podání odvolání osoba, která návrh podala. Jan Kozák, KS Brno

(5) Předběžné opatření zanikne a) uplynutím doby, po kterou mělo trvat, b) vydáním rozhodnutí podle § 142, neurčí-li insolvenční soud v takovém rozhodnutí, že předběžné opatření zanikne až právní mocí rozhodnutí, c) účinností moratoria, ledaže insolvenční soud určil v rozhodnutí o vyhlášení moratoria jinak, d) vydáním rozhodnutí, kterým se předběžné opatření zruší, jakmile pominou důvody, pro které bylo nařízeno. (6) Rozhodnutí podle odstavce 5 písm. d) může insolvenční soud vydat i bez návrhu. Pro jeho doručení platí odstavce 2 a 3 obdobně; odvolat se proti němu může pouze osoba, která návrh na nařízení předběžného opatření podala, není-li totožná s osobou, která navrhla zrušení předběžného opatření. Jan Kozák, KS Brno

Z JUDIKATURY K DISPOZIČNÍM OPRÁVNĚNÍM
Jan Kozák, KS Brno

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2015 29 Cdo 2233/2015
Účinky usnesení insolvenčního soudu o předběžném opatření podle § 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Doručení takového usnesení zvláštním způsobem má význam (jen) pro počátek běhu lhůty k podání (řádného) opravného prostředku. Jan Kozák, KS Brno

VS Praha 1 VSPH 1331/2013-A-18 ve věci KSPH 41 INS 17869/2013
Pro úplnost odvolací soud dodává, že aplikace § 82 odst. 2 písm. b) InsZ nebrání vydat předběžného opatření, které by dopadalo nejen na situaci vyvolanou šikanózními návrhy podanými věřiteli vůči dlužníku, ale též na případy, kdy např. obstrukční jednání dlužníka znemožňuje jak řádný postup v insolvenčním řízení, tak i individuální výkon práva jednotlivými věřiteli (srov. důvodová zpráva k zákonu č. 334/2012, kterým byl novelizován insolvenční zákon, též usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. KSCB 25 INS 12826/2013, 1 VSPH 1262/2013-A, ze dne 19. 8. 2013). Přitom je však insolvenční soud vždy povinen posoudit, zda vydání předběžného opatření neodporuje společnému zájmu věřitelů. Jan Kozák, KS Brno

VS Praha 1 VSPH 1281/2014-A-16 ve věci KSHK 45 INS 10618/2014
Ze shora uvedených zjištění vyplývá, že dlužnice opakovaným zahajováním insolvenčního řízení (a jejich ukončováním v důsledku vlastního procesního zavinění) zneužívala zmíněného účinku zahájení insolvenčního řízení, když procesní zavinění dlužnice spojené s neúspěšnými insolvenčními návrhy spočívaly dosud spíše než v nedostatečné znalosti insolvenčního zákona v její neochotě s insolvenčním soudem řádně spolupracovat. Za takového stavu věci bylo dle názoru odvolacího soudu namístě aplikovat § 82 odst. 2 písm. b) IZ, přičemž insolvenční soudy nejsou povolány k tomu, aby suplovaly činnost soudů exekučních při posuzování toho, zda jsou či nikoliv dány podmínky pro nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí. Jan Kozák, KS Brno

ZAJIŠTĚNÝ VĚŘITEL - § 2 písm. g)
zajištěným věřitelem věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy Jan Kozák, KS Brno

§ 166 přihláška zajištěného věřitele
Zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky přihláškou pohledávky, v níž se musí dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují, a připojit listiny, které se toho týkají. To platí i tehdy, jde-li o zajištěné věřitele, kteří mohou pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění.

Pan XY, jehož úvěr dlužník zajišťuje Věřitel, který poskytl úvěr p. XY
§ 166, věta druhá IZ Dlužník v ins.řízení, který poskytl svůj majetek k zajištění úvěru p. XY Pan XY, jehož úvěr dlužník zajišťuje Věřitel, který poskytl úvěr p. XY Jan Kozák, KS Brno

§ 167 uspokojení pohledávky zajištěného věřitele (I.)
Zajištění věřitelé se v rozsahu zajištění uspokojují ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla jejich pohledávka zajištěna, nestanoví-li zákon jinak. Pro pořadí jejich uspokojení je rozhodující doba vzniku zástavního práva nebo doba vzniku zajištění, nedohodnou-li se zajištění věřitelé písemně jinak. (2) Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem se uspokojují ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, byly-li tyto hodnoty zajištěny v trestním řízení o tomto trestném činu a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, nebo podal-li takový věřitel návrh na výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvalo. Pro pořadí uspokojení podle odstavce 1 je rozhodující doba vzniku zajištění podle trestního řádu. Ustanovení týkající se postavení zajištěných věřitelů platí pro tyto věřitele obdobně.

§ 167 uspokojení pohledávky zajištěného věřitele (II.)
(3) Je-li podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky, považuje se pohledávka co do takto zjištěného rozdílu za pohledávku nezajištěnou; pohledávky dalších zajištěných věřitelů s pozdějším pořadím se v takovém případě považují za nezajištěné v plném rozsahu. Podle věty první se postupuje, dokud nedojde ke zpeněžení zajištění. (4) Zpeněžením věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty v insolvenčním řízení zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky. (5) Je-li zajišťovací právo, které zaniklo zpeněžením podle odstavce 4, zapsáno ve veřejném či neveřejném seznamu, který podle zvláštního právního předpisu osvědčoval vlastnictví nebo jiná věcná práva ke zpeněžené věci, pohledávce, právu nebo jiné majetkové hodnotě, vydá insolvenční správce nabyvateli zpeněžené věci, pohledávky, práva nebo jiné majetkové hodnoty neprodleně potvrzení o zániku zajištění.

A KDE JE § 167 CITOVÁN? NO PŘECE V § 305 - pohledávky uspokojené před rozvrhem
(1) Před rozvrhem se uspokojí dosud nezaplacené pohledávky, které se uspokojují kdykoli v průběhu konkursního řízení; a to pohledávky za majetkovou podstatou, pohledávky jím postavené na roveň a zajištěné pohledávky v rozsahu stanoveném v § 298 a § 299 odst. 1 § 167 a 298. (2) Nestačí-li dosažený výtěžek ze zpeněžení majetkové podstaty k uspokojení všech pohledávek uvedených v odstavci 1, uspokojí se nejdříve odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, poté pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria ze smluv podle § 122 odst. 2, poté pohledávky věřitelů z úvěrového financování, poté poměrně náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty a pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců vzniklé po rozhodnutí o úpadku a poté pohledávky věřitelů na výživném ze zákona a poté pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví; ostatní pohledávky se uspokojí poměrně. Výtěžku zpeněžení podle § 298 odst. 2 lze však použít k uspokojení jiných pohledávek až po uspokojení pohledávky zajištěného věřitele.

Vrchní soud v Praze č. j. 1 VSPH 857/2010-B-301 ze dne 12. 11
Vrchní soud v Praze č.j. 1 VSPH 857/2010-B-301 ze dne ve věci MSPH 60 INS 3731/2008 Z § 167 odst. 1 IZ ve vazbě na § 204, § 298 a § 305 odst. 1 a 2 nesporně vyplývá rozsah, v jakém se uspokojují nároky zajištěných věřitelů. V § 167 odst. 2 IZ však nejde o ustanovení, podle něhož by bylo lze uspokojovat zajištěného věřitele, resp. podle něhož by se rozhodovalo o vydání výtěžku zpeněžení zajišťovacích instrumentů; k takovému účelu toto ustanovení neslouží. Jeho hlavním smyslem je objektivizovat hodnotu zajištění nezávisle na jeho ocenění uvedenou v přihlášce (srov. § 179 IZ) do doby než bude hodnota zajištění zjištěna jeho realizací (tj. zpeněžením zajištění). Určení hodnoty zajištění slouží především pro potřebu výkonu hlasovacího práva na schůzích věřitelů, zejména tam, kde se hlasuje podle jednotlivých skupin nezajištěných a zajištěných věřitelů (např. § 57, § 148 odst. 2, § 151 odst. 1, § 337, § 344 a násl. IZ); rozhodovat podle něj o vydání výtěžku zpeněžení zajištění však možné není. Jinými slovy řečeno, ustanovení § 167 odst. 2 IZ nelze aplikovat při rozhodování podle § 298 odst. 2 IZ, jímž insolvenční soud udílí insolvenčnímu správci souhlas k vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Jan Kozák, KS Brno

§219 ocenění položek soupisu
(1) Součástí soupisu je i ocenění provedené insolvenčním správcem, který přitom vychází z údajů v účetnictví dlužníka nebo v evidenci vedené podle zvláštního právního předpisu 13) a z dalších dostupných informací. Ocenění (musí být v souladu se zvláštními právními předpisy o oceňování majetku; nepromítá se však) se nepromítá do účetnictví dlužníka. (2) Požaduje-li to věřitelský výbor, provede se ocenění znalcem, za předpokladu, že to věřitelský výbor finančně zajistí. (3) Ocenění obtížně ocenitelného majetku může insolvenční správce zadat znalci i bez žádosti věřitelského výboru; to neplatí, lze-li důvodně předpokládat, že náklady na ocenění majetku znalcem budou vyšší než přínos pro majetkovou podstatu získaný tímto způsobem jeho ocenění. (4) Je-li uplatněno právo na uspokojení přihlášené pohledávky ze zajištění nebo má-li být majetková podstata zpeněžena podle § 290 nebo 292, insolvenční správce zadá znalci ocenění hodnoty zajištění a v případě podle § 290 nebo 292 ocenění hodnoty zpeněžovaného majetku vždy; odstavec 3 se použije přiměřeně. (5) Postup podle odstavců 1 až 4 se neuplatní, byl-li ustanoven znalec podle § 153 odst. 1. Při ocenění podle odstavců 1 až 4 se majetek oceňuje obvyklou cenou.

§ 230 správa majetku sloužícího k zajištění (I.)
(1) Správou majetkové podstaty se rozumí zejména činnost, jakož i právní úkony a opatření z ní vyplývající, pokud směřuje k tomu, aby a) nedocházelo ke znehodnocení majetkové podstaty, zejména aby nedošlo k odstranění, zničení, poškození nebo odcizení majetku, který do ní náleží, b) majetek náležející do majetkové podstaty byl využíván v souladu se svým určením, pokud tomu nebrání jiné okolnosti, c) se majetková podstata rozmnožila, lze-li takovou činnost rozumně očekávat se zřetelem ke stavu majetkové podstaty a obvyklým obchodním příležitostem, d) byly vymoženy pohledávky dlužníka včetně plnění z neplatných a neúčinných právních úkonů. (2) Jde-li o správu věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je osoba s dispozičními oprávněními vázána pokyny zajištěného věřitele směřujícími k řádné správě; je-li zajištěných věřitelů více, uděluje tyto pokyny zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí. Jestliže zajištěný věřitel neudělí příslušné pokyny ani ve lhůtě určené insolvenčním soudem, má právo je udělit zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako další v pořadí; jinak pokyny udělí v rámci dohlédací činnosti insolvenční soud, který současně rozhodne o nákladech spojených s provedením jeho pokynu. Osoba s dispozičními oprávněními může odmítnout pokyny zajištěného věřitele, má-li za to, že nesměřují k řádné správě; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti.

§ 230 správa majetku sloužícího k zajištění (II.)
(3) Náklady spojené s provedením jeho pokynu podle odstavce 2 nese zajištěný věřitel ze svého. (4) Není-li k pokynům zajištěného věřitele podle odstavce 2 připojen písemný souhlas ostatních zajištěných věřitelů, jejichž pohledávka se uspokojuje ze stejného zajištění, osoba s dispozičními oprávněními neprodleně vyrozumí insolvenční soud. Insolvenční soud v takovém případě nařídí do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda pokyny zajištěného věřitele schvaluje. Při jednání lze projednat pouze námitky proti pokynům zajištěného věřitele, které ostatní zajištění věřitelé uplatní písemně u insolvenčního soudu nejpozději do 7 dnů ode dne zveřejnění těchto pokynů v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K jednání předvolá insolvenční soud insolvenčního správce a dlužníka a zajištěné věřitele, kterým poskytne poučení o námitkách podle věty třetí. (5) Rozhodnutí podle odstavce 4, proti němuž není odvolání přípustné, se doručuje zvlášť insolvenčnímu správci, dlužníku a zajištěným věřitelům, kterých se týká.

§ 293 zpeněžení hodnot určených k zajištění pohledávky
(1) Jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení; je-li zajištěných věřitelů více, uděluje tyto pokyny zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí. Jestliže zajištěný věřitel neudělí příslušné pokyny ani ve lhůtě určené insolvenčním soudem, má právo je udělit zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako další v pořadí. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti. (2) Ustanovení § 230 odst. 3 až 5 platí obdobně. Ustanovení § 286 odst. 2, § 287 odst. 2 a § 289 odst. 1 se použije jen tehdy, není-li zde pokynu zajištěného věřitele.

§ 298 uspokojení pohledávek zajištěných věřitelů
(1) Zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna. (2) Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli. (3) Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví. (4) Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu. (5) Zajištěnému věřiteli, který dosud nesplnil povinnost podle § 157 odst. 1, se vydá výtěžek zpeněžení po odečtení částky připadající na splnění této povinnosti. (6) Pro zpeněžení podle § 293 se odstavec 2 použije jen tehdy, jestliže zajištěný věřitel dosud nesplnil povinnost podle § 230 odst. 3. (7) Rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání.

§ 408 – zajištěný majetek v oddlužení (zpeněžení majetku)
(1) O účincích schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty platí ohledně majetku náležícího do majetkové podstaty v době schválení oddlužení obdobně ustanovení tohoto zákona o účincích prohlášení konkursu, včetně zániku společného jmění dlužníka a jeho manžela. Jde-li o oddlužení povolené na základě společného návrhu manželů (§ 394a), považuje se od okamžiku, kdy nastanou účinky schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, všechen majetek těchto manželů za majetek ve společném jmění manželů, které nezaniká. (2) Dispoziční oprávnění k majetku, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužník. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení. (3) Majetek, který slouží k zajištění, insolvenční správce po schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty zpeněží jen na žádost zajištěného věřitele, jestliže zpeněžením ostatního majetku dojde k plnému uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů nebo jestliže zajištěná pohledávka zjevně přesahuje hodnotu zajištění. (2) (4) Poté, co insolvenční správce zpeněží majetek, který podléhá oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, se v insolvenčním řízení dále postupuje podle ustanovení tohoto zákona o konečné zprávě a rozvrhu v konkursu.

§ 409 – zajištěný majetek v oddlužení (splátkový kalendář)
(1) Od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, dlužník. S takto nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. (2) Dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, včetně toho majetku, s nímž dlužník nemohl dosud nakládat v důsledku účinků nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění. Majetek, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, z té části příjmů, která nepodléhá oddlužení, nenáleží do majetkové podstaty. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení. (3) Majetek, který slouží k zajištění, zpeněží insolvenční správce po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nejdříve však po zjištění pravosti výše a pořadí zajištěné pohledávky. Výtěžek zpeněžení vydá zajištěnému věřiteli; přitom postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu, požádá-li o to zajištěný věřitel.

Z JUDIKATURY K zajištěným věřitelůM
Jan Kozák, KS Brno

NS ČR 29 NSCR 16/2011-P8-23 ve věci KSPH 39 INS 4718/2009 ze dne 30. 11. 2011
Jestliže tedy zajištěný věřitel, který zajištěnou pohledávku včas a řádně přihlásil do insolvenčního řízení jako osobní dlužníkův věřitel, aniž se dovolal zajištění, uplatní právo na uspokojení pohledávky ze zajištění samostatným podáním (doplněním přihlášky) až po uplynutí lhůty stanovené insolvenčním zákonem ke změně pořadí pohledávky, insolvenční soud odmítne opožděně přihlášené pořadí pohledávky podle § 185 věty první insolvenčního zákona. Ve smyslu § 173 odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona totiž nastala skutečnost, na základě které se k přihlášenému právu na (přednostní) uspokojení ze zajištění nepřihlíží. Zajištěná pohledávka se v důsledku tohoto uspokojuje v insolvenčním řízení jako nezajištěná. Důvod ukončovat účast dotčeného věřitele v insolvenčním řízení v rozsahu týkajícím se práva na uspokojení pohledávky ze zajištění podle § 185 věty druhé insolvenčního zákona není dán, jelikož takový postup se (z povahy věci) pojí jen se situací, kdy se k pohledávce nepřihlíží co do její pravosti nebo výše. Jan Kozák, KS Brno

(NS ČR 29 NSČR 39/2014 ze dne ) Zástavní věřitel, jenž má vůči dlužniku pouze „zastavni pohledávku“ (dlužník je zástavním dlužníkem, nikoliv však osobním dlužníkem), je v případě, že zástava je v době rozhodnuti o úpadku ve vlastnictví dlužníka, povinen přihlásit „zastavni pohledávku“ do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka do skončeni propadne procesní lhůty určené v rozhodnuti o úpadku. Jan Kozák, KS Brno

VS Praha 1 VSPH 2077/2013-B-200 ve věci KSPH 37 INS 24574/2012 ze dne 2. 1. 2014
Odvolací soud má za to, že insolvenční soud může k návrhu osoby s dispozičním oprávněním eliminovat pokyny zajištěného věřitele dle obecné úpravy obsažené v § 230 odst. 2 IZ (obdobně je tomu při prodeji majetku sloužícího k zajištění v případě prohlášení konkursu v režimu § 293 IZ), nicméně nelze tak činit paušálně a jedním rozhodnutím pominout zákonnou úpravu, jež stojí na principu, že zajištění věřitelé mohou správu takového majetku a jeho zpeněžení zásadně ovlivňovat. Takovéto působení zajištěných věřitelů může být insolvenčním soudem upozaděno toliko v konkrétních situacích, a to obvykle tehdy, bylo-li by zneužíváno ke škodě ostatních věřitelů či dlužníka samého. To je k žádosti oprávněné osoby povinen insolvenční soud zkoumat vždy ve vztahu k dané situaci, a následně i případně vysvětlit, proč ten který krok zajištěného věřitele si vyžádal jeho zásah, leč není možné dopředu zajištěné věřitele jejich práv zbavit tím generalizujícím způsobem, jenž se odrazil ve výroku napadeného usnesení, takže bude na insolvenčním soudu, aby v průběhu řízení svůj postoj přehodnotil. Jan Kozák, KS Brno

Usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 404/2010-B-40 ze dne ve věci KSUL 45 INS 2152/2009 Odvolací soud nepokládá za odpovídající textu zákona závěr soudu I. stupně, že vodné ve výši Kč je nákladem spojeným se správou nemovitostí, jenž by bylo lze přičíst na vrub zajištěného věřitele, neboť tento výdaj spojený s užíváním nemovitosti jde na vrub jedině jejímu uživateli. Pokud jde o daň z nemovitosti ve výši Kč za rok 2010, je odvolací soud přesvědčen o tom, že tato položka je naopak typickým výdajem spojeným se správou nemovitosti, jenž lze jistě přičíst na vrub zajištěného věřitele, nejvýše však do výše 4 % výtěžku zpeněžení (§ 298 odst. 3 IZ), když z obsahu spisu nevyplývá, že by odvolatel dal souhlas s jeho výší ve větším rozsahu. Za popsaného stavu bylo lze z dosaženého výtěžku zpeněžení ve výši Kč odečíst jen náklady spojené se zpeněžením nemovitostí ve výši Kč uplatněné insolvenčním správcem (tj. 4,95 %, což je pod limit 5 %), náklady spojené se správou nemovitostí v maximální výši Kč (představující max. limit 4 %), když odvolatel nesouhlasil s jejich větším rozsahem, a odměnu insolvenčního správce ( Kč) tak, že částka určená k výplatě činí Kč. Z uvedeného je zřejmé, že část nákladů spojených se správou nemovitostí, jež nebylo lze odečíst od výtěžku zpeněžení, ponese (celá) majetková podstata, a nikoliv zajištěný věřitel (odvolatel), jak soud I. stupně nesprávně rozhodl. Jan Kozák, KS Brno

VS Olomouc 3 VSOL 321/2015-B-23 ve věci KSOS 36 INS 19053/2013 ze dne 15.7.2015
Odvolatelka věcnou nesprávností návrhu na udělení souhlasu neargumentuje a její odvolací námitka spočívá v tom, že spolu s další osobou napadla u insolvenčního soudu žalobou na určení neplatnosti (§ 80 písm. c/ o.s.ř., § 289 odst. 3 IZ) kupní smlouvu, kterou byla budova, jako předmět zajištění, v rámci zpeněžování majetkové podstaty převedena na třetí osobu přímým prodejem mimo dražbu. Aniž by odvolací soud předem hodnotil otázku aktivní legitimace žalobců k podání takové žaloby či její věcné opodstatněnosti, s názorem odvolatelky, že napadené usnesení by mělo být z důvodu probíhajícího sporu zrušeno, nelze souhlasit. Odvolací soud je v této věci z výše uvedených důvodů přesvědčen o tom, že odvolatelkou prosazovaný názor, že podaná žaloba na neplatnost veřejné dražby, jíž došlo ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění, má představovat překážku vydání výtěžku tohoto zpeněžení zajištěným věřitelům, neobstojí. Naopak by takový postup ve svém důsledku vedl k poškození práv a právem chráněných zájmů zajištěných věřitelů a byl by v rozporu se zásadami insolvenčního řízení (§ 5 písm. a/ IZ), dle nichž insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn, a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Jan Kozák, KS Brno

ÚPADEK A HROZÍCÍ ÚPADEK
Jan Kozák, KS Brno

Platební neschopnost § 3 odst. 1 a 2
Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost"). (2) Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud. Jan Kozák, KS Brno

