Zkušenosti s novou legislativou bydlení Konference konaná dne 19. března 2015 v Poslanecké Sněmovně Parlamentu České Republiky Mgr. Martin Kroh předseda.

Prezentace na téma: "Zkušenosti s novou legislativou bydlení Konference konaná dne 19. března 2015 v Poslanecké Sněmovně Parlamentu České Republiky Mgr. Martin Kroh předseda."— Transkript prezentace:

1 Zkušenosti s novou legislativou bydlení Konference konaná dne 19. března 2015 v Poslanecké Sněmovně Parlamentu České Republiky Mgr. Martin Kroh předseda správní rady DMS ČR Zkušenosti s novou legislativou bydlení

2 Hlavní statistická čísla sdružení: 12 členů 2.000 bytových domů (SVJ/BD) ve správě 120.000 jednotek z toho:110.000 bytů 3.000 výtahů 2.300 bankovních účtů 50.000 členů družstva 100 členů PD a KK + 400 zaměstnanců Zkušenosti s novou legislativou bydlení

3

4 Nová legislativa bydlení: 1. Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (OZ) - právní úprava bytového spoluvlastnictví - nájemní bydlení 2. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK) - bytové družstevnictví 3. Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty ( o službách) Zkušenosti s novou legislativou bydlení

5 Nová legislativa bydlení: právo je nepředvídatelné právo je rozporné jak v rámci předpisů tak i mezi předpisy navzájem právo je nevymahatelné – dlouho trvá, s nejistým výsledkem i náklady řízení Zkušenosti s novou legislativou bydlení

6 OZ: Obecná úprava právnických osob zpřísnila odpovědnost za členství ve statutárních orgánech – akcent na profesionalitu, ale další odliv mnohdy beztak malého zájmu o výkon funkce člena statutárního orgánu BD (obdobně platí i pro SVJ) Namiřme výrazně větší pozornost podpoře osvěty a vzdělávání desítek tisíc členů statutárních orgánů BD a SVJ! Tyto osoby mají zásadní vliv na záchovnou péči o bytový fond! Zkušenosti s novou legislativou bydlení

7 Nesrozumitelné rozdíly v právní úpravě i v postavení vlastníka jednotky, družstevního nájemce a nájemce: Příklad 1: ZoS § 2 písm. g): „osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období“ OZ § 1177 odst.2: „vlastník jednotky oznámí osobě odpovědné za správu domu změny v počtu osob, které mají v bytě domácnost a bydlí v něm po dobu, která činí v souhrnu nejméně 3 měsíce v jednom kalendářním roce.“ OZ § 2272 odst. 1: „přijme-li nájemce nového člena své domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného odkladu pronajímateli; neučiní-li tak do 2 měsíců, co změna nastala, má se za to, že závažně porušil svou povinnost.“ Zkušenosti s novou legislativou bydlení

8 Nesrozumitelné rozdíly v právní úpravě i v postavení vlastníka jednotky, družstevního nájemce a nájemce: Příklad 2: ZoS § 7: „(1) … vyúčtování se doručí do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období a … (2) … finanční vyrovnání se provede nejpozději do 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování.“ OZ § 1181: „(1) … osoba odpovědná za správu domu vyúčtuje zpravidla do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období a … (2) … nedoplatek a přeplatek jsou splatné k témuž dni do 3 měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odst. 1.“ OZ § 2252: „(2) nedoplatek a přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni; není-li ujednána jiná doby, jsou splatné do 3 měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odst. 1 („nahlédnutí do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období“) Zkušenosti s novou legislativou bydlení

9 Nesrozumitelné rozdíly v právní úpravě i v postavení vlastníka jednotky, družstevního nájemce a nájemce: Příklad 3: ZoS § 8: „(1) Na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona…“ OZ § 2252 odst.1: „(1) Požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů.“ Zkušenosti s novou legislativou bydlení

10 ZOK: Přílišná a nadbytečná svázanost vnitřních poměrů korporace, která neponechala nabízející se prostor pro volné uvážení členů korporace v rámci stanov korporace. (např. zvolená koncepce volby delegátů je pro velká bytová družstva v praxi nerealizovatelná a pro členy družstev nepochopitelná!) Zbytečně omezující vazba definice družstevního bytu jen na vlastnictví nemovitosti (§ 729) Nejasná koncepce úpravy družstevního nájmu (srovnej § 741 a OZ § 2240) (viz odkaz na OZ se zpětným odkazem na ZOK) Právní úprava nerespektuje základní požadavky pro rozvoj družstevní bytové výstavby, která zažívá svou opatrnou renesanci: - vypořádací podíl - postavení zakladatelů družstva jako hlavních garantů průběhu výstavby - nakládání s družstevním podílem Zkušenosti s novou legislativou bydlení

11 ZOK: § 580 a násl. - úprava seznamu členů prakticky znemožňuje v některých případech členy přesně evidovat (chybí zákonná možnost evidovat datum narození člena) - právo každého člena získat úplný seznam údajů o všech členech je příliš široké § 685 odst. 1 - ochrana zájmů jedince/ů na úkor ochrany zájmu většiny (u SVJ přitom až 25%) § 731 - nesmyslný a v praxi nerealizovatelný požadavek 100% souhlasu - nadbytečně široká obligatorní záležitost (viz dikce „podrobnější“) - koncepční problém náležitostí obsahu družstevního nájmu § 736 - zatím jen částečně funkční systém přechodu dluhů - znemožnění vymahatelnosti dluhu negarantováním jeho přechodu na nabyvatele při nucených prodejích a současné nemožnosti ovlivnit vznik nového členství - podobně jako u SVJ § 1186 OZ § 744 - i když je možno překlenout výkladem, pro ujasnění by bylo vhodné ve výčtu položek nákladů hrazených družstevním nájemným výslovně zmínit také investiční náklady (úvěry) Zkušenosti s novou legislativou bydlení

12 ZOK: §§ 748 a 749– vypořádací podíl poskytující neodůvodněné výhody členům družstva bez jakékoliv vazby na reálný vývoj hospodaření i situace bytového družstva, bez vazby na vývoj trhu bydlení!!! § 750omezení použití zisku bytového družstva - zbytečné omezení hospodaření – proč, když je družstvo (včetně bytového družstva) standardní korporací - nejasný obsah dikce „uspokojování bytových potřeb členů“ § 755 – zásadní problém postavení zakladatelů u družstevní bytové výstavby – zkušenosti ukazují, že pro financují banky je stěžejní garance zakladatelů za zdárnost výstavby, kteří musí mít možnost nejméně po dobu výstavby a předání bytů mít vliv na chod a řízení družstva, za jehož rozhodování mají být odpovědni - k tomu i nefungující vazba na vypořádací podíl (viz zde shora § 748) Zkušenosti s novou legislativou bydlení

13 ZOK: Nerealizovatelná volba delegátů u velkých družstev: - stejná délka funkčního období při nemožnosti volby v krátkém čase (viz § 632 věta druhá ve spojení s § 673 odst. 2), ustanovení je nerealizovatelné a je třeba jej urychleně vypustit, než se projeví jeho negativní důsledky - nenavazující vazba samospráv na volební obvody - odpovědnost představenstva při současné tradiční „samostatnosti“ samospráv či volebních obvodů Sdělování kontaktních údajů zvolených delegátů (§§ 678 až 680) a obecně nadbytečný a lehce zneužitelný rozsah oprávnění k nahlížení a zpřístupňování informací (viz zákon o ochraně osobních údajů) s ohrožením obchodního vedení družstva – vede často až k obstrukčním přístupům. Pozvánky na jednání – povinné internetové stránky pro BD (§ 636 odst. 1) – zveřejňování by mělo být ponecháno zcela na ujednáních mezi členy ve stanovách konkrétní korporace se zohledněním místních poměrů, potřeb a zvyklostí (princip platí i v případě SVJ!) Zkušenosti s novou legislativou bydlení

14 ZOK: Přechodná ustanovení pro družstva § 777 odst. 2 nemůže platit současně s § 731 - zásadní věcný a koncepční problém - zvolená šestiměsíční lhůta je nepřiměřeně krátká (viz rozdíl od SVJ), kdy se nebere na zřetel charakter a účel bytových družstev jako „bytové korporace“ - termíny v praxi nezvládají ani notáři… Zkušenosti s novou legislativou bydlení

15 Zákon o službách: Zde jen stručný výčet hlavních bodů: 1. nesouladná ustanovení zákona o službách s OZ 2. nejasná pravidla pro „počty osob rozhodné pro rozúčtování“ 3. kritérium „počtu osob rozhodných pro rozúčtování“ není smysluplné, pro SVJ a BD v situacích, kdy nedojde ke společnému rozhodnutí: - nabízí se vazba na objektivně zjistitelné parametry, tj. spoluvlastnický podíl u SVJ, resp. plochu bytu u BD 4. v některých případech chybí upřesnění pojmů (viz § 7 odst. 2 „se všemi potřebnými náležitostmi“) 5. obecně chybí v právních předpisech opora pro účtování nejméně jedné osoby v případech, kdy dochází k rozdělování nákladů podle osob Zkušenosti s novou legislativou bydlení

16 Závěr: věcná novela OZ i ZOK je z pohledu DMS ČR a praktických zkušeností se správou bytových domů v dohledné době nezbytná! Zkušenosti s novou legislativou bydlení

17 Děkuji za pozornost ! Mgr. Martin Kroh předseda správní rady DMS ČR Zkušenosti s novou legislativou bydlení