SOUDY EU A SOUDNÍ OCHRANA PRÁVA EU PREZENTACE 2015.

Prezentace na téma: "SOUDY EU A SOUDNÍ OCHRANA PRÁVA EU PREZENTACE 2015."— Transkript prezentace:

1 SOUDY EU A SOUDNÍ OCHRANA PRÁVA EU PREZENTACE 2015

2 U NIJNÍ PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ OCHRANU SOUDY EU Předpisy upravující evropské soudní instituce SEU a SFEU (čl. 220 – 225) Statuty soudních institucí Protokol (č. 3) o statutu Soudního dvora EU připojeného ke Smlouvám (2012) Procesní řády Jednací řád Soudního dvora ze dne 29. září 2012 Jednací řád soudu prvního stupně ES ze dne 2. května 1991

3 S OUDNÍ SOUSTAVA EU PO L ISABONSKÉ SMLOUVĚ  V zásadě žádné revoluční změny  Čl. 19 SEU: Soudní dvůr Evropské unie se skládá ze 1) Soudního dvora, 2) Tribunálu (angl. General Court) 3) specializovaných soudů  Přejmenovaní : Soudní dvůr (dříve Soudní dvůr ES), Tribunál je bývalý Soud prvního stupně, specializované senáty nově specializované soudy  Přidání jednoho generálního advokáta  Rozšíření jurisdikce – zrušení pilířové struktury EU (ale nadále výjimka v SZBP, čl. 276 SFEU)

4 J INÉ SOUDY V E VROPĚ  V Evropě více soudů,  pozor na záměny  Soudní dvůr EU : Lucemburk  Rada Evropy : Evropský soud pro lidská práva, Štrasburk  OSN : Mezinárodní soudní dvůr, Haag

5 S OUDNÍ DVŮR EU A T RIBUNÁL Soudní dvůr EU Žaloby privilegovaných žalobců Prejudiciální řízení Posudky o slučitelnosti mezinárodních smluv s právem EU Odvolání proti rozhodnutím Tribunál u Tribunál Žaloby neprivilegovaných žalobců Hospodářská soutěž Nehmotné statky Projednání opravných prostředků proti rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu

6 SDEU - PRAVOMOCI A PŮSOBNOST SDEU má více funkcí – působí jako 1. Ústavní soud – legalita a platnost aktů 2. Správní soud – institucionální spory 3. Zprostředkovatel vztahu k členským státům (předběžné otázky) 4. Běžný soud – řešení sporů (politiky EU) 5. Arbitrážní orgán – možnost zvolit si v rozhodčím řízení SDEU (nevyužívá se) 6. „Trestní“ soud – nejvážnější personální otázky – odvolání a postih člena EK, odvolání ombudsmana, člena Účetního dvora, zbavení imunity soudců

7 S OUDY EU - DRUHY SOUDNÍCH ŘÍZENÍ Soudní dvůr rozhoduje spory mezi orgány EU, mezi orgány EU a členskými státy a mezi členskými státy navzájem; výjimečně může řízení zahájit i vnitrostátní subjekt (jednotlivec).

8 S LOŽENÍ S OUDNÍHO DVORA Složení (čl. 251 SFEU): jeden soudce z každého členského státu EU (27 soudců) Zajímavost: soudce nemusí být občanem toho členského státu, který ho navrhuje do funkce Soudci voleni společnou dohodou vlád všech čl. států na 6 let

9 S OUDCI  Vybíráni z osob, které (1) poskytují záruky nezávislosti a (2) splňují požadavky nezbytné k výkonu nejvyšších soudních funkcí v jejich zemích, anebo jsou obecně uznávanými znalci práva  Nevyžaduje se výslovná specializace na evropské právo  Soudce nesmí vykonávat po dobu funkce žádnou politickou, nebo administrativní činnost (může však přednášet a publikovat)

10 S OUDCI II Jmenováni na 6 let, možné znovuzvolení Absolutní imunita – nespadají pod pravomoc žádného soudního ani správního orgánu