Předlužení § 3 odst. 3 Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. Jan Kozák, KS Brno

Hrozící úpadek § 3 odst. 4 O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Jan Kozák, KS Brno

Dokazování v ins. řízení § 86
V insolvenčním řízení je insolvenční soud povinen provést i jiné důkazy potřebné k osvědčení dlužníkova úpadku nebo jeho hrozícího úpadku, než byly účastníky navrhovány. Jan Kozák, KS Brno

Ins. návrh (dlužnický) § 132
(1) U insolvenčního návrhu dlužníka postačí, jsou-li rozhodné skutečnosti osvědčeny údaji insolvenčního návrhu a jeho přílohami. (2) Má-li dlužník více statutárních orgánů oprávněných jednat jeho jménem samostatně nebo má-li více osob, které mají postavení statutárního orgánu, oprávněných jednat jeho jménem samostatně, a není-li jeho insolvenční návrh některou z těchto osob podepsán, insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku až poté, co se takováto osoba k insolvenčnímu návrhu vyjádřila nebo jí uplynula lhůta k vyjádření. Obdobně se postupuje, má-li dlužník více zákonných zástupců oprávněných jednat jeho jménem samostatně. (3) Podle odstavce 1 nelze postupovat, vyjdou-li v průběhu insolvenčního řízení najevo skutečnosti, které jsou s tvrzeními dlužníka obsaženými v insolvenčním návrhu nebo se skutečnostmi obsaženými v listinách připojených k insolvenčnímu návrhu v rozporu. Totéž platí, jestliže insolvenční soud zjistí, že další osoby oprávněné jednat jménem dlužníka, které insolvenční návrh nepodepsaly, s podáním insolvenčního návrhu nesouhlasí. Jan Kozák, KS Brno

Zamítnutí ins. návrhu (věřitelský) § 143
(1) Insolvenční soud insolvenční návrh zamítne, nejsou-li splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku. (2) Insolvenční návrh podaný věřitelem insolvenční soud zamítne, jestliže nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku. Za další osobu se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době 6 měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení. (3) Není-li dlužník v úpadku pro předlužení, zamítne insolvenční soud insolvenční návrh podaný věřitelem i tehdy, osvědčí-li dlužník jednající v dobré víře, že jeho platební neschopnost vznikla v důsledku protiprávního jednání třetí osoby a že se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že ji odvrátí v době do 3 měsíců po splatnosti jeho peněžitých závazků. (4) Je-li dlužníkem právnická osoba, insolvenční soud zamítne insolvenční návrh podaný věřitelem i tehdy, jestliže stát nebo vyšší územní samosprávný celek po zahájení insolvenčního řízení převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil. Jan Kozák, KS Brno

Následky šikanózního ins. návrhu (I.) § 147
(1) Bylo-li řízení o insolvenčním návrhu zastaveno nebo byl-li insolvenční návrh odmítnut vinou insolvenčního navrhovatele, má osoba, které zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vznikla škoda nebo jiná újma, právo na náhradu takové škody nebo jiné újmy vůči insolvenčnímu navrhovateli. V pochybnostech se má za to, že insolvenční navrhovatel zavinil zastavení insolvenčního řízení nebo odmítnutí insolvenčního návrhu. (2) Právo na náhradu škody nebo jiné újmy podle odstavce 1 lze uplatnit také tehdy, byl-li insolvenční návrh zamítnut; to neplatí, jestliže insolvenční návrh byl zamítnut proto, že dlužník po jeho podání splnil závazky, které osvědčovaly jeho úpadek, nebo proto, že se s věřiteli dohodl na jiném způsobu plnění těchto závazků, anebo z důvodu uvedeného v § 143 odst. 3. (3) Je-li insolvenčním navrhovatelem právnická osoba, ručí za splnění náhrady škody nebo jiné újmy podle odstavců 1 a 2 společně a nerozdílně členové jeho statutárního orgánu, ledaže prokáží, že bez zbytečného odkladu po podání insolvenčního návrhu informovali insolvenční soud o tom, že insolvenční návrh není podán důvodně, nebo o tom, že není splněn některý z dalších předpokladů stanovených zákonem pro vydání rozhodnutí o úpadku. Jan Kozák, KS Brno

Následky šikanózního ins. návrhu (II.) § 147
(4) Žalobu, kterou uplatňuje práva podle odstavců 1 až 3, musí dlužník podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí, jímž se končí řízení o insolvenčním návrhu, a jiná osoba nejpozději do 6 měsíců od zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku; o žalobě však nelze rozhodnout před právní mocí tohoto rozhodnutí. Nejde o incidenční spor. (5) Nebyla-li včas podána žaloba o uplatnění práva podle odstavců 1 a 2, právo na náhradu škody nebo jiné újmy podle odstavců 1 a 2 tím zaniká. Nebyla-li včas podána žaloba o uplatnění práva podle odstavce 3, právo domáhat se splnění náhrady škody nebo jiné újmy podle odstavců 1 a 2 podle odstavce 3 tím zaniká. (6) Je-li zřejmé, že určité osobě vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vinou insolvenčního navrhovatele škoda nebo jiná újma, může insolvenční soud nařídit předběžné opatření, kterým povinné osobě uloží, aby na náhradu této škody nebo jiné újmy složila do úschovy u soudu přiměřenou peněžitou částku19). Učiní tak jen na návrh oprávněné osoby podaný do 30 dnů od vydání rozhodnutí o zastavení řízení o insolvenčním návrhu, rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu nebo rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu; předběžné opatření však nelze nařídit před nabytím právní moci takového rozhodnutí. Nařízení předběžného opatření nebrání, že celkovou výši škody nebo jiné újmy dosud nelze vyčíslit. Při nařízení předběžného opatření dále insolvenční soud postupuje obdobně podle § 100 odst. 2 a 3. Jan Kozák, KS Brno

§ 82 předběžné opatření (1.)
(1)Předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník. nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. (2) Předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. (3) Neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, může insolvenční soud z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením rovněž a) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, nebo b) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku, anebo c) zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele.

§ 82 předběžné opatření (2.)
(4) Předběžné opatření uložením povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, lze nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu, a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že dlužníkův úpadek bude osvědčen, insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítne. Přiměřeně se dále použijí ustanovení § 202 odst. 5 a 6 a ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření. Předběžné opatření podle odstavce 3 lze nařídit jen na návrh dlužníka, insolvenčního správce, věřitele, jehož se započtení týká, nebo osoby, která na tom má právní zájem. (5) Rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 2 písm. b) nebo c) doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a insolvenčnímu navrhovateli. Předběžné opatření podle odstavce 3 doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a v případě, že se předběžné opatření vztahuje na pohledávky jednotlivých věřitelů, i těmto věřitelům. Jestliže insolvenční soudu nenařídí předběžné opatření, doručí rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 3 zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a osobě, která takový návrh podala.

z judikatury k úpadku Jan Kozák, KS Brno

NS 29 NSČR 17/2009-A-84 ve věci KSUL 77 INS 4542/2008
V usnesení ze dne 27. ledna 2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008, uveřejněném pod číslem 96/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení ze dne 20. května 2010, sen. zn. 29 NSČR 22/2009 (jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu), na něž v podrobnostech odkazuje, dále Nejvyšší soud vysvětlil, že znak (ne)schopnosti dlužníka plnit peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti [§ 3 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona] může být již v rovině tvrzení obsažených v insolvenčním návrhu uplatněn tvrzením, z nějž lze usuzovat na některou z vyvratitelných domněnek obsažených v § 3 odst. 2 insolvenčního zákona. K tomu lze dodat, že nebyly-li takové domněnky v průběhu insolvenčního řízení dlužníkem vyvráceny, pak osvědčují dlužníkovu neschopnost platit své splatné závazky [znak uvedený v § 3 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona], nikoli však existenci „více věřitelů“ dlužníka [znak uvedený v § 3 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona] ani existenci peněžitých závazků těchto věřitelů „po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti“ [znak uvedený v § 3 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona]. Jan Kozák, KS Brno

(NS 29 NSČR 38/2010) Dlužník vyvrátí domněnku své platební neschopnosti ve smyslu § 3 odst. 2 insolvenčního zákona, jakmile v insolvenčním řízení osvědčí nebo prokáže schopnost uhradit všechny splatné závazky těch věřitelů, jež má insolvenční soud pro účely rozhodnutí o věřitelském insolvenčním návrhu za osvědčené. Seznam závazků dlužníka ve smyslu § 104 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených. Pro výsledek řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku dlužníka není významné, že insolvenční soud osvědčil úpadek dlužníka, ačkoliv věřitelský insolvenční návrh měl vady, pro které mohl být odmítnut dle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona. Jan Kozák, KS Brno

NS ČR 29 NSČR 14/2012 Podmínka plurality věřitelů dlužníka není zásadně splněna, dal-li (insolvenčním navrhovatelem tvrzený) věřitel v insolvenčním řízení najevo, že nechce vůči dlužníku uplatňovat rozsahem zanedbatelné příslušenství pohledávky, kterou dlužník zaplatil. Jan Kozák, KS Brno

VS Olomouc 3 VSOL 36/2009-A-28 ve věci KSOS 14 INS 3360/2008
Odvolací námitka dlužníka, že není splněna podmínka úpadku ve smyslu § 3 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona, když veškeré závazky dlužníka mohou být uspokojeny v rámci exekučního řízení, žádnou právní relevanci nemá, neboť pro naplnění úpadku formou insolvence stačí splnění jen jedné z podmínek uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) až d) insolvenčního zákona, což v daném případě je splněno naplněním podmínky pod písmenem b) tohoto ustanovení, tj. neplnění peněžitých závazků dlužníkem po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti. Jan Kozák, KS Brno

VS Praha 2 VSPH 525/2009-A-48 ve věci MSPH 59 INS 1878/2009
Pokud jde o obranu dlužníka spočívající v tvrzení, že má zpeněžitelný nemovitý majetek v hodnotě 12 miliónů Kč, jenž dokládal smlouvou o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne , a jehož prodej mu umožní uspokojit navrhovatele a další věřitele, připomíná odvolací soud, že soud I. stupně správně zjistil jeho úpadek ve formě insolvence a nikoliv ve formě předlužení, jak se dlužník patrně domníval. Proto pro posouzení věci není rozhodná hodnota nemovitého majetku dlužníka, ale jen výše jeho volných peněžních prostředků potřebných k úhradě splatných pohledávek, jež byly v insolvenčním řízení zjištěny ve výši Kč; ostatně dlužník ani při jednání u odvolacího soudu nebyl schopen uvést výši svých volných peněžních prostředků. Jan Kozák, KS Brno

NS 29 NSČR 1/2008-A-15 ve věci KSBR 37 INS 294/2008
Tam, kde dlužník podal insolvenční návrh proto, že mu úpadek teprve hrozí (§ 3 odst. 4 insolvenčního zákona), se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují hrozící úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít (se zřetelem ke všem okolnostem případu), že lze důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků v budoucnu. Jinak řečeno, že v budoucnu nastane dlužníkova platební neschopnost ve smyslu § 3 odst. 1 insolvenčního zákona, přičemž k podmínce, aby dlužník i v tomto případě měl nejméně dva věřitele s pohledávkami, jež se v budoucnu stanou splatnými, se v takovém případě pojí i požadavek, aby se neschopnost v budoucnu plnit pohledávky věřitelů týkala „podstatné části“ dlužníkových peněžitých závazků. Jan Kozák, KS Brno

JEDNÁNÍ A ÚKONY V InS. ŘÍZENÍ
Jan Kozák, KS Brno

§ 85 (1) V insolvenčním řízení nařizuje insolvenční soud jednání jen tehdy, stanoví-li to zákon, nebo jestliže to považuje za nutné. O úkonech, při nichž insolvenční soud jedná s ostatními procesními subjekty o skutkové podstatě projednávané věci nebo o procesních otázkách, které na ni mohou mít vliv, se vždy sepisuje protokol; není-li to možné vzhledem ke způsobu, jakým se procesní subjekt obrátil na insolvenční soud a je-li jednostranné přijetí nebo podání informace insolvenčním soudem ve společném zájmu věřitelů, je insolvenční soud povinen o takto přijaté nebo poskytnuté informaci vždy pořídit záznam do insolvenčního spisu. Náležitosti takového záznamu stanoví prováděcí právní předpis. (2) Návrhy, které mohou být podle tohoto zákona podány, a procesní úkony, které mají být provedeny při jednání, při jiném soudním úkonu nebo na schůzi věřitelů, nemohou dodatečně provést osoby, které se nedostavily, ač byly řádně obeslány. Jan Kozák, KS Brno

§ 87 (1) I v případě, že podle tohoto zákona může insolvenční soud vydat příslušné rozhodnutí nebo učinit jiný úkon v insolvenčním řízení až po slyšení dlužníka, lze od slyšení dlužníka upustit, jestliže se dlužník zdržuje v cizině a je-li zde nebezpečí nepřiměřeného prodlení; totéž platí, není-li znám pobyt dlužníka. Je-li to možné, insolvenční soud v takovém případě vyslechne zástupce dlužníka nebo osobu dlužníkovi blízkou. (2) Je-li dlužníkem právnická osoba, platí odstavec 1 přiměřeně pro výslech fyzických osob, které jsou oprávněny za ni jednat. Jan Kozák, KS Brno

PŘIHLÁŠKA POHLEDÁVKY V InS. ŘÍZENÍ
Jan Kozák, KS Brno

Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení § 109 odst. 3
Lhůty k uplatnění práv, která lze podle odstavce 1 uplatnit pouze přihláškou, po zahájení insolvenčního řízení nezačínají nebo dále neběží. Jan Kozák, KS Brno

§ 110 (1) Věřitelé dlužníka jsou od zahájení insolvenčního řízení oprávněni uplatnit v něm své pohledávky přihláškou, a to i v případě, že insolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podávání přihlášek. (2) Insolvenční soud vyzve věřitele, kteří chtějí své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízení, aby podali přihlášku pohledávky. Tuto výzvu lze spojit s oznámením o zahájení insolvenčního řízení; je-li výzva učiněna samostatně až v průběhu insolvenčního řízení, oznamuje se stejným způsobem, jakým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení. (3) Přihlášky pohledávek na základě výzvy podle odstavce 2 mohou věřitelé podávat až do rozhodnutí o úpadku. Kratší lhůtu není insolvenční soud oprávněn stanovit. Náležitosti této výzvy stanoví prováděcí právní předpis. Jan Kozák, KS Brno

§ 136 odst. 2 písm. d) a odst. 3 Rozhodnutí o úpadku musí obsahovat d) výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve lhůtě 2 měsíců, s poučením o následcích jejího zmeškání, (3) Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů. Jan Kozák, KS Brno

Účinky uplynutí lhůty k podání přihlášky § 173 odst. 4 a § 173a
(4) Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu Uplynutím lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku k podání přihlášky zaniká účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v § 109 odst. 3. Jan Kozák, KS Brno

§§ formulář přihlášky, přílohy k přihlášce, odpovědnost věřitele za přihlášené nezajištěné pohledávky § 176 Za správnost údajů uvedených v přihlášce jeho pohledávky odpovídá věřitel. Přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři; náležitosti formuláře stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna. § 177 K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou. § 178 Bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce uložit, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, kterou určí se zřetelem ke všem okolnostem přihlášení a přezkoumání pohledávky, nejvýše však částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna; jde o incidenční spor.

§ 179 odpovědnost věřitele u zajištěné pohledávky
(1) Bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená zajištěná pohledávka zjištěna tak, že věřitel má právo na uspokojení této pohledávky v rozsahu menším než 50 % její výše nebo že má právo na uspokojení ze zajištění v pořadí horším, než uvedl v přihlášce pohledávky, k jeho právu na uspokojení této pohledávky ze zajištění se v insolvenčním řízení nepřihlíží; to neplatí, záviselo-li rozhodnutí insolvenčního soudu o výši zajištěné přihlášené pohledávky na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Ustanovení § 167 odst. 4 tím není dotčeno. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce uložit, aby ve prospěch zajištěných věřitelů, kteří přihlásili pohledávku se zajištěním ke stejnému majetku, zaplatil částku, kterou určí se zřetelem ke všem okolnostem uplatnění a přezkoumání práva na uspokojení ze zajištění, nejvýše však částku, o kterou hodnota zajištění uvedená v přihlášce převýšila hodnotu zjištěného zajištění; jde o incidenční spor. (2) Pro účely posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1, se nepovažuje za uplatněnou v přihlášce ta část práva na uspokojení ze zajištění, kterou vzal věřitel účinně zpět předtím, než nastal účinek, na základě kterého se podle tohoto zákona nepřihlíží k popřené části práva na uspokojení ze zajištění.

§ 191 postup při přezkoumání pohledávek
(1) Přezkoumání pohledávek při přezkumném jednání se děje podle seznamu přihlášených pohledávek. Pohledávky přihlášené jako podmíněné osobami, od kterých může věřitel požadovat plnění podle § 183 odst. 1 a 2, se nezařazují na přezkumné jednání po dobu, po kterou v insolvenčním řízení uplatňuje vůči dlužníku přihlášenou pohledávku věřitel. (2) Při přezkumném jednání se pokládá za vykonatelnou každá přihlášená pohledávka, ohledně které věřitel prokáže, že se stala vykonatelnou nejpozději ke dni rozhodnutí o úpadku. Při přezkumném jednání nelze považovat vykonatelnou pohledávku za nevykonatelnou z důvodů, pro které byla popřena. V pochybnostech rozhodne o tom, zda se pohledávka považuje pro účely jejího přezkoumání za vykonatelnou, do skončení přezkumného jednání insolvenční soud; učiní tak usnesením, které se nedoručuje a proti němuž není přípustný opravný prostředek.

§ 200 Popření pohledávky přihlášeným věřitelem I.
(1) Věřitel je oprávněn písemně popřít pohledávku jiného věřitele. Popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky. Popření pohledávky lze učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna. (2) K popření pohledávky přihlášeným věřitelem se přihlíží, jen obsahuje-li podání všechny náležitosti a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Po uplynutí této lhůty již nelze měnit uplatněný důvod popření. K popření pohledávky učiněnému ve formě, která v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce vyžaduje jeho písemné doplnění, předložení jeho originálu, případně předložení písemného podání shodného znění, se nepřihlíží.

§ 200 Popření pohledávky přihlášeným věřitelem II.
(3) Dospěje-li insolvenční soud k závěru, že k popření pohledávky přihlášeným věřitelem se nepřihlíží, odmítne je rozhodnutím, které může vydat jen do skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce. (4) Rozhodnutí podle odstavce 3 se doručuje zvlášť věřiteli, který popřel pohledávku, věřiteli popřené pohledávky, dlužníku a insolvenčnímu správci. Osobou oprávněnou k podání odvolání proti tomuto rozhodnutí je pouze věřitel, který popřel pohledávku. (5) Jestliže insolvenční soud popření pohledávky neodmítne, považuje se podání, jímž přihlášený věřitel popřel pohledávku, od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, nejdříve však po uplynutí 10 dnů od skončení přezkumného jednání, za žalobu, kterou tento věřitel uplatnil u insolvenčního soudu své popření vůči věřiteli, který pohledávku přihlásil. (6) Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci.

§ 202 náhrada nákladů řízení I.
(1) Ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Náhrada nákladů řízení přiznaná v tomto sporu vůči dlužníku se pokládá za přihlášenou podle tohoto zákona a uspokojí se v insolvenčním řízení ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se vedl spor. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty; do ní náleží i náhrada nákladů řízení přiznaná insolvenčnímu správci. (2) Náklady řízení, které vznikly zaviněním insolvenčního správce nebo náhodou, která se mu přihodila, nese on sám a ostatním účastníkům je povinen je nahradit. (3) Přihlášený věřitel, který popřel pohledávku, je povinen složit do 15 dnů po skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce u insolvenčního soudu jistotu na náklady řízení incidenčního sporu ve výši Kč. Nebylo-li v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce ještě rozhodnuto o způsobu řešení úpadku, neskončí tato lhůta dříve než uplynutím 10 dnů od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku.

POHLEDÁVKY ZA PODSTATOU A POHLEDÁVKA POSTAVENÉ JIM NA ROVEŇ
Jan Kozák, KS Brno

§ 168 pohledávky za majetkovou podstatou I.
(1) Pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po zahájení insolvenčního řízení nebo po vyhlášení moratoria, jsou a) náhrada hotových výdajů a odměna předběžného správce,; to neplatí, byl-li předběžný správce, ustanoven insolvenčním správcem, b) Náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora dlužníka jmenovaného soudem a správce podniku dlužníka za součinnost poskytnutou předběžnému správci nebo insolvenčnímu správci c) náhrada nutných výdajů a odměna členů a náhradníků věřitelského výboru, d) náhrada zálohy na náklady insolvenčního řízení, jestliže ji v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu zaplatila jiná osoba než dlužník, e) pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria ze smluv podle § 122 odst. 2., f) pohledávky věřitelů z úvěrového financování.

§ 168 pohledávky za majetkovou podstatou II.
(2) Pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku, jsou a) hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, b) náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka, c) náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora, osoby v postavení obdobném postavení likvidátora a odpovědného zástupce za činnost prováděnou po rozhodnutí o úpadku, d) náhrada hotových výdajů a odměna znalce ustanoveného insolvenčním soudem za účelem ocenění majetkové podstaty, e) daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a pojistné na důchodové spoření, pohledávky vzniklé opravou výše daně u pohledávek za dlužníkem v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty, f) pohledávky věřitelů ze smluv uzavřených osobou s dispozičními oprávněními, s výjimkou smluv uzavřených dlužníkem po schválení oddlužení,

§ 168 pohledávky za majetkovou podstatou III.
g) pohledávky věřitelů ze smluv, které se podle tohoto zákona považují za smlouvy, jejichž splnění osoba s dispozičními oprávněními neodmítla, jestliže se týkají plnění poskytnutého věřiteli dlužníku po zahájení insolvenčního řízení; to neplatí pro pohledávky, které se týkají plnění poskytnutého věřiteli za trvání oddlužení, h) pohledávky věřitelů odpovídající právu na vrácení plnění ze smluv, které se podle tohoto zákona považují za smlouvy, jejichž splnění osoba s dispozičními oprávněními odmítla, jestliže se týkají plnění poskytnutého věřiteli dlužníku v době od zahájení insolvenčního řízení do dne, kdy podle tohoto zákona nastaly účinky odmítnutí; to neplatí pro pohledávky, které se týkají plnění poskytnutého věřiteli za trvání oddlužení, i) úroky podle § 171 odst. 4, j) náhrada hotových výdajů osob, které poskytly insolvenčnímu správci součinnost, k) další pohledávky, o nichž tak stanoví tento zákon. (3) Není-li dále stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou se uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku.

§ 169 pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou
(1) Pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou jsou a) pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, (které vznikly v posledních 3 letech před rozhodnutím o úpadku nebo po něm,) pokud zákon ohledně některých z nich nestanoví jinak, b) pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví, c) pohledávky státu - úřadů práce za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům a za prostředky odvedené podle zvláštních právních předpisů, d) pohledávky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem, e) pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, f) náhrada nákladů, které třetí osoby vynaložily na zhodnocení majetkové podstaty, mají-li z toho důvodu proti dlužníku pohledávku z bezdůvodného obohacení, g) pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria vyhlášeného před zahájením insolvenčního řízení ze smluv podle § 122 odst. 2, bylo-li insolvenční řízení zahájeno ve lhůtě 1 roku od zániku moratoria, h) další pohledávky, o kterých tak stanoví tento zákon. (2) Není-li dále stanoveno jinak, pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou se uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku.

§ 203 uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou
(1) Není-li dále stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň se uplatňují písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními. O uplatnění takové pohledávky věřitel současně vždy vyrozumí insolvenčního správce; náležitosti tohoto vyrozumění stanoví prováděcí právní předpis. (2) Neuplatní-li dlužníkův zaměstnanec pracovněprávní pohledávku uvedenou v § 169 odst. 1 písm. a) v jiné výši, pokládá se jeho pohledávka za uplatněnou ve výši vyplývající z účetnictví dlužníka nebo z evidence vedené podle zvláštního právního předpisu 13) . (3) Insolvenční správce Osoba s dispozičními oprávněními uspokojí pohledávky podle odstavce 1 z majetkové podstaty. (4) Neuspokojí-li insolvenční správce osoba s dispozičními oprávněními pohledávky podle odstavce 1 v plné výši a včas, může se věřitel domáhat jejich splnění žalobou podanou proti insolvenčnímu správci; nejde o incidenční spor. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty, pokud nevznikly zaviněním správce nebo náhodou, která se mu přihodila. (5) Po právní moci rozhodnutí o žalobě podle odstavce 4 určí lhůtu k uspokojení přisouzené pohledávky a jejího příslušenství svým rozhodnutím insolvenční soud; současně rozhodne, která část majetkové podstaty může být použita k uspokojení. Učiní tak jen na návrh oprávněné osoby nebo Insolvenční správce osoba s dispozičními oprávněními , kterým se rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, doručuje, a to zvlášť.

§ 203a žaloba na pořadí pohledávky za podstatou
(1) V pochybnostech o tom, zda pohledávka uplatněná věřitelem podle § 203 je pohledávkou za majetkovou podstatou nebo pohledávkou postavenou jí na roveň anebo pohledávkou, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje (§ 170), uloží insolvenční soud i bez návrhu věřiteli, který ji uplatnil, aby do 30 dnů podal u insolvenčního soudu žalobu na určení pořadí uplatněné pohledávky; na návrh insolvenčního správce tak učiní vždy. Žaloba musí být vždy podána proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba o určení pořadí pohledávky uplatněné jako pohledávka za majetkovou podstatou nebo jako pohledávka postavená na roveň pohledávce za majetkovou podstatou ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu nebo není-li žalobě vyhověno, považuje se podání, jímž věřitel takovou pohledávku uplatnil, za přihlášku pohledávky a uspokojení pohledávky jako pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky postavené jí na roveň je v insolvenčním řízení vyloučeno. Nedojde-li žaloba o určení pořadí pohledávky, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje, ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu nebo není-li žalobě vyhověno, je uspokojení takové pohledávky v insolvenčním řízení vyloučeno. (2) Řízení o žalobě podle odstavce 1 je incidenčním sporem podle § 159 odst. 1 písm. a); ustanovení o popření pořadí přihlášené pohledávky platí obdobně.

Usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 2 VSPH 178/2010-B-113 ze dne 30
Usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 2 VSPH 178/2010-B-113 ze dne ve věci KSUL 46 INS 1285/2008 K námitce, kterou odvolatel zpochybňoval výši pohledávek za podstatou uváděných správcem v doplnění konečné zprávy, soud uvedl, že podkladem pro přezkoumání pohledávek uplatňovaných v insolvenčním řízení je především účetnictví dlužníka. Protože odvolatel má pracovněprávní pohledávku, která se neuplatňuje přihláškou, ale přímo u správce pořadem práva, jako by sám správce byl dlužníkem, nezbývá mu za situace, kdy správce neakceptuje požadovanou výši uplatňované pohledávky, neboť neodpovídá údajům vyplývajícím z účetnictví dlužníka, domáhat se jejího splnění žalobou podanou proti správci mimo insolvenční řízení, neboť podle ust. § 203 odst. 4 insolvenčního zákona nejde o incidenční spor. Takový postup však odvolatel zřejmě včas nezvolil (nedoložil požadované odstupné ani žádnou listinou, ani rozhodnutím soudu). V dané situaci bude proto insolvenční soud rozhodovat o případném uspokojení pohledávky odvolatele dle ust. § 297 odst. 2 insolvenčního zákona ve výši uvedené správcem. Jan Kozák, KS Brno

REVIZNÍ NOVELA IZ K Jan Kozák, KS Brno

Čl. II zák. č. 294/2013 Přechodné ustanovení Zákon č. 182/2006 Sb
Čl. II zák. č. 294/2013 Přechodné ustanovení Zákon č. 182/2006 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Jan Kozák, KS Brno Ústav práva a právní vědy © 2014

Základní oblasti změn insolvenčního práva podle revizní novely
1/ Zpřesnění vazby na procesní předpisy a přesun některých ustanovení o podmínkách řízení do insolvenčního zákona. 2/ Přehodnocení účinků rozhodnutí o úpadku. 3/ Vyloučení možnosti zamítnout insolvenční návrh pro nedostatek majetku. 4/ Změny způsobu určování insolvenčních správců. 5/ Zjednodušení úpravy věřitelských orgánů. 6/ Jednoznačné potvrzení dominance insolvenčního řízení při střetu s řízením exekučním. 7/ Změny ve způsobu uplatňování nároků v insolvenčním řízení pro některé skupiny věřitelů. 8/ Změny v oddlužení (přípustnost, společné oddlužení manželů, role správce), 9/ Změny v reorganizaci (přípustnost) 10/ Změny ve způsobu odměňování insolvenčních správců. 11/ Harmonizační změny. Jan Kozák, KS Brno Ústav práva a právní vědy © 2014

Přechodná ustanovení (Pojetí nepravé zpětné účinnosti)
Podle ustálené judikatury Ústavního soudu (srov. nález jeho pléna ze dne 4. února 1997, sp. zn. Pl. ÚS 21/96, uveřejněný pod č. 63/1997 Sb.), z níž vychází i Nejvyšší soud (srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 35/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní normy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní normy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony se řídí zrušenou právní normou (důsledkem opačné interpretace střetu právních norem by byla pravá retroaktivita). Aplikuje se tu princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání. Jan Kozák, KS Brno Ústav práva a právní vědy © 2014

Pojetí RETROAKTIVITY v právních normách účinných od 1. 1. 2014
REVIZNÍ NOVELA IZ (zákon č. 294/2013 Sb.): MÁ JEDNODUCHOU NEPRAVOU ZPĚTNOU ÚČINNOST (článek II části první). NOVELA OSŘ (zákon č. 293/2013 Sb.): Až na výjimky NEMÁ ŽÁDNOU ZPĚTNOU ÚČINNOST (článek II části první). ZÁKON O ZVLÁŠTNÍCH ŘÍZENÍCH SOUDNÍCH (zákon č. 292/2013 Sb.): NEMÁ ŽÁDNOU ZPĚTNOU ÚČINNOST. ZÁKON O VEŘEJNÝCH REJSTŘÍCÍCH PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB (zákon č. 304/2013 Sb.): NEMÁ ŽÁDNOU ZPĚTNOU ÚČINNOST VE VZTAHU K DŘÍVE ZAHÁJENÝM REJSTŘÍKOVÝM ŘÍZENÍM. ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH (zákon č. 90/2012 Sb.): MÁ NĚKTERÁ PRAVIDLA O NEPRAVÉ ZPĚTNÉ ÚČINNOSTI; JINAK NEPŮSOBÍ ZPĚTNĚ (§ 775 a násl. ZOK) (NOVÝ) OBČANSKÝ ZÁKONÍK (zákon č. 89/2012 Sb.): MÁ PODROBNÁ PRAVIDLA O NEPRAVÉ ZPĚTNÉ ÚČINNOSTI (§ 3028 a násl.) Jan Kozák, KS Brno Ústav práva a právní vědy © 2014

Přechodná ustanovení. Nepravá zpětná účinnost a revizní novela
Přechodná ustanovení. Nepravá zpětná účinnost a revizní novela. Interpretace. Náležitosti procesního úkonu učiněného před a jeho účinky se posuzují podle úpravy v době, kdy byl učiněn. Jestliže u takového procesního úkonu již od není vyžadována některá náležitost, soud k ní pro účely rozhodnutí o procesním úkonu již od nepřihlíží (příklad: ocenění znalcem v seznamu majetku u návrhu na povolení oddlužení). Jan Kozák, KS Brno Ústav práva a právní vědy © 2014

Aplikace občanského soudního řádu
§ 7 odst. 1 IZ (do ): Pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení § 7 IZ (od ): Použití občanského soudního řádu a zákona o zvláštních řízeních soudních Nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu4)týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. Jan Kozák, KS Brno

z judikatury k otázce přiměřené aplikace občanského soudního řádu
I. Jestliže tak stanoví insolvenční zákon, náleží do majetkové podstaty dlužníka i majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Byty nebo nebytové prostory a domy s byty nebo nebytovými prostory vyloučené z výkonu rozhodnutí nebo exekuce podle § 322 odst. 5 o. s. ř. náleží do majetkové podstaty dlužníka (§ 206 insolvenčního zákona). II. Jestliže exekuční právo dovoluje postih určitého majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí jen za určitých podmínek, není takový majetek vyloučen z majetkové podstaty dlužníka ve smyslu § 207 odst. 1 IZ. III. Ustanovení exekučního práva jsou (přiměřeně) uplatnitelná v insolvenčním řízení, jen pokud na ně insolvenční zákon odkáže. [ R 97/2013 (Usnesení NS z , sen. zn. 29 NSČR 50/2011) ] Jan Kozák, KS Brno

Vyloučená aplikace občanského soudního řádu dle aktuálního stavu
§ 7 IZ vylučuje ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce 2. § 50 odst. 1 , § 117, § 128 odst. 1, § 200 odst. 2, § 346 odst. 1., a § 401 odst. 1 IZ vylučují aplikaci § 43 o.s.ř. 3. § 90 IZ vylučuje odklad vykonatelnost i a odklad právní moci 4. § 96 odst. 2 IZ vylučuje aplikaci § 235 odst. 2 u žaloby pro zmatečnost Jan Kozák, KS Brno

Přiměřená aplikace občanského soudního řádu
V insolvenčních řízeních zahájených před 1. lednem 2014 a v incidenčních sporech vyvolaných insolvenčním řízením které bylo zahájeno před 1. lednem 2014 se pravidlo přiměřené aplikace občanského soudního řádu váže k občanskému soudnímu řádu v aktuálním znění. Jan Kozák, KS Brno

INSOLVENČNÍ SPRÁVCE Jan Kozák, KS Brno

Podjatost správce Jan Kozák, KS Brno

Podjatost správce (1.) § 24 (1) Insolvenční správce je z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti; to neplatí v případě uvedeném v § 34. Jakmile se ustanovený insolvenční správce dozví, že jsou zde důvody pro jeho vyloučení, je povinen oznámit to neprodleně insolvenčnímu soudu. (2) Veřejná obchodní společnost, která je ustanovena insolvenčním správcem, oznámí insolvenčnímu soudu neprodleně, kdo z jejích společníků, prostřednictvím kterých vykonává činnost insolvenčního správce60), bude jejím jménem funkci insolvenčního správce vykonávat; odstavec 1 platí pro tohoto společníka obdobně. Jan Kozák, KS Brno

Podjatost správce (2.) § 34 (1) Je-li insolvenční správce vyloučen z některých úkonů pro svůj poměr jen k některému z dlužníkových věřitelů nebo jen k některému ze zástupců dlužníkových věřitelů a není-li se zřetelem k charakteru pohledávky dlužníkova věřitele a jeho postavení v insolvenčním řízení důvod pochybovat, že tento vztah ovlivní celkový způsob výkonu práv a povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud ustanovit pro tyto úkony odděleného insolvenčního správce. (2) Je-li insolvenční správce vyloučen z některých úkonů proto, že mohou odporovat společnému zájmu věřitelů v insolvenčním řízení, ve kterém byl rovněž ustanoven insolvenčním správcem, ustanoví insolvenční soud pro tyto úkony odděleného insolvenčního správce vždy. Jan Kozák, KS Brno

Podjatost správce (3.) KS Ostrava, KSOS 36 INS 9408/2014-B-10 ze dne 24.9.2014 (I.)
Z odůvodnění: … Insolvenční soud z výpisu obchodního rejstříku ŽIŽLAVSKÝ, advokátní kancelář s.r.o. a AS ZIZLAVSKY v.o.s. zjistil : - ke dni vydání tohoto rozhodnutí je společníkem i statutárním orgánem v obou společnostech JUDr. Michal Žižlavský - Mgr. Adam Sigmund je společníkem AS ZIZLAVSKY v.o.s. - ŽIŽLAVSKÝ, advokátní kancelář s.r.o. je společníkem a statutárním orgánem v AS ZIZLAVSKY v.o.s. - Mgr. Hana Himmatová a JUDr. Michal Žižlavský jako statutární zástupci ŽIŽLAVSKÝ, advokátní kancelář s.r.o. jsou v současně oprávněni k výkonu činnosti statutárního orgánu AS ZIZLAVSKY v.o.s. prostřednictvím ŽIŽLAVSKÝ, advokátní kancelář s.r.o. - statutárním zástupcem AS ZIZLAVSKY v.o.s. je Mgr. Adam Sigmund - Ze seznamu advokátů, vedeného Českou advokátní komorou vyplývá, že Mgr. Adam Sigmund jako advokát trvale spolupracuje se společnosti ŽIŽLAVSKÝ, advokátní kancelář, s.r.o. Jan Kozák, KS Brno

Podjatost správce (4.) KS Ostrava, KSOS 36 INS 9408/2014-B-10 ze dne 24.9.2014 (II.)
… Kompetence odděleného správce by se totiž musely v zásadě překrývat s rozsahem práv insolvenčního správce, neboť: - vahou hlasů v řízení věřitel může rozhodovat v rámci schůze věřitelů samostatně bez ohledu na stanoviska ostatních věřitelů - jako zajištěný věřitel je oprávněn udělovat přímý pokyn k prodeji majetkové podstaty, přičemž kontrola pokynu správcem, jenž je oprávněn jej v rámci dohledu odmítnout je vztahem správce a věřitele narušena, ohrožena jsou tím i práva dlužníka s oprávněným požadavkem na zajištění legitimity prodeje jeho majetku - jako zástupce věřitelů je oprávněn k přímému výkonu práv věřitelů v celém řízení Insolvenční soud tedy shledal důvody pro závěr o vyloučení insolvenčního správce z celého insolvenčního řízení, neboť se zřetelem na jeho poměr k osobě účastníka je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Jan Kozák, KS Brno

Správce se stal ohlášeným společníkem v.o.s.
Jan Kozák, KS Brno

VS Olomouc 1VSOL 1067/2013-B-30 ve věci KSBR 26 INS 19674/2012 ze dne 23.4.2014 (I.)
Podle ustanovení § 31 IZ ve znění účinném do z důležitých důvodů, které nemají původ v porušování povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu a nebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně (odstavec 1). Insolvenční správce ustanoveného postupem podle § 29 odst. 1 až 3 insolvenční soud odvolává z funkce i tehdy, požádá-li o to do tří dnů poté, co se o svém ustanovení dozvěděl; to neplatí, jestliže insolvenční správce se svým ustanovením předem souhlasil (odstavec 2). Odvolá-li insolvenční soud insolvenčního správce z funkce, ustanoví současně nového insolvenčního správce. Odvolání proti tomuto rozhodnutí je přípustné; proti výroku o ustanovení nového insolvenčního správce se však lze samostatně odvolat jen z důvodů uvedených v § 26 (odstavec 3). Odvolaný insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu řádně informovat nového insolvenčního správce o své dosavadní činnosti a předá mu všechny doklady související s výkonem jeho funkce; jeho odpovědnost za dobu výkonu funkce nezaniká (odstavec 4). Jan Kozák, KS Brno

VS Olomouc 1VSOL 1067/2013-B-30 ve věci KSBR 26 INS 19674/2012 ze dne 23.4.2014 (II.)
Podle ustanovení § 31 IZ, ve znění účinném od , z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně (odstavec 1). Insolvenčního správce ustanoveného postupem podle § 29 odst. 1 až 3 insolvenční soud odvolá z funkce i tehdy, požádá-li o to do 3 dnů poté, co se o svém ustanovení dozvěděl; to neplatí, jestliže insolvenční správce se svým ustanovením předem souhlasil (odstavec 2). Insolvenčního správce, kterému zaniklo ze zákona právo vykonávat činnost insolvenčního správce nebo mu bylo právo pozastaveno podle zákona o insolvenčních správcích (zákon č. 312/2006 Sb.), může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce, věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu odvolat z funkce. Pokud to okolnosti dovolují, učiní tak po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně (odstavec 3). Insolvenčního správce, kterému bylo zrušeno povolení nebo kterému zaniklo jeho právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce na základě rozhodnutí ministerstva podle zákona o insolvenčních správcích, insolvenční soud odvolá z funkce. Insolvenčního správce ustanoveného postupem podle § 25 odst. 3 insolvenční soud odvolá z funkce i tehdy, bylo-li mu zrušeno zvláštní povolení nebo zaniklo-li jeho právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce dlužníka podle § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích na základě rozhodnutí ministerstva podle zákona o insolvenčních správcích (odstavec 4). Odvolá-li insolvenční soud insolvenčního správce z funkce, ustanoví současně nového insolvenčního správce. Odvolání proti tomuto rozhodnutí je přípustné; proti výroku o ustanovení nového insolvenčního správce se však lze samostatně odvolat jen z důvodů uvedených v § 26 (odstavec 5). Odvolaný insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu řádně informovat nového insolvenčního správce o své dosavadní činnosti a předá mu všechny doklady souvisící s výkonem jeho funkce; jeho odpovědnost za dobu výkonu funkce nezaniká (odstavec 6). Jan Kozák, KS Brno

VS Olomouc 1VSOL 1067/2013-B-30 ve věci KSBR 26 INS 19674/2012 ze dne 23.4.2014 (III.)
Podle § 9 odst. 1, písm. d) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, právo vykonávat činnost insolvenčního správce se insolvenčnímu správci pozastavuje, jde-li o insolvenčního správce, který je ohlášeným společníkem veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční obchodní společnosti, dnem, kdy veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční obchodní společnosti vzniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce. Podle § 11 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, není-li dále stanoveno jinak, po dobu pozastavení práva vykonávat činnost insolvenčního správce nesmí insolvenční správce vykonávat činnost insolvenčního správce. Pozastavením práva vykonávat činnost insolvenčního správce není dotčena povinnost insolvenčního správce být pojištěn na základě smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu, není-li dále stanoveno jinak (odstavec 1). Po dobu pozastavení práva vykonávat činnost insolvenčního správce podle 9 odst. 1, písm. d/, a) může insolvenční správce vykonávat činnost insolvenčního správce pouze jako ohlášený společník, b) nemá insolvenční správce povinnost být pojištěn na základě smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu. Jan Kozák, KS Brno

VS Olomouc 1VSOL 1067/2013-B-30 ve věci KSBR 26 INS 19674/2012 ze dne 23.4.2014 (IV.)
Odvolací soud ve shodě s odvolatelem konstatuje, že rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, kterým argumentuje soud prvního stupně v odůvodnění odvoláním napadeného rozhodnutí, není na posuzovanou věc použitelné a navíc vychází z jiné právní úpravy, neboť odstavec 3 byl do ustanovení § 31 IZ vložen až s účinností od , zatímco rozhodnutí, na které je odkazováno bylo vydáno Lze přisvědčit odvolateli též pokud se týká nejednotnosti rozhodování Krajského soudu v Brně, neboť například ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 45 INS 3491/2013-B-20 a KSBR 44 INS 25102/2013 bylo stejnému návrhu tohoto insolvenčního správce vyhověno, a to tak, že dosavadní insolvenční správce Mgr. Petr Hromek byl odvolán z funkce a na základě pokynu předsedy Krajského soudu v Brně byl novým insolvenčním správcem ustanovena společnost AK2H insolvence, v.o.s. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že návrhu insolvenčního správce na jeho odvolání z funkce vyhověl, a to ke dni ustanovení nového insolvenčního správce postupem dle § 25 IZ. Jan Kozák, KS Brno

Rozporné názory VS Praha
za v.o.s. jako správce jednal neohlášený společník Jan Kozák, KS Brno

§ 24 odst. 2 ve znění do 31. 7. 2013 (do novely dle z. č
§ 24 odst. 2 ve znění do (do novely dle z.č. 185/2013, část druhá, bod 1.) Veřejná obchodní společnost, která je ustanovena insolvenčním správcem, oznámí insolvenčnímu soudu neprodleně, kdo z jejích společníků bude jejím jménem funkci insolvenčního správce vykonávat; odstavec 1 platí pro tohoto společníka obdobně. Jan Kozák, KS Brno

---------------------------------
§ 24 odst. 2 IZ ve znění od Veřejná obchodní společnost, která je ustanovena insolvenčním správcem, oznámí insolvenčnímu soudu neprodleně, kdo z jejích společníků, prostřednictvím kterých vykonává činnost insolvenčního správce60), bude jejím jménem funkci insolvenčního správce vykonávat; odstavec 1 platí pro tohoto společníka obdobně. 60) - § 5 písm. d) z.č. 312/2006 Sb., o ins. správ. Jan Kozák, KS Brno

3 VSPH 1463/2012-B-38 ze dne 21.7.2013 ve věci KSPL 54 INS 16244/2010 (I.)
Zjevně liché jsou v tom směru úvahy Krajského státního zastupitelství v Plzni o tom, že pokud v.o.s. co ustanovený insolvenční správce dle § 24 odst. 2 IZ oznámí soudu své jednání společníkem, který není společníkem ohlášeným, a toto oznámení podepsal (učinil) za danou v.o.s. ohlášený společník, je třeba považovat oznámeného neohlášeného společníka za pracovníka insolvenčního správce či jeho zmocněnce, a to ve smyslu § 21 odst. 1 písm. b) o.s.ř. Citované ustanovení předně neupravuje zastupování právnické osoby v civilním (a tedy i insolvenčním) řízení, nýbrž její přímé procesní jednání v takovém řízení prostřednictvím fyzických osob, jimž o.s.ř. v uvedeném ustanovení takové procesněprávní oprávnění přiznává. Nadto jde o úpravu týkající se účastníka řízení, jímž insolvenční správce není. Výkon činnosti insolvenčního správce-v.o.s. je třeba rozlišovat od jednání téže v.o.s. co podnikatelského subjektu, kdy ve svých soukromoprávních poměrech činí procesní či hmotněprávní úkony. Podmínky, rozsah a způsob výkonu činnosti v.o.s. co insolvenčního správce, jakož i jeho příslušnou deliktní odpovědnost, vymezuje úpadková právní úprava (tedy zejména ZOIS a IZ, včetně ustanovení dalších právních předpisů na ně navazujících). Tato úprava-jak již řečeno-vymezuje jednání insolvenčního správce-v.o.s. tak, že právní úkony v rámci jeho funkce mohou být činěny (jeho vůle utvořena a navenek projevena) jen jeho ohlášeným společníkem, který jedině je k tomu způsobilý a samotnou v.o.s. také povolaný (§ 5 odst. 1 písm. d/ ZOIS). Z uvedeného plyne jediný možný závěr, a sice, že úkony činěné za v.o.s. co ustanoveného insolvenčního správce jiným než jejím ohlášeným společníkem nemají účinky úkonů insolvenčního správce, které s nimi zákon jinak spojuje. Na tom nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že insolvenční soud-ať již přehlédnutím, nebo v důsledku svého nesprávného právního názoru-jednání neohlášeným společníkem připustil. Kdyby soud zakročil, jakmile od ustanovené v.o.s. oznámení s pověřením k jednání neohlášeným společníkem obdržel, nemohlo by k tomuto nepřípustnému jednání insolvenčního správce dojít. Povaze věci se-z výše popsaných důvodů-vymykají i jakékoli úvahy o nějakém dodatečném zhojení předmětného právně bezúčinného správcova jednání. Jan Kozák, KS Brno

3 VSPH 1463/2012-B-38 ze dne 21.7.2013 KSPL 54 INS 16244/2010 3 VSPH 1463/2012-B-38 (II.)
Pro poměry posuzované věci to znamená, že zásadní úkony příslušející insolvenčnímu správci, které za ustanoveného správce ARES činil jeho neohlášený společník Ing. Jan Ulrych, nemají účinky úkonů insolvenčního správce. Proto bude v daném insolvenčním řízení nutné znovu-řádně jednajícím insolvenčním správcem-provést soupis majetkové podstaty a sestavit seznam přihlášených pohledávek, na jehož podkladě teprve bude možno řádné (právně validní) přezkoumání přihlášených pohledávek při novém přezkumném jednání. Z těchto důvodů odvolací soud dospěl na rozdíl od soudu prvního stupně k závěru, že ustanovený insolvenční správce ARES zjevně závažně porušil svoji důležitou zákonnou povinnost, když jako osobu, jež za něj bude funkci insolvenčního správce vykonávat, oznámil soudu osobu, jež není jeho ohlášeným společníkem, a prostřednictvím tohoto neohlášeného společníka také tuto funkci vykonával. S ohledem na popsané důsledky tohoto právně nepřípustného jednání insolvenčního správce, jimiž insolvenční řízení zatížil, jsou ve smyslu § 32 odst. 1 IZ naplněny důvody pro jeho zproštění funkce. Jan Kozák, KS Brno

A opačný názor ?! Jan Kozák, KS Brno

1 VSPH 1658/2014-B-86 ze dne 25.8.2014 ve věci MSPH 59 INS 4547/2009 (I.)
V daném případě je třeba vycházet z toho, že soud I. stupně rozhodoval o zamítnutí návrhu na zproštění insolvenčního správce z funkce bez návrhu, toliko z podnětu jednoho z věřitelů (B-73), neboť jednotlivým věřitelům insolvenční zákon nedává legitimaci k podání takového návrhu. Rozhodnutím, které vydal, tak dává jen informaci, že důvody pro odvolání insolvenčního správce neshledává. Jedná se proto o rozhodnutí při výkonu dohlédací činnosti (§ 11 odst. 1 IZ), jež nelze napadnout odvoláním (§ 91 IZ). Protože odvolání do napadeného usnesení není přípustné, odvolací soud odvolání odvolatele odmítl podle § 218 písm. c) o.s.ř. K tomu odvolací soud doplňuje, že odvolateli (jako jednomu z věřitelů) by insolvenční zákon nepřiznával právo na odvolání ani do rozhodnutí o zamítnutí zproštění insolvenčního správce z funkce, o kterém by bylo rozhodováno na návrh dlužníka nebo věřitelského orgánu. Aby odvolací soud rozptýlil obavy odvolatele, nad rámec tohoto rozhodnutí dodává, že se soud I. stupně jeho výhradami nadstandardně zabýval, když v odůvodnění napadeného unesení stručně, jasně, srozumitelně a přesvědčivým způsobem vysvětlil, proč je důvodnými neshledal. Na věci nemůže změnit ničeho subjektivní náhled odvolatele, jenž má na výkon funkce správce zjevně jiný názor, který však nemůže úspěšně prosazovat bezdůvodným návrhem na zproštění správce funkce. Pokud jde o rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne , č.j. KSPL 54 INS 16244/2010, 3 VSPH 1463/2012-B-38, je odvolací soud přesvědčen o tom, že z něho lze na danou věc aplikovat jen tyto právní závěry: I. Veřejná obchodní společnost zapsaná v seznamu insolvenčních správců může mít více ohlášených společníků, jejichž prostřednictvím bude oprávněna činnost insolvenčního správce vykonávat. II. V insolvenčním řízení může veřejná obchodní společnost vykonávat činnost (funkci) insolvenčního správce výhradně prostřednictvím svého ohlášeného společníka; jen takovou osobu může soudu podle § 24 odst. 2 IZ oznámit jako společníka, který bude jejím jménem ve funkci insolvenčního správce konat. Jan Kozák, KS Brno

1 VSPH 1658/2014-B-86 ze dne 25.8.2014 ve věci MSPH 59 INS 4547/2009 (I.)
Senát 1 VSPH odvolacího soudu však již nesdílí závěry, k nimž dále dospěl senát 3 VSPH v citovaném rozhodnutí a jichž se odvolatel v této věci dovolával, totiž že úkony činěné za v.o.s. co ustanoveného insolvenčního správce jiným než jejím ohlášeným společníkem nemají účinky úkonů insolvenčního správce a že je nelze dodatečně zhojit. Ba právě naopak, pokud ohlášený společník následně souhlasil s úkony, jež za v.o.s. učinil neohlášený společník, považuje tím odvolací soud uvedený nedostatek za odstraněný, neboť navenek může za v.o.s. jednat kterýkoliv z jejích společníků jako její statuární orgán (§ 85 odst. 1 obch. zák. ve spojení s § 21 odst. 1 písm. a) o.s.ř.). Opačný výklad je dle přesvědčení odvolacího soudu v rozporu se zásadami insolvenčního řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů (§ 5 písm. a) IZ). Převedeno na danou věc to znamená, že pokud ohlášený společník Ing. Petr Hlista, Ph.D. podáním ze dne (B-66) oznámil, že bude jménem správce (v.o.s.) vykonávat tuto funkci, odpadl tím důvod, pro nějž by bylo lze Hlista & Pril, v.o.s. zprostit funkce správce, neboť tím bylo odklizeno dřívější oznámení ze dne (B-1), v němž za osobu jednající jménem v.o.s. byl nesprávně označen neohlášený společník Vítězslav Pril. Jan Kozák, KS Brno

Počet provozoven insolvenčního správce
Jan Kozák, KS Brno

2 VSOL 540/2014-B-14 ze dne 27.6.2014 ve věci KSOS 10 INS 32699/2013
Skutečnost, že insolvenční správce zřídil více než čtyři provozovny ve smyslu § 5a odst. 4 zákona č. 294/2013 Sb., není sama o sobě důvodem pro zproštění insolvenčního správce funkce dle ust. § 32 zákona č. 182/2006 Sb. Výkon činnosti insolvenčního správce není podmíněn osobní přítomností insolvenčního správce v sídle a v každé provozovně po celou dobu úředních hodin pozn.: na stejné téma existuje asi 20 dalších podobných rozhodnutí Jan Kozák, KS Brno

3 VSPH 667/2014-B-35 ze dne ve věci KSUL 43 INS 9293/2012 (II.) výpočet odměny IS ze zpeněžení zajištění Insolvenční zákon a prováděcí vyhláška tak zjevně vychází z toho, že odměna insolvenčního správce by měla být vypočítávána ze základu tvořeného čistým výtěžkem zpeněžení, tj. částky, která má být zajištěnému věřiteli vyplacena, nikoliv samotného (hrubého) výtěžku zpeněžení, tak, aby součet zajištěnému věřiteli vyplacené částky, nákladů správy a zpeněžení (pokud nepřesahují 4, resp. 5 % výtěžku) a odměny insolvenčního správce (včetně DPH) nepřesahoval výtěžek zpeněžení, a nebyla proto dále zatížena majetková podstata dlužníka a přeneseně nezajištění věřitelé (k tomu srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. KSUL 69 INS 3340/2008, 3 VSPH 834/2010-B-39). Jinými slovy, odměna insolvenčního správce musí vycházet ze základu vypočteného z výtěžku zpeněžení nejenom po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením (maximálně však do výše 4, resp. 5% výtěžku), ale i po odečtení odměny insolvenčního správce, včetně jeho DPH. Matematicky lze uvedené vyjádřit touto rovnicí: X = VZ-NSZ-OIS-DPH; kde X je částka určená k vydání zajištěnému věřiteli (popř. součet částek k vydání zajištěným věřitelům), VZ je výtěžek zpeněžení, NSZ jsou náklady spojené se správou (max. do výše 4 % výtěžku) a se zpeněžením (max. do výše 5% výtěžku), OIS je odměna insolvenčního správce (ve výši 0,02X) a DPH je daň z přidané hodnoty z odměny insolvenčního správce (ve výši 0,21 x 0,02X). Jan Kozák, KS Brno

VZTAH INSOLVENCE A INDIVIDUÁLNÍ EXEKUCE
Jan Kozák, KS Brno

Exekuce a insolvence § 40a IZ: Na základě rozhodnutí a jiných exekučních titulů vzniklých v průběhu insolvenčního řízení proti insolvenčnímu správci pro pohledávky nebo jiná práva, která se týkají majetkové podstaty nebo která mají být uspokojena z majetkové podstaty, nelze vést výkon rozhodnutí na majetek insolvenčního správce. (Přesunuto do obecné části z konkursní úpravy do šlo o § 267 odst. 3 IZ) Jan Kozák, KS Brno

Exekuce a insolvence § 43 odst. 2 IZ – součinnost (2) Součinnost podle odstavce 1 spočívá v tom, že orgány a osoby v něm uvedené poskytují insolvenčnímu správci údaje o majetku dlužníka a některé další údaje, které jsou nutné pro výkon správy, a to ve stejném rozsahu, v jakém by je poskytly přímo dlužníku. Tato součinnost spočívá také v tom, že uvedené orgány a osoby, které mají u sebe listiny nebo jiné věci, které mohou sloužit ke zjištění dlužníkova majetku, je bez zbytečného odkladu po doručení žádosti vydají nebo zapůjčí insolvenčnímu správci. Jde-li o údaje vedené v elektronické podobě, splní orgány a osoby uvedené v odstavci 1 povinnost poskytnout součinnost tím, že k nim insolvenčnímu správci umožní dálkový přístup. Součinnost se poskytuje bezplatně; nejde-li o orgány veřejné správy, přísluší tomu, kdo součinnost poskytl, právo na náhradu s tím spojených hotových výdajů. Jan Kozák, KS Brno

Exekuce a insolvence § 82 IZ: (1)Předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu (2) Předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také (...) b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, Jan Kozák, KS Brno

Exekuce a insolvence Účinky zahájení IŘ - § 109 odst. 1 písm. c) IZ
Výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. … Zákaz provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce platí i na manžela povinného (dlužníka). (z poznámek JUDr. Zd. Krčmáře na přednášce pro ins. soudce v květnu 2014) … Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému. Úkony provedené v rozporu s tímto zákazem jako by v ins. řízení nebyly a majetek dle nich vyvedený je stále majetkem dlužníka Jan Kozák, KS Brno

PŘÍPADOVÁ STUDIE Jaké úkony v exekuci musí být dovršeny před zahájením insolvenčního řízení (vydání usnesení o příklepu, jeho právní moc nebo až doplacení ceny nebo dokonce vyrozumění katastru k provedení záznamu či provedení samotného záznamu), aby byl prodej v exekuci platný a z pohledu § 109 IZ nenapadnutelný? PŘÍKLAD: v rámci exekuce se koná dražba a exekutor vydává usnesení o udělení příklep je zahájeno insolvenční řízení na dlužníka (na návrh věřitele) nabývá právní moci usnesení o udělení příklepu (takto ji exekutor vyznačuje) - následně exekutor vyzve vydražitele k doplacení a dne tento doplatil exekutor vyrozuměl katastr a ten záznamem zapsal jako vlastníka vydražitele prohlášen konkurs Jan Kozák, KS Brno

§ 14 odst. 1 písm. a) až e) ZKV (1) Prohlášení konkursu má tyto účinky: a) oprávnění nakládat s majetkem podstaty přechází na správce. Právní úkony úpadce, týkající se tohoto majetku, jsou vůči konkursním věřitelům neúčinné. Osoba, která uzavřela s úpadcem smlouvu, může od ní odstoupit, ledaže v době jejího uzavření věděla o prohlášení konkursu, b) úpadce může odmítnout přijetí daru nebo odmítnout dědictví jen se souhlasem správce, c) řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, jejichž účastníkem je úpadce, se přerušují, ledaže jde o trestní řízení (v němž však nelze rozhodnout o náhradě škody), o řízení o výživném nezletilých dětí, o řízení o výkon rozhodnutí; s výjimkou řízení o pohledávkách, které je třeba přihlásit v konkursu (§ 20), lze v řízení pokračovat na návrh správce, popřípadě ostatních účastníků řízení a správce se stává účastníkem řízení místo úpadce, d) řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, mohou být zahájena jen na návrh správce nebo proti správci; jde-li o pohledávky, které je třeba přihlásit v konkursu (§ 20 odst. 1), může být řízení, s výjimkou řízení o výkon rozhodnutí, zahájeno jen za podmínek uvedených v § 23 a 24, e) nelze provést výkon rozhodnutí (exekuci) postihující majetek patřící do podstaty a k tomuto majetku nelze ani nabýt právo na oddělené uspokojení (§ 28), Jan Kozák, KS Brno

§ 109 účinky zahájení insolvenčního řízení I.
(1) Se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: a) pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou, b) právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech nebo exekutorského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení, c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému, d) nelze uplatnit dohodou věřitele a dlužníka založené právo na výplatu srážek ze mzdy nebo jiných příjmů, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem. Jan Kozák, KS Brno

§ 109 účinky zahájení insolvenčního řízení II.
(2) Úkonem, jímž se provádí výkon rozhodnutí nebo exekuce, není úkon učiněný k zajištění dlužníkova majetku pro účely jeho postižení takovým výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Se zahájením insolvenčního řízení se spojují také další účinky stanovené zákonem. (3) Lhůty k uplatnění práv, která lze podle odstavce 1 uplatnit pouze přihláškou, po zahájení insolvenčního řízení nezačínají nebo dále neběží. (4) Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku. Jan Kozák, KS Brno

§ 109 účinky zahájení insolvenčního řízení III.
(5) Nestanoví-li zákon u některého ze způsobů řešení úpadku jinak, trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení do skončení insolvenčního řízení, a jde-li o reorganizaci, do schválení reorganizačního plánu. (6) K rozhodnutím a opatřením přijatým při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c) se v insolvenčním řízení nepřihlíží. Je-li to nezbytné k naplnění účelu insolvenčního řízení, může insolvenční soud kdykoli i bez návrhu pozastavit vykonatelnost nebo odložit právní moc rozhodnutí nebo opatření přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c); může také zakázat přijetí rozhodnutí nebo opatření připravovaných při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c). Proti rozhodnutí insolvenčního soudu podle věty druhé mohou podat odvolání účastníci řízení o výkon rozhodnutí nebo exekučního řízení; těmto osobám, jakož i orgánu nebo osobě, která rozhodnutí nebo opatření při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce přijala nebo připravovala, se rozhodnutí insolvenčního soudu podle věty druhé doručuje zvlášť. Jan Kozák, KS Brno

z důvodové zprávy k zák. č. 294/2013 Sb
z důvodové zprávy k zák. č. 294/2013 Sb., zvláštní část, k bodu 64 (§ 109 IZ) Doplnění textu § 109 odst. 1 písm. c), odst. 2 a odst. 6 insolvenčního zákona je oproti tomu výrazem potřeby jednoznačně pojmenovat vzájemné vztahy práva úpadkového k právu exekučnímu (srov. potud i rozbor této otázky v obecné části důvodové zprávy, bod 1. 3 iii. Souběh exekuce a insolvenčního řízení) a potvrdit prioritu insolvenčních řešení (přednost kolektivního řízení před řízením individuálním). To se v navržených změnách projeví i tím, že insolvenčnímu soudu bude svěřena pravomoc odklidit rozhodnutí nebo opatření vydaná nebo přijatá při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle § 109 odst. 1 písm. c) nebo zakázat přijetí takových rozhodnutí nebo opatření (§ 109 odst. 6 insolvenčního zákona). Doplnění textu § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona vytváří logickou provazbu mezi úpravou obsaženou v tomto ustanovení a v ustanovení § 203 insolvenčního zákona. V textu § 109 odst. 2 insolvenčního zákona se navrženými změnami ozřejmuje (formou negativního vymezení) rozdíl mezi nařízením a prováděním exekuce, a to v duchu závěrů plynoucích např. již z důvodů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2010, sp. zn. 25 Cdo 4802/2008, uveřejněného pod číslem 69/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. (Jak jej zmiňuje ve shora označené pasáži i obecná část důvodové zprávy.) Smysl navržené změny lze demonstrovat na přikladu výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu povinného – dlužníka. Od okamžiku zahájení řízení do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka lze v takovém případě (coby součást úkonů spojených s nařízením výkonu rozhodnutí) nadále provádět srážky z dlužníkovy mzdy, tyto prostředky však nelze vyplatit oprávněnému (v tomto ohledu by již šlo o provedení výkonu rozhodnutí). Jan Kozák, KS Brno

NS ČR, 25 Cdo 4802/2008 ze dne (R 69/2011) Otázka okamžiku, v němž je splněn dluh povinného, který v rámci exekuce plnil soudnímu exekutorovi, je řešena v rozhodnutí uveřejněném pod R 66/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek se závěrem: jestliže dlužník zaplatil v rámci exekučního řízení do rukou soudního exekutora část dluhu, nemá věřitel právo na úroky z prodlení ze zaplacené částky. Tento závěr vychází z úvahy, že prodlení exekutora s předáním částky, kterou přijal od povinného, oprávněnému je věcí vnitřního vztahu mezi nimi a nemůže jít k tíži povinného, který dluh splnil. Pokud dlužník v rámci exekuce učinil jednostranný právní úkon, kterým poskytl věřiteli předmět plnění s úmyslem splnit svůj dluh, a exekutor plnění přijal jako osoba oprávněná plnění jménem věřitele přijmout, jeho dluh v rozsahu poskytnutého plnění zanikl. K tomuto závěru se Nejvyšší soud opakovaně přihlásil, např. v rozhodnutích sp. zn. 32 Cdo 3594/2007, sp. zn. 29 Cdo 2859/ Závěr, že platba povinného exekutorovi je plněním vymáhané pohledávky s tím důsledkem, že zaplacením dluhu na účet exekutora dluh povinného vůči oprávněnému zaniká, se však uplatní toliko za situace, že se tak stalo v rámci pravomocně nařízené exekuce. Jan Kozák, KS Brno

NS ČR, 29 Cdo 2859/2009 ze dne Dále Nejvyšší soud sjednotil rozhodovací praxi ve výkladu ustanovení § 14 odst. 1 písm. e) ZKV prostřednictvím usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. prosince 2004, sp. zn. 20 Co 471/2004, uveřejněného pod číslem 86/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V tomto rozhodnutí byl formulován závěr, že zákaz provést výkon rozhodnutí má za následek, že majetek postižený nařízeným výkonem rozhodnutí (exekucí) není možno použít k uspokojení oprávněného v exekučním řízení, a současně že takový majetek, jako součást konkursní podstaty, může být zpeněžen a použit jen k uspokojení nároků konkursních věřitelů a jiných nároků v rámci konkursního řízení. Po prohlášení konkursu se práva úpadcových věřitelů uspokojují zásadně jen v konkursním režimu a k jejich uspokojení musí být použit veškerý majetek patřící do konkursní podstaty, včetně toho, jenž byl postižen nařízeným výkonem rozhodnutí (exekucí). I když exekuční řízení již bylo ve stádiu rozvrhu, po prohlášení konkursu nemohl být oprávněný z rozdělované podstaty v rámci exekučního řízení uspokojen. K tomu rovněž viz důvody rozsudku Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 54/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Jan Kozák, KS Brno

NS ČR, 29 Odo 332/2004 ze dne Úkonem, kterým se v rozporu s ustanovením § 14 odst. 1 písm. e) zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů provádí výkon rozhodnutí, je po prohlášení konkursu na majetek povinného i pokyn soudu výkonu rozhodnutí k tomu, aby usnesení o udělení příklepu, vydané podle § 336j o. s. ř. před prohlášením konkursu, bylo doručeno osobám uvedeným v § 336k odst. 1 o. s. ř. Jestliže soud výkonu rozhodnutí doručoval usnesení o udělení příklepu osobám uvedeným v § 336k odst. 1 o. s. ř. až po prohlášení konkursu na majetek povinného, nebylo takové doručení účinné. Je-li konkurs na majetek povinného prohlášen po doručení usnesení o příklepu vydaného podle § 336j o. s. ř., avšak před jeho právní mocí, nenabývá usnesení o příklepu právní moci. Jan Kozák, KS Brno

Exekuce a insolvence z judikatury: Insolvenční zákon definuje majetkovou podstatu dlužníka a vymezuje její rozsah v § 205 tak, že jde o majetek patřící dlužníku v určité době (podle odstavců 1 a 2 podle toho, kdo je insolvenčním navrhovatelem). Případy, kdy dlužník není výlučným vlastníkem takového majetku (je pouze jeho spoluvlastníkem), řeší insolvenční zákon tak, že při podílovém spoluvlastnictví náleží do majetkové podstaty podíl dlužníka na tomto majetku (ustanovení § 205 odst. 3 věta první insolvenčního zákona). U zvláštní formy dlužníkova spoluvlastnictví, jíž je společné jmění dlužníka a jeho manžela, pak ustanovení § 205 odst. 3 věty druhé insolvenčního zákona určuje, že takový majetek do majetkové podstaty dlužníka náleží. Zbývá dodat, že podle § 205 odst. 4 insolvenčního zákona náleží majetek jiných osob než dlužníka do majetkové podstaty dlužníka jen tehdy, stanoví-li to zákon. ( rozsudek NS z , sen. zn. 29 ICdo 37/2012 ) Jan Kozák, KS Brno

Exekuce a insolvence Účinky zahájení IŘ - § 109 odst. 1 písm. d) IZ Nelze uplatnit dohodou věřitele a dlužníka založené právo na výplatu srážek ze mzdy nebo jiných příjmů, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem. Jan Kozák, KS Brno

Exekuce a insolvence Účinky zahájení IŘ - § 109 odst. 2 IZ Úkonem, jímž se provádí výkon rozhodnutí nebo exekuce, není úkon učiněný k zajištění dlužníkova majetku pro účely jeho postižení takovým výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Se zahájením insolvenčního řízení se spojují také další účinky stanovené zákonem. Jan Kozák, KS Brno

Exekuce a insolvence Účinky zahájení IŘ - § 109 odst. 6 IZ K rozhodnutím a opatřením přijatým při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c) se v insolvenčním řízení nepřihlíží. Je-li to nezbytné k naplnění účelu insolvenčního řízení, může insolvenční soud kdykoli i bez návrhu pozastavit vykonatelnost nebo odložit právní moc rozhodnutí nebo opatření přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c); může také zakázat přijetí rozhodnutí nebo opatření připravovaných při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c). Proti rozhodnutí insolvenčního soudu podle věty druhé mohou podat odvolání účastníci řízení o výkon rozhodnutí nebo exekučního řízení; těmto osobám, jakož i orgánu nebo osobě, která rozhodnutí nebo opatření při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce přijala nebo připravovala, se rozhodnutí insolvenčního soudu podle věty druhé doručuje zvlášť. Jan Kozák, KS Brno

Exekuce a insolvence Účinky rozhodnutí o úpadku - § 140e IZ (1) V době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, nelze nařídit nebo zahájit výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty; to neplatí pro nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5. (2) Pro výkon rozhodnutí nebo exekuci nařízenou nebo zahájenou v rozporu s omezením podle odstavce 1 platí § 109 odst. 6 obdobně Pozn.: ze školení dr. Krčmáře dne 12. a v Kroměříži: vztahuje se na jakoukoli exekuci, i na exekuci na nepeněžité plnění, i na exekuci , která se týká majetku, který má dlužník vydat jako majetek cizí Jan Kozák, KS Brno

Exekuce a insolvence § 173 odst. 2 IZ: Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. pozn: platí i pro nepeněžité pohledávky Jan Kozák, KS Brno

Exekuce a insolvence § 192 odst. 3 IZ: Není-li dále stanoveno jinak, nemá popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění; jeho účinkem však vždy je, že pro pohledávku, kterou dlužník popřel co do její pravosti nebo výše, není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem. § 312 odst. 4 IZ: (při konkursu) Na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zrušení konkursu podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel; toto právo se promlčí za 10 let od zrušení konkursu. To neplatí, jde-li o neuspokojenou pohledávku nebo její část, která zaniká podle § při reorganizaci - § 360 IZ při oddlužení - § 414 IZ Jan Kozák, KS Brno

Exekuce a insolvence § 203 (1) Není-li dále stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň se uplatňují písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními. O uplatnění takové pohledávky věřitel současně vždy vyrozumí insolvenčního správce; náležitosti tohoto vyrozumění stanoví prováděcí právní předpis. (2) Neuplatní-li dlužníkův zaměstnanec pracovněprávní pohledávku uvedenou v § 169 odst. 1 písm. a) v jiné výši, pokládá se jeho pohledávka za uplatněnou ve výši vyplývající z účetnictví dlužníka nebo z evidence vedené podle zvláštního právního předpisu 13) . (3) Insolvenční správce Osoba s dispozičními oprávněními uspokojí pohledávky podle odstavce 1 z majetkové podstaty. (4) Neuspokojí-li insolvenční správce osoba s dispozičními oprávněními pohledávky podle odstavce 1 v plné výši a včas, může se věřitel domáhat jejich splnění žalobou podanou proti insolvenčnímu správci; nejde o incidenční spor. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty, pokud nevznikly zaviněním správce nebo náhodou, která se mu přihodila. (5) Po právní moci rozhodnutí o žalobě podle odstavce 4 určí lhůtu k uspokojení přisouzené pohledávky a jejího příslušenství svým rozhodnutím insolvenční soud; současně rozhodne, která část majetkové podstaty může být použita k uspokojení. Učiní tak jen na návrh oprávněné osoby nebo Insolvenční správce osoba s dispozičními oprávněními , kterým se rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, doručuje, a to zvlášť. Jan Kozák, KS Brno

Insolvenční soud s exekuční působností - § 207 IZ
Exekuce a insolvence Insolvenční soud s exekuční působností - § 207 IZ (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, do majetkové podstaty nepatří majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí 28); věci sloužící k podnikání dlužníka však z majetkové podstaty vyloučeny nejsou. (2) Příjmy dlužníka náleží do majetkové podstaty ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky29). (3) Je-li podle ustanovení o výkonu rozhodnutí nebo exekuci posouzení otázky, který majetek nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí, závislé na rozhodnutí soudu, pro účely insolvenčního řízení vydá takové rozhodnutí insolvenční soud. 28) Například § 321, 322 odst. 1 a 2 o.s.ř. 29) § 279 odst. 2 o.s.ř. Jan Kozák, KS Brno

Exekuce a insolvence § 321 o.s.ř. Výkonem rozhodnutí nemohou být postiženy věci, jejichž prodej je podle zvláštních předpisů zakázán, nebo které podle zvláštních předpisů výkonu rozhodnutí nepodléhají. § 322 odst. 1) a 2) o.s.ř. (1) Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, se nemůže týkat výkon rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly. (2) Takto jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny zejména a) běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, b) snubní prsten a jiné předměty podobné povahy, c) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, d) hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu80c), e) zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník. Jan Kozák, KS Brno

Exekuce a insolvence § 279 odst. 2 o.s.ř.
Přednostními pohledávkami jsou pohledávky výživného, b) pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví, c) pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy, d) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění, f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění, g) příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče, h) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci, pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory, j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění, k) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Jan Kozák, KS Brno

Exekuce a insolvence § 322 odst. 5 o.s.ř.: Z výkonu rozhodnutí jsou vyloučeny věci, které povinný nabyl jako substituční jmění. To neplatí, má-li povinný právo s věcí volně nakládat nebo jde-li o výkon rozhodnutí, kterým jsou vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění. Jan Kozák, KS Brno

Exekuce a insolvence Z JUDIKATURY NS ČR: Jestliže tak stanoví insolvenční zákon, náleží do majetkové podstaty dlužníka i majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekuci. Byty nebo nebytové prostory a domy s byty nebo nebytovými prostory vyloučené z výkonu rozhodnuti nebo exekuce podle § 322 odst. 5 o. s. ř. náleží do majetkové podstaty dlužníka (§ 206 insolvenčního zákona). Jestliže exekuční právo dovoluje postih určitého majetku výkonem rozhodnuti nebo exekuci jen za určitých podmínek, není takový majetek vyloučen z majetkové podstaty dlužníka ve smyslu § 207 odst. 1 insolvenčního zákona. Ustanoveni exekučního práva jsou (přiměřeně) uplatnitelná v insolvenčním řízeni, jen pokud na ně insolvenční zákon odkáže. (Usneseni Nejvyššího soudu ze dne , sen. zn. 29 NSČR 50/2011) Jan Kozák, KS Brno

NS ČR 25 Cdo 4802/2008 z (R 69/2011) dlužníkem je splněno v exekuci plněním exekutorovi je-li exekuce nařízena pravomocně Otázka okamžiku, v němž je splněn dluh povinného, který v rámci exekuce plnil soudnímu exekutorovi, je řešena v rozhodnutí uveřejněném pod R 66/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek se závěrem: jestliže dlužník zaplatil v rámci exekučního řízení do rukou soudního exekutora část dluhu, nemá věřitel právo na úroky z prodlení ze zaplacené částky. Tento závěr vychází z úvahy, že prodlení exekutora s předáním částky, kterou přijal od povinného, oprávněnému je věcí vnitřního vztahu mezi nimi a nemůže jít k tíži povinného, který dluh splnil. Pokud dlužník v rámci exekuce učinil jednostranný právní úkon, kterým poskytl věřiteli předmět plnění s úmyslem splnit svůj dluh, a exekutor plnění přijal jako osoba oprávněná plnění jménem věřitele přijmout, jeho dluh v rozsahu poskytnutého plnění zanikl. K tomuto závěru se Nejvyšší soud opakovaně přihlásil, např. v rozhodnutích sp. zn. 32 Cdo 3594/2007, sp. zn. 29 Cdo 2859/ Závěr, že platba povinného exekutorovi je plněním vymáhané pohledávky s tím důsledkem, že zaplacením dluhu na účet exekutora dluh povinného vůči oprávněnému zaniká, se však uplatní toliko za situace, že se tak stalo v rámci pravomocně nařízené exekuce. Jan Kozák, KS Brno

§ 266 IZ – účinky prohlášení konkursu
Prohlášením konkursu se ze soudních a rozhodčích řízení nepřerušují trestní řízení, b) dědické řízení a řízení o pozůstalosti, c) řízení o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, d) řízení o výživném nezletilých dětí bez zřetele k tomu, zda v něm dlužník vystupuje jako osoba oprávněná nebo jako osoba povinná, e) řízení ve věcech ochrany osobnosti a ve věcech ochrany názvu a dobré pověsti právnické osoby; to neplatí, je-li dlužník podnikatelem nebo je-li požadováno peněžité plnění, f) řízení ve věcech veřejných rejstříků podle zvláštního právního předpisu, g) řízení ve věcech kapitálového trhu, h) řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce, řízení, ve kterých je dlužník jediným účastníkem. (2) Není-li dále stanoveno jinak, účastníkem řízení uvedených v odstavci 1 je i nadále dlužník. (3) Jde-li o řízení ve věcech kapitálového trhu nebo o řízení, ve kterém je dlužník jediným účastníkem, může insolvenční soud na návrh orgánu, který je vede, nebo i bez návrhu po posouzení povahy předmětu řízení a jeho vlivu na další průběh insolvenčního řízení rozhodnout, že se insolvenční správce stává účastníkem řízení místo dlužníka. Proti tomuto rozhodnutí, které se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a orgánu, který řízení vede, není odvolání přípustné. (4) Úpravou podle odstavců 1 až 3 nejsou dotčena ustanovení § 140a až § 140e. Jan Kozák, KS Brno

Oddlužení a exekuce - § 409 odst. 2 IZ:
Exekuce a insolvence Oddlužení a exekuce - § 409 odst. 2 IZ: Majetek, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, z té části příjmů, která nepodléhá oddlužení, nenáleží do majetkové podstaty. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení. Jan Kozák, KS Brno

Exekuce a insolvence Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty - § 408 odst. 2 IZ: Dispoziční oprávnění k majetku, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužník. Výkon rozhodnutí, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení. Jan Kozák, KS Brno

Exekuce a insolvence Oddlužení manželů – návrh - § 394a odst. 2 IZ: Společný návrh manželů na povolení oddlužení musí obsahovat výslovné prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů; podpisy obou manželů u tohoto prohlášení musí být úředně ověřeny. Oddlužení zpeněžením majetku - osud SJM - § 408 odst. 1 IZ: O účincích schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty platí ohledně majetku náležícího do majetkové podstaty v době schválení oddlužení obdobně ustanovení tohoto zákona o účincích prohlášení konkursu, včetně zániku společného jmění dlužníka a jeho manžela. Jde-li o oddlužení povolené na základě společného návrhu manželů (§ 394a), považuje se od okamžiku, kdy nastanou účinky schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, všechen majetek těchto manželů za majetek ve společném jmění manželů, které nezaniká. Jan Kozák, KS Brno

Exekuce a insolvence § 731 NOZ § 732 NOZ § 262a o.s.ř. (1) Výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí dluhu, který vznikl za trvání manželství nebo před uzavřením manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že bylo rozhodnutím soudu zrušeno společné jmění manželů nebo zúžen jeho stávající rozsah nebo že byl smlouvou zúžen rozsah společného jmění manželů, že byl ujednán režim oddělených jmění nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství. (2) Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného, přikázáním pohledávky manžela povinného z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiné peněžité pohledávky manžela povinného nebo postižením jiných majetkových práv manžela povinného lze nařídit tehdy, jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů. Ustanovení hlavy druhé a třetí se použije přiměřeně. Jan Kozák, KS Brno

Exekuce a insolvence (1) Od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, dlužník. S takto nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. (2) Dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, včetně toho majetku, s nímž dlužník nemohl dosud nakládat v důsledku účinků nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění. Majetek, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, z té části příjmů, která nepodléhá oddlužení, nenáleží do majetkové podstaty. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení. (3) Majetek, který slouží k zajištění, zpeněží insolvenční správce po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nejdříve však po zjištění pravosti výše a pořadí zajištěné pohledávky, požádá-li o to zajištěný věřitel. Výtěžek zpeněžení vydá zajištěnému věřiteli; přitom postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu. Jan Kozák, KS Brno

Exekuce a insolvence Pohledávka soudního exekutora v insol. říz.
Je nutné rozlišit následující situace: 1/ Exekutor požádá o pověření, ale nebyl pověřen vedením exekuce – nemá nárok na odměnu podle § 11 odst. 5 vyhlášky č. 330/2001 Sb. 2/ Exekutor požádá o pověření, ale nebyl pověřen vedením exekuce a zároveň zamítl nebo odmítl exekuční návrh nebo zastavil exekuční řízení – má nárok na odměnu 500,- Kč podle § 11 odst. 4 vyhlášky č. 330/2001 Sb. 3/ Exekutor byl pověřen a provedl nějaké úkony v rámci exekuce; bude mít nárok na odměnu ve výši stanovené vyhláškou č. 330/2001 Sb. podle toho, které úkony učiní. Jan Kozák, KS Brno

Exekuce a insolvence Pohledávka soudního exekutora v insol. říz.
Vydání příkazu k úhradě nákladů exekuce, jakož i uspokojení nákladů exekuce poté, co ve vztahu k povinnému nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení vedeného na jeho majetek, je nepřípustným prováděním exekuce. Vzniklo-li exekutorovi podle exekučních předpisů vůči dlužníku (lhostejno, zda jde o povinného nebo oprávněného) právo na náhradu nákladů exekuce, je povinen přihlásit pohledávku (má-li být v insolvenčním řízení uspokojena) do insolvenčního řízení jako nevykonatelnou. Jan Kozák, KS Brno

Osud pohledávek po skončení oddlužení
Rozhodnutí vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, jímž insolvenční soud osvobodí dlužníka od placení pohledávek v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, nezbavuje povinnosti k úhradě těchto pohledávek dlužníkovým věřitelům ani ručitele, ani jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. II. Pohledávka, na kterou se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení, vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, v neuhrazeném rozsahu nezaniká, v soudním či jiném řízení ji však již nelze věřiteli přiznat ve vykonávacím řízení má taková pohledávka stejný režim, jako promlčená pohledávka. NS ČR 29 Cdo 3509/2010 ze dne (publikováno jako R 63/2011) Jan Kozák, KS Brno

ODDLUŽENÍ §§ 389 až 418 IZ 19.9.2018 Jan Kozák, KS Brno
Ústav práva a právní vědy © 2014

Fáze oddlužení FÁZE I. PODÁNÍ NÁVRHU NA ZAHÁJENÍ INS. ŘÍZENÍ A NA POVOLENÍ ODDLUŽENÍ FÁZE II. POVOLENÍ ODDLUŽENÍ FÁZE III. URČENÍ ZPŮSOBU PLNĚNÍ ODDLUŽENÍ SCHVÁLENÍ ODDLUŽENÍ FÁZE IV. PLNĚNÍ ODDLUŽENÍ UKONČENÍ ODDLUŽENÍ Jan Kozák, KS Brno Ústav práva a právní vědy © 2014

FÁZE I. PODÁNÍ NÁVRHU NA ZAHÁJENÍ INS. ŘÍZENÍ A NA POVOLENÍ ODDLUŽENÍ
Jan Kozák, KS Brno Ústav práva a právní vědy © 2014

nebo fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání.
§ 389 návrh na oddlužení (1) Dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením. (2) Jiná osoba než dlužník není oprávněna návrh na oddlužení podat. (1) Dlužník může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením, jde-li o právnickou osobu, která podle zákona není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání, nebo fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání. (2) Dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d), anebo jde o pohledávku zajištěného věřitele. (3) Jiná osoba než dlužník není oprávněna návrh na povolení oddlužení podat. Jan Kozák, KS Brno

Osoba, která není podnikatelem VS Praha, VSPH 39/2008 ve věci sp. zn
Osoba, která není podnikatelem VS Praha, VSPH 39/2008 ve věci sp.zn. KSPL 27 INS 573/2008 S ohledem na výše uvedené úvahy je odvolací soud shodně jako soud prvního stupně toho názoru, že jakkoli obsah podmínky přípustnosti oddlužení definovaný v § 389 odst. 1 IZ slovním spojením „dlužník, který není podnikatelem“ není v insolvenčním zákoně dále vyložen, účelu sledovanému touto úpravou (záměru zákonodárce) odpovídá výklad, podle nějž se může oddlužení úspěšně domáhat jen taková fyzická či právnická osoba, která není zákonem považována za podnikatele, a která zároveň nemá závazky (dluhy) vzešlé z podnikání. Z toho plyne, že řešení úpadku či hrozícího úpadku oddlužením je zapovězeno jak dlužníku, na nějž se podle norem hmotného práva stále pohlíží jako na podnikatele (srovnej např. § 2 odst. 3 obchodního zákoníku), a to i kdyby v době podání návrhu na povolení oddlužení již fakticky nepodnikal a ani neměl žádné dluhy z podnikání, tak je zapovězeno i dlužníku, který již svou podnikatelskou činnost formálně ukončil (např. tím, že živnostenský úřad na jeho žádost zrušil živnostenské oprávnění postupem dle § 58 odst. 1 živnostenského zákona, nebo že jeho živnostenské oprávnění zaniklo), má však dluhy z podnikání. Odvolací soud má přitom za to, že takovými dluhy je třeba rozumět i závazky z podnikání, jež dlužník nenabyl vlastní podnikatelskou činností. Proto dovozuje, že nepřípustným je oddlužení i v případě dlužníka, který podnikatelem není ani jím nikdy nebyl, leč má dluhy z podnikání jiné osoby, jež nabyl na základě svého dispozitivního právního úkonu (např. jím uzavřené smlouvy o prodeji podniku), jímž se dobrovolně ocitl v postavení osoby, jež má dluhy z podnikání, a nese tak všechna rizika z toho plynoucí, včetně nepřípustnosti oddlužení. Takové důsledky by zřejmě nebylo možno dovodit jen ve vztahu k závazkům z podnikání, jež dlužník nabyl děděním. Jan Kozák, KS Brno

K pojmu „dlužník – nepodnikatel“ Nejvyšší soud ČR, 29 NSČR 3/2009-A, ze dne ve věci KSOS 34 INS 625/2008 Dlužníkem, „který není podnikatelem“, se ve smyslu ustanovení § 389 odst. 1 insolvenčního zákona rozumí taková fyzická nebo právnická osoba, která není zákonem považována za podnikatele a současně nemá závazky (dluhy) vzešlé z jejího podnikání. To, zda existuje rozumný důvod nepokládat při rozhodování o návrhu na povolení oddlužení nebo při rozhodování o tom, zda se oddlužení schvaluje, za překážku bránící uplatnění institutu oddlužení neuhrazený dluh z dlužníkova dřívějšího podnikání, insolvenční soud uváží vždy především s přihlédnutím k: 1) době vzniku konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání, 2) době ukončení dlužníkova podnikání, 3) četnosti neuhrazených dlužníkových závazků (dluhů) z podnikání, 4) výši konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání v porovnání s celkovou výší všech dlužníkových závazků, 5) tomu, zda věřitel, o jehož pohledávku jde, je srozuměn s tím, že tato pohledávka bude podrobena režimu oddlužení. Jan Kozák, KS Brno

Úhrada pohledávky z podnikání v průběhu řízení JE MOŽNÁ, DLUŽNÍK SE TAK DOSTANE K ODDLUŽENÍ
V daném případě je pro rozhodnutí o odvolání podstatné, že po vydání napadeného usnesení došlo – dříve, než o odvolání rozhodl odvolací soud – k zásadní změně skutkového stavu, když dlužník doložil a věřitel Komerční banka, a.s. následně potvrdil, že dlužník již žádný závazek vzešlý z podnikání nemá, neboť jediný závazek tohoto druhu zanikl plněním třetí osoby z titulu ručení. Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. 2 VSPH 73/2008 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSPH 55 INS 316/2008 Jan Kozák, KS Brno

Souhlas věřitelů závazků z podnikání k oddlužení není nutný
S ohledem na shora citovaná přechodná ustanovení zákona č. 294/2013 Sb., kterým byl s účinností od novelizován insolvenční zákon, je třeba i v tomto odvolacím řízení rozhodovat podle insolvenčního zákona ve znění novely, která v ustanovení § 389 umožnila podat návrh na povolení oddlužení též fyzickým osobám, které podnikají, a to dokonce i za situace, že mají závazky vzešlé z podnikání, pokud s tím souhlasí věřitelé, o jejichž pohledávky jde. Tento souhlas věřitelů není vyjmenován mezi povinnými doklady k návrhu na povolení oddlužení v ustanovení § 392 odst. 1 IZ, a to na rozdíl od souhlasu věřitele s nižším plněním než 30 %, takže nelze do budoucna přičítat k tíži dlužníků, že tento souhlas nepřipojili k návrhu, ale bude nezbytné postupovat dle ustanovení § 397 odst. 1 IZ a v pochybnostech o tom, zda dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, bude třeba oddlužení povolit a tuto otázku prozkoumat v průběhu schůze věřitelů svolané k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí. VS Olomouc 1 VSOL 1197/2013-A-18 ze dne ve věci KSBR 37 INS 20247/2013 Jan Kozák, KS Brno

Stanovisko věřitelů z podnikání zkoumej až na SV, ale pokud už řekli NE – pak musí být konkurs
Lze přisvědčit odvolatelce, že existenci souhlasu věřitelů s uspokojením jejich pohledávky v rámci oddlužení dlužnice (§ 389 odst. 2, písm. a/ IZ) měl soud prvního stupně zkoumat až na schůzi věřitelů (§ 403 odst. 1, 2 IZ), ovšem za situace, že již nyní má nesouhlas dvou věřitelů, nelze postupovat dle ustanovení § 397 odst. 1 IZ, neboť je nepochybné, že nejméně dva věřitelé souhlas nedali. VS Olomouc 1 VSOL 349/2014-A-40 ze dne ve věci KSBR 37 INS 20247/2013 Jan Kozák, KS Brno

Způsob vyjádření stanoviska věřitelů závazků z podnikání
V této souvislosti (k souhlasu věřitelů s pohledávkami vůči dlužníku z podnikání) odvolací soud pro úplnost odkazuje i na důvodovou zprávu k zákonu č. 294/2013 Sb., v níž v obecné části, pod bodem 3.2. ad v.) zákonodárce mimo jiné uvedl, že „V oblasti oddlužení se jeví logickým vyústěním přijetí úpravy, která umožní dlužníku, jenž není podle zákona považován za podnikatele (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. dubna 2009, sen. zn. 29 NSČR 3/2009, uveřejněné pod číslem 79/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), řešit úpadek oddlužením přesto, že některý z jeho závazků (nebo všechny) pochází z podnikání. Předpokladem takového řešení je zásadně souhlas věřitele, o jehož pohledávku jde. Tento souhlas může být vyjádřen různým způsobem (včetně toho, že věřitel nenamítne ničeho proti navrženému způsobu řešení úpadku dlužníka)“. S ohledem na novou právní úpravu, podle které již není významný podíl dlužníkových závazků z podnikání v poměru k jeho celkovým závazkům, ale je rozhodující souhlas věřitele, o jehož pohledávku jde (§ 389 odst. 2, písm. a/ IZ) a který za dané situace (když dosud žádný výslovný nesouhlas takového věřitele ze spisu nevyplývá) bude soud prvního stupně zkoumat až na schůzi věřitelů (§ 403 odst. 1, odst. 2 IZ), jsou v přezkoumávané věci závěry soudu prvního stupně o tom, že návrh dlužníků na povolení oddlužení bude nutno odmítnout (§ 390 odst. 3 IZ), jakož i na to navazující rozhodnutí o uložení povinnosti k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, předčasné a ve svých důsledcích nesprávné. VS Olomouc 1 VSOL 313/2014-A-14 ze dne ve věci KSBR 45 INS 5018/2014 Jan Kozák, KS Brno

Jak má být poučen dlužník o možnost požádat o oddlužení ?
Jinak řečeno, dlužníku, jemuž se dostalo řádného poučení o možnosti podat návrh na povolení oddlužení ještě před doručením věřitelského insolvenčního návrhu, začne běžet třicetidenní lhůta k tomuto úkonu určená zákonem až ode dne doručení insolvenčního návrhu. Dlužníku, jemuž byl doručen věřitelský insolvenční návrh, aniž se mu současně dostalo řádného poučení o možnosti podat návrh na povolení oddlužení, pak začne běžet třicetidenní lhůta k tomuto úkonu určená zákonem až ode dne, kdy se mu dostane řádného poučení. Z výše podaného výkladu plyne, že potřeba poučit dlužníka při doručení věřitelského insolvenčního návrhu o možnosti podat návrh na povolení oddlužení nebude dána tam, kde insolvenčnímu soudu bude známo, že dlužník je podnikatelem (a jako takový je z tohoto způsobu řešení svého úpadku vyloučen). Jestliže otázka, zda dlužník je podnikatelem, není podstavena najisto v době doručování věřitelského insolvenčního návrhu dlužníku (což je situace typická zejména v případech, kdy insolvenční návrh věřitele směřuje proti dlužníku - fyzické osobě), lze mít poučení dlužníka o možnosti podat návrh na povolení oddlužení za náležitě konkrétní, jen obsahuje-li současně (nejméně) předpoklad vyjádřený ustanovením § 389 odst. 1 insolvenčního zákona (že dlužník není podnikatelem). Tomu odpovídá např. alespoň poučení, podle kterého: „Dlužník, který není podnikatelem a který má za to, že splňuje podmínky pro řešení svého úpadku oddlužením ve smyslu ustanovení § 389 a násl. insolvenčního zákona, může podat do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu na předepsaném formuláři, jenž je k dispozici na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti, návrh na povolení oddlužení. Později podaný návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne“. (29 NSCR 39/2012-B-27 ze dne ve věci KSPL 27 INS 5504/2011) Jan Kozák, KS Brno

Návrh dlužníka FO – podnikatele, vyjádření k závazkům (I.)
Dlužník musí v návrhu uvést, zda má či nemá závazky z podnikání – pokud dlužník podnikatel v návrhu neuvede, zda má závazky z podnikání (resp. neuvede, že takové závazky nemá), čili mlčí v otázce možné existence závazků z podnikání, pak řádně netvrdí, že je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení a jeho návrh je třeba odmítnout podle § 390 odst. 3 IZ VS Olomouc 2 VSOL 225/2014-A-10 ze dne ve věci KSBR 45 INS 2889/2014 Jan Kozák, KS Brno

Návrh dlužníka FO – podnikatele, vyjádření k závazkům (II.)
Dlužník musí ve svém návrhu uvést, že věřitelé, vůči nimž má závazky z podnikání, souhlasí s řešením jeho úpadku oddlužením – dlužník musí tvrdit, že má tyto souhlasy. V případě, že dlužník netvrdí, že má souhlasy věřitelů z podnikání, nesplňuje podmínku § 389 odst. 2 písm. a) IZ a jeho dluhy tak brání řešení úpadku oddlužením. VS Olomouc 2 VSOL 213/2014-A-12 ze dne ve věci KSBR 44 INS 37125/2013 Jan Kozák, KS Brno

Návrh dlužníka FO – podnikatele, vyjádření k závazkům (III.)
Dlužník musí v návrhu uvést skutečnosti, ze kterých by vyplývalo, že je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení podle § 389 IZ – dlužník musí v návrhu uvést skutečnosti, ze kterých vyplývá, že dluhy z podnikání nebrání řešení úpadku oddlužením (dlužník tedy musí uvést, ž splňuje některou z podmínek v § 389 odst. 2 IZ – věřitelé souhlasí, již prošel konkursem, věřitelé jsou zajištění). Pokud jde o povinnost prokazovat existenci souhlasů věřitelů z podnikání, pak tuto povinnost dlužník nemá VS Olomouc 2 VSOL 627/2014-A-13 ze dne ve věci KSBR 33 INS 12010/2014 Jan Kozák, KS Brno

§ 392 doklady k návrhu na povolení oddlužení I.
1) K návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit a) seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil, b) listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky, c) písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky. (2) V seznamu majetku dlužník kromě náležitostí uvedených v § 104 odst. 2 u každé položky tohoto seznamu uvede údaj o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu. Nejde-li o nemovitosti nebo o majetek, který slouží k zajištění, ocenění znalcem se nevyžaduje. V písemném souhlasu věřitele podle odstavce 1 písm. c) musí být uvedeno, jaká bude nejnižší hodnota plnění, na kterém se s dlužníkem dohodl; podpis věřitele musí být úředně ověřen. (2)V písemném souhlasu věřitele podle odstavce 1 písm. c) musí být uvedeno, jaká bude nejnižší hodnota plnění, na kterém se s dlužníkem dohodl. Jan Kozák, KS Brno

§ 392 doklady k návrhu na povolení oddlužení II.
3) Osoby ochotné zavázat se při povolení oddlužení jako spoludlužníci nebo ručitelé dlužníka musí návrh spolupodepsat. Dále musí návrh podepsat i dlužníkův manžel a výslovně uvést, že s povolením oddlužení souhlasí; to neplatí, jestliže oddlužením nemůže být dotčen majetek z nevypořádaného společného jmění manželů, rozsah vyživovacích povinností dlužníka vůči jeho manželu a nezaopatřeným dětem nebo rozsah vyživovacích povinností dlužníkova manžela. Všechny podpisy musí být úředně ověřeny. (3) Není-li dále stanoveno jinak, podpis dlužníkova manžela na návrhu na povolení oddlužení se nevyžaduje. Jsou-li zde osoby ochotné poskytnout dlužníkovi za účelem splnění oddlužení dar nebo mu po dobu trvání oddlužení platit pravidelné peněžní dávky, připojí dlužník k návrhu na povolení oddlužení i písemnou darovací smlouvu nebo smlouvu o důchodu; podpisy těchto osob na smlouvách musí být úředně ověřeny. (4) Pro označení osob v návrhu na povolení oddlužení a v seznamech k němu připojených platí § 103 odst. 1 obdobně. Jan Kozák, KS Brno

§ 394a společný návrh manželů na povolení oddlužení
(1) Manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, mohou tento návrh podat společně. Pro posouzení, zda jde o osoby oprávněné podat společný návrh manželů na povolení oddlužení, je rozhodné, zda jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu. (2) Společný návrh manželů na povolení oddlužení musí obsahovat výslovné prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů; podpisy obou manželů u tohoto prohlášení musí být úředně ověřeny. (3) Manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka. Jan Kozák, KS Brno Ústav práva a právní vědy © 2014

Osvědčení úpadku v návrhu na povolení oddlužení VS Olomouc, 3 VSOL 8/2008-A-8 ve věci sp.zn. KSBR 37 INS 294/2008 Dlužnice v návrhu na povolení oddlužení (kolonka 21) navrhla, aby soud rozhodl o hrozícím úpadku a zároveň rozhodl o povolení oddlužení. Rozhodující skutečnosti osvědčující hrozící úpadek popsala tak, že „příjmy manželů nepostačují ke krytí závazků, které narůstají o úroky. Závazky lze vypořádat v poměrné výši za podmínek daných zákonem č. 182/2006 Sb.“. Z tohoto obecného konstatování nevyplývají žádné konkrétní skutečnosti, které by nasvědčovaly hrozícímu úpadku dlužnice. Jan Kozák, KS Brno

ÚPADEK JE NUTNÉPODROBNĚ POPSAT VS Praha, 1 VSPH 111/2008 ve věci KSPL 54 INS 1211/2008
Jak vysvětleno výše, i v případě podání insolvenčního návrhu prostřednictvím kolonky č. 21 uvedeného formuláře musí zde dlužník (v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 IZ) vyplnit nejen údaj o tom, čeho se domáhá, ale též uvést důvody tohoto návrhu, tj. vylíčit rozhodující skutečnosti, které jeho úpadek či hrozící úpadek osvědčují. Dlužnice však v této kolonce formuláře co do odůvodnění návrhu na rozhodnutí o jejím úpadku uvedla pouze to, že spolu s manželem žijí již zhruba 3 roky na hranici životního minima, živí a šatí 3 nezletilé děti (vnoučata), dle svých možností postupně umořují své závazky a v nemovitosti, na níž vázne zástavní právo, bydlí spolu s nimi jejich 3 děti s rodinami. Taková tvrzení však neposkytují dostatečný podklad pro závěr, že se dlužnice nachází v úpadku dle § 3 odst. 1 IZ (ve formě platební neschopnosti) nebo dle § 3 odst. 3 IZ (ve formě předlužení), neboť z nich není patrné, jaký majetek dlužnice vlastní, jaké jsou její příjmy a zda ona sama má více věřitelů se splatnými pohledávkami a jaká je jejich výše. Jan Kozák, KS Brno

Doplnění návrhu v odvolacím řízení NENÍ MOŽNÉ VS Praha, 1 VSPH 5/2008-A-10 ve věci sp.zn. KSPL 20 INS 437/2008 „Jestliže insolvenční návrh neobsahuje náležitosti stanovené v § 103 odst.1 a 2 IZ a pro tyto nedostatky nelze v řízení pokračovat, insolvenční soud, aniž by určil navrhovateli lhůtu k jeho doplnění či opravě, dle § 128 odst.1 IZ jej bez dalšího odmítne. Vady insolvenčního návrhu může navrhovatel odstranit jen dokud soud prvního stupně nevydá usnesení o odmítnu návrhu podle § 128 odst. 1 IZ, a proto nemají z hlediska posouzení věcné správnosti tohoto usnesení žádného významu ta doplnění insolvenčního návrhu, jež navrhovatel učinil k odstranění jeho nedostatků až v rámci odvolacího řízení.“ Jan Kozák, KS Brno

Nedoložení příloh VS Praha, 1 VSPH 9/2008-A-8 ve věci sp. zn
Nedoložení příloh VS Praha, 1 VSPH 9/2008-A-8 ve věci sp.zn. KSUL 46 INS 346/2008 „Náležitosti návrhu na povolení oddlužení a jeho povinné přílohy, včetně jejich náležitostí, jsou v § 391 392 IZ vymezeny tak, aby soudu poskytly dostatečný podklad pro rozhodnutí o tom, zda jsou dány podmínky pro povolení (a schválení) oddlužení, a aby umožnily věřitelům (popř. soudu) kvalifikovaně posoudit, kterým ze způsobů stanovených v § 398 IZ má být oddlužení provedeno. Proto insolvenční soud ve smyslu § 393 odst. 2 IZ musí po dlužníku požadovat i předložení všech předepsaných příloh návrhu obsahujících stanovené náležitosti, a pokud dlužník tomuto požadavku ani přes jeho výzvu nevyhoví, návrh na povolení oddlužení dle § 393 odst. 3 IZ odmítne.“ Jan Kozák, KS Brno

Prohlášení o správnosti a úplnosti příloh na formuláři SE VZTAHUJE NA VŠECHNY PŘÍLOHY VS Olomouc, 1 VSOL 72/2008 ve věci KSBR 39 INS 1564/2008 Součástí formuláře návrhu na povolení oddlužení je prohlášení, podle něhož „údaje v návrhu na povolení oddlužení a jeho přílohách jsou pravdivé“. Pokud je takovéto prohlášení součástí formuláře návrhu na oddlužení spojeného s insolvenčním návrhem, jehož podobu zveřejnilo ministerstvo, dlužník této služby využil a nemůže návrh na oddlužení podat jinak než na předepsaném formuláři, je potřeba vztáhnout potvrzení „pravdivosti“ obsahu příloh, které je součástí formulářové podoby spojených návrhů, na všechny přílohy k podanému návrhu bez rozlišení, zda se formálně jedná o přílohu k insolvenčnímu návrhu či o přílohu k návrhu na oddlužení. Jan Kozák, KS Brno

FÁZE II. POVOLENÍ ODDLUŽENÍ
Jan Kozák, KS Brno

§ 395 zamítnutí návrhu na povolení oddlužení
(1) Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí, (2) Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže a) jej znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto, nebo b) dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení. (2) Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení. (3) Na nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení oddlužení lze usuzovat zejména tehdy, jestliže ohledně dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního statutárního orgánu a) v posledních 5 letech probíhalo insolvenční řízení nebo jiné řízení řešící úpadek takové osoby, a to v závislosti na výsledku takového řízení, nebo b) podle výpisu z rejstříku trestů v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení proběhlo trestní řízení, které skončilo pravomocným odsouzením pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy; to neplatí, lze-li na základě dlužníkem prokázaných skutečností usuzovat na to, že se o nepoctivý záměr nejedná. (4) (3) Rozhodnutí o zamítnutí návrhu na povolení oddlužení se doručuje dlužníku, osobě, která návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu může podat pouze osoba, která návrh podala. Jan Kozák, KS Brno

Příjmy dárce (plátce důchodu) ins. soud nezkoumá
Z tvrzení dlužnice v insolvenčním návrhu, jakož i ze seznamu závazků a jeho doplnění, vyplývá, že celková výše závazků, které jsou všechny závazky nezajištěnými, činí ,12 Kč. Dlužnice má pouze příjem z dohody o provedení práce ve výši Kč a dále má příjem ze smlouvy o důchodu, na základě které se poskytovatel důchodu pan Jan Brabec zavázal dlužnici vyplácet důchod ve výši Kč měsíčně. Odvolací soud se neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že ke smlouvě o důchodu nelze přihlížet, když poskytovatel důchodu má nízký čistý měsíční příjem ze svého pracovního poměru. Podle názoru odvolacího soudu pouhé porovnání výše poskytované částky a výše čistého měsíčního příjmu poskytovatele důchodu nemůže vést k závěru o tom, že k příjmu z důchodu nelze přihlížet. Aby bylo možno takový závěr přijmout, bylo by třeba zkoumat nejenom výdělkové poměry poskytovatele důchodu, ale i ostatní jeho poměry, zejména osobní a majetkové. VS Olomouc 3 VSOL 1148/2013-A-11 ze dne ve věci KSBR 38 INS 12448/2013 Jan Kozák, KS Brno

§§ 396-397 rozhodnutí o povolení oddlužení
Jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. § 397 (1) Nedojde-li ke zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení ani k jeho odmítnutí nebo zamítnutí, insolvenční soud oddlužení povolí. Rozhodnutí o povolení oddlužení se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu není přípustné. (1) Nedojde-li ke zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení ani k jeho odmítnutí nebo zamítnutí, insolvenční soud oddlužení povolí. V pochybnostech o tom, zda dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, insolvenční soud oddlužení povolí a tuto otázku prozkoumá v průběhu schůze věřitelů svolané k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí. Insolvenční soud oddlužení nepovolí do doby, než mu dlužník předloží seznam majetku a seznam závazků. Rozhodnutí o povolení oddlužení se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu není přípustné. (2) Insolvenční soud může po rozhodnutí o povolení oddlužení i bez návrhu změnit své předběžné opatření. Jan Kozák, KS Brno

„§ 397a V průběhu oddlužení platí přiměřeně ustanovení § 253 až 260. Práva náležející podle těchto ustanovení insolvenčnímu správci, vykonává nadále insolvenční správce. pozn.: jde o: smlouva o vzájemném plnění, fixní smlouvy , nájem, leasing, provoz dlužníkova podniku Jan Kozák, KS Brno

Podmínka úhrady 30% STAČÍ SPLŇOVAT JEN PRO JEDEN ZE ZPŮSOBŮ VS Praha, 1 VSPH 169/2008 ve věci sp.zn. KSHK 42 INS 2002/2008 Z uvedeného je zřejmé, že skutková zjištění, z nichž soud prvního stupně při posouzení návrhu na povolení oddlužení vycházel, byla správná a úplná, a zcela správná byla i jeho úvaha, že pro povolení oddlužení postačí, pokud je podmínka přípustnosti oddlužení stanovená § 395 odst. 1 písm. b) IZ (předpoklad dosažení minimálního třicetiprocentního uspokojení nezajištěných věřitelů, kteří nesouhlasili s nižším plněním) splněna alespoň v případě jednoho z možných způsobů, jímž lze oddlužení dle § 398 IZ provést, přičemž v této fázi by zřejmě měla být splněna v rámci daného způsobu oddlužení, když dlužníkem uvažovaná kombinace obou způsobů oddlužení není vzhledem k odlišnému právnímu režimu těchto způsobů zákonem předpokládána. Jan Kozák, KS Brno

Zrušení povoleného oddlužení VS Praha 1 VSPH 170/2008-B-17 v KSUL 2162/2008 ze dne 30.10.2008
Právo namítat skutečnosti bránící schválení oddlužení dle § 403 odst. 2 IZ a hlasovat o způsobu oddlužení mají pouze přihlášení nezajištění věřitelé, když zajištění věřitelé mají i v případě řešení úpadku oddlužením (v obou jeho formách) právo na stejné uspokojení jejich pohledávek ze zpeněžení předmětu zajištění, jaké jim náleží v konkursu. V daném případě se však žádný ze čtyř přihlášených nezajištěných věřitelů nezúčastnil schůze věřitelů konané dne , již soud v řádně zveřejněném rozhodnutí o úpadku a o povolení oddlužení ze dne svolal, ani nehlasoval o způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů. Tímto svým postojem ovšem nezajištění věřitelé nejenže rezignovali na své právo zúčastnit se prostřednictvím hlasování rozhodnutí o způsobu, jímž má být oddlužení provedeno, ale dali tak rovněž najevo, že žádné námitky stran nepřípustnosti oddlužení nehodlají uplatnit, a že ani nereflektují na možnost s případnými novými zjištěními v tom směru se seznámit. Za této situace je nutno dovodit, že nezajištění věřitelé nemají zájem revidovat naplnění podmínek pro povolení oddlužení, jež jsou dle § 405 IZ rozhodné i pro jeho schválení, a že jsou srozuměni s tím, že úpadek dlužnice bude řešen oddlužením, které je v posuzovaném případě přípustné ve smyslu § 389 odst. 1 IZ (z hlediska věcné legitimace dlužnice k podání návrhu na povolení oddlužení) i co do podmínky minimálního plnění, jehož se dle § 395 odst. 1 písm. b) IZ musí v oddlužení věřitelům nezajištěných pohledávek k jejich uspokojení dostat (pro případ splátkového kalendáře lze dokonce předpokládat jejich úplné zaplacení). Podle názoru odvolacího soudu proto za daných okolností neodpovídá vůli a zájmům nezajištěných věřitelů rozhodnutí o neschválení povoleného oddlužení, s nímž je dle § 405 odst. 2 IZ bez dalšího spojeno rozhodnutí o řešení úpadku dlužnice konkursem. Jan Kozák, KS Brno

§ 395 IZ – smlouva o důchodu a její vliv na závěr o nepoctivém záměru NSČR 29 NSCR 22/2012-B-18 ze dne ve věci KSCB 27 INS 13044/2010 V poměrech dané věci to znamená, že z pouhé skutečnosti, že dlužníci (podle odvolacího soudu) předložili smlouvu o důchodu až v průběhu odvolacího řízení ve zjevné reakci na rozhodnutí insolvenčního soudu o neschválení oddlužení a ve snaze splnit podmínku pro schválení oddlužení dle ustanovení § 395 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona, nelze dovozovat, že by tímto svým jednáním sledovali (ve vazbě na žádané oddlužení) nepoctivý záměr. Stejně tak nevypovídá sama o sobě o nepoctivém záměru dlužníků ani odvolacím soudem zdůrazněná skutečnost, že k navýšení zdrojů došlo jen tak, aby to vyhovovalo minimální možné míře uspokojení pohledávek . Ze skutkového stavu, z něhož vycházel odvolací soud, neplyne, že by snad dlužníci měli možnost získat dodatečné příjmy ve větším rozsahu, než je částka, kterou se jejich dcera zavázala poskytovat ve smlouvě o důchodu. Jen kdyby se dlužníci zřekli možnosti zvýšit své příjmy výrazněji, bylo by namístě uzavřít, že jejich jednání je vedeno nepoctivým záměrem. Odvolací soud tedy pochybil i v tom, že při posouzení, zda jsou splněny podmínky pro schválení oddlužení, nevzal v potaz smlouvu o důchodu (že v jejím uzavření nesprávně spatřoval jednání, jímž dlužníci sledují nepoctivý záměr). Jan Kozák, KS Brno

Vyvrácení domněnky o nepoctivém záměru VS Olomouc, 2 VSOL 181/2008 ve věci sp.zn. KSBR 40 INS 3720/2008 Ani pravomocné odsouzení v rozhodné době před podáním návrhu na povolení oddlužení pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy dlužníka zcela nezbavuje možnosti úspěšně se domáhat povolení oddlužení. Musí však tvrdit a prokazovat takové specifické okolnosti, z nichž by bylo možno usuzovat na to, že i přes existenci odsouzení se u něho o nepoctivý záměr nejedná. Obecně lze říct, že takové okolnosti by mohly spočívat např. v tom, že dlužník uhradil škodu způsobenou trestným činem, zcela výjimečnými okolnostmi případu, jež mohou vyplývat zejména z povahy trestného jednání dlužníka, míry jeho účasti na spáchání činu, následku jeho jednání, výši a druhu uloženého trestu apod., či v chování dlužníka po vynesení odsuzujícího rozsudku. Jan Kozák, KS Brno

FÁZE III. URČENÍ ZPŮSOBU PLNĚNÍ ODDLUŽENÍ SCHVÁLENÍ ODDLUŽENÍ
Jan Kozák, KS Brno

§§ 399-400 hlasovací právo věřitelů, přijetí způsobu oddlužení
(1) Není-li dále stanoveno jinak, platí o hlasovacím právu věřitelů při oddlužení obdobně § 49 až 53. K projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí dochází na schůzi věřitelů za tím účelem svolané nebo za podmínek stanovených tímto zákonem mimo schůzi věřitelů; obdobně to platí pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře. (2) Dlužníku a insolvenčnímu správci doručí insolvenční soud předvolání na schůzi věřitelů podle odstavce 1 do vlastních rukou s poučením o nezbytnosti jejich účasti. Insolvenční správce se na své nebezpečí a na své náklady (§ 39 odst. 2) může dát zastoupit na schůzi věřitelů podle odstavce 1 jinou osobou; to neplatí, jestliže insolvenční soud požaduje, aby se insolvenční správce takové schůze zúčastnil osobně. Dlužník je povinen zúčastnit se takové schůze osobně a zodpovědět dotazy přítomných věřitelů; (část věty za středníkem zrušena Nálezem US, č. 260/2010 Sb. s účinností ). (3) Schůzi věřitelů k projednání způsobu oddlužení insolvenční soud nesvolá nebo již svolanou schůzi věřitelů zruší, jestliže všichni k tomu oprávnění věřitelé hlasovali o přijetí způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů. Výsledky hlasování v takovém případě zveřejní vyhláškou. § 400 (1) O přijetí způsobu oddlužení mohou věřitelé hlasovat i mimo schůzi věřitelů, a to i před podáním návrhu na povolení oddlužení nebo i před podáním insolvenčního návrhu, jestliže měli možnost seznámit se s informacemi, které svým obsahem a rozsahem odpovídají informacím, které musí být obsaženy v návrhu na povolení oddlužení a v jeho přílohách. Obdobně to platí pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře. (2) Výsledky hlasování dosažené mimo schůzi věřitelů se připočtou k výsledkům hlasování dosažených na schůzi věřitelů. Je-li rozpor mezi hlasováním věřitele mimo schůzi věřitelů a jeho hlasováním na schůzi věřitelů, považuje se za rozhodné hlasování věřitele na schůzi věřitelů; o tom insolvenční soud tohoto věřitele neprodleně vyrozumí. Jan Kozák, KS Brno

§ 403 skutečnosti odůvodňující zamítnutí oddlužení
(1) Má-li insolvenční správce za to, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, upozorní na ně před rozhodnutím schůze věřitelů o způsobu oddlužení a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 3 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku. (2) Věřitelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení, mohou namítat, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Tyto námitky mohou uplatnit nejpozději do skončení schůze věřitelů, která rozhodovala o způsobu oddlužení, a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 10 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku. K později vzneseným námitkám a k námitkám uplatněným věřiteli, kteří nehlasovali o přijetí způsobu oddlužení, se nepřihlíží. Platí, že věřitelé, kteří včas neuplatnili námitky podle věty první, souhlasí s oddlužením bez zřetele k tomu, zda dlužník má dluhy z podnikání. (3) Včas podané námitky podle odstavce 2, uplatněné oprávněnými osobami, projedná insolvenční soud při jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, kteří podali námitky. Jan Kozák, KS Brno

§§ 407 účinky schválení oddlužení
(1) Účinky schválení oddlužení nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku. (2) Právní mocí rozhodnutí o schválení oddlužení se ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo před jeho vydáním v dosavadním průběhu insolvenčního řízení ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu. (3) Rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře insolvenční soud i bez návrhu změní, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek; ustanovení § 418 odst. 1 písm. b) tím není dotčeno. Pro doručení, zveřejnění a účinky tohoto rozhodnutí platí totéž co o doručení, zveřejnění a účincích rozhodnutí o schválení oddlužení. Proti tomuto rozhodnutí může podat odvolání pouze věřitel, který podle něj obdrží na úhradu své pohledávky méně než podle měněného rozhodnutí. Jan Kozák, KS Brno

§ 408 (1) O účincích schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty platí ohledně majetku náležejícího do majetkového podstaty v době schválení oddlužení obdobně ustanovení tohoto zákona o účincích prohlášení konkursu. Dispoziční oprávnění k majetku, který dlužník získá po schválení oddlužení, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužník. (1) O účincích schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty platí ohledně majetku náležícího do majetkové podstaty v době schválení oddlužení obdobně ustanovení tohoto zákona o účincích prohlášení konkursu, včetně zániku společného jmění dlužníka a jeho manžela. Jde-li o oddlužení povolené na základě společného návrhu manželů (§ 394a), považuje se od okamžiku, kdy nastanou účinky schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, všechen majetek těchto manželů za majetek ve společném jmění manželů, které nezaniká. (2) Dispoziční oprávnění k majetku, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužník. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení. (3) Majetek, který slouží k zajištění, insolvenční správce po schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty zpeněží jen na žádost zajištěného věřitele, jestliže zpeněžením ostatního majetku dojde k plnému uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů nebo jestliže zajištěná pohledávka zjevně přesahuje hodnotu zajištění. (2) (4) Poté, co insolvenční správce zpeněží majetek, který podléhá oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, se v insolvenčním řízení dále postupuje podle ustanovení tohoto zákona o konečné zprávě a rozvrhu v konkursu. Jan Kozák, KS Brno

§ 409 dispoziční oprávnění dlužníka
(1) Od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, dlužník. S takto nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. (2) Dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkového podstaty v době schválení oddlužení, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění. (2) Dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, včetně toho majetku, s nímž dlužník nemohl dosud nakládat v důsledku účinků nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění. Majetek, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, z té části příjmů, která nepodléhá oddlužení, nenáleží do majetkové podstaty. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení. (3) Majetek, který slouží k zajištění, zpeněží insolvenční správce po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nejdříve však po zjištění pravosti výše a pořadí zajištěné pohledávky. Výtěžek zpeněžení vydá zajištěnému věřiteli; přitom postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu, požádá-li o to zajištěný věřitel. Jan Kozák, KS Brno

§ 410 přezkum a popření pohledávky
(1) Není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti (plánu) oddlužení obdobně § 190 až 202. Insolvenční správce se na své nebezpečí a na své náklady (§ 39 odst. 2) může dát zastoupit při přezkumném jednání jinou osobou; to neplatí, jestliže insolvenční soud požaduje, aby se insolvenční správce přezkumného jednání zúčastnil osobně. (2) Popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení (plněním splátkového kalendáře) tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení plněním splátkového kalendáře; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku. (3) Jde-li o vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, může dlužník jako důvod popření její pravosti nebo výše uplatnit jen skutečnosti, které jsou důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce proto, že pohledávka zanikla nebo je promlčená. Jan Kozák, KS Brno

§ 406 a 418 IZ – vliv popření pohledávky na podmínky pro schválení oddlužení, zrušení schváleného oddlužení NSČR 29 NSCR 22/2012-B-18 ze dne ve věci KSCB 27 INS 13044/2010 Ještě jinak řečeno, splňuje-li dlužník předpoklad pro schválení oddlužení obsažený v ustanovení § 395 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona jen s přihlédnutím k možným účinkům popření některé z přihlášených pohledávek, je insolvenční soud povinen pro účely rozhodnutí o tom, zda schvaluje oddlužení, předběžně posoudit význam popření pohledávky. Jestliže insolvenční soud (v procesní situaci vymezené stavem popřené pohledávky a obsahem popěrného úkonu) nevyloučí při předběžném posouzení úspěch uplatněného popření, pak oddlužení schválí. Vyjde-li posléze najevo, že popření pohledávky nebylo úspěšné a že s přihlédnutím k výši pohledávky není splněn předpoklad obsažený v ustanovení § 395 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona, je to důvodem k postupu podle ustanovení § 418 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona. Jan Kozák, KS Brno

Posouzení podmínek pro neschválení oddlužení VS Olomouc, 2 VSPH 7/2008 ve věci sp.zn. MSPH 59 INS 167/2008 V daném případě však žádné nové skutečnosti oproti těm, jež byly soudu známy v době, kdy rozhodoval o povolení oddlužení, najevo nevyšly: zjištění o majetkové situaci dlužnice popsané v insolvenčním návrhu, v návrhu na oddlužení a v listinách k nim připojených nedoznalo žádných změn, skutečnost, že její majetek (tvořený v podstatě toliko dvěma těžko dobytnými pohledávkami) nepostačuje na uspokojení 30% pohledávek věřitelů, byla od počátku řízení zjevná a způsob, jakým v minulosti použila vypůjčené finanční prostředky, je pro posouzení existence důvodů vedoucích k neschválení oddlužení irelevantní. Jinými slovy, závěr o nepoctivém záměru dlužnice postrádá oporu ve skutkových zjištěních. Jan Kozák, KS Brno

Námitky proti povolení oddlužení JE NUTNO VZNÉST NA SCHŮZI VĚŘITELŮ VS Praha, 1 VSPH 170/2008 ve věci sp.zn KSUL 70 INS 2162/2008 Právo namítat skutečnosti bránící schválení oddlužení dle § 403 odst. 2 IZ a hlasovat o způsobu oddlužení mají pouze přihlášení nezajištění věřitelé, když zajištění věřitelé mají i v případě řešení úpadku oddlužením (v obou jeho formách) právo na stejné uspokojení jejich pohledávek ze zpeněžení předmětu zajištění, jaké jim náleží v konkursu. V daném případě se však žádný ze čtyř přihlášených nezajištěných věřitelů nezúčastnil schůze věřitelů konané dne , již soud v řádně zveřejněném rozhodnutí o úpadku a o povolení oddlužení ze dne svolal, ani nehlasoval o způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů. Tímto svým postojem ovšem nezajištění věřitelé nejenže rezignovali na své právo zúčastnit se prostřednictvím hlasování rozhodnutí o způsobu, jímž má být oddlužení provedeno, ale dali tak rovněž najevo, že žádné námitky stran nepřípustnosti oddlužení nehodlají uplatnit, a že ani nereflektují na možnost s případnými novými zjištěními v tom směru se seznámit. Jan Kozák, KS Brno

Co všechno může potkat dlužníka pokud jde o přihlášení pohledávek …
Jan Kozák, KS Brno

VS Olomouc, 3 VSOL 83/2014-P28-7 ve věci KSOS 8 INS 30668/2012 ze dne 25.22.2014 (I.)
S ohledem na to, že podle ustanovení § 524 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (účinného do – srov. § 3028 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jímž se zrušuje – mimo jiné – zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) s postoupenou pohledávkou přechází i všechna práva s ní spojená, uplatní se týž režim – a soud prvního stupně se mýlí, dovozuje-li opak – i pro případ, kdy Česká kancelář pojistitelů takovou pohledávku postoupí třetí osobě. Nutno přisvědčit námitce odvolatele, že pokud podle ustanovení § 24 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se pohledávka České kanceláře pojistitelů na náhradu za plnění podle odstavce 2, písm. b), c) a g) považuje za pohledávku, na kterou se podle zvláštního předpisu (insolvenční zákon) hledí jako na přihlášenou, nemůže konkrétní pohledávka této své vlastnosti pozbýt ani postoupením třetí osobě, bez ohledu na to, kdy k postoupení došlo (a že k tomu došlo, jako v tomto případě, již v roce 2011). Jan Kozák, KS Brno

VS Olomouc, 3 VSOL 83/2014-P28-7 ve věci KSOS 8 INS 30668/2012 ze dne 25.22.2014 (II.)
Postupník je pak samozřejmě oprávněn pohledávku takového druhu uplatnit až poté, kdy ostatním věřitelům marně uplyne lhůta stanovená v rozhodnutí o úpadku (srov. např. závěry v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne sp. zn. KSPA 48 INS 2744/2008, 1 VSPH 33/2009-B, případně usnesení téhož soudu ze dne č. j. KSPA 59 INS 18227/2011, 1 VSPH 954/2012-P19-10). Z uvedeného vyplývá, že věřitel Agentura Česká inkasní, s.r.o. nebyl povinen postoupený nárok (to je plnění poskytnuté postupitelem podle ustanovení § 24 odst. 2, písm. b/ zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) přihlásit do , jak soud prvního stupně nesprávně dovodil. Jan Kozák, KS Brno

Rozhodnutí o neschválení oddlužení VS Olomouc, 2 VSOL 70/2008 ve věci sp. zn. KSBR 31 INS 156/2008
Ustanovení § 405 IZ umožňuje insolvenčnímu soudu, aby i ve fázi insolvenčního řízení po rozhodnutí o způsobu oddlužení schůzí věřitelů schválené oddlužení neschválil a rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka v případech, kdy zejména dodatečně vyjdou najevo stejné skutečnosti, pro něž by bylo lze zamítnout návrh na povolení oddlužení z důvodů uvedených v § 395. Stane-li se tak v situaci, kdy ani jeden ze způsobů oddlužení nezíská prostou většinu hlasů nezajištěných věřitelů a kdy by měl o způsobu oddlužení rozhodnout na místo schůze věřitelů insolvenční soud, takové rozhodnutí soud již nevydává a rovnou rozhodne o neschválení oddlužení. Jan Kozák, KS Brno

§ 411 výkon rozhodnutí a exekuce
(1) Po dobu trvání účinků schválení oddlužení nemá nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, vliv na povinnost dlužníka naložit s příjmy určenými k plnění splátkového kalendáře způsobem určeným v rozhodnutí o schválení oddlužení. (2) Byla-li některá z pohledávek, jež mají být uspokojeny podle splátkového kalendáře, popřena, hradí dlužník částky připadající podle splátkového kalendáře na její uspokojení v určených lhůtách k rukám insolvenčního správce, který je věřiteli vyplatí neprodleně po právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu o zjištění této pohledávky. Nedojde-li ke zjištění pohledávky, rozdělí insolvenční správce částky připadající podle splátkového kalendáře na její uspokojení mezi ostatní věřitele určené plánem jako mimořádnou splátku poměrně. Jan Kozák, KS Brno

§§ 412 povinnosti dlužníka po schválení oddlužení I.
(1) Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen a) vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat, b) hodnoty získané dědictvím a darem zpeněžit a jejich výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře, b) hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře,“. c) bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání, d) vždy k 15. lednu a k 15. červenci kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců, d) vždy k 15. březnu a k 15. září kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců, neurčí-li insolvenční soud v usnesení o schválení oddlužení jinou dobu předkládání,“. e) nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání plánu účinků schválení oddlužení, f) neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody, g) nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit. Jan Kozák, KS Brno

§§ 412 povinnosti dlužníka po schválení oddlužení II.
(2) Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře vykonává insolvenční správce dohled nad činností dlužníka. O výsledcích své činnosti pravidelně informuje insolvenční soud a věřitelský výbor. (3) Právní úkon, kterým dlužník za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl. Má se za to, že dlužník, který za trvání účinků schválení oddlužení neodmítne dědictví, uplatnil výhradu soupisu. Jan Kozák, KS Brno

NESCHVÁLIT ODDLUŽENÍ NELZE EX OFFO VS Praha, 1 VSPH 170/2008 ze dne 30
NESCHVÁLIT ODDLUŽENÍ NELZE EX OFFO VS Praha, 1 VSPH 170/2008 ze dne ve věci KSUL 70 INS 2162/2008 (1. část) Právo namítat skutečnosti bránící schválení oddlužení dle § 403 odst. 2 IZ a hlasovat o způsobu oddlužení mají pouze přihlášení nezajištění věřitelé, když zajištění věřitelé mají i v případě řešení úpadku oddlužením (v obou jeho formách) právo na stejné uspokojení jejich pohledávek ze zpeněžení předmětu zajištění, jaké jim náleží v konkursu. V daném případě se však žádný ze čtyř přihlášených nezajištěných věřitelů nezúčastnil schůze věřitelů konané dne , již soud v řádně zveřejněném rozhodnutí o úpadku a o povolení oddlužení ze dne svolal, ani nehlasoval o způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů. Tímto svým postojem ovšem nezajištění věřitelé nejenže rezignovali na své právo zúčastnit se prostřednictvím hlasování rozhodnutí o způsobu, jímž má být oddlužení provedeno, ale dali tak rovněž najevo, že žádné námitky stran nepřípustnosti oddlužení nehodlají uplatnit, a že ani nereflektují na možnost s případnými novými zjištěními v tom směru se seznámit. Jan Kozák, KS Brno

NESCHVÁLIT ODDLUŽENÍ NELZE EX OFFO VS Praha, 1 VSPH 170/2008 ze dne 30
NESCHVÁLIT ODDLUŽENÍ NELZE EX OFFO VS Praha, 1 VSPH 170/2008 ze dne ve věci KSUL 70 INS 2162/2008 (2. část) Za této situace je nutno dovodit, že nezajištění věřitelé nemají zájem revidovat naplnění podmínek pro povolení oddlužení, jež jsou dle § 405 IZ rozhodné i pro jeho schválení, a že jsou srozuměni s tím, že úpadek dlužnice bude řešen oddlužením, které je v posuzovaném případě přípustné ve smyslu § 389 odst. 1 IZ (z hlediska věcné legitimace dlužnice k podání návrhu na povolení oddlužení) i co do podmínky minimálního plnění, jehož se dle § 395 odst. 1 písm. b) IZ musí v oddlužení věřitelům nezajištěných pohledávek k jejich uspokojení dostat (pro případ splátkového kalendáře lze dokonce předpokládat jejich úplné zaplacení). Podle názoru odvolacího soudu proto za daných okolností neodpovídá vůli a zájmům nezajištěných věřitelů rozhodnutí o neschválení povoleného oddlužení, s nímž je dle § 405 odst. 2 IZ bez dalšího spojeno rozhodnutí o řešení úpadku dlužnice konkursem. Jan Kozák, KS Brno

Příjem manžela dlužníka a výkon rozhodnutí na tomto příjmu I
Příjem manžela dlužníka a výkon rozhodnutí na tomto příjmu I. VS Olomouc, 3 VSOL 68/2008-A-24 ve věci sp.zn. KSBR 27 INS 323/2008 Do splátkového kalendáře dlužníka, který je nutno hodnotit ve smyslu splnění podmínky oddlužení plněním splátkového kalendáře dle § 398 odst. 3 IZ, je možno zahrnout pouze příjem dlužníka samotného. Nelze do něho totiž zahrnout příjmy jeho manželky, neboť ta, jak vyplývá z obsahu spisu, se nezavázala poskytovat dlužníkovi pravidelný finanční obnos právně závazným způsobem a soudně vynutitelným právním úkonem a její příjem proto může být postižen výkonem rozhodnutí na základě návrhu společných věřitelů dlužníka i jeho manželky. Jan Kozák, KS Brno

Příjem manžela dlužníka a výkon rozhodnutí na tomto příjmu II
Příjem manžela dlužníka a výkon rozhodnutí na tomto příjmu II. VS Olomouc, 3 VSOL 21/2008 ve věci KSOS 34 INS 26/2008 Účinky zahájení insolvenčního řízení ohledně majetku dlužnice nechrání příjem jejího manžela před postižením výkonem rozhodnutí ze strany věřitelů, vůči nimž jsou dlužnice a její manžel zavázáni ze společných závazků společně a nerozdílně ( § 145 odst. 3 občanského zákoníku). Jan Kozák, KS Brno

§ 412 odst. 1 písm. b) IZ – osud hyperochy (přebytku ze zajištěné pohledávky) VS Praha 1 VSPH 175/2012-B-30 ze dne ve věci KSPL 20 INS 3876/2010 Pokud jde o tzv. hyperochu (tj. sumu vrácenou dlužníkovi z výtěžku soudní dražby po úhradě dluhu a ostatních nákladů), nejde svojí povahou o nic jiného, než o přebytek výtěžku zpeněžení, na nějž zajištěný věřitel nárok nemá, stejně jako na něj nemají nárok ani ostatní nezajištění věřitelé, jejichž pohledávky se uspokojují v oddlužení plněním splátkového kalendáře jen z dlužníkových budoucích příjmů. Vzhledem k tomu, že dispoziční oprávnění k majetku náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník (§ 409 odst. 2 IZ), nelze ani hyperochu, jež svojí podstatou není ničím jiným, než transformací takového majetku, považovat za mimořádný příjem, ohledně něhož by měl dlužník povinnost naložit s ním způsobem uvedeným v § 412 odst. 1 písm. b) IZ, tedy použít ho-prostřednictvím insolvenčního správce-k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře. Je proto zcela na dlužníkovi, jak s hyperochou naloží, tedy zda si ji ponechá (a přilepší si tím na svých poměrech po dobu plnění splátkového kalendáře) nebo zda ji dobrovolně poskytne (prostřednictvím správce) nezajištěným věřitelům -nejde o dlužníkovu povinnost podle § 412 odst. 1 písm. b) IZ-k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře. Použití hyperochy k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře může být pro dlužníka výhodné především tam, kde by dosavadní výsledky plnění splátkového kalendáře nasvědčovaly tomu, že se nezajištěným věřitelům dostane nižšího plnění než 30 % jejich pohledávek (§ 395 odst. 1 písm. b) IZ), v důsledku čehož by dlužník nemusel dosáhnout osvobození od placení pohledávek (§ 414 IZ). Jinými slovy řečeno, vznikne-li po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře po úplném uspokojení pohledávky zajištěného věřitele přebytek výtěžku ze zpeněžení zajištění (hyperocha), vydá se dlužníkovi do jeho volné dispozice. Jan Kozák, KS Brno

§ 413 rozhodnutí o splnění oddlužení
Splnění oddlužení vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, proti němuž není odvolání přípustné; právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenční řízení končí. Současně insolvenční soud rozhodne o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech a zprostí insolvenčního správce jeho funkce. Jan Kozák, KS Brno

§§ 414-416 osvobození dlužníka od placení pohledávek
(1) Jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud po slyšení dlužníka usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka. (2) Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. (3) Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. (4) Při osvobození dlužníka podle odstavce 1 zůstává zajištěnému věřiteli, který po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře nepožádal o zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku; pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170), se může takto domáhat jen za dobu od skončení insolvenčního řízení. § 415 Je-li hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, nižší než 30 % jejich pohledávek, nebo nedosahuje-li nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli, může insolvenční soud po slyšení dlužníka a insolvenčního správce přesto přiznat dlužníku osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka a za předpokladu, že dlužník prokáže, že požadované hodnoty plnění nebylo dosaženo v důsledku okolností, které nezavinil, a zároveň, že částka, kterou tito věřitelé na uspokojení svých pohledávek dosud obdrželi, není nižší než částka, které by se jim dostalo, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem. Ustanovení § 414 odst. 3 platí obdobně. § 416 (1) Osvobození podle § 414 a 415 se nedotýká peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníku uložena v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, a dále pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti. (2) Rozhodnutí insolvenčního soudu o návrhu dlužníka na přiznání osvobození podle § 414 a 415 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud takový návrh zamítl, se může odvolat pouze dlužník. Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud přizná dlužníku osvobození podle § 414 a 415, se může odvolat pouze věřitel, jehož pohledávka vůči dlužníku nebyla v insolvenčním řízení zcela uspokojena. Odvoláním však lze namítat pouze to, že nebyly splněny předpoklady pro přiznání osvobození dlužníku. Jan Kozák, KS Brno

§ 414 IZ – osvobození manželů při úpadku jen jednoho z nich VS Praha 1 VSPH 445/2012-B-10 ze dne ve věci KSPL 29 INS 22162/2011 (I.) Takovéhoto výsledku-společného osvobození od zbytku dluhů-samozřejmě nemůže být dosaženo, pokud se bude řešení úpadku oddlužením domáhat jen jeden z manželů a pokud jen tento manžel bude režimu oddlužení podroben a jen on se bude na jeho plnění (bez obdobné spoluúčasti druhého manžela) podílet. Pak může dosáhnout osvobození od zbytku dluhů jen tento manžel-dlužník. To znamená, že dosáhl-li takový dlužník po úspěšném završení splátkového kalendáře přiznání osvobození, pak jeho věřitelé sice vůči němu již nemohou v soudním či jiném řízení úspěšně uplatnit svoji pohledávku (či její neuspokojenou část), na niž se dlužníkovo osvobození vztahuje, mohou ji však uplatnit vůči manželu dlužníka, jestliže šlo o jejich společný závazek (tedy takový, který byli povinni splnit oba, ať již solidárně nebo subsidiárně, např. při ručení jednoho z manželů za závazek druhého). Dosáhne-li věřitel vůči manželu dlužníka přísudku tohoto nároku náležejícího dle § 143 odst. 1 písm. b) ObčZ do SJM, může ho vymáhat nejen z výlučného majetku manžela, ale i z veškerého majetku náležejícího do trvajícího SJM tohoto manžela a dlužníka. Stejný postih může vést věřitel i pro přiznanou pohledávku vůči manželu dlužníka, z níž sice byl obligačně zavázán jen tento manžel (a proto se na ni nevztahoval režim dlužníkova oddlužení, a tedy ani jemu přiznané osvobození), jde však o pohledávku vzniklou za trvání manželství, pro kterou majetek tvořící SJM postihnout lze (viz § 262a odst. 1 o.s.ř.). Jan Kozák, KS Brno

§ 414 IZ – osvobození manželů při úpadku jen jednoho z nich VS Praha 1 VSPH 445/2012-B-10 ze dne ve věci KSPL 29 INS 22162/2011 (II.) Lze tedy shrnout, že při postupu, kdy režimu oddlužení plněním splátkového kalendáře je podroben jen jeden z manželů, a druhý manžel-na jeho plnění se nepodílející-tudíž osvobození dosáhnout nemůže, nastane po přiznání osvobození dlužníku situace, kdy SJM oddluženo nebude , tj. kdy i po úspěšném završení procesu oddlužení ve vztahu k manželu-dlužníku budou nadále vůči jeho manželu uplatnitelné též dosavadní závazky (jejich případný zbytek) tvořící SJM, z nichž byl zavázán jen tento manžel nebo společně s dlužníkem, a kdy tyto závazky budou v případě jejich přísudku vůči manželu z majetku SJM vymožitelné (samozřejmě se zmíněným omezením vylučujícím postih mzdy nebo jiných příjmů dlužníka). Dlužníkův manžel, který sám insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení nepodal, se může přesto na procesu oddlužení dobrovolně účastnit, tj. poskytovat po dobu trvání splátkového kalendáře plnění v obdobném rozsahu, v jakém jsou postiženy příjmy dlužníka, a podrobit se tomuto oddlužení i co do plnění ostatních povinností, k nimž je jinak zavázán jen dlužník. Za předpokladu takovéto spoluúčasti dlužníkova manžela (při splnění ostatních zákonných podmínek) pak mohou dosáhnout osvobození oba manželé. Jestliže dlužník a jeho manžel, který sám insolvenční řízení nezahájil, hodlají takto postupovat, vyjádří to ve smyslu § 392 odst. 3 věty druhé IZ souhlasem manžela s dlužníkovým oddlužením splátkovým kalendářem a jeho spolupodpisem návrhu na povolení takového oddlužení. Tím dají najevo, že navrženým oddlužením bude dotčen majetek SJM-totiž vyplacené příjmy dlužníkova manžela, jež hodlá na plnění splátkového kalendáře v příslušném rozsahu odevzdávat. Jan Kozák, KS Brno

Osud pohledávek po skončení oddlužení
Rozhodnutí vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, jímž insolvenční soud osvobodí dlužníka od placení pohledávek v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, nezbavuje povinnosti k úhradě těchto pohledávek dlužníkovým věřitelům ani ručitele, ani jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. II. Pohledávka, na kterou se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení, vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, v neuhrazeném rozsahu nezaniká, v soudním či jiném řízení ji však již nelze věřiteli přiznat ve vykonávacím řízení má taková pohledávka stejný režim, jako promlčená pohledávka. NS ČR 29 Cdo 3509/2010 ze dne (publikováno jako R 63/2011) Jan Kozák, KS Brno

§ 415 IZ – ve které fázi řízení lze aplikovat VS Olomouc 3 VSOL 119/2013-B-30 ze dne ve věci KSOS 22 INS 5888/2010 Postup podle ustanovení § 414 a § 415 IZ může následovat teprve po splnění oddlužení, to je po provedení všech úkonů, které podle schváleného způsobu oddlužení představují realizaci tohoto způsobu řešení úpadku (včetně uspokojení věřitelů z výtěžku oddlužení). Jinak řečeno, může následovat poté, co byly provedeny všechny zákonem předpokládané a v daném případě možné kroky vedoucí k uspokojení pohledávek věřitelů a výtěžek z oddlužení byl věřitelům vyplacen. Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty tudíž lze považovat za splněné, jestliže insolvenční správce zpeněžil majetek, který tvoří majetkovou podstatu a který zpeněžitelný byl, sestavil konečnou zprávu, ta byla schválena, a soud na jejím základě vydal rozvrhové usnesení, které bylo následně splněno. Jan Kozák, KS Brno

§ 415 IZ – v jakém rozsahu lze aplikovat VS Olomouc 3 VSOL 119/2013-B-30 ze dne ve věci KSOS 22 INS 5888/2010 Za okolností, vymezených v ustanovení § 415 IZ, sice soud může přiznat dlužníkovi na základě jeho žádosti osvobození i přesto, že věřitelé z výtěžku daného způsobu oddlužení obdrželi méně, než 30 % hodnoty svých pohledávek (případně méně za podmínky, že před schválením oddlužení písemně souhlasili s možným nižším uspokojením než 30 %), nicméně ani užití tohoto ustanovení v přezkoumávané věci nepřipadá v úvahu, neboť nezajištění věřitelé dlužnice-o čemž není pochybnosti - neobdrželi ničeho. Za tohoto stavu věci by osvobození dlužnice od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu v němž dosud nebyly uspokojeny ve svém důsledku znamenalo osvobození dlužnice od placení těchto pohledávek v celém rozsahu, což je v rozporu se základním účelem insolvenčního zákona, vymezeným v ustanovení § 1 IZ. Jan Kozák, KS Brno

Z gremiální porady KS Brno, KS Ostrava a VS Olomouc Listopad 2014
Jan Kozák, KS Brno

Přípustnost řešení úpadku oddlužením
V případě dlužníka majícího dluhy z podnikání - odlišný přístup Vrchního soudu v Olomouci a Vrchního soudu v Praze Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne , č.j. KSBR 44 INS 11191/2014, 2 VSOL 594/2014-A-13

Vydání výtěžku zpeněžení - Poučení o námitkách
Vrchní soud v Olomouci: Zákonodárce povinnost soudu poučovat o právu podat námitky v § 298 odst. 3 IZ ne stanovil, proto tuto povinnost soud nemá. VSPH: Přiklání se k nutnosti poučení soudu o právu námitek proti návrhu na vydání výtěžku s tím, že absence poučení způsobuje vadu projednání věci a je důvodem pro zrušení rozhodnutí o správcově návrhu

Postavení dalších zajištěných věřitelů s ohledem na ustanovení § 167 odst. 3 insolvenčního zákona
-VSOL: zajištění věřitelé, jejichž pohledávky jsou považovány za nezajištěné, tímto ztrácí právo podílet se na rozhodování o správě majetku sloužícího k zajištění jejich pohledávek (§ 230 insolvenčního zákona) a zejména o zpeněžení předmětu zajištění (§ 293 insolvenčního zákona), tj. nejsou oprávněni podat námitky proti pokynu zajištěného věřitele, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí či sami dát takový pokyn je-li tento nečinný

Postavení dalších zajištěných věřitelů s ohledem na ustanovení § 167 odst. 3 insolvenčního zákona
Je zároveň dotčeno jejich hlasovací právo a například o volbě členů a náhradníků věřitelského výboru hlasují tito jako nezajištění věřitelé

Odměna z dohody o provedení práce dle § 75 zákoníku práce (1)
přestavuje příjem, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy či jiných příjmů (§ 299 o.s.ř.) tato odměna je postihována podle § 312 a násl. výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky Řešení dle VSOL: všechny příjmy se poukáží správci, ten oddělí nepostižitelnou složku a zbytek rozdělí mezi věřitele

Odměna z dohody o provedení práce dle § 75 zákoníku práce (1)
VSPH: KSUL 71 INS 32302/2013, 3 VSPH 1253/2014 ze schválené evidenčním senátem : „Odměna z dohody o provedení práce nepatří mezi příjmy, které podléhají výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy dle § 276 a násl. o.s.ř., a tudíž v rámci oddlužení plněním splátkového kalendáře nepodléhá postihu dle § 398 odst. 3 IZ a § 406 odst. 3 písm. d) IZ. Tuto odměnu lze postihnout jedině výkonem rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky (§ 312 a násl. o.s.ř.), na němž ale oddlužení ve formě splátkového kalendáře postaveno není. Při takovém oddlužení je proto dlužníkova odměna z dohody o provedení práce použitelná jen na základě jeho dobrovolné nabídky, a to pak i v plné výši.“

Možnost zpeněžení majetkové podstaty postupem dle § 76 odst
Možnost zpeněžení majetkové podstaty postupem dle § 76 odst. 2 exekučního řádu Důvod: soudní exekutor před zahájením insolvenčního řízení v rámci provádění exekuce již k prodeji. VSOL: dražba dle § 76 odst. 2 exekučního řádu není použitelná v rámci insolvenčního řízení, když se nejedná o žádný z přípustných způsobů zpeněžení ve smyslu § 286 IZ zajištěného majetku přistoupil

Společné oddlužení manželů
Nelze nadále pokračovat ve společném řízení manželů a prohlásit konkurs v jednom usnesení na oba manžele, je nutné vyloučit jednoho manžela k samostatnému řízení a pokračovat odděleně Dle § 394 odst. 3 IZ se manželé považují za jednoho dlužníka a za nerozlučné společníky jen po dobu trvání insolvenčního řízení o společném návrhu na povolení oddlužení.

Pravomoc českých soudů
Podmínky řízení zkoumá insolvenční soud (ve smyslu § 427 IZ) z úřední povinnosti. Zjištěný nedostatek podmínek řízení musí vést k jeho zastavení.

„dotčený věřitel“ z hlediska okruhu osob oprávněných podat návrh na odejmutí dlužníkova osvobození
VSOL se přiklání k širšímu výkladu pojmu „dotčený věřitel“ uvedeného v § 417 odst. 1 IZ v tom smyslu, že by jím byl nejen přihlášený věřitel, ale i jiný, který byl dotčen jednáním dlužníka, jež by mělo být důvodem nepřiznání osvobození

Osvobození od placení zbytku dluhů
2 VSOL 643/2013 (KSOS 38 INS 14175/2010) K podání odvolání dle § 416 odst. 2 věty třetí IZ je legitimován pouze takový přihlášený věřitel, jehož zjištěná pohledávka (§ 201 IZ) nebyla v insolvenčním řízení zcela uspokojena.

Insolvenční správce - pobočky
Skutečnost, že insolvenční správce zřídil více než čtyři provozovny ve smyslu § 5a odst. 4 zákona č. 294/2013 Sb., není sama o sobě důvodem pro zproštění insolvenčního správce funkce dle ust. § 32 zákona č. 182/2006 Sb. Výkon činnosti insolvenčního správce není podmíněn osobní přítomností insolvenčního správce v sídle a v každé provozovně po celou dobu úředních hodin. 2 VSOL 540/2014

Insolvenční správce 2 VSOL 821/2014 (KSOS 36 INS 10678/2014)
Insolvenční soud je v případech uvedených v ustanovení § 25 odst. 2 až 5 IZ vždy povinen ustanovit insolvenčním správcem osobu určenou předsedou insolvenčního soudu, aniž by byl oprávněn přezkoumávat správnost a náležitosti opatření, kterým předseda insolvenčního soudu správce určil.

Insolvenční správce - zproštění funkce (1)
2 VSOL 358/2014, KSOS 33 INS 26288/2013 Důležitým důvodem pro zproštění je zejména toto: liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek náležející do majetkové podstaty v rozporu s ustanovením § 225 odst. 4 nebo s ustanovením § 226 odst. 5 insolvenčního zákona, nesplnil povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele,

Insolvenční správce - zproštění funkce (2)
nerespektuje soudní rozhodnutí o vyloučení majetku z majetkové podstaty, zjištění ojedinělého, leč závažného, porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem.

Insolvenční správce - provozovny
Skutečný výkon činnosti insolvenčního správce v jeho sídle a provozovně (provozovnách) není podmíněn faktickou přítomností insolvenčního správce. Skutečnost, že insolvenční správce má více než 4 provozovny, není důvodem k tomu, aby byl zproštěn výkonu funkce dle § 32 odst. 1 insolvenčního zákona.

„Člověk vlastně ví, jenom když ví málo
„Člověk vlastně ví, jenom když ví málo. Čím víc ví, tím větší jsou jeho pochybnosti.“ J. W. GOETHE Jan Kozák, KS Brno

DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST !
Jan Kozák, KS Brno

PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚPADKOVÉHO PRÁVA V ČR

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚPADKOVÉHO PRÁVA V ČR"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚPADKOVÉHO PRÁVA V ČR

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚPADKOVÉHO PRÁVA V ČR"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář