1.3. Příprava na insolvenční řízení >> 1.3.2. Hrozící úpadek Pojem hrozící úpadek s historicky objevuje v insolvenčním právu poprvé. Jeho definice je obsažena.

Prezentace na téma: "1.3. Příprava na insolvenční řízení >> 1.3.2. Hrozící úpadek Pojem hrozící úpadek s historicky objevuje v insolvenčním právu poprvé. Jeho definice je obsažena."— Transkript prezentace:

1 1.3. Příprava na insolvenční řízení >> 1.3.2. Hrozící úpadek Pojem hrozící úpadek s historicky objevuje v insolvenčním právu poprvé. Jeho definice je obsažena v § 3 odst. 3 insolvenčního zákona (dále jen „IZ“). Jedná se o situaci, kdy lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Toto pojetí můžeme nazvat též hrozící platební neschopností, neboť možnost nehrazení podstatné části dlužníkových závazků je jedna z alternativ platební neschopnosti dle § 3 odst. 2 IZ. Zákon v tomto případě nepředpokládá ani mnohost věřitelů a ani jiné podmínky. Pojem hrozícího úpadku lze vnímat jako určitý preventivní prostředek vedle řešení problému dlužníka formou soudních sporů mezi dlužníkem a věřiteli. 1

2 1.3. Příprava na insolvenční řízení >> 1.3.2. Hrozící úpadek Zatímco dřívější právní úprava umožňovala zahájit konkurzní řízení až teprve v okamžiku, kdy bylo postaveno na jisto, že se dlužník nalézá v úpadku, insolvenční zákon umožňuje dlužníku reagovat již v okamžiku, kdy jeho úpadek hrozí. Hrozící úpadek je možné charakterizovat jako předpokládaná neschopnost dlužníka splnit řádně a včas podstatnou část svých peněžitých dluhů. V této situaci může dlužník již aktivně uvažovat o podání insolvenčního návrhu. Tím je možné ve spolupráci s jeho věřiteli dospět k nelikvidačnímu způsobu řešení úpadku a také k jeho překonání. Je v plné dispozici dlužníka, aby si situaci hrozící úpadku uvědomil, řádně ji vyhodnotil a zvolil způsob, který mu pomůže se ze stavu hrozícího úpadku dostat. Návrh na zahájení insolvenčního řízení z důvodu hrozícího úpadku je oprávněn podat pouze dlužník. 2

3 1.3. Příprava na insolvenční řízení >> 1.3.2. Hrozící úpadek Užití tohoto institutu by mělo pro dlužníka představovat možnost, zejména pak v kombinaci se způsobem řešení úpadku reorganizací, dosáhnout toho, aby dlužník mohl včasným zákrokem zachovat svou podnikatelskou aktivitu a ve svém důsledku i zaměstnanost. Zákonodárce zavedením institutu hrozícího úpadku umožnil dlužníkům dostat se do režimu insolvenčního řízení již za situace, kdy reálně předpokládají, že nebudou moci dostát svých závazků. Včasné rozpoznání stavu hrozícího úpadku může pro dlužníka znamenat zachování jeho ekonomické činnosti. 3

4 1.3. Příprava na insolvenční řízení >> 1.3.3. Zákonná povinnost k podání insolvenčního návrhu a rizika s tím spojená Povinnost podat insolvenční návrh je zakotvena v § 98 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) - dále jen „InsZ“ - a vztahuje se jednak na všechny právnické osoby a i na fyzické osoby - podnikatele. Insolvenční návrh je povinen podat dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, a to: a) bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku b) byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik Povinnost podat insolvenční návrh mají i zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci. 4

5 1.3. Příprava na insolvenční řízení >> 1.3.3. Zákonná povinnost k podání insolvenčního návrhu a rizika s tím spojená Insolvenční navrhovatel může vzít insolvenční návrh zpět až do vydání rozhodnutí o úpadku nebo do právní moci jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu. Povinnost podat insolvenční návrh je vázána na okamžik, kdy se dlužník „dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku“, tedy jakmile zjistí, že a) je v platební neschopnosti (tj., že má více věřitelů a peněžité závazky po splatnosti více než 30 dnů, které není schopen plnit) nebo, že b) b) je předlužen (tj., že má více věřitelů a závazky vyšší než majetek s tím, že při stanovení hodnoty majetku dlužníka se ve smyslu § 3 odst. 3 IZ „přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.“). 5

6 1.3. Příprava na insolvenční řízení >> 1.3.3. Zákonná povinnost k podání insolvenčního návrhu a rizika s tím spojená Jakmile tento okamžik nastane, musí dlužník podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu. K výše uvedenému lze dodat, že existenci úpadku jak ve formě platební neschopnosti, tak ve formě předlužení podmiňuje mnohost věřitelů - dle judikatury tedy dlužník musí mít alespoň 2 věřitele, z nichž každý je věřitelem samostatného závazku. Pro úplnost je třeba uvést, že i formulace ustanovení § 193 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v platném znění, podporuje názor, že dlužník musí konat bez zbytečného odkladu - dle tohoto ustanovení má statutární orgán povinnost svolat bez odkladu valnou hromadu a navrhnout valné hromadě přijetí opatření ke zlepšení situace společnosti, jakmile zjistí, že celková ztráta společnosti na základě jakékoliv účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu společnosti, anebo zjistí, že se společnost dostala do úpadku. 6

7 1.3. Příprava na insolvenční řízení >> 1.3.3. Zákonná povinnost k podání insolvenčního návrhu a rizika s tím spojená Obecně platí, že osoba, která v rozporu se svými povinnostmi nepodala insolvenční návrh (zpravidla statutární orgán), odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti. Zákon dnes přímo stanoví, že škoda nebo jiná újma, za kterou odpovídá tato osoba, bude vyčíslena jako rozdíl mezi v insolvenčním řízení zjištěnou výší pohledávky věřitele a částkou kterou věřitel v insolvenčním řízení na uspokojení této pohledávky skutečně obdržel. Důkazní břemeno o okolnostech, které by případně takovou odpovědnost vylučovaly, přesunul zákon na tuto osobu. Lze předpokládat, že tato osoba důkazní břemeno neunese, pokud neprokáže nade vší pochybnost, že jednala s péčí řádného hospodáře a v mezích rozumného podnikatelského rizika. 7

8 1.3. Příprava na insolvenční řízení >> 1.3.3. Zákonná povinnost k podání insolvenčního návrhu a rizika s tím spojená Osobní odpovědnost za nepodání řádného a včasného insolvenčního návrhu se tedy týká osob v postavení a) manažerů, b) statutárních orgánů, c) v určitých případech i akcionářů a společníků, pokud jednají jako ovládající osoby. Je tedy na těchto osobách, aby kvalifikovaně vyhodnotili s péčí řádného hospodáře a) ekonomickou situaci společnosti, b) zodpověděli si otázku, zda s přihlédnutím k aktuální výši majetku podnikatele a s přihlédnutím k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat či ne. 8

9 1.3. Příprava na insolvenční řízení >> 1.3.3. Zákonná povinnost k podání insolvenčního návrhu a rizika s tím spojená Odpovědnost za řádný návrh - zákon výslovně stanoví, že povinnost podat insolvenční návrh není splněna, bylo-li řízení o insolvenčním návrhu vinou navrhovatele zastaveno nebo byl-li jeho insolvenční návrh odmítnut. V případě vadného návrhu nastupuje riziko civilní i trestní odpovědnosti odpovědných osob. V souvislosti s odpovědností těchto osob je třeba vždy mít na vědomí, že částečné plnění závazků věřitelům nebo plnění jen některým věřitelům není možné jinak než v insolvenčním řízení, podle pravidel, která stanoví insolvenční zákon. Nesplnění zákonné povinnosti k podání insolvenčního návrhu s sebou přináší i trestněprávní souvislosti. Při opožděném podání insolvenčního návrhu nebo nepodání insolvenčního návrhu se mohou odpovědné osoby dopustit zejména těchto trestných činů: 9

10 1.3. Příprava na insolvenční řízení >> 1.3.3. Zákonná povinnost k podání insolvenčního návrhu a rizika s tím spojená § 222 Poškození věřitele (1) Kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení svého věřitele tím, že a) zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou, nebo odstraní, byť i jen část svého majetku, b) postoupí svou pohledávku, anebo převezme dluh jiného, c) zatíží věc, která je předmětem závazku, nebo ji pronajme, d) předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek, e) předstírá nebo uzná právo nebo závazek ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti, f) předstírá splnění závazku, nebo g) předstírá úpadek nebo svůj majetek jinak zdánlivě zmenšuje nebo předstírá jeho zánik, a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Stejně bude potrestán, kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení věřitele jiné osoby tím, že a) zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní, byť i jen část majetku dlužníka, nebo b) k majetku dlužníka uplatní neexistující právo nebo pohledávku nebo existující právo nebo pohledávku ve vyšší hodnotě či lepším pořadí, než jaké má, a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou. 10

11 1.3. Příprava na insolvenční řízení >> 1.3.3. Zákonná povinnost k podání insolvenčního návrhu a rizika s tím spojená § 223 Zvýhodnění věřitele Kdo jako dlužník, který je v úpadku, zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele zvýhodněním jiného věřitele, a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. 11

12 1.3. Příprava na insolvenční řízení >> 1.3.3. Zákonná povinnost k podání insolvenčního návrhu a rizika s tím spojená § 224 Způsobení úpadku (1) Kdo, byť i z hrubé nedbalosti, si přivodí úpadek tím, že a) činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovým poměrům, b) spravuje svůj majetek způsobem, který neodpovídá zákonem mu uloženým nebo smluvně převzatým povinnostem nebo je s nimi v hrubém nepoměru, c) užívá poskytnutý úvěr v rozporu nebo hrubém nepoměru s jeho účelem, d) poskytuje ze svého majetku půjčky nebo úvěry jiným osobám, ač to je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, nebo e) učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci, která nenáleží k jeho pravidelné podnikatelské činnosti nebo je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. (3) Stejně bude potrestán, kdo, byť i z hrubé nedbalosti, přijme nový závazek nebo zřídí zástavu, ač ví, že je v úpadku, a tím zhorší postavení dosavadních věřitelů. 12

13 1.3. Příprava na insolvenční řízení >> 1.3.3. Zákonná povinnost k podání insolvenčního návrhu a rizika s tím spojená § 224 Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění (1) Kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen, kdo v takových účetních knihách, zápisech nebo jiných dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, nebo kdo takové účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady změní, zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají, a ohrozí tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Stejně bude potrestán, kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek anebo v takových podkladech zamlčí podstatné skutečnosti, kdo v podkladech sloužících pro vypracování znaleckého posudku, který se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo v takových podkladech zamlčí podstatné údaje, nebo kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek nebo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen. 13

14 1.3. Příprava na insolvenční řízení >> 1.3.3. Zákonná povinnost k podání insolvenčního návrhu a rizika s tím spojená § 209 Podvod (1) Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 větší škodu.. (6) Příprava je trestná. 14