Přístupy k tvorbě analytické části Kateřina Chabičovská

Prezentace na téma: "Přístupy k tvorbě analytické části Kateřina Chabičovská"— Transkript prezentace:

1 Přístupy k tvorbě analytické části Kateřina Chabičovská
Strategické plánování Přednáška č. B.4 Zlínský kraj – květen 2012

2 Hlavní body přednášky Struktura analytické části
Socioekonomická analýza Problémová analýza Specifické analýzy Vymezení problémových území 2 2

3 Struktura analytické části
Socioekonomická analýza Problémová analýza PESTEL analýza SWOT analýza Vymezení disparit 3

4 Socioekonomická analýza (1/2)
Analýza jednotlivých tematických oblastí: Obyvatelstvo Bydlení Občanská vybavenost Hospodářství Cestovní ruch Trh práce Technická infrastruktura Dopravní dostupnost a oblsužnost Životní prostředí Veřejná správa Obecně – ekonomika, lidské zdroje, životní prostředí, vnější vztahy Struktura konkrétních kapitol se může lišit (dle SRR ) … tohle je za komplexní dokument (strategii, program) – oborové dokumenty si vyberou ty kapitoly, které jsou pro ně důležité 4

5 Socioekonomická analýza (2/2)
Časový rámec – analyzovat minulý vývoj, současný stav, trendy do budoucna Prostorový kontext – situace kraje, situace jednotlivých částí kraje, srovnání s ČR (event. EU) Výběr vhodných ukazatelů Ukazatele: kvantitativní x kvalitativní dostupné x terénní šetření různé časové periody, různá prostorová dostupnost Nutný je problémový přístup – nejen prostý popis, ale i hodnocení jevů (co je v území problém, případně co je silná stránka) 5

6 Problémová analýza Vychází ze situační analýzy a SWOT analýzy
Pojmenovává hlavní problémy a bariéry rozvoje v daném rozvojovém kontextu syntéza souvislostí vážících se k nejvýznamnějším rozvojovým problémům (co ze zjištěných skutečností je problém a jaké jsou jeho širší souvislosti) Důležitý podklad pro návrh směrů rozvoje Někdy je socioekonomická analýza příliš popisná, bez důrazu na identifikaci skutečností, které jsou v území problémem 6

7 PESTEL analýza Slouží ke strategické analýze okolního prostředí organizace (vnějších faktorů) Pro každou skupinu faktorů se identifikují nejvýznamnější jevy, události, rizika a vlivy, které je ovlivňují nebo budou ovlivňovat P – politické – existující a potenciální působení politických vlivů E – ekonomické – působení a vliv místní, národní a světové ekonomiky S – sociální – průmět sociálních změn dovnitř organizace, součástí jsou i kulturní vlivy (lokální, národní, regionální, světové) T – technologické – dopady stávajících, nových a vyspělých technologií E – ekologické (environmentální) – místní, národní a světová problematika životního prostředí a otázky jejího řešení L – legislativní – vlivy národní, evropské a mezinárodní legislativy… Někdy pouze „PEST“ analýza = SLEPT ono to kombinuje vnitřní i vnější faktory to vnější prostředí může být dobře inspirativní – dobrá praxe (mrknout se, co dělají jiné obce/svazky; a nebo jak zapojit různé organizace z obce) 7

8 SWOT analýza Silné stránky, slabé stránky (vnitřní faktory), příležitosti, hrozby (vnější faktory) Rozšířená SWOT analýza: Identifikuje čtyři východiska pro tvorbu strategie: SO (maxi-maxi) využít co nejvíce silných stránek a zužitkovat nastalé příležitosti WO (mini-maxi) překonat slabé stránky tak, aby bylo možno využít naskytnuté příležitosti ST (maxi-mini) využít silných stránek k eliminaci hrozeb WT (mini-mini) řešit kumulaci nepříznivých předpokladů, minimalizovat negativní efekty Hodnocení faktorů Váhy a bodování pro klíčové faktory IFE matice – hodnocení interních faktorů (S, W) EFE matice – hodnocení externích faktorů (O, T) … samozřejmě znají, tady budou rozšiřující informace … matice – SWOT se dá kvantifikovat … v různých dokumentech se posouvá hranice vnitřní X vnější (celková X oborová koncepce) – není to striktně dáno 8

9 Silné stránky (S) Slabé stránky (W) Příležitosti (O) Hrozby (T)
Rozšířená SWOT analýza Silné stránky (S) Slabé stránky (W) S1... W1… S2… W2… Příležitosti (O) SO strategie WO strategie O1… O2… Hrozby (T) TS strategie WT strategie T1… T2… … a protože jsou to ty jednotlivé strategie, tak je lepší tohle dělat pro SWOTku, která je udělaná po oblastech (líp to z toho vyleze) - jak reagovat na konkrétní věci, které se ve SWOTce objeví 9

10 Zpracovat tabulku interních faktorů
IFE matice – hodnocení interních faktorů Zpracovat tabulku interních faktorů Přiřadit faktorům váhy v rozsahu 0,00-1,00 (podle důležitosti) Ohodnotit faktory: 4 body - výrazné S 3 body - nevýrazné S 2 body - nevýrazné W 1 bod - výrazné W Vypočítat vážený průměr hodnot (nejlepší hodnocení je 4, nejhorší 1; střední hodnoty kolem 2,5) … a že když je EFE matice, tak se dělá stejně, akorát S=O a W=T 10

11

12 … a SWOT se dá vyjádřit i v mapě 
(teda jenom některé výroky – ty, co mají prostorový dopad)

13 Vymezování problémových území (1/2)
Nalezení územních rozdílů je podkladem pro zaměření podpory rozvoje v jednotlivých územích a přispívá k účinnějšímu zacílení využitelných nástrojů Nalezení vazeb mezi jednotlivými charakteristikami Zjištění „opravdové“ míry dopadů současných nástrojů v územích s významnější mírou problémů Modifikace nástrojů veřejných politik Nalezení společného konsenzu nejdůležitějších aktérů … to je dobré hlavně pro krajskou úroveň, ale na nižší úrovni to jde využít taky - plánování ve svazku / případně za ORP - zjistit, jestli pro ně z kraje může něco kápnout 13

14 Vymezování problémových území (2/2)
Přístup k vymezování: Vybrané ukazatele (různý počet) Metody zpracování ukazatelů Obvykle znázorněny kartograficky Zásadní význam – další práce s vymezenými regiony (není běžná u všech krajů) Disparity podle PRÚOZK: Nadprůměrně rozvinuté: Uherské Hradiště, Otrokovice, Zlín, Kroměříž Průměrně rozvinuté: Holešov, Valašské Meziříčí, Vizovice, Bystřice pod Hostýnem, Rožnov pod Radhoštěm Podprůměrně rozvinuté: Luhačovice, Vsetín, Uherský Brod, Valašské Klobouky (PRÚOZK sice v 1tlivých pilířích návrhové části pracuje s obvody ORP – úkoly a opatření jsou formulována se zaměřením na určitá ORP – ale s problémovými NEE) 14

15

16 … a že se používají různý území – OPR, POÚ, generelové jednotky…

17 Smysl a důsledky vymezení problémových regionů
Formální vyjádření, že v daném regionu se kumulují problémy Impulz pro hledání cest k podpoře rozvoje Východisko pro zvýšenou alokaci veřejných prostředků z vyšších úrovní (realizace veřejných politik) Podpora státu v rámci státní regionální politiky Nastavení parametrů nástrojů národních sektorových politik (např. aktivní politika zaměstnanosti) Krajská podpora – osobní komunikace, „šitá“ na míru Zvýhodnění při využívání prostředků z úrovně EU 17

18 Děkuji za pozornost. … ale vždycky bacha na to, kam naše úsilí směřuje… aneb Hlavou zeď neprorazíš