Daňový řád Zákon upravující správu daní. Pozor na simulované doklady  Správce daně vždy posuzuje skutečný obsah úkonu, pokud je zastřený stavem formálně.

Prezentace na téma: "Daňový řád Zákon upravující správu daní. Pozor na simulované doklady  Správce daně vždy posuzuje skutečný obsah úkonu, pokud je zastřený stavem formálně."— Transkript prezentace:

1 Daňový řád Zákon upravující správu daní

2 Pozor na simulované doklady  Správce daně vždy posuzuje skutečný obsah úkonu, pokud je zastřený stavem formálně právním a liší se od něho,  směrováno proti „simulovaným“ dokladům  Po formální stránce jsou v pořádku, po faktické stránce například nedošlo v naplnění úkonu (dodávky zboží či služby)  Např. převody zisku do ztrátových firem

3 Důkazní povinnost  prokázat výdaje na dosažení zdanitelných příjmů je povinností daňového subjektu.  Správce daně pak hodnotí tyto důkazy podle svého uvážení.  Správce daně může daňovému subjektu uložit, aby kromě obvyklé evidence podle právních předpisů, např. podle zákona o účetnictví, vedl další zvláštní záznamy. 

4 Daň podle pomůcek  Každý je povinen jako svědek vypovídat o okolnostech týkajících se daňového řízení jiných osob.  Výpověď může odepřít ten, kdo by tím způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. Nevyhoví-li daňový subjekt výzvě k daňové kontrole, aniž by sdělil správci daně závažné důvody, pro které nemůže výzvě vyhovět, může správce daně stanovit daň podle pomůcek.

5 Daňová kontrola  Do okamžiku faktického zahájení daňové kontroly ještě podnikatel může podat dodatečné daňové přiznání a opravit tak případné chyby (přitom je mu odpuštěno penále). V průběhu kontroly už toto není možné. Subjekt, u něhož je kontrola prováděna, má za povinnost:  informovat o vlastní organizační struktuře, o pracovní náplni jednotlivých útvarů, o oběhu účetních dokladů,  zajistit vhodné místo k provádění daňové kontroly,  umožnit jednání s kterýmkoliv svým zaměstnancem,  předložit účetní doklady i jiné doklady a podávat k nim ústně či písemně požadovaná vysvětlení,  umožnit vstup do prostor,  zapůjčit doklady mimo prostor kontrolovaného subjektu.

6 Místní šetření  Daňový subjekt a další přítomné osoby jsou povinny poskytnout úřední osobě, která provádí místní šetření, všechny přiměřené prostředky a potřebnou součinnost k účinnému provedení místního šetření.  Tento pracovník má přístup do každé provozní budovy, místnosti a místa, včetně dopravních prostředků, k písemnostem, k počítačům a jejich záznamům a také do obydlí, které daňový subjekt užívá rovněž pro podnikání.  Může také zajistit ty věci, nezajištění kterých by mohlo mít za následek nemožnost dodatečného průkazu skutečností potřebných v daňovém řízení.

7 Soboty, neděle, svátky  Jestliže poslední den lhůty pro úkon vůči správci daně připadá na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, je lhůta splněna, je-li úkon učiněn první následující pracovní den.

8 Pokuta za opožděné daňové přiznání  Tzv. opožděné tvrzení daně/daňové přiznání  Nepodá-li daňové přiznání a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, činí pokuta 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně.  Maximální výše částky pokuty nesmí být vyšší než 300.000 Kč.

9 Penále  Pokud přiznáme nižší daň, než jsme měli, a FÚ nám daň doměří, zaplatíme penále 20 % doměřené daně, přitom nezávisí na okamžiku doměrku.  Pokud daň doplácíme na základě našeho dodatečného daňového přiznání, penále mi odpustí a zaplatíme jen úrok z prodlení.

10 Úrok z prodlení - opožděné zaplacení daně  Pokud pozdě zaplatíme některou daň, nebo ji zaplatíme v nižší částce, nebo nám daň doměří, zaplatíme úrok z prodlení za každý den opoždění. Úrok se počítá z roční výše repo sazby ČNB zvýšené o 14 %, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. – dnes činí cca 0,04% za den.  Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.  První čtyři pracovní dny prodlení se nepostihují.  Takže za doměřek daně zaplatíme penále a k tomu navíc zaplatíme úrok z prodlení za každý den opoždění.

11 Pořádková pokuta Pořádkovou pokutu do 50 000 Kč může správce daně uložit tomu, kdo při jednání vedeném správcem daně závažně ztěžuje průběh řízení tím, že a) ruší pořádek, b) neuposlechne pokynu úřední osoby, c) chová se urážlivě k úřední osobě. Pořádková pokuta se vztahuje také za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy.

12 Prominutí daně  prominout daň - lze tak učinit na základě žádosti daňového subjektu nebo z moci úřední.  Jedině ministr financí může z moci úřední zcela nebo částečně prominout daň  a) z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů, nebo  b) při mimořádných, zejména živelných událostech.  Proti rozhodnutí ve věci prominutí daně nebo příslušenství daně nelze uplatnit opravné prostředky – nelze se odvolat.

13 Prominutí příslušenství daně (pokuty a penále)  Od 1. ledna roku 2015 může Finanční správa prominout daňovým subjektům příslušenství daně.  Aby měla žádost o prominutí příslušenství daně šanci na úspěch, musí být ke dni podání žádosti uhrazena daň, k níž se příslušenství vztahuje.

14 Lhůty pro doměření daně  FÚ nám může vyměřit či doměřit daň po tři roky ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání  Příklad: Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2012 musí být podáno do 2. dubna 2013 a tímto dnem tedy začíná běže lhůta pro doměření daně za rok 2012. Tato tříletá lhůta tedy běží až do 1. dubna 2016.  O jeden rok se lhůta prodlouží, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím lhůty dojde k  podání dodatečného daňového přiznání  doručení oznámení výzvy k podání dodatečného daňového přiznání

15 Placení daně  Za den platby daně je považován den, kdy je částka připsána na bankovní účet příslušného správce daně, tzn. finančního úřadu,  Platbu lze uskutečnit i hotově v pokladně správce daně.  Při platbě poštovním poukazem je lhůta pro provedení převodu do 2 pracovních dnů ode dne, kdy platbu přijala pošta  Daň lze uhradit také přeplatkem na jiné daní a to na žádost daňového subjektu.