VÝVOJ ŘEČI VY_52_INOVACE_220217 10. února 2014 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Kumstát. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál byl vytvořen v rámci OP VK 1.5 – EU peníze středním školám.
Novorozenec/batole Prvním hlasovým projevem dítěte je křik. Ten však nevyjadřuje v prvních hodinách a dnech jeho náladu, ale je pouze reflexivním projevem. Později nabývá křik na významu - vyjadřuje nelibé pocity. Koncem šestého týdne si dítě, které je v teple, suchu a nemá hlad, začíná broukat. Zpočátku je broukání poměrně jednoduché, ale postupně přechází do stádia žvatlání. Svým žvatláním se dítě snaží napodobovat slyšená slova a jeví výraznou radost, když na jeho hlasové projevy okolí svou řečí reaguje. Začíná se projevovat snaha dítěte komunikovat.
1.-2. rok První slova se objevují zpravidla koncem prvního roku. Bývají jednoslabičná nebo dvouslabičná a zpočátku jsou tvořena opakováním stejných slabik. V tomto období by dítě by mělo slyšet z okolí především ta slova, která je již samo schopno vyslovit, aby se upevnilo spojení mezi sluchovou a artikulační představou slova. Mezi prvním a druhým rokem se slovní zásoba názvů osob, věