Územní správa a samospráva RNDr. Oldřich Hájek, Ph.D.

Prezentace na téma: "Územní správa a samospráva RNDr. Oldřich Hájek, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 Územní správa a samospráva RNDr. Oldřich Hájek, Ph.D.

2 Základní pojmy ► Veřejná správa  Pojem správního práva  Realizuje výkonnou moc ► Moc státní ► Zbývající veřejnou moc ► Správa = společenské zřízení  Veřejná – právem uložená povinnost  Soukromá – sledují vlastní cíl ► Subjekty se soukromoprávním postavením ► Organizace veřejné správy  Stát – primární  Veřejnoprávní subjekty – představitelé a nositelé veřejné moci  Státní činnost  Zákonodárství  Soudnictví ► Veřejné korporace  Na území  Zájmové ► Veřejná správa  Státní správa  Samospráva

3 Státní správa ► … je veřejnou správou uskutečňovanou státem ► VS používá:  Řídící prvky  Regulační prvky  Proces cílené stabilizace chování ► Moci VS:  Výkonná moc – činnost prováděcí  Podzákonná moc – projev vázanosti správy s právem (s obecně závaznými předpisy)  Nařizovací moc ► Funkční pojetí státní správy tvoří její organizaci  Subsidiarita ► Činnost státní správy  Vnitřní  Vnější ► Subjektem státní správy je sám stát, představovaný svými orgány. Prostřednictvím státní správy realizuje stát politiku. ► Objekty státní správy nejsou součástí organizačního systému státní správy, mají svébytné postavení.

4 Samospráva ► Samospráva je veřejnou správou uskutečňovanou jinými veřejnými subjekty než státem. ► Samospráva:  Politický aspekt samosprávy  Právní aspekt samosprávy  Realizace vlastní samosprávné moci ► Realizuje vlastní samosprávnou moc  Prvky řízení  Prvky regulace  Činnost výkonná, podzákonná a nařizovací ► Rysy samosprávy  Zájmová  Územní ► Samospráva je tedy organizující a mocenskoochranné působení územních a zájmových samosprávných korporací a jejich orgánů ve specificky výkonném pojetí.

5 Základní otázky právního postavení ► 1849 historie korporací územní samosprávy ► 1945 konec územní samosprávy, vznik národních výborů ► 1990 zánik NV a obnovení postavení obcí na samosprávných principech ► Zákon ČNR č. 367 / 1990 Sb., o obcích (obecní zřízení) ► Zákon ČNR č. 418 / 1990 Sb., o hlavním městě Praze ► Zákon č. 128 / 2000 Sb., o obcích ► 6249 obcí (k 31.12.2004) ► Pojetím obce jako samosprávného společenství občanů je osobní základ samosprávy obcí ► Právní úprava obcí zákonitě obce charakterizuje i podle územních hledisek. Tím je řešen územní základ samosprávy obcí  Obce se mohou slučovat  Ale také rozdělovat ► Obec má postavení právnické osoby. Disponuje vlastním majetkem a finančními zdroji. Jedná se tedy o tzv. ekonomický základ samosprávy obcí

6

7 Působnost a pravomoc obcí ► Obce jsou při výkonu místní správy povolány k plnění úkolů, které jsou vymezeny rámcem tzv. působností obce. ► Působnost: právně vymezený okruh společenských vztahů, předmět, obsah a rozsah činností, v nichž obec realizuje svoji pravomoc.  Samostatná  Přenesená ► Pravomoc: souhrn oprávnění, jimiž je obec vybavena, a právních povinností, jež jsou obci uloženy, pro potřeby plnění úkolů obce. ► Samostatná působnost  Klasická obecní samospráva, či samosprávná působnost obce, obec je vázána jen zákony a obecně platnými právními předpisy. Bezprostředně se dotýká míst. ► Přenesená působnost  Jde o výkon státní správy, který stát nerealizuje přímo, svými orgány, nýbrž nepřímo, prostřednictvím obcí a jejich orgánů. ► Obce se tedy dle výkonu státní správy (resp. přenesené působnosti) dělí:  Obce s běžnými úřady  Obce s pověřenými úřady  Obce s rozšířenou působností

8 Působnost a pravomoc obcí, orgány obcí ► Pravomoci obcí:  Předpisy přijímané v samostatné působnosti ► Obecně závazné vyhlášky ► Přijímá je zastupitelstvo obce  Předpisy přijímané v přenesené působnosti obce ► Nařízení ► Přijímá je rada obce  Podmínkou platnosti je vyhlášení ► Na úřední desce  Výrazem pravomocí obcí je také, v zákonem stanovených případech, rozhodovat ve správním řízení ► Působnost obce zajišťují její orgány  Zastupitelstvo obce ► Vykonává zákonem o obcích nejdůležitější pravomoci v samostatné pravomoci ► Zasedání jsou veřejná ► Schází se dle potřeby, nejméně 1x za 3 měsíce ► Usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina, stejně i se souhlasem  Rada obce ► Je výkonným orgánem obce ► Úkony které vyžadují schválení radou, či zastupitelstvem nelze provézt bez jejich schválení ► Rada se skládá ze starosty, místostarostů a dalších radní, kteří jsou voleni zastupitelstvem ► Zasedání jsou neveřejná ► Schází se dle potřeby ► Usnáší se většinou

9 Orgány obcí ► Starosta  Reprezentuje obec navenek  Starostu volí zastupitelstvo ze svých členů, je mu odpovědný  Řídí a svolává zasedání zastupitelstva  Svolává a řídí schůze rady  Je v pozici nadřízeného všech pracovníků úřadu ► Obecní úřad  Orgán úředního typu  Člení se na odbory a oddělení  Zřizuje úřední desku ► Tajemník obce  Povinně jen u obcí s pověřeným obecním úřadem a u obcí s rozšířenou působností  Jmenuje jej a odvolává starosta se souhlasem přednosty okresního úřadu  Řídí a kontroluje činnost zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu ► Správce obce  Je zaměstnancem kraje  Pokud se v obci opakovaně neuskuteční vyhlášené volby  Není-li zvolen starosta 6 měsíců od ustavujícího zasedání zastupitelstva ► Orgány zastupitelstva  Výbory (min. finanční, kontrolní a osadní) ► Orgány rady  Komise

10 Statutární města a hl.m. Praha ► Specifikem právní úpravy je, že počítá vedle obcí městského charakteru s tzn. statutárními městy:  Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Havířov, Most, Teplice, Karviná a Mladá Boleslav ► Mohou se členit:  Městské části, obvody ► Primátor, magistrát ► Zákon č. 131 / 2000 Sb., o hlavním městě Praze ► Má postavení obce, jež se ze zákona člení na městské části ► Městské části vykonávají pravomoci jak v samostatné, tak přenesené působnosti ► Právní režim postavení hlavního města současně reflektuje i tu skutečnost, že Praze je přiznáni i postavení okresu, tak i postavení samosprávného kraje

11 Svazky obcí ► Oprávnění obcí v rámci samostatné působnosti ► Zákon výslovně zakládá právo obcí být členy svazků obcí ► Mají postavení právnických osob ► Přistoupení do svazku dle smlouvy schvaluje zastupitelstvo ► Podobným principům jako hospodaření obcí podléhá i hospodaření svazků obcí ► Předmětem činnosti svazků obcí může být:  Školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, sociální péče, veřejného pořádku, ochrany ŽP, cestovního ruchu a péče o zvířata  Čistota obce, veřejná zeleň a osvětlení, odvoz a likvidace komunálního odpadu, zásobování vodou, čištění odpadních vod  Sítě technického vybavení, veřejné dopravy  Vytápění a ohřev vody, ochrana ovzduší  Provoz lomů, pískoven a těžebních zařízení  Správa majetku obcí, komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních zařízení

12 Dozor státu nad výkonem působnosti obcí ► Právní základ v zákonu o obcích ► Správní dozor je vykonáván správními úřady  Příslušné soudy ► Funkci správního dozoru v počáteční správy vykonávaly krajské úřady (nad obcemi)  Na ně navazuje aktivní dozorová činnost MV ► Dozor nad kraji stát vykonává přímo svými orgány, tedy příslušnými ministerstvy ► U nezákonných právních předpisů obcí (vyhlášky)  Nejprve výzva krajského úřadu  Pokud do 30ti dnů nedojde k nápravě věci, je věc předána MV k zjednání nápravy  Případně příslušný soud ve správním soudnictví  Či Ústavní soud