17. března 2016 Jihlava. Náležitosti odvolání a jeho nedostatky (§ 82 odst. 2) Náležitosti odvolání a jeho nedostatky (§ 82 odst. 2) Odvolání jako druh.

Prezentace na téma: "17. března 2016 Jihlava. Náležitosti odvolání a jeho nedostatky (§ 82 odst. 2) Náležitosti odvolání a jeho nedostatky (§ 82 odst. 2) Odvolání jako druh."— Transkript prezentace:

1 17. března 2016 Jihlava

2 Náležitosti odvolání a jeho nedostatky (§ 82 odst. 2) Náležitosti odvolání a jeho nedostatky (§ 82 odst. 2) Odvolání jako druh podání podle § 37 Odvolání jako druh podání podle § 37 Podání – úkon účastníka směřující vůči správnímu orgánu Podání – úkon účastníka směřující vůči správnímu orgánu § 93 odst. 1 - obdobně se použijí ustanovení hlav I až IV, VI a VII druhé části § 93 odst. 1 - obdobně se použijí ustanovení hlav I až IV, VI a VII druhé části náležitosti uvedené v § 37 odst. 2, údaj o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo náležitosti uvedené v § 37 odst. 2, údaj o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí Sb. NSS č. 1578/2008 Sb. NSS č. 1578/2008 odvolání je podáním ve smyslu § 37 správního řádu, … s ohledem na § 93 odst. 1 správního řádu, když se pro odvolací řízení použijí obdobně ustanovení hlavy I. - IV., VI. a VII. v druhé části správního řádu, nemá-li odvolání nějakou náležitost vyplývající z § 37 nebo z § 82 odst. 3 správního řádu, je na místě postupovat podle § 37 odst. 3 správního řádu tak, že správní orgán pomůže žadateli nedostatky odstranit nebo jej k odstranění vyzve odvolání je podáním ve smyslu § 37 správního řádu, … s ohledem na § 93 odst. 1 správního řádu, když se pro odvolací řízení použijí obdobně ustanovení hlavy I. - IV., VI. a VII. v druhé části správního řádu, nemá-li odvolání nějakou náležitost vyplývající z § 37 nebo z § 82 odst. 3 správního řádu, je na místě postupovat podle § 37 odst. 3 správního řádu tak, že správní orgán pomůže žadateli nedostatky odstranit nebo jej k odstranění vyzve

3 Náležitosti odvolání a jeho nedostatky (§ 82 odst. 2) Náležitosti odvolání a jeho nedostatky (§ 82 odst. 2) Nejvyšší správní soud č.j. 1 As 4/2009 – 53 Nejvyšší správní soud č.j. 1 As 4/2009 – 53 Dle § 82 odst. 2 správního řádu musí odvolání obsahovat vedle náležitostí dle § 37 odst. 2 správního řádu i údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Nemá-li odvolání některou z těchto náležitostí, postupuje správní orgán dle § 37 odst. 3 správního řádu. Rozhodne-li správní orgán, aniž by bylo odvolání doplněno, je jeho postup vadný a v rozporu s procesními předpisy. Dle § 82 odst. 2 správního řádu musí odvolání obsahovat vedle náležitostí dle § 37 odst. 2 správního řádu i údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Nemá-li odvolání některou z těchto náležitostí, postupuje správní orgán dle § 37 odst. 3 správního řádu. Rozhodne-li správní orgán, aniž by bylo odvolání doplněno, je jeho postup vadný a v rozporu s procesními předpisy. Městský soud v Praze č.j. 1 Ad 60/2010 – 37 Městský soud v Praze č.j. 1 Ad 60/2010 – 37 Odvolání je jedním z procesních úkonů účastníka správního řízení, který směřuje ke správnímu orgánu a z tohoto pohledu se jedná o podání ve smyslu § 37 správního řádu z roku 2004. Pokud odvolání žalobce neobsahovalo zákonem požadované náležitosti, bylo povinností správního orgánu žalobce poučit o chybějících náležitostech, vyzvat ho k tomu, aby tyto náležitosti doplnil, a stanovit k tomu přiměřenou lhůtu. Na tom nic nemění ani skutečnost, že žalobce v odvolání přislíbil, že odvolání ve lhůtě 15 dnů sám doplní. Odvolání je jedním z procesních úkonů účastníka správního řízení, který směřuje ke správnímu orgánu a z tohoto pohledu se jedná o podání ve smyslu § 37 správního řádu z roku 2004. Pokud odvolání žalobce neobsahovalo zákonem požadované náležitosti, bylo povinností správního orgánu žalobce poučit o chybějících náležitostech, vyzvat ho k tomu, aby tyto náležitosti doplnil, a stanovit k tomu přiměřenou lhůtu. Na tom nic nemění ani skutečnost, že žalobce v odvolání přislíbil, že odvolání ve lhůtě 15 dnů sám doplní.

4 Náležitosti odvolání a jeho nedostatky (§ 82 odst. 2) Náležitosti odvolání a jeho nedostatky (§ 82 odst. 2) Městský soud v Praze č.j. 5 Ca 298/2008-52 Městský soud v Praze č.j. 5 Ca 298/2008-52 Správní orgán není povinen vyzývat účastníka k doplnění odvolání ve smyslu § 37 odst. 3 správního řádu z roku 2004, pokud odvolání obsahuje alespoň jeden projednatelný důvod, a je z něj tedy zřejmé, v čem odvolatel spatřuje rozpor s právními předpisy (§ 82 odst. 2 správního řádu z roku 2004). Takovou povinnost nezakládá správnímu orgánu ani skutečnost, že účastník výslovně označil odvolání jako „blanketní“ a naznačil v něm, že odvolacích důvodů hodlá vznést více. Správní orgán není povinen vyzývat účastníka k doplnění odvolání ve smyslu § 37 odst. 3 správního řádu z roku 2004, pokud odvolání obsahuje alespoň jeden projednatelný důvod, a je z něj tedy zřejmé, v čem odvolatel spatřuje rozpor s právními předpisy (§ 82 odst. 2 správního řádu z roku 2004). Takovou povinnost nezakládá správnímu orgánu ani skutečnost, že účastník výslovně označil odvolání jako „blanketní“ a naznačil v něm, že odvolacích důvodů hodlá vznést více. z § 37 odst. 3 správního řádu nelze dovodit povinnost správního orgánu poskytnout odvolateli dodatečnou lhůtu jen s tím účelem, aby byl případně doplněn další, v odvolání jen naznačený odvolací důvod, pokud odvolání již obsahuje aspoň jeden konkrétní a projednatelný odvolací důvod. z § 37 odst. 3 správního řádu nelze dovodit povinnost správního orgánu poskytnout odvolateli dodatečnou lhůtu jen s tím účelem, aby byl případně doplněn další, v odvolání jen naznačený odvolací důvod, pokud odvolání již obsahuje aspoň jeden konkrétní a projednatelný odvolací důvod. Nejvyšší správní soud č.j. 1 As 265/2015 - 38 Nejvyšší správní soud č.j. 1 As 265/2015 - 38 Správní orgán I. stupně není povinen ve výzvě přesně citovat § 82 odst. 2 správního řádu obsahující náležitosti odvolání, ani nemusí na tuto normu odkázat, postačí, pokud z výzvy jednoznačně vyplývalo, jaké náležitosti má odvolání obsahovat, a co má tedy stěžovatel doplnit Správní orgán I. stupně není povinen ve výzvě přesně citovat § 82 odst. 2 správního řádu obsahující náležitosti odvolání, ani nemusí na tuto normu odkázat, postačí, pokud z výzvy jednoznačně vyplývalo, jaké náležitosti má odvolání obsahovat, a co má tedy stěžovatel doplnit

5 Náležitosti odvolání a jeho nedostatky (§ 82 odst. 2) Náležitosti odvolání a jeho nedostatky (§ 82 odst. 2) Zastavení odvolacího řízení pro vady odvolání Zastavení odvolacího řízení pro vady odvolání Nejvyšší správní soud č.j. 8 As 105/2012 – 40 Nejvyšší správní soud č.j. 8 As 105/2012 – 40 Pokud účastník správního řízení neodstraní vady odvolání ve stanovené lhůtě, správní orgán zastaví řízení o odvolání podle §66 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 93 odst. 1 správního řádu z roku 2004. Pokud účastník správního řízení neodstraní vady odvolání ve stanovené lhůtě, správní orgán zastaví řízení o odvolání podle §66 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 93 odst. 1 správního řádu z roku 2004. Chybějící podpis na odvolání je vadou, pro kterou nelze pokračovat v řízení, protože není zřejmé, zda odvolání podala oprávněná osoba. Chybějící podpis na odvolání je vadou, pro kterou nelze pokračovat v řízení, protože není zřejmé, zda odvolání podala oprávněná osoba. Správní orgán prvního stupně chybně poučil stěžovatele o tom, že se na odvolání bude hledět, jako kdyby nebylo podáno, pokud stěžovatel neodstraní vady ve stanovené lhůtě. Tento postup nemá oporu ve správním řádu. Správní orgán prvního stupně chybně poučil stěžovatele o tom, že se na odvolání bude hledět, jako kdyby nebylo podáno, pokud stěžovatel neodstraní vady ve stanovené lhůtě. Tento postup nemá oporu ve správním řádu.

6 Koncentrační zásada - § 82 odst. 4 Koncentrační zásada - § 82 odst. 4 Nové skutečnosti a návrhy v odvolacím řízení jen pokud nemohly být uplatněny dříve Nové skutečnosti a návrhy v odvolacím řízení jen pokud nemohly být uplatněny dříve Platí i pro vyjádření ostatních účastníků - § 86 odst. 3 Platí i pro vyjádření ostatních účastníků - § 86 odst. 3 Sb. NSS č. 1856/2009 Sb. NSS č. 1856/2009 § 82 odst. 4 se nevztahuje na řízení o přestupku (§ 73 odst. 2 ZPř) § 82 odst. 4 se nevztahuje na řízení o přestupku (§ 73 odst. 2 ZPř) Sb. NSS č. 2786/2013 Sb. NSS č. 2786/2013 § 82 odst. 4 se nevztahuje na řízení o správním deliktu § 82 odst. 4 se nevztahuje na řízení o správním deliktu Sb. NSS č. 2412/2011 Sb. NSS č. 2412/2011 § 50 odst. 3 věta druhá je ve vztahu k § 82 odst. 4 téhož zákona lex specialis § 50 odst. 3 věta druhá je ve vztahu k § 82 odst. 4 téhož zákona lex specialis Má-li správní orgán povinnost zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena i bez návrhu (z logiky věci bez návrhu toho, komu má být povinnost uložena), nemůže se správní orgán ohledně návrhů takové osoby na provedení dalších důkazů současně dovolávat § 82 odst. 4 správního řádu. Má-li správní orgán povinnost zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena i bez návrhu (z logiky věci bez návrhu toho, komu má být povinnost uložena), nemůže se správní orgán ohledně návrhů takové osoby na provedení dalších důkazů současně dovolávat § 82 odst. 4 správního řádu.

7 Koncentrační zásada - § 82 odst. 4 Koncentrační zásada - § 82 odst. 4 Vztah § 82 odst. 4 a § 89 odst. 2 – zákonnost má přednost Vztah § 82 odst. 4 a § 89 odst. 2 – zákonnost má přednost Krajský soud v Plzni č.j. 30 A 56/2012 – 65 Krajský soud v Plzni č.j. 30 A 56/2012 – 65 Ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu z roku 2004 nelze vztáhnout na případy, kdy odvolatel předloží nové návrhy a označí potřebné důkazy k podpoře jím namítané nezákonnosti rozhodnutí (ať z důvodů nedostatků skutkových zjištění nebo pro právní posouzení věci), nebo nezákonnosti předcházejícího řízení. Ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu z roku 2004 nelze vztáhnout na případy, kdy odvolatel předloží nové návrhy a označí potřebné důkazy k podpoře jím namítané nezákonnosti rozhodnutí (ať z důvodů nedostatků skutkových zjištění nebo pro právní posouzení věci), nebo nezákonnosti předcházejícího řízení. § 82 odst. 4 a řízení o žádosti § 82 odst. 4 a řízení o žádosti Nejvyšší správní soud č.j. 2 As 17/2009 - 60 Nejvyšší správní soud č.j. 2 As 17/2009 - 60 Smyslem tohoto ustanovení je nepochybně zefektivnění správního řízení a je bezesporu případné u řízení zahajovaných na návrh, tedy řízeních o žádosti. V nich je koncentrace řízení plně na místě; je totiž v zájmu žadatele, aby shromáždil a správnímu orgánu předložil všechny potřebné doklady. Nemožnost přinášet nová tvrzení a návrhy důkazů v odvolání je tak jen důsledkem žadatelovy nečinnosti a nedostatečného poskytování součinnosti správnímu orgánu prvého stupně. Smyslem tohoto ustanovení je nepochybně zefektivnění správního řízení a je bezesporu případné u řízení zahajovaných na návrh, tedy řízeních o žádosti. V nich je koncentrace řízení plně na místě; je totiž v zájmu žadatele, aby shromáždil a správnímu orgánu předložil všechny potřebné doklady. Nemožnost přinášet nová tvrzení a návrhy důkazů v odvolání je tak jen důsledkem žadatelovy nečinnosti a nedostatečného poskytování součinnosti správnímu orgánu prvého stupně.

8  Koncentrační zásada - § 82 odst. 4  Nejvyšší správní soud č.j. 1 As 114/2012 - 27  zásada koncentrace správního řízení ve smyslu § 82 odst. 4 správního řádu z roku 2004 dopadá na všechny účastníky správního řízení zahajovaného na návrh, nikoliv pouze na navrhovatele.  ačkoliv zásada koncentrace dopadá na všechny účastníky řízení zahajovaného na návrh, mohou nastat situace, za kterých některým účastníkům není umožněno jejich povinnosti vyplývající z koncentrační zásady splnit, a proto lze připustit, aby uváděli nové skutečnosti i po skončení řízení v prvním stupni. Takový případ by mohl nastat například tehdy, pokud by správní orgán I. stupně v souladu s § 4 odst. 2 správního řádu dostatečně nepoučil některého účastníka o zahájení správního řízení či možnosti se k němu vyjádřit, případně pokud by existoval opomenutý účastník.

9 ● Odvolací lhůta při neoznámení rozhodnutí (§ 84) Nejvyšší správní soud č.j. 9 As 131/2013 – 53 Nejvyšší správní soud č.j. 9 As 131/2013 – 53  Ustanovení § 84 odst. 1 spr. ř. je reakcí zákonodárce na problematické situace, kdy správní orgán opomene oznámit některým účastníkům řízení rozhodnutí, přičemž toto opomenutí má vážné následky pro účastníky, kteří mohli i řadu let žít v domnění, že svá práva vykonávají či povinnosti plní na základě pravomocného rozhodnutí. V tomto ustanovení je určitá nejistota účastníků řízení zmírněna zavedením objektivní a subjektivní lhůty pro podání odvolání opomenutým účastníkem.  jak v případě odvolací lhůty dle § 83 odst. 1 spr. ř. u neopomenutých účastníků, tak v případě odvolacích lhůt dle § 84 odst. 1 spr. ř. u opomenutých účastníků, platí …, že se svých práv žalobou proti rozhodnutí správního orgánu nemůže úspěšně domoci ten, kdo ve správním řízení proti rozhodnutí správního orgánu prvého stupně nepodal odvolání. Pokud tedy osobě odvolací lhůta marně uplynula, nelze to vykládat tak, že se zde otevírá prostor pro soudní přezkum a správní soud bude nahrazovat činnost odvolacího správního orgánu.

10 ● Odvolací lhůta při neoznámení rozhodnutí (§ 84) Nejvyšší správní soud č.j. 1 As 45/2007-48 Nejvyšší správní soud č.j. 1 As 45/2007-48 Ustanovení § 84 je nutno vztáhnout nejen na případy, kdy se účastník sice účastnil celého správního řízení, avšak konečné rozhodnutí mu nebylo doručeno, ale i na případy, kdy potenciální účastník o probíhajícím správním řízení vůbec nevěděl a neparticipoval na něm, a tudíž mu ani konečné rozhodnutí doručeno nebylo Ustanovení § 84 je nutno vztáhnout nejen na případy, kdy se účastník sice účastnil celého správního řízení, avšak konečné rozhodnutí mu nebylo doručeno, ale i na případy, kdy potenciální účastník o probíhajícím správním řízení vůbec nevěděl a neparticipoval na něm, a tudíž mu ani konečné rozhodnutí doručeno nebylo Nejvyšší správní soud č.j. 5 As 6/2009 - 94 Nejvyšší správní soud č.j. 5 As 6/2009 - 94 Postupu dle § 84 odst. 1 správního řádu z roku 2004 se lze dovolávat pouze v případě, nedoručil-li správní orgán rozhodnutí osobě, které svědčilo postavení účastníka řízení, avšak s ní nebylo jednáno, tedy jde o situaci, kdy účastník řízení splnil podmínky účastenství v konkrétním případě a příslušný správní orgán jej v řízení skutečně opomenul. Toto ustanovení nedopadá však na ty případy, kdy rozhodnutí nebylo oznámeno osobě, které postavení účastníka řízení od samého počátku ze zákona nenáleželo, tohoto postavení se ani nedomáhala, a proto s ní jednáno nebylo. Postupu dle § 84 odst. 1 správního řádu z roku 2004 se lze dovolávat pouze v případě, nedoručil-li správní orgán rozhodnutí osobě, které svědčilo postavení účastníka řízení, avšak s ní nebylo jednáno, tedy jde o situaci, kdy účastník řízení splnil podmínky účastenství v konkrétním případě a příslušný správní orgán jej v řízení skutečně opomenul. Toto ustanovení nedopadá však na ty případy, kdy rozhodnutí nebylo oznámeno osobě, které postavení účastníka řízení od samého počátku ze zákona nenáleželo, tohoto postavení se ani nedomáhala, a proto s ní jednáno nebylo.

11 Odvolací lhůta při neoznámení rozhodnutí (§ 84) Odvolací lhůta při neoznámení rozhodnutí (§ 84) § 84 odst. 2 - prokazatelné seznámení se s rozhodnutím má účinky doručení – odvolací lhůta jako v případě vadného poučení - 90 dnů ode dne, kdy se s rozhodnutím prokazatelně seznámil (v případě pochyb - § 40 odst. 2) § 84 odst. 2 - prokazatelné seznámení se s rozhodnutím má účinky doručení – odvolací lhůta jako v případě vadného poučení - 90 dnů ode dne, kdy se s rozhodnutím prokazatelně seznámil (v případě pochyb - § 40 odst. 2) § 84 odst. 2 se vztahuje i na účastníky podle § 27 odst.1 § 84 odst. 2 se vztahuje i na účastníky podle § 27 odst.1 Vztah mezi odst. 1 a 2 (když je splněno obojí) Vztah mezi odst. 1 a 2 (když je splněno obojí) dozvědět se o vydání rozhodnutí a řešení otázky, která byla předmětem řízení x prokazatelně se seznámit s rozhodnutím dozvědět se o vydání rozhodnutí a řešení otázky, která byla předmětem řízení x prokazatelně se seznámit s rozhodnutím Odst. 2 má (zřejmě) přednost před odst. 1 (odvolací lhůta podle odst. 2 je pro odvolatele výhodnější) Odst. 2 má (zřejmě) přednost před odst. 1 (odvolací lhůta podle odst. 2 je pro odvolatele výhodnější) Prokazatelně se s rozhodnutím seznámit je „víc“ než jen dozvědět se o jeho vydání (a nemít ho k dispozici) Prokazatelně se s rozhodnutím seznámit je „víc“ než jen dozvědět se o jeho vydání (a nemít ho k dispozici) Objektivní jednoroční lhůta by měla platit v obou případech Objektivní jednoroční lhůta by měla platit v obou případech

12 ● Odvolací lhůta při neoznámení rozhodnutí (§ 84) Vztah § 84 odst. 1 (objektivní lhůta 1 rok) a § 28 odst. 2 (15 dnů pro zmeškaný úkon) Vztah § 84 odst. 1 (objektivní lhůta 1 rok) a § 28 odst. 2 (15 dnů pro zmeškaný úkon) lhůta podle § 28 odst. 2 (která může navazovat na řízení o žalobě proti rozhodnutí o účastenství) by měla mít přednost před lhůtou podle § 84 odst. 1 lhůta podle § 28 odst. 2 (která může navazovat na řízení o žalobě proti rozhodnutí o účastenství) by měla mít přednost před lhůtou podle § 84 odst. 1 Po uplynutí lhůty podle § 84 odst. 1 – možnost obnovy řízení podle §100 odst. 1 písm. a) ? Po uplynutí lhůty podle § 84 odst. 1 – možnost obnovy řízení podle §100 odst. 1 písm. a) ? důkazy, které jsou účastníku ku prospěchu, nemohl uplatnit v původním řízení (protože s ním správní orgán vůbec nejednal) důkazy, které jsou účastníku ku prospěchu, nemohl uplatnit v původním řízení (protože s ním správní orgán vůbec nejednal) ochrana dobré víry v důsledku zdánlivé právní moci (§ 84 odst. 3) ochrana dobré víry v důsledku zdánlivé právní moci (§ 84 odst. 3) Rozhodnutí NSS č.j. 1 As 29/2012 – 113 Rozhodnutí NSS č.j. 1 As 29/2012 – 113 rozlišovat případy, kdy správní orgán prvního stupně s účastníkem jednal, ale pak mu rozhodnutí neoznámil, a případy, kdy správní orgán s účastníkem vůbec nejednal, neboť jej za účastníka řízení nepokládal rozlišovat případy, kdy správní orgán prvního stupně s účastníkem jednal, ale pak mu rozhodnutí neoznámil, a případy, kdy správní orgán s účastníkem vůbec nejednal, neboť jej za účastníka řízení nepokládal Nelze ale vyloučit, že v konkrétních případech bude na místě i v takových situacích dát přednost dobré víře účastníků v pravomocné rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a odvolání opomenutého účastníka zamítnout. Nelze ale vyloučit, že v konkrétních případech bude na místě i v takových situacích dát přednost dobré víře účastníků v pravomocné rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a odvolání opomenutého účastníka zamítnout.

13 Rozsah přezkumu (§ 89 odst. 2) Rozsah přezkumu (§ 89 odst. 2) Přezkum obsahu rozhodnutí i řízení Přezkum obsahu rozhodnutí i řízení Zákonnost – v plném rozsahu, vč. základních zásad SŘ Zákonnost – v plném rozsahu, vč. základních zásad SŘ Správnost – v rozsahu námitek v odvolání, resp. vyžaduje-li to veřejný zájem Správnost – v rozsahu námitek v odvolání, resp. vyžaduje-li to veřejný zájem Základní zásady (§ 2 až 8) a hranice mezi zákonností a správností Základní zásady (§ 2 až 8) a hranice mezi zákonností a správností Sb. NSS č. 1580/2008 Sb. NSS č. 1580/2008 Správní řád z roku 2004 zvýšil odpovědnost účastníka řízení za rozsah odvolacího přezkumu, neboť jeho dispozici svěřil, v jakém rozsahu a z jakých hledisek má být prvostupňové rozhodnutí přezkoumáváno (§82 odst. 2). Pozornost, kterou je odvolací orgán povinen nad rámec uplatněných odvolacích námitek věnovat základním zásadám správního řízení, je limitována skutečnostmi, které jsou ze spisu zjevné. Nelze proto vytýkat odvolacímu orgánu, že sám nezjistil, že v řízení před správním orgánem I. stupně nebyly účastníkovi řízení řádně doručovány písemnosti (včetně rozhodnutí), pokud na tuto skutečnost odvolatel ve včas podaném odvolání obsahujícím základní specifikaci a obsah tohoto rozhodnutí nijak neupozornil a ze spisu to jinak nebylo možno seznat. Správní řád z roku 2004 zvýšil odpovědnost účastníka řízení za rozsah odvolacího přezkumu, neboť jeho dispozici svěřil, v jakém rozsahu a z jakých hledisek má být prvostupňové rozhodnutí přezkoumáváno (§82 odst. 2). Pozornost, kterou je odvolací orgán povinen nad rámec uplatněných odvolacích námitek věnovat základním zásadám správního řízení, je limitována skutečnostmi, které jsou ze spisu zjevné. Nelze proto vytýkat odvolacímu orgánu, že sám nezjistil, že v řízení před správním orgánem I. stupně nebyly účastníkovi řízení řádně doručovány písemnosti (včetně rozhodnutí), pokud na tuto skutečnost odvolatel ve včas podaném odvolání obsahujícím základní specifikaci a obsah tohoto rozhodnutí nijak neupozornil a ze spisu to jinak nebylo možno seznat.

14 Odvolání proti rozhodnutí podmíněnému závazným stanoviskem Odvolání proti rozhodnutí podmíněnému závazným stanoviskem Sb. NSS č. 2167/2011 Sb. NSS č. 2167/2011 Jestliže odvolací orgán rozhodne o odvolání, které směřuje proti obsahu závazného stanoviska dotčeného správního orgánu, aniž by si v souladu s § 149 odst. 4 správního řádu z roku 2004 vyžádal potvrzení či změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného dotčenému správnímu orgánu, dopustí se podstatného porušení ustanovení o řízení, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. Jestliže odvolací orgán rozhodne o odvolání, které směřuje proti obsahu závazného stanoviska dotčeného správního orgánu, aniž by si v souladu s § 149 odst. 4 správního řádu z roku 2004 vyžádal potvrzení či změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného dotčenému správnímu orgánu, dopustí se podstatného porušení ustanovení o řízení, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. Sb. NSS č. 3018/2014 Sb. NSS č. 3018/2014 Nevypořádá-li se nadřízený orgán, jemuž bylo podle § 149 odst. 4 správního řádu z roku 2004 předloženo odvolání směřující proti obsahu závazného stanoviska, s námitkami odvolatele, nemůže odvolací správní orgán nahradit jeho chybějící odbornou skutkovou úvahu svou úvahou vlastní: k tomu totiž není odborně způsobilý. Odvolací správní orgán by však měl ověřit, zda nadřízený orgán řádně reagoval na odvolací námitky, a není-li tomu tak, měl by od něj žádat nápravu. Jinak se vystavuje riziku, že pro nepřezkoumatelnost bude zrušeno jeho vlastní rozhodnutí, ačkoli on sám při zdůvodňování svých hmotněprávních úvah nepochybil. Nevypořádá-li se nadřízený orgán, jemuž bylo podle § 149 odst. 4 správního řádu z roku 2004 předloženo odvolání směřující proti obsahu závazného stanoviska, s námitkami odvolatele, nemůže odvolací správní orgán nahradit jeho chybějící odbornou skutkovou úvahu svou úvahou vlastní: k tomu totiž není odborně způsobilý. Odvolací správní orgán by však měl ověřit, zda nadřízený orgán řádně reagoval na odvolací námitky, a není-li tomu tak, měl by od něj žádat nápravu. Jinak se vystavuje riziku, že pro nepřezkoumatelnost bude zrušeno jeho vlastní rozhodnutí, ačkoli on sám při zdůvodňování svých hmotněprávních úvah nepochybil. Sb. NSS č. 3214/2015 Sb. NSS č. 3214/2015 úkon, kterým nadřízený orgán dotčeného orgánu podle § 149 odst. 4 správního řádu v rámci odvolacího řízení potvrdí nebo změní závazné stanovisko dotčeného orgánu, je z hlediska obsahu i formy opět závazným stanoviskem úkon, kterým nadřízený orgán dotčeného orgánu podle § 149 odst. 4 správního řádu v rámci odvolacího řízení potvrdí nebo změní závazné stanovisko dotčeného orgánu, je z hlediska obsahu i formy opět závazným stanoviskem

15 Odvolání proti nicotnému rozhodnutí Odvolání proti nicotnému rozhodnutí Sb. NSS č. 2096/2010 Sb. NSS č. 2096/2010 Jestliže správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který vydal nicotné rozhodnutí, toto rozhodnutí zruší či změní v přezkumném řízení podle § 94 a násl. správního řádu z roku 2004 namísto toho, aby prohlásil jeho nicotnost, zatíží své rozhodnutí vadou, které jej činí rovněž nicotným. Je totiž z povahy věci vyloučené, aby správní orgán změnil či zrušil neexistující rozhodnutí. Jestliže správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který vydal nicotné rozhodnutí, toto rozhodnutí zruší či změní v přezkumném řízení podle § 94 a násl. správního řádu z roku 2004 namísto toho, aby prohlásil jeho nicotnost, zatíží své rozhodnutí vadou, které jej činí rovněž nicotným. Je totiž z povahy věci vyloučené, aby správní orgán změnil či zrušil neexistující rozhodnutí. Sb. NSS č. 2837/2013 Sb. NSS č. 2837/2013 V odvolacím řízení lze rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušit podle § 90 odst. 1 písm. a), případně b) správního řádu z roku 2004 i z důvodů uvedených v § 77 odst. 1 a 2 téhož zákona. Zrušení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně z důvodu nicotnosti je odvolací správní orgán povinen vyjádřit ve výroku svého rozhodnutí. V odvolacím řízení lze rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušit podle § 90 odst. 1 písm. a), případně b) správního řádu z roku 2004 i z důvodů uvedených v § 77 odst. 1 a 2 téhož zákona. Zrušení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně z důvodu nicotnosti je odvolací správní orgán povinen vyjádřit ve výroku svého rozhodnutí. Podmínkou přípustnosti žaloby, jejímž jediným důvodem je tvrzená nicotnost rozhodnutí správního orgánu prvního stupně či rozhodnutí o odvolání, je vyčerpání řádných opravných prostředků v řízení před správním orgánem ve smyslu § 68 písm. a) s. ř. s. Podmínkou přípustnosti žaloby, jejímž jediným důvodem je tvrzená nicotnost rozhodnutí správního orgánu prvního stupně či rozhodnutí o odvolání, je vyčerpání řádných opravných prostředků v řízení před správním orgánem ve smyslu § 68 písm. a) s. ř. s.

16  Zákaz změny rozhodnutí v neprospěch odvolatele (§ 90 odst. 1 a 3)  Změnu rozhodnutí nelze provést, pokud by tím některému z účastníků, jemuž je ukládána povinnost, hrozila újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se  Odvolací správní orgán nemůže změnit napadené rozhodnutí v neprospěch odvolatele, ledaže odvolání podal také jiný účastník, jehož zájmy nejsou shodné, anebo je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo jiným veřejným zájmem.  NSS č.j. 2 Afs 67/2013 – 53  Výjimku ze zákazu změny k horšímu je třeba vykládat omezujícím způsobem. Znak „rozporu s právními předpisy“ není naplněn při každé konstatované aplikační nesprávnosti, ale musí jít o jednoznačný a příkrý rozpor s jednoznačnými ustanoveními zákona neumožňujícími výkladovou volnost či nedávajícími prostor k uvážení. Znak „jiného veřejného zájmu“ pak označuje bezesporu jiný veřejný zájem, než je některý ze zájmů, které jsou se správním trestáním spojeny vždy (například zájem na potrestání pachatele).  Krajský soud v Praze č.j. 43 Ad 55/2013 – 36  Uplatňuje-li odvolací správní orgán výjimku z obecně platného zákazu změny k horšímu podle § 90 odst. 3 správního řádu z roku 2004, je vždy (vyjma případů, kdy odvolání podal i jiný účastník, jehož zájmy nejsou se zájmy odvolatele shodné) nezbytné, aby v rozhodnutí řádně a přesvědčivě odůvodnil, proč je přezkoumávané rozhodnutí „v rozporu s právními předpisy“, případně v rozporu s „jiným veřejným zájmem“. Neobsahuje-li rozhodnutí odvolacího správního orgánu takové odůvodnění, soud jej zruší pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí.

17 Změna odůvodnění prvostupňového rozhodnutí Změna odůvodnění prvostupňového rozhodnutí Nejvyšší správní sodu čj. 6 Ads 134/2012 – 47 Nejvyšší správní sodu čj. 6 Ads 134/2012 – 47 Odvolací správní orgán proto může odstranit vady odůvodnění rozhodnutí správního orgánu I. stupně tím, že odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí doplní svým odůvodněním [§ 90 odst. 1 písm. c) správního řádu z roku 2004]. Takto může odvolací správní orgán postupovat za podmínky, že výroková část rozhodnutí správního orgánu I. stupně je v souladu s právními předpisy i věcně správná, odůvodnění nicméně obsahuje určité rozpory, které ne zcela odpovídají obsahu výrokové části a které lze odstranit pomocí podkladů rozhodnutí obsažených ve spise. Tento postup odvolacího správního orgánu však nesmí porušit zásadu dvojinstančnosti správního řízení. Odvolací správní orgán proto může odstranit vady odůvodnění rozhodnutí správního orgánu I. stupně tím, že odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí doplní svým odůvodněním [§ 90 odst. 1 písm. c) správního řádu z roku 2004]. Takto může odvolací správní orgán postupovat za podmínky, že výroková část rozhodnutí správního orgánu I. stupně je v souladu s právními předpisy i věcně správná, odůvodnění nicméně obsahuje určité rozpory, které ne zcela odpovídají obsahu výrokové části a které lze odstranit pomocí podkladů rozhodnutí obsažených ve spise. Tento postup odvolacího správního orgánu však nesmí porušit zásadu dvojinstančnosti správního řízení. Městský soud v Praze č.j. 9 Ca 144/2009-102 Městský soud v Praze č.j. 9 Ca 144/2009-102 Pokud odvolací orgán nesouhlasí s určitými závěry správního orgánu I. stupně obsaženými v odůvodnění jeho rozhodnutí, avšak i přes tento nesouhlas se ztotožní s výrokem přezkoumávaného rozhodnutí a shledá, že tento výrok i přes zjištěná pochybení správního orgánu I. stupně v odvolacím řízení obstojí, je na místě, aby odvolání (jako celek) zamítl, napadené rozhodnutí potvrdil a své korigující závěry uvedl toliko v odůvodnění odvolacího rozhodnutí. Pokud ovšem odvolací orgán shledá odůvodnění přezkoumávaného rozhodnutí správního orgánu I. stupně natolik nevyhovujícím, že jej nelze akceptovat ani zčásti, je to důvod pro zrušení takového rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal [§ 90 odst. 1 písm. b) správního řádu z roku 2004]. Jestliže by odvolací orgán v takové situaci potvrdil výrok přezkoumávaného rozhodnutí a současně „odstranil“ veškeré závěry správního orgánu I. stupně obsažené v odůvodnění a kompletně je nahradil svými, nepřípustně by tím účastníku řízení odňal jednu instanci, neboť účastník by se o relevantních důvodech rozhodnutí ve věci samé dozvěděl až z rozhodnutí odvolacího orgánu. Pokud odvolací orgán nesouhlasí s určitými závěry správního orgánu I. stupně obsaženými v odůvodnění jeho rozhodnutí, avšak i přes tento nesouhlas se ztotožní s výrokem přezkoumávaného rozhodnutí a shledá, že tento výrok i přes zjištěná pochybení správního orgánu I. stupně v odvolacím řízení obstojí, je na místě, aby odvolání (jako celek) zamítl, napadené rozhodnutí potvrdil a své korigující závěry uvedl toliko v odůvodnění odvolacího rozhodnutí. Pokud ovšem odvolací orgán shledá odůvodnění přezkoumávaného rozhodnutí správního orgánu I. stupně natolik nevyhovujícím, že jej nelze akceptovat ani zčásti, je to důvod pro zrušení takového rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal [§ 90 odst. 1 písm. b) správního řádu z roku 2004]. Jestliže by odvolací orgán v takové situaci potvrdil výrok přezkoumávaného rozhodnutí a současně „odstranil“ veškeré závěry správního orgánu I. stupně obsažené v odůvodnění a kompletně je nahradil svými, nepřípustně by tím účastníku řízení odňal jednu instanci, neboť účastník by se o relevantních důvodech rozhodnutí ve věci samé dozvěděl až z rozhodnutí odvolacího orgánu.

18 ● Lhůty pro zahájení přezkumného řízení (§ 96 odst. 1)  Subjektivní – 2 měsíce ode dne, kdy se správní orgán dozvěděl o důvodu pro zahájení přezkumného řízení  Nejvyšší správní soud č.j. 9 As 183/2014 – 34  za den, kdy se správní orgán dozvěděl o důvodu zahájení přezkumného řízení, je třeba považovat den, kdy správní orgán získal dokumenty a informace, z nichž později usoudil, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy  Objektivní - 1 rok od právní moci rozhodnutí  I když byl mezitím zrušen právní předpis  Subjektivní i objektivní lhůta podle § 96 odst. 1 platí i pro zkrácené přezkumné řízení (Sb. NSS č. 3166/2015)  Ve lhůtě je třeba vydat (§ 71 odst. 2) unesení o zahájení podle § 96 odst. 1 nebo rozhodnutí podle § 98

19 ● Lhůta pro vydání rozhodnutí v zahájeném řízení (§ 97 odst. 2)  15 měsíců od právní moci přezkoumávaného rozhodnutí  Sb. NSS č. 2364/2011  Podmínka stanovená v § 97 odst. 2 správního řádu z roku 2004, že rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí ve věci, se vztahuje na první v přezkumném řízení vydané rozhodnutí prvního stupně.  Po zrušení prvního v přezkumném řízení vydaného rozhodnutí prvního stupně lze pokračovat v přezkumném řízení a vydat v něm, a to případně i opakovaně, další rozhodnutí prvního stupně bez ohledu na lhůtu stanovenou v § 97 odst. 2 správního řádu z roku 2004.  Správní orgán zastaví přezkumné řízení podle § 97 odst. 2 správního řádu z roku 2004, pouze pokud nebylo první rozhodnutí prvního stupně v přezkumném řízení vydáno ve lhůtě 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí ve věci.

20 ● Zastavení přezkumného řízení podle § 94 odst. 4  Poměřování zákonnosti (§ 2 odst. 1) a ochrany práv nabytých v dobré víře (§ 2 odst. 3)  Pokud by újma, která by zrušením nebo změnou rozhodnutí vznikla některému účastníkovi, který nabyl práva z něj v dobré víře, byla ve zjevném nepoměru k újmě, která vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu  2 As 125/2012 - 77  Při posuzování dobré víry právnické osoby je nutno nedostatek či naplnění dobré víry posuzovat z hlediska vnějších znaků, zejména u statutárních orgánů.  Za újmu veřejnému zájmu nelze pokládat porušení zákona (u přezkumu jde vždy o nezákonnost)  Krajský soud v Ostravě č.j. 160/2010 - 32  Rozhodnutí o zastavení řízení podle § 94 odst. 4 správního řádu musí obsahovat správní úvahu, jejímž základem bude vymezení obsahu obecného pojmu "újma" v každé z posuzovaných stran. Má-li být nepoměr mezi oběma újmami důvodem pro zastavení řízení, musí být vymezeno, jaké újmy v jejich konkrétní podobě správní orgán posuzoval, jakými kritérii je posuzoval a z jakých důvodů dospěl k upřednostnění práva, jež bylo získáno v dobré víře, ale na základě postupu správního orgánu, který byl v rozporu s právním předpisem.

21  Zastavení přezkumného řízení podle § 94 odst. 4  Forma rozhodnutí o zastavení řízení – usnesení podle § 66 odst. 2  Nejvyšší správní soud č.j. 1 As 36/2011 – 79  rozhodnutí o zastavení přezkumného řízení … nelze se proti němu odvolat … pokud správní orgán dospěje k závěru, že byly naplněny zákonem stanovené podmínky pro zastavení řízení, odpadá důvod řízení a správní orgán jej na základě § 66 odst. 2 správního řádu usnesením zastaví.  Rozhodnutí o zastavení řízení je soudně přezkoumatelné  zrušující rozhodnutí podléhá soudnímu přezkumu ve správním soudnictví, neboť zasáhlo do existujících hmotných práv účastníků původního správního řízení  Je v souladu s principem rovnosti účastníků řízení, aby se stejným způsobem mohli účastníci bránit i rozhodnutí o zastavení přezkumného řízení, v případě, že je přezkoumávané rozhodnutí dle názoru správních orgánů v rozporu s právními předpisy, avšak při zvážení dopadů na jednotlivé účastníky a veřejný zájem a s ohledem na dobrou víru účastníka - adresáta přezkoumávaného rozhodnutí, rozhodne správní orgán o zastavení řízení.

22 Zkrácené přezkumné řízení Zkrácené přezkumné řízení Sb. NSS č. 3166/2015 Sb. NSS č. 3166/2015 Rozhodnutí ve zkráceném přezkumném řízení dle § 98 správního řádu z roku 2004 je možné vydat pouze ve dvouměsíční subjektivní lhůtě a roční objektivní lhůtě vyplývající z § 96 odst. 1 správního řádu z roku 2004. Rozhodnutí ve zkráceném přezkumném řízení dle § 98 správního řádu z roku 2004 je možné vydat pouze ve dvouměsíční subjektivní lhůtě a roční objektivní lhůtě vyplývající z § 96 odst. 1 správního řádu z roku 2004. Nejvyšší správní soud č.j. 1 As 31/2011 - 72 Nejvyšší správní soud č.j. 1 As 31/2011 - 72 Zkrácené přezkumné řízení (§ 98 správního řádu z roku 2004) je projevem zásady procesní ekonomie (§ 6 odst. 2 téhož zákona) a jeho účelem je odstranit akt přijatý v rozporu s právními předpisy bez zbytečného zatěžování dotčených osob, nikoliv zjednodušit činnost správním orgánům a připravit dotčené osoby o jejich procesní práva. Zkrácené přezkumné řízení (§ 98 správního řádu z roku 2004) je projevem zásady procesní ekonomie (§ 6 odst. 2 téhož zákona) a jeho účelem je odstranit akt přijatý v rozporu s právními předpisy bez zbytečného zatěžování dotčených osob, nikoliv zjednodušit činnost správním orgánům a připravit dotčené osoby o jejich procesní práva. Ve zkráceném přezkumném řízení v zásadě nelze doplňovat správní spis. Správní orgán je oprávněn požadovat upřesnění podnětu k provedení zkráceného přezkumného řízení, nicméně upřesnění nesmí být skrytým vysvětlením účastníka nebo doplňováním důkazů. Ve zkráceném přezkumném řízení v zásadě nelze doplňovat správní spis. Správní orgán je oprávněn požadovat upřesnění podnětu k provedení zkráceného přezkumného řízení, nicméně upřesnění nesmí být skrytým vysvětlením účastníka nebo doplňováním důkazů.

23 ● Rozhodnutí v přezkumném řízení (§ 97 odst. 3)  zrušení, změna nebo zrušení a vrácení k novému projednání  Sb. NSS č. 2609/2012 - Skutečnost, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně je nepřezkoumatelné pro absenci jakýchkoliv úvah, neopravňuje nadřízený správní orgán, aby ve zkráceném přezkumném řízení podle § 98 v souvislosti s § 97 odst. 3 správního řádu z roku 2004 toto rozhodnutí nahradil svým rozhodnutím s vlastními věcnými závěry a jejich odůvodněním. Spočívá-li zjevný rozpor rozhodnutí s právními předpisy v nedostatku odůvodnění, je nadřízený správní orgán povinen takové rozhodnutí zrušit a vrátit správnímu orgánu I. stupně s právním názorem vedoucím k odstranění zjištěné vady řízení.  podle jaké právní úpravy postupovat po vrácení věci k novému projednání, pokud se úprava mezitím změnila  Sb. NSS 1815/2009 (podle původní úpravy)

24 Přezkumné řízení jako prostředek nápravy dalších úkonů správních orgánů Přezkumné řízení jako prostředek nápravy dalších úkonů správních orgánů Přezkum úkonů podle čtvrté části (§ 156 odst. 2) Přezkum úkonů podle čtvrté části (§ 156 odst. 2) Sb. NSS č. 3046/2014 Sb. NSS č. 3046/2014 Proti usnesení vydanému podle § 156 odst. 2 správního řádu je přípustné odvolání Proti usnesení vydanému podle § 156 odst. 2 správního řádu je přípustné odvolání usnesení, resp. rozhodnutí o odvolání proti němu, představuje rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. usnesení, resp. rozhodnutí o odvolání proti němu, představuje rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s.  Přezkum opatření obecné povahy (§ 174 odst. 2)  NSS č. j.5 As 101/2013 – 40  samotný charakter opatření obecné povahy jako hybridního správního aktu a z toho plynoucí zvláštní procesní postavení dotčených osob (§ 172 odst. 4 a 5 správního řádu) a s tím související nemožnost určení účastníků přezkumného řízení (odlišnost řízení o vydání opatření obecné povahy a rozhodnutí) vylučuje, aby se na základě § 174 odst. 2 správního řádu vedlo přezkumné řízení stejným způsobem, jako v případě přezkumu zákonnosti pravomocného rozhodnutí. Výsledkem ‚přezkumného řízení‘ vedeného podle § 174 správního řádu proto není rozhodnutí ve smyslu § 9, resp. § 67 odst. 1 správního řádu, tzn. úkon správního orgánu, kterým by se zakládala, měnila nebo rušila práva konkrétně určeným osobám, ale zase opatření obecné povahy‘. Přezkum veřejnoprávních smluv (§ 165) Přezkum veřejnoprávních smluv (§ 165)

25 ● Povaha obnovy řízení ● Sb. NSS č. 2144/2010 - Obnova řízení podle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004 je – na rozdíl od úpravy přezkumného řízení dle § 94 téhož zákona – určena k nápravě skutkových nesprávností. Případná změna či ustálení judikatury Nejvyššího správního soudu spadá do oblasti právního posouzení věci a není skutečností či důkazem, z něhož by bylo možné dovodit konkrétní skutková zjištění podstatná pro objasnění skutkové stránky případu ● Pravomocné rozhodnutí „ve věci“ ● „Rozhodnutí“ a „rozhodnutí ve věci“ ● Usnesení o zastavení řízení jako rozhodnutí ve věci - analogie k § 94 odst. 3? ● Některá usnesení mají povahu rozhodnutí „ve věci“ ● správní trestání (delikt se nestal – odpadnutí důvodu řízení) ● Obnova blokového řízení – Sb. NSS č. 2838/2013 ● v případě, že žadatel neudělil souhlas s uložením pokuty v blokovém řízení ● Obnova příkazu - 8 As 193/2014 – 35 - Obnova řízení na žádost účastníka dle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004 je možná i v případě řízení o přestupku, o němž bylo pravomocně rozhodnuto v příkazním řízení (§ 87 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích).

26 ● Důvody obnovy řízení na žádost  Nové dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy ku prospěchu účastníka  Jde o porušení § 3? Překryv obnovy a přezkumného řízení?  Vztahuje se to i na opomenutého účastníka? Vztah k § 84?  Nejvyšší správní soud č.j. 8 As 18/2010 – 113  Pojem „dříve neznámá skutečnost“ dle §100 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004 nelze chápat subjektivně, tj. jako skutečnost neznámou tomu, kdo obnovu řízení navrhuje, ale v objektivním smyslu jako skutečnost, kterou účastník správního řízení znát nemohl a nemohl ji v původním řízení uplatnit.  Nepravdivé důkazy  i chybný úsudek o předběžné otázce podle § 57 odst. 1 písm. c)  Zrušení či změna podkladového rozhodnutí  Vztahuje se to i na „pouhé“ zrušení rozhodnutí o odvolání?  Pokud to může odůvodňovat jiné řešení předmětu rozhodování

27 ● Důvody obnovy řízení na žádost  Důvody obdobné jako zrušení či změna podkladového rozhodnutí  Prohlášení nicotnosti podkladového rozhodnutí  Zrušení veřejnoprávní smlouvy (podle § 161) nahrazující podkladové rozhodnutí  Zrušení jiného správního úkonu (část čtvrtá) majícího účinky podkladového rozhodnutí  Zrušení rozsudku krajského soudu o zrušení rozhodnutí správního orgánu v řízení o kasační stížnosti  Zrušený rozsudek KS zrušil původně žalované rozhodnutí správního orgánu, žalovaný správní orgán mohl v době od zrušení svého původního rozhodnutí do zrušení rozsudku KS vydat nové rozhodnutí a nyní se mu věc znovu vrátí od kraj.soudu, který znovu rozhodoval poté, co NSS zrušil původní rozsudek KS

28 ● Důvody obnovy řízení na žádost  Zrušení či změna závazného stanoviska (§ 149 odst. 6)  Zrušení či změna podmiňujícího rozhodnutí (§ 140 odst. 7)  Zrušení či změna opatření obecné povahy (§101d odst. 3 s.ř.s.)  analogicky též podle § 174 odst. 2 SŘ Ochrana dobré víry v řízení o obnově (§ 100 odst. 5) Ochrana dobré víry v řízení o obnově (§ 100 odst. 5) Nejvyšší správní soud č.j. 2 As 77/2011 - 70 Nejvyšší správní soud č.j. 2 As 77/2011 - 70 Nevyhoví-li správní orgán žádosti o obnovu řízení z důvodů ochrany práv nabytých v dobré víře ve smyslu § 100 odst. 5 za použití § 94 odst. 4 a 5 správního řádu z roku 2004, je namístě žádost zamítnout, nikoliv zastavit řízení. Nevyhoví-li správní orgán žádosti o obnovu řízení z důvodů ochrany práv nabytých v dobré víře ve smyslu § 100 odst. 5 za použití § 94 odst. 4 a 5 správního řádu z roku 2004, je namístě žádost zamítnout, nikoliv zastavit řízení.

29 ● Obnova řízení z moci úřední  Zahájení řízení  Krajský soud v Brně č.j. 62 Af 34/2011 – 117  Prvním úkonem správního orgánu v řízení o obnově řízení z moci úřední podle § 100 odst. 3 správního řádu z roku 2004 nemůže být až rozhodnutí, kterým se obnova řízení nařizuje.  Skutečnost, že před vydáním rozhodnutí o obnově původně ukončeného správního řízení nebylo řízení o obnově ve vztahu k účastníkovi řízení řádně zahájeno, že v něm nebylo postupováno tak, aby takovému účastníkovi vůbec byla existence řízení o obnově řízení známa, aby v tomto řízení takový účastník vůbec věděl, jaké podklady má správní orgán k dispozici, a tedy že se účastník řízení nemohl k ničemu, co nakonec vedlo k obnově řízení, vyjádřit a cokoli správnímu orgánu navrhnout, ve svém souhrnu způsobuje, že postup správního orgánu byl zcela mimo režim řádného procesního postupu, což řízení o obnově řízení zatěžuje vadou, jež nutně vyvolává nezákonnost rozhodnutí o obnově řízení.  Veřejný zájem na obnově řízení  Nejvyšší správní soud č.j. 4 As 40/2012 - 26  Pro naplnění zákonného atributu veřejného zájmu na obnově řízení ve smyslu § 100 odst. 3 správního řádu z roku 2004 je dostačující, pokud správní orgány nařídí obnovu řízení o udělení řidičského oprávnění s odkazem na obecný účel úpravy zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, aby řidičské oprávnění bylo vydáváno pouze osobám, které pro to splňují veškeré požadavky

30 Odkladný účinek žádosti o obnovu řízení Odkladný účinek žádosti o obnovu řízení Přizná se (musí se přiznat), pokud hrozí vážná újma účastníkovi nebo veřejnému zájmu Přizná se (musí se přiznat), pokud hrozí vážná újma účastníkovi nebo veřejnému zájmu Zákon neříká, jakou formou se odkladný účinek přizná - mělo by jít o usnesení (analogie § 94 odst. 5) Zákon neříká, jakou formou se odkladný účinek přizná - mělo by jít o usnesení (analogie § 94 odst. 5) V řízení o nařízení obnovy z moci úřední se s odkladným účinkem nepočítá (na rozdíl od § 94 odst.5) V řízení o nařízení obnovy z moci úřední se s odkladným účinkem nepočítá (na rozdíl od § 94 odst.5) Nové řízení (§ 102) Nové řízení (§ 102) co je v § 102 odst. 9 nové rozhodnutí? každé rozhodnutí v novém řízení nebo „jen“ nové rozhodnutí ve věci? co je v § 102 odst. 9 nové rozhodnutí? každé rozhodnutí v novém řízení nebo „jen“ nové rozhodnutí ve věci? odkaz na § 99 neumožňuje vydat rozhodnutí se zpětnými účinky, to platí jen pro zrušení původního rozhodnutí Je zrušení původního rozhodnutí nevratné? Jaké důsledky má případné zrušení nového rozhodnutí? „Obživnutí“ původního zrušeného rozhodnutí? Je zrušení původního rozhodnutí nevratné? Jaké důsledky má případné zrušení nového rozhodnutí? „Obživnutí“ původního zrušeného rozhodnutí?