11 D ALŠÍ STRUKTURA S OUDNÍHO DVORA  Předsedové senátů – voleni soudci z jejich středu; na 3 roky u 5členných senátů, na 1 rok u 3členných  Generální advokáti, první generální advokát (viz dále)  Tajemník – administrativní a soudní funkce – stojí v čele administrativy Soudního dvora – odpovídá za průběh řízení, registruje procesní úkony a podání, zajišťuje vyhlašování potřebných informací v Úředním věstníku EU - strážce pečeti, odpovídá za archivy

12 G ENERÁLNÍ ADVOKÁTI  Velmi specifická funkce – posuzují věc z hlediska skutkového a právního  Vypracují stanovisko k jejímu řešení a to prezentují v závěru ústního jednání, kdy i navrhnou rozhodnutí  Stanovisko = fundovaný, ryze právní rozbor s využitím teoretických argumentů, oproštěn od politických aspektů  Stanovisko není pro soudce závazné, ale je významnou pomůckou pro jejich rozhodování

13 T RIBUNÁL  Zřízen rozhodnutím Rady 88/581, z 24. října 1988  Rozhoduje o žalobách jednotlivců – odlehčuje SDEU, který se tak může soustředit na nejdůležitější otázky (zejména řízení o předběžné otázce a žaloby EK vůči členským státům)  Pro žaloby jednotlivců je tak vytvořen dvou- instanční systém – možnost odvolání k Soudnímu dvoru

14 T RIBUNÁL - SLOŽENÍ  Podobné jako u Soudního dvora – platí, že pokud není dána speciální úprava pro Tribunál, platí pravidla pro Soudní dvůr  27 soudců, ale tento počet může být rozšířen v případě potřeby  ! Generální advokáti chybí (ale Statut může tento institut zavést)  Funkcionáři shodní se Soudním dvorem

15 T RIBUNÁL – ROZHODOVÁNÍ  Rozhoduje podobně jako Soudní dvůr – senáty 3- a 5-členné, velký senát, plénum  Taky samosoudce – vybrané případy  Možnost vyžádat si 5-členný senát – pokud je věc přidělena 3-člennému senátu a požádá o to členský stát, nebo instituce EU  Možnost rozhodnout ve zkráceném řízení – zejména ekonomické spory (např. přípustnost státní podpory) – zkrácení procesních lhůt, trvá cca. 8 měsíců

16 D RUHY ŽALOB PŘED SOUDY EU Přímé žaloby Žaloba na porušení smlouvy Žaloba na neplatnost Žaloba na nečinnost Žaloba na náhradu škody Žaloby zaměstnanecké Nepřímé žaloby Námitka neaplikovatelnosti Řízení o předběžné otázce

17 Ž ALOBA NA PORUŠENÍ POVINNOSTI ( PORUŠENÍ PRÁVA EU ) žaloba směřuje proti členskému státu, který nesplnil některou svou povinnost (např. netransformoval směrnici v určené lhůůtě). Aktivní legitimaci mají členský stát nebo Komise. V praxi státy zřídkakdy Výsada Komise EU 1.fáze – „předsoudní“ řízení před Komisí před podáním žaloby musí Komise porušení se státem konzultovat a vyzvat k nápravě („ Kvalifikované stanovisko Komise “). 2.fáze – řízení před ESD ESD v rozsudku může konstatovat porušení povinnosti. Stanoví lhůtu, v níž je členský stát povinen přijmout opatření, která vyplývají z rozsudku

18 Ž ALOBA NA PORUŠENÍ POVINNOSTI ( PORUŠENÍ PRÁVA EU ) V případě, že členský stát EU nerespektuje rozsudek ESD, může mu ESD na návrh Komise uložit sankci v podobě paušální pokuty (jednorázová) Penále (opakující se) Červenec 2000 - ESD (rozsudek v případu Komise v. Řecko C-387/97 ) uložil Řecku penále ve výši 20.000 EUR za každý další den nerespektování rozsudku ESD z dubna 1992

19 ODPOVĚDNOST ČLENSKÝCH STÁTŮ Odpovědnost členských států za právní akty a za nečinnost Podmínky odpovědnosti Záměrem normy EU, která byla porušena, musí být propůjčení subjektivních práv jednotlivci Porušení musí být závažné Příčinná souvislost mezi porušením povinnosti státu a vznikem škody Posuzují vnitrostátní soudy ( příp. ESD v řízení o předběžné otázce - Rozsudky ESD: Brasserie du Pecheur, Factortame, Francovic, Bonifaci,

20 POČET ŘÍZENÍ PRO PORUŠENÍ PRÁVA EU ZAHÁJENÝCH KOMISÍ

21 Ž ALOBA NA NEPLATNOST LEGISLATIVNÍHO AKTU EU žalobou lze napadnout legalitu aktů EU, žalující může tvrdit nesplnění procedurálních pravidel nutných pro přijetí napadaného rozhodnutí, překročení pravomocí orgánu, který akt přijal, existenci formálních vad aktu (např. neexistenci povinného odůvodnění). Aktivní legitimaci mají státy, orgány EU - Privilegovaní žalobci soukromé osoby - Neprivilegování žalobci -pokud je jim akt určen a pokud se jich bezprostředně a osobně dotýká.

22 Ž ALOBA NA NEPLATNOST LEGISLATIVNÍHO AKTU EU Soukromé osoby musí svůj právní zájem prokázat Soud posoudí, dříve než zahájí řízení (žaloby k Tribunálu ) žalobu lze podat pouze do dvou měsíců od zveřejnění aktu v Úředním věstníku (nebo kdy se o něm adresát dozvěděl) Soudní dvůr může prohlásit akt za neplatný

23 Ž ALOBA NA NEPLATNOST LEGISLATIVNÍHO AKTU EU Akt prohlášen za neplatný orgán, který ho vydal, musí přijmout veškerá opatření nezbytná ke splnění rozsudku ESD Zpětně nutno napravit (konvalidovat) účinky tohoto aktu před prohlášením za neplatný příklad judikátu - ESD prohlásil za neplatnou směrnici ES zakazující tabákovou reklamu ( Německo v. EP a Radě EU, Case C-376/98) Relativně časté též žaloby na zrušení harmonizačních směrnic

24 Ž ALOBA NA NEAPLIKOVATELNOST AKTU žaloba může směřovat pouze proti aktu v podobě nařízení. - Lze podat pouze v rámci jiného řízení před Soudním dvorem podobná žalobě na neplatnost aktu, v tomto případě se nevyslovuje neplatnost aktu (nařízení nepřestane být součástí práva EU), ale jen jeho nepoužitelnost ( neaplikovatelnost ) pak tento akt nepoužije v konkrétním případě. podání žaloby není omezeno dvouměsíční lhůtou (jako u žaloby na neplatnost aktu)

25 Ž ALOBA NA NEAPLIKOVATELNOST AKTU Rozdíl od žaloby na neplatnost nařízení ES (může být napadeno žalobou na neplatnost pouze orgány EU nebo členským státem) je následně aplikováno ve vztahu ke konkrétní právnické nebo fyzické osobě vydáním individuálního aktu. Adresát aktu – soukromá osoba - může poté napadnout tento individuální akt proto, že je založen na protiprávním nařízení ALE - Pokud se žaloba úspěšná, dané nařízení se poté de facto přestane aplikovat

26 Ž ALOBA NA NEČINNOST žalobou lze napadnout nepřijetí rozhodnutí Komisí, Radou či Parlamentem pokud je nečinnost v rozporu se zřizovacími smlouvami Společenství (SFEU) Možno podat až poté, co byla instituce nejprve vyzvána ke konání Aktivní legitimaci mají Jiné orgány EU (též Evropský parlament, Účetní dvůr a ECB) soukromá osoba, pokud má být akt určen jí Soudní dvůr může pouze konstatovat nepřijetí aktu. V praxi žaloba, se kterou je možné jen velmi obtížně uspět, a proto se velmi málo používá

27 Ž ALOBA O NÁHRADU ŠKODY ( ŠKODA ZPŮSOBENÁ ORGÁNY EU) Smlouva čl. 235, čl. 288 Předmět žaloby: stanovení odpovědnosti EU za škody způsobené občanům a podnikům orgány EU zaměstnanci při výkonu jejich funkcí Žalobce : poškozený Škodu lze uplatňovat pouze v případě protiprávnosti tohoto jednání, nikoliv pokud byla někomu způsobena újma postupem v souladu s právem. Žalobu může podat kdokoliv Rozsudek odsuzující k náhradě škody

28 ŘÍZENÍ O PŘEDBĚŽNÉ OTÁZCE (PREJUDICIÁLNÍ ŘÍZENÍ ) specifické řízení velkého významu. smyslem je zajistit jednotnou a správnou aplikaci norem EU vnitrostátními soudy členských států. Vnitrostátní soudy se mohou, respektive v případech řízení, ve kterých má být vydáno rozhodnutí, proti kterému není řádného opravného prostředku musejí, obrátit na Soudní dvůr, pokud pro své rozhodnutí potřebují vyřešit otázku platnosti či výkladu aktů Společenství.

29 ŘÍZENÍ O PŘEDBĚŽNÉ OTÁZCE (PREJUDICIÁLNÍ ŘÍZENÍ ) ESD v nesporném řízení tuto otázku závazně rozhodne poté vnitrostátní soud rozhodne ve věci samé. POZOR ! Soudní dvůr není nadřízeným soudem soudů členských států. Jeho působnost v řízení o předběžné otázce je striktně vymezena na otázky platnosti a výkladu práva Společenství, nemůže řešit otázky skutkového stavu

30 ŘÍZENÍ O PŘEDBĚŽNÉ OTÁZCE (PREJUDICIÁLNÍ ŘÍZENÍ ) V případě, kdy vnitrostátní soud poruší své povinnosti v souvislosti se řízením o předběžné otázce, může dojít ke vzniku nároku jednotlivce na náhradu škody vůči členskému státu jehož soud takto pochybil soud je odpovědný za porušení práva EU („nepoložení předběžné otázky“).

31 ŘÍZENÍ Řízení zahrnuje bez ohledu na povahu věci část písemnou a případně i část ústní, která je veřejná. Je však nutné rozlišovat mezi řízením o předběžné otázce, a řízením o ostatních žalobách (žaloby přímé) Zahájení řízení před Soudním dvorem a písemná část řízení Přímé žaloby zahájení řízení na základě žaloby Vedoucí soudní kanceláře zveřejní sdělení o žalobě v Úředním věstníku EU žaloba doručena druhému účastníku řízení – 1 měsíc k podání žalobní odpovědi U obou druhů žalob určí předseda soudce zpravodaje a první generální advokát generálního advokáta, kteří jsou pověřeni sledovat průběh věci.

32 P ŘÍPRAVNÁ OPATŘENÍ Přípravná opatření účastníci řízení po skončení písemné části řízení se mohou vyjádřit ve lhůtě tří týdnů, zda si přejí konání jednání ESD na základě návrhu soudce zpravodaje a generálního advokáta rozhodne, zda bude provedení důkazů datum jednání stanoví předseda.

33 V EŘEJNÉ ZASEDÁNÍ A STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA Koná –li se jednání, jsou přednášeny řeči na veřejném zasedání před kolegiem a generálním advokátem. Soudci a generální advokát mohou klást účastníkům řízení otázky Poté přednese generální advokát své stanovisko Rozebírá zejména právní stránky sporu navrhuje ESD, jak by měl být spor vyřešen poté ústní část řízení skončena

34 R OZSUDKY Porada soudců na základě návrhu rozsudku (soudce zpravodaj) každý soudce kolegia může navrhnout změny rozhodnutí přijímána většinou (menšinová stanoviska nejsou vyjadřována) rozsudky podepisovány všemi soudci výrok je vyhlášen na veřejném zasedání Rozsudky a stanoviska generálních advokátů jsou k dispozici na internetu Následně zveřejňovány ve Sbírce rozhodnutí.

35 Z VLÁŠTNÍ ŘÍZENÍ Zjednodušené řízení je-li předběžná otázka shodná s otázkou, o které již ESD rozhodl Nelze o odpovědi na předběžnou otázku rozumně pochybovat odpověď na předběžnou otázku může být jasně vyvozena z judikatury ESD může po vyslechnutí generálního advokáta rozhodnout usnesením s odůvodněním, kterým odkazuje zejména na předchozí rozsudek o této otázce nebo na příslušnou judikaturu.

36 Z VLÁŠTNÍ ŘÍZENÍ Zrychlené řízení Zrychlené řízení umožňuje Soudnímu dvoru rozhodnout rychle ve věcech velké naléhavosti zkracuje lhůty a dává věci absolutní přednost na žádost účastníka řízení rozhodne předseda ESD, zda zvláštní naléhavost odůvodňuje použití zrychleného řízení v případě řízení o předběžné otázce - žádost podána vnitrostátním soudem, který se obrací na ESD (musí uvést okolnosti zakládající mimořádnou naléhavost rozhodnutí )

37 Z VLÁŠTNÍ ŘÍZENÍ Naléhavé řízení o předběžné otázce umožňuje Soudnímu dvoru ve zkrácené lhůtě projednat otázky týkající se policejní a justiční spolupráce v občanských a trestních věcech oblasti víz, azylu, přistěhovalectví jiné politiky spojené s volným pohybem osob Věci projednávané jsou svěřeny senátu sestávajícímu z pěti soudců písemná část řízení převážně v elektronické podobě ( je časově omezená) většina stran se účastní ústní části řízení - je povinná.

38 NÁKLADY ŘÍZENÍ A JAZYKOVÝ REŽIM Náklady řízení Řízení nepodléhá poplatkům. ESD nenahrazuje náklady vynaložené na advokáta účastník řízení může požádat o poskytnutí bezplatné právní pomoci přiloženy veškeré nezbytné doklady prokazující žadatelovu potřebnost. Jazykový režim řízení o přímé žalobě - jazyk, v němž je sepsána žaloba je jednacím jazykem ve věci v něm bude řízení probíhat. řízení o předběžné otázce - jednacím jazykem jazyk vnitrostátního soudu, který se na ESD obrací Jednání konající se během ústní části řízení tlumočena podle potřeby Porady soudců probíhají bez tlumočníka ve společném jazyce (tradičně francouzština )

39 VZTAHY ČLENSKÝCH STÁTŮ A EU

40 A. VZTAHY MEZI UNIÍ A ČLENSKÝMI STÁTY přenesení svrchovaných pravomocí na ES platí i pro EU jako právního nástupce delegované pravomoci nemohou být EU odňaty /rozhodnutí ESD Gewiese v. Mackenzie 24/83/ společenství respektuje „ domaine réservé “ členských států Zásada solidarity státy jsou povinny:  zajistit plnění smluvních závazků  nečinit opatření, které by mohlo působit na „impotenci“ unijního práva 40

41 P RÁVNÍ POSTAVENÍ EU Zásada subsidiarity Maastrichtská smlouva - princip subsidiarity zakotvila jako základní zásadu evropského práva EU je činná jen tam, kde národní úroveň nedostačuje pro dosažení žádoucích výsledků Odůvodňuje se v preambuli každého legislativního aktu EU Zásada proporcionality přiměřenost – EU zasahuje do oblasti regulace národním právem jen do nutné míry  např. tam kde stačí vydat směrnici nebude vydávat nařízení 41

42 Z ÁSADA LOYALITY (Článek 4 SEU) EU ctí  rovnost členských států  národní identitu (politické a ústavní systémy, samospráva)  respektuje základní funkce státu státy ctí LOYÁLNÍ SPOLUPRÁCI  pozitivní (učiní všechna opatření k plnění závazků z primárního i sekundárního práva)  negativní (zdrží se všech opatření ohrožujících dosažení cílů Unie)

43 B. M EZINÁRODNĚ - PRÁVNÍ SUBJEKTIVITA - OKRUH PRÁV A POVINNOSTÍ zakládající smlouvy - smlouvy sjednané v plné formě EU - subjekt mezinárodního práva charakter m.-p. subjektivity a) odvozenost b) funkčnost důsledky ve vnějších vztazích (nejen) s členskými státy 1. způsobilost uzavírat mezinárodní smlouvy 2. výsady a imunity 3. odpovědnost za jednání 4. diplomatické zastoupení 43

44 A D 1)Z PŮSOBILOST EU UZAVÍRAT MEZINÁRODNÍ SMLOUVY Doktrína „ implied powers “ - smlouvotvorná způsobilost se odvozuje z vnitřní působnosti funkcí EU Dohody o přidružení /kandidátství/ přidružení - zvláštní status státu dvě formy : s evropskými státy – s cílem budoucího členství 4.10. 1993 podepsána Evropská dohoda mezi EU a ČR, platná od 1995 1997 - zahájení přístupových vyjednávání s ČR se zámořskými zeměmi – cílem není budoucí členství většinou bývalé kolonie 44

45 Z PŮSOBILOST EU UZAVÍRAT MEZINÁRODNÍ SMLOUVY Admisní dohody /dohody o členství /  hmotněprávní podmínky  Rozsah práv a povinností vyplývajících z unijního práva pro nový členský stát  Výjimky z aplikace unijního práva novým státem vůči EU  pro ČR omezení nabývání zemědělské půdy a lesů cizozemci - občany EU -5 let  snížená sazba DPH z produktů pěstitelského pálení - trvalá výjimka  přechodná období aplikace práva EU „starými státy“ vůči novému členu  vůči ČR omezení volného pohybu pracovních sil (max. do r. 2011 podrželo jen Neměcko a Rakousko)  procesněprávní podmínky  Schválení ze strany EU  Schválení ze strany členských států  Schválení novým státem - referendum  ČR - červen 2003; „Přistoupíme k EU, nebo ne?“ – 77 % ano, 23 % ne; volební účast byla 55 %) 45

46 AD 2) VÝSADY A IMUNITY EU Výsady a imunity EU Protokol o výsadách a imunitách EU obdoba diplomatických výsad a imunit Unie jako taková (orgány): nedotknutelnost užívaných nemovitostí, archivů i movitého majetku, jakož i písemností a úřední korespondence daňová imunita a osvobození od cel a jiných omezení pro předměty užívané k úřední činnosti cestovní doklady pro členy a zaměstnance orgánů Unie vydávají tyto orgány 46

47 D ALŠÍ DŮSLEDKY M.- P. SUBJEKTIVITY Ad 3) Mezinárodněprávní odpovědnost Upraveno v SFEU – žalobní titul předpoklady jednání přičitatelné EU Protiprávnost Ad 4) Diplomatické styky Úroveň stálých zastupitelství (misí) Pasivní - více než 160 států /první s VB roku 1952/ Aktivní - se státy, mezinárodními organizacemi (WTO) 47

48 H ARMONIZACE PRÁVEM EU 48

49 H ARMONIZACE NÁRODNÍCH PRÁVNÍCH ÚPRAV Význam harmonizace práva pro vnitřní trh EU Právní úprava harmonizace podle Smlouvy o založení ES (SES) do schválení Jednotného evropského aktu (JEA, 1978) vliv judikatury ESD rozhodnutí Cassis de Dijon ( 1979) Bílá kniha pro jednotný vnitřní trh (1985) Právní úprava harmonizace na základě JEA (1987) a Maastrictské Smlouvy EU (1992) Amsterdsmská smlouva (1997) 49

50 H ARMONIZACE NÁRODNÍCH PRÁVNÍCH ÚPRAV Cíl : Odstranit napětí pravidla společného vnitřního trhu x národní právní režimy úpravy veřejnoprávní – bezpečnost výrobků Soukromoprávní – náležitosti smluv (spotřebitelé) Směrnice ES k harmonizaci národního práva Oblasti: rovnocenný standard ochrany otevření národních trhů 50

