Dohoda o náhradě škody.

Prezentace na téma: "Dohoda o náhradě škody."— Transkript prezentace:

1 Dohoda o náhradě škody

2 Dojde-li ke způsobení škody.
Dohoda (smlouva) mezi škůdcem a poškozeným. Zavazuje stranu, která škodu způsobila k náhradě. Uznává poškozenému nárok na vyrovnání.

3 Písemně. Jaká škoda se hradí. Jak ke škodě došlo. Částka náhrady škody.(V penězích) Způsob uhrazení škody. Termín uhrazení škody. Mezi kým.

4 Místo podpisu dohody. Datum podpisu dohody. Podpis škůdce i poškozeného. Razítko. Případné další náležitosti. Konstatování, že uvedená náhrada škody je tímto způsobem jednoznačně konečná a definitivní.

5 Je například možné, že škůdce sice připustí svou odpovědnost za způsobenou škodu, ale z různých důvodů nesouhlasí s výší náhrady škody tak, jak ji vůči němu uplatnil poškozený. Dalším případem pak je situace, kdy škůdce připouští zcela svou odpovědnost za způsobení škody, ale rozhodně popírá, že by výše škody dosahovala výše požadovaném poškozeným.

6 Nedojde-li k dohodě,musí se poškozený obrátit na soud se žalobou o náhradu škody.
Zvláštní promlčecí lhůta: 2 roky od doby kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

7 Poškozený musí k úspěšnému uplatnění práva znát 2 skutečnosti:
To, že ke škodě došlo. Kdo ji způsobil.

8 V různých situacích,v změstnání nejčastější.
Nutné řídit se zákony.

9 Zákoník práce- obecná odpovědnost
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.

10 Rozsah náhrady škody Zaměstnanec, který odpovídá ze škodu podle § 250 je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobená úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě částky uvedené v odstavci 2, i náhradu ušlého zisku. Způsobil-li škodu také zaměstnavatel, hradí zaměstnanec jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění. Odpovídá-li za škodu více zaměstnanců, hradí každý z nich poměrnou část škody podle míry svého zavinění.