Základní koncepce a principy Rozhodčí smlouvy Osoba rozhodce

Prezentace na téma: "Základní koncepce a principy Rozhodčí smlouvy Osoba rozhodce"— Transkript prezentace:

1 Základní koncepce a principy Rozhodčí smlouvy Osoba rozhodce
Rozhodčí řízení

2 Vhodná literatura ke studiu
Rozehnalová, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. Praha : ASPI, 2002 Růžička, K. Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Plzeň : Aleš Čeněk, 2005 První kniha vám poskytne ucelený pohled na rozhodčí řízení včetně jednotlivých koncepcí a také problematiky uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, druhá kniha obsahuje řadu příkladů vážících se k rozhodčímu řízení před RS při HK ČR a AK ČR.

3 Alternativní způsoby řešení sporů
alternativy k řešení sporů před obecnými soudy řešení, které není zaštítěno veřejnou (státní) mocí nejde o vynesení autoritativního rozhodnutí (rozsudek, rozhodčí nález), ale o nalezení řešení akceptovatelného pro obě strany sporu výsledkem je dohoda mezi stranami (tj. žádný exekuční titul) – kompromis, který nemusí být v souladu s právem (nesmí být protiprávní) absence právní úpravy – se zahájením takové formy řešení sporů tudíž není spojen žádný právní následek, jako třeba litispendence, stavění promlčecích a prekluzivních lhůt, dobrovolnost podřízení se – muís existovat dohoda o této forě řešení a pokud není vůle podřídit se této formě řešení sporů, nenastane žádný důsledek

4 Alternativní způsoby řešení sporů
mediace konciliace smírčí řízení pre-arbitral referee mini-trial med-arb Častá kombinace s rozhodčím řízením, což odstraňuje některé z nevýhod těchto forem řešení sporů.

5 Alternativní způsoby řešení sporů
Strany se zavazují řešit veškeré spory smírně. Nepodaří-li se do 60 dnů od zahájení jednání spor vyřešit, bude spor s konečnou platností řešen v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR.

6 Výhody těchto ADR výsledek odpovídá potřebám obou stran
podstatně vyšší pravděpodobnost pokračování obchodní spolupráce mezi stranami diskrétnost a rychlost

7 Nevýhody těchto ADR nemožnost prosazení tohoto řízení, jestliže jedna ze stran na něm ztratí zájem to vyplývá z faktu, že tyto formy nejsou právně regulovány, tudíž s dohodou o tom, že spory budou řešeny touto cestou, není spojen žádný důsledek – pokud by jedna ze stran zahájila např. řízení před obecným soudem, tak druhá strana nemůže namítat, že existuje „mediační“ doložka nemožnost vynucení výsledné dohody bez dalšího řízení výsledkem je nová smlouvy mezi stranami bez vlastnosti exekučního titulu – tj. není možné exekuovat, ale muselo by být zahájeno nové řízení

8 Souhrn rozdílů oproti RR
ADR RR nutná předcházející dohoda stran o této formě ano upraveno právem ne následky nedodržení dohody stran o této formě (možnost podání námitky vůči jiné formě řešení sporů) následky zahájení tohoto řízení ve smyslu litispendence, stavění promlčecích a prekluzivních lhůt pomoc a kontrola státní mocí procesní postup podle práva ano s výjimkami výsledek striktně podle práva záleží na dohodě stran výsledkem je exekuční titul ano (rozhodčí nález)

9 Rozhodčí řízení alternativa k obecnému soudnictví s vynutitelným výsledkem Dobrovolné postoupení řešení sporu neutrální třetí straně (rozhodci/rozhodčímu senátu), která po provedeném řízení vydá závazné a vykonatelné rozhodnutí. Vznik spojen se vznikem lex mercatoria – 11. a 12. století, řešení sporů mezi obchodníky. Známé i ve veřejnoprávní rovině – např. spory mezi státem a zahraničním investorem z neochránění investice (ČR – CME, ČR – Nomura, atd.)

10 Základní pilíře autonomie vůle stran procesní garance státu
strany musí mezi sebou uzavřít tzv. rozhodčí smlouvu (ujednání o přenesení pravomoci) procesní garance státu stát musí připustit, aby rozhodčí řízení vůbec mohlo probíhat. A pokud tak učiní a tuto alternativu umožní, tak ji poté garantuje (pomáhá a kontroluje) . Tím se dostáváme k třetímu bodu. spolupůsobení obecných soudů

11 Prameny RŘ vnitrostátní mezinárodní smlouvy
zákon 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Ten odkazuje v § 30 na přiměřené použití zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu mezinárodní smlouvy New Yorská úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů – 74/1959 Sb. Evropská úmluva o mezinárodní obchodní arbitráži – 176/1964 Sb. dvoustranné smlouvy o právní pomoci smlouvy o ochraně investic

12 Přiměřenost použití OSŘ
nejedná se o subsidiaritu OSŘ neznamená to, že vždy, když chybí úprava nějakého institutu v ZRŘ, použije se podpůrně OSŘ k použití OSŘ sice dochází, ovšem je nutné daný institut z OSŘ použít v mezích koncepce/doktríny rozhodčího řízení, v souladu s principy rozhodčího řízení, nikoliv bez dalšího převzít

13 Druhy rozhodčího řízení
ad hoc rozhodčí řízení vývojově starší pro západní státy po dlouhou dobu typičtější neexistence administrativního aparátu méně vhodné pro neznalé strany, méně zkušené rozhodce rozhodčí řízení před stálými rozhodčími soudy výrazněji připomíná řízení před stálými soudy vydávají své řády – procesní pravidla, podle kterých se postupuje v řízení předem jasná pravidla o nákladech mají administrativní aparát – zázemí vedou listiny rozhodců

14 Rozhodčí smlouva jedna ze základních podmínek rozhodčího řízení
Dohoda stran o derogaci pravomoci obecných soudů a jejím přenesení na rozhodce nebo rozhodčí senát Je to smíšený institut – sice je to smlouva, ovšem s výraznými procesními dopady. Proto je s ní spojena řada problematických otázek

15 Rozhodčí smlouva smlouva o rozhodci rozhodčí doložka
samostatný dokument, vzniká po smlouvě hlavní týká se již vzniklého sporu obsahuje konkretizaci rozhodce (jeho určení) nebo instituce rozhodčí doložka nesamostatný dokument – součást smlouvy hlavní týká se sporu, který může vzniknout v budoucnosti ze smlouvy hlavní, jejíž je rozhodčí doložka součástí neomezený (všeobecný) kompromis samostatný dokument, vzniká typicky před smlouvou hlavní týká se sporů, které mohou vzniknout v budoucnosti z většího počtu vztahů mezi stranami, které neomezený kompromis uzavřely

16 Rozhodčí sml. vs. sml. hlavní
zejména v případě rozhodčí doložky, která je součástí smlouvy hlavní, je nutné řešit jejich vzájemný vztah autonomie rozhodčí smlouvy (separace) záměr stran řešit spor v rozhodčím řízení integrita řízení (nepřerušovat řízení v momentě, kdy je napadena platnost smlouvy hlavní a tím i rozhodčí doložky na to úzce navazuje doktrína pravomoc - pravomoc existence dvou smluv s různým účelem kontrola prostřednictvím obecných soudů až po vydání rozhodčího nálezu

17 Rozhodčí sml. vs. sml. hlavní
doktrína separace rozhodčí smlouvy (zejména doložky) na smlouvě hlavní se odráží v tom, že platnost každé z nich se posuzuje zcela samostatně. Neplatnost jedné neznamená automaticky neplatnost druhé. doktrínu pravomoc – pravomoc lze popsat jako oprávnění rozhodců posoudit svoji pravomoc, je-li tato například stranami zpochybněna. pokud je zpochybněna platnost rozhodčí smlouvy, je tím pádem zpochybněna pravomoc rozhodců; ti ale mají právo posoudit svoji pravomoc – tím pádem i platnost rozhodčí smlouvy. Není proto nutné přerušit RR, předat věc obecným soudům (zda rozhodci pravomoc mají či nikoliv) a poté se případně vracet před rozhodce

18 Rozhodčí sml. vs. sml. hlavní
důsledkem doktríny separace je i skutečnost, že každá ze smluv se může řídit jiným právem. další komplikaci u rozhodčí smlouvy a zjišťování jejího právního režimu představuje její smíšená povaha – viz § 36 ZRŘ (216/1994) arbitrabilita (viz dále) je procesní složkou rozhodčí smlouvy a proto se vždy posuzuje podle práva toho státu, který zrovna rozhodčí smlouvu posuzuje (opět viz dále) – důležité např. pro uznání rozhodčího nálezu v cizím státě ostatní části rozhodčí smlouvy mají hmotněprávní povahu, proto je postup již klasický za využití kolizních norem

19 Rozhodčí smlouva - arbitrabilita
platně lze uzavřít rozhodčí smlouvu pouze ve věcech, které jsou arbitrabilní = rozhodovatelné rozhodci u nás upraveno v § 2 ZRŘ (216/1994 Sb.) spory majetkové s výjimkou výkonu rozhodnutí, konkurzu a vyrovnání o nichž je možné uzavřít smír (§ 99 OSŘ) a které by jinak řešily obecné soudy

20 Arbitrabilita je nutné ji posuzovat nejen z pohledu lex arbitri (místo rozhodčího řízení - pokud není, tak ani rozhodčí řízení probíhat nemůže) ale i z pohledu místa potencionálního výkonu rozhodčího nálezu nemá smysl vést rozhodčí řízení, když podle právního řádu státu, kde budete chtít vykonat rozhodčí nález, by takový spor nebyl arbitrabilní – nedostatek arbitrability je jasným důvodem pro odmítnutí uznání takového cizího rozhodčího nálezu je proto vhodné si tuto otázku zkontrolovat předem, ještě než bude rozhodčí řízení zahájeno protože je to procesní část rozhodčí smlouvy – viz výše, bude ji stát uznání posuzovat podle svého práva

21 Arbitrabilita – diskutabilní otázky
nemovitosti řada názorů ve prospěch arbitrability pracovní právo platnost pracovní smlouvy ne ale vyloženě majetkové spory – náhrada škody atd… ano

22 Rozhodčí smlouva - forma
opět vhodné neposuzovat pouze podle lex arbitri, ale preventivně i podle práva státu uznání, respektive je vhodné zohlednit mnohostranné mezinárodní smlouvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů § 3 ZRŘ – rozhodčí smlouva musí mít písemnou formu s výjimkou rozhodčí doložky, za předpokladu, kdy je součástí písemné nabídky, která je akceptována jinak, než písemně Písemně = i telegraficky, dálnopisem, elektronicky se zachycením obsahu a určení osob, které rozhodčí smlouvu sjednaly (elektr. podpis)

23 Rozhodčí smlouva - forma
co rozhodčí smlouva uzavřena em bez elektronického podpisu?

24 Rozhodčí smlouva - příklady
International Chamber of Commerce in Paris Veškeré spory vznikající v souvislosti s touto smlouvou budou s konečnou platností řešeny v souladu s Rules of Conciliation and Arbitration Mezinárodní obchodní komory jedním nebo více rozhodci jmenovanými podle těchto pravidel. All disputes arising out of or in connection with the present contract shall be finally settled under the Rules of Conciliation and Arbitration of the International Chamber of Commerce by one or more arbitrators appointed in accordance with the said Rules. Chamber of Commerce and Industry of Geneva Veškeré spory vznikající z této smlouvy nebo v souvislosti s ní budou řešeny s konečnou platností jedním nebo více rozhodci v souladu s Pravidly arbitráže Obchodní a průmyslové komory v Ženevě. Any dispute arising with respect to or in connection with this agreement shall be finally decided by one or more arbitrators in accordance with Rules of Arbitration of the Chamber of Commerce and Industry of Geneva American Arbitration Association Veškeré sporné otázky nebo nároky vznikající z této smlouvy nebo v souvislosti s ní budou rozhodovány v rozhodčím řízení v souladu s International Arbitration Rules Americké arbitrážní asociace Any controversy or claim arising out of or relating to this contract shall be determined by arbitration in accordance with International Arbitration Rules of the American Arbitration Association.

25 Zurich Chamber of Commerce
Veškeré spory vznikající z této smlouvy nebo v souvislosti s ní , včetně otázek týkajících se jejího vzniku, závaznosti, dodatků a zániku budou řešeny s vyloučením pravomoci obecných soudů rozhodčím soudem/třemi rozhodci/jedním rozhodcem v souladu s Pravidly mezinárodní arbitráže Obchodní komory v Zurichu. Rozhodčí nález bude konečný a strany se v souladu s čl. 192 zákona o mezinárodním právu soukromém vzdávají možnosti žádat zrušení rozhodčího nálezu. All disputes arising out of or in connection with the present agreement, including disputes on its conclusion, binding effect, amendment and termination, shall be resolved, to th eexclusion of the ordinary courts by an Arbitral Tribunal (by an three pedson Arbitral Tribunal/sole arbitrator) in accordance with the International Arbitration Rules of the Zurich Chamber of Commerce. The decision of the Arbitral Tribunal shall be finall, and the parties waive all challenge of the award in accordance with Art. 192 Private International Law Statute. Netherlands Arbitration institute - Rotterdam Veškeré spory vznikající v souvislosti s touto smlouvou nebo veškerých budoucích smluv z ní vyplývajících, budou řešeny s konečnou platností v souladu s Pravidly Nizozemského arbitrážního institutu rozhodčí soud se bude skládat z jednoho/tří rozhodců místem konání rozhodčího řízení bude rozhodčí řízení bude vedeno v ... jazyce All disputes arising in connection with the present contract, or further contracts resulting therefrom, shall be finally settled in accordance with the Rules of th eNetherlands Arbitration institute the arbitral tribunal shall be composed of one/three arbitrators the place of arbitration shall be the arbitration procedure shall be conducted in ...

26 WIPO Med-arb Jakýkoliv spor, sporná otázka či nárok spadající do rozsahu této smlouvy, vyplývající z ní nebo vznikající v souvislosti s touto smlouvou a všech jejích dodatků, zahrnující bez omezení otázky jejího vzniku, platnosti, závaznosti, interpretace, provádění, porušení nebo zániku, stejně jako mimosmluvní nároky, budou řešeny prostřednictvím mediace probíhající podle WIPO Mediation Rules. Mediace bude probíhat v ... a bude probíhat v ... jazyce. Jestliže takový spor, sporná otázka či nárok nebude vyřešen prostřednictvím mediace do 60/90 dnů od ozahájení mediace, bude na základě podání (Request for Arbitration) učiněného kteroukoliv ze stran předložen a s konečnou platností řešen v rozhodčím řízení probíhajícím podle WIPO Arbitration Rules. Rozhodčí senát bude složen ze tří rozhodců/jednoho rozhodce. Rozhodčí řízení bude probíhat v Rozhodčí řízení bude probíhat v ... jazyce. Smlouva o rozhodci My, níže podepsané strany, tímto souhlasíme, že uvedený spor bude předložen a s konečnou platností rozhodnut v rozhodčím řízení probíhajícím podle WIPO Arbitration Rules. Stručný popis sporu. Rozhodčí senát bude složen ze: … Rozhodčí řízení bude probíhat v … Rozhodčí řízení bude probíhat v … jazyce. Spor, sporná otázka či nárok bude rozhodován podle … práva.

27 Neomezený kompromis Společnosti XXX a YYY se dohodly, že v případě jakéhokoliv sporu vzniklého z jejich vzájemných obchodních vztahů je oprávněn jejich spor rozhodnout jediný rozhodce jmenovaný …(kým)… na základě žádosti kterékoliv smluvní strany. Rozhodčí řízení bude probíhat na základě písemných podkladů a vyjádření stran. Rozhodci mohou spor rozhodnout podle zásad spravedlnosti.

28 Obsah rozhodčí smlouvy
Je patrný z výše uvedených příkladů: na které spory se vztahuje je možné objektivní arbitrabilitu (co stanoví zákon) subjektivně zúžit – například: „spory o náhradu škody“, „spory z porušení smlouvy“ apod. jasné přenesení pravomoci z obecných soudů označení instituce, rozhodců nebo alespoň způsob určení rozhodců počet rozhodců jazyk a místo jednání rozhodné právo/rozhodování podle zásad spravedlnosti zda jen písemné podklady či bude ústní jednání

29 Obsah rozhodčí smlouvy
Jak formulovat odkaz na stálý rozhodčí soud: odkaz na samotnou instituci - … řešeny u Rozhodčího soudu Hospodářské komory ČR a Agrární komory ČR ... obvyklejší ve státech bývalého východního bloku odkaz na pravidla instituce - … řešeny podle / v souladu s Pravidly … / Řádem … tato varianta je častější a obvyklejší v „západních“ státech Obě varianty jsou možné a z praktického pohledu mezi nimi není činěn rozdíl.

30 Rozhodčí doložka – žaloba k obecnému soudu?
Jak je řešena situace, kdy strany uzavřou rozhodčí smlouvu, ale jedna z nich podá žalobu k obecnému soudu? druhá strana nic nenamítá a OS rozhodne spor – tj. nepřihlíží k rozhodčí smlouvě ex officio. druhá strana namítne až v průběhu řízení před OS – pozdě, OS rozhodne spor druhá strana namítne nejpozději při prvním úkonu ve věci samé nepravomoc OS (viz § 106 OSŘ) OS prozkoumá rozhodčí smlouvu a pokud je v pořádku, je povinen usnesením zastavit řízení pro nedostatek pravomoci pokud dozná, že není platná, tak pokračuje v řízení důležitá lhůta 30 dnů od doručení usnesení, kdy zůstávají zachovány účinky podání žaloby k OS

31 Osoba rozhodce Nezávislá osoba, která je stranami povolána, aby rozhodla jejich spor – má postavení jako soudce. Není však státním orgánem (k tomu i rozhodnutí ÚS). Podmínky, aby se osoba mohla stát rozhodcem podle českého práva (§ 4 ZRŘ): zletilost způsobilost k právním úkonům Žádné další podmínky, např. vzdělání apod. nejsou stanoveny. Negativní vymezení – nemůže jím být soudce. Rozhodcem může být i cizinec.

32 Osoba rozhodce Jmenováním rozhodcem se osoba rozhodcem nestává, je nutné písemné přijetí funkce – receptum arbitri (§ 5 ZRŘ). V ad hoc řízení je zcela na vůli osoby, zda přijme jmenování. Pokud je osoba zapsaná jako rozhodce na listině stálého rozhodčího soudu, tak již může odmítnout pouze z určitých důvodů. Ze zákona rozhodují 3 rozhodci. Jiný počet by musela stanovit rozhodčí smlouvy. Počet musí být lichý (§ 7 ZRŘ).

33 Jmenování rozhodce. Rozhoduje-li jeden rozhodce – strany se na něm musí dohodnout, nebo mohou určit třetí osobu, která rozhodce jmenuje. Rozhoduje-li rozhodčí senát o 3 rozhodcích, jmenuje každá ze stran jednoho rozhodce a tito jmenují předsedu rozhodčího senátu. Pokud některý z těchto kroků selže, může kterákoliv ze stran podat návrh na obecný soud, aby rozhodce/předsedu rozhodčího senátu jmenoval (§ 9 ZRŘ). To nastane pouze u ad hoc řízení. U stálých rozhodčích soudů většinou toto řeší předseda/předsednictvo stálého RS (§ 21 Řádu RS při HK ČR a AK ČR).

34 Vzdání se fce, vyloučení
§ 8, 10, 12 ZRŘ pochybnosti o nepodjatosti nezávislost a nestrannost rozhodování nesmí přijmout / musí se vzdát fce nevzdá-li se, může kterákoliv ze stran podat návrh na soud (§ 12/2 ZRŘ)