51 M ETODY HARMONIZACE PRÁVA harmonizace minimální - členské státy mohou zachovat stávající nebo přijmout novou přísnější právní úpravu, která jde nad rámec úpravy v právu EU (např. ochrana spotřebitele) harmonizace alternativní – norma EU nabízí alternativy pro přizpůsobení úpravy členskými státy, z nichž každý stát musí jednu zvolit (např. směrnice o značení výrobků a jejich složení ) harmonizace opční (zejm. pro technické normy) umožňuje zachovat v platnosti či přijímat vnitrostátní právní předpisy odlišné (výrobek nemá přístup na trh EU) 51

52 M ETODY HARMONIZACE PRÁVA harmonizace maximální - členské státy jsou povinny převzít ustanovení směrnice v plném rozsahu a nemohou se od nich odchýlit Prakticky se rovná přímého účinku nařízení Používá se např. v oblasti spotřebitelských směrnic 52

53 M ETODY HARMONIZACE PRÁVA metoda odkazů na normy - závaznou povahu mají pouze kvalitativní standardy ( bezpečnosti, jakosti apod. - např. ve formě generálních klauzulí ), v podrobnostech odkaz na technické normy, Notifikační směrnice Rady EU (1998) - vydávání národních technických norem avizuje stát 6 předem ostatním členským státům 53

54 VÝJIMKY Z POVINNOSTI HARMONIZOVAT musí být splněny hmotné i procesní podmínky A. hmotné podmínky pro zisk výjimky: kvalifikovaný neekonomický důvod pro zbavení se povinnosti podřídit se již přijatému opatření ve prospěch zachování existujícího národního omezení nebo přijetí nového národního omezení týkajících se životního nebo pracovního prostředí přiměřenost (proporcionalita) – národní opatření není nutné, pokud přesahuje potřeby sledovaného legitimního cíle nejde o nástroj úmyslné diskriminace nebo skrytého omezení obchodu mezi členskými státy nebrání fungování vnitřního trhu 54

55 VÝJIMKY Z POVINNOSTI HARMONIZOVAT B. procesní podmínky výjimky povinnost okamžitě nahlásit Komisi zamýšlené opatření a zdůvodnit ho Komise rozhodne do 6 měsíců, pokud nerozhodne, bere se to jako schválené žalobu k ESD mohou podat členský stát nebo Komise, pokud si myslí, že členský stát zneužil výjimky nebo pokud žádají zrušení rozhodnutí Komise 55

56 D OKUMENTY PRO KONCEPCI HARMONIZACE změna koncepce sbližování práva 1985 A. Bílá kniha Komise o „dokončení jednotného vnitřního trhu“ návrhy harmonizačních opatření B. Rozhodnutí Rady ES o nové koncepci v oblasti technické harmonizace a normalizace zásada flexibilních odkazu na normy evropských normalizačních institucí Správní orgány členských států jsou povinny předpokládat, že při postupu výrobce podle normy je dodržen soulad s požadavky směrnice Výrobce má sice právo volby vyrábět nikoli podle norem, nese pak ale důkazní břemeno slučitelnosti se směrnicí

57 D OKUMENTY PRO KONCEPCI HARMONIZACE změna koncepce sbližování práva 1985 (pokrač.) C. Sdělení Komise „Komunitární právo pro potraviny “ - „nový přístup“ pro oblast potravin vzájemné uznávání funkčně rovnocenných národních úprav opuštěna harmonizace způsobu přípravy výrobku (”zákony o recepturách”) omezení harmonizace na ochranu podstatných veřejných zájmů

58 N ÁSTROJE HARMONIZACE PRÁVA Změny právní úpravy harmonizace od Amsterodamské smlouvy (1997) právní akty Rady a Komise – nařízení, směrnice, rozhodnutí, atypické právní formy („soft law“) – akční programy, hlavní směry v současnosti platí cca 3000 nařízení a přes 2000 směrnic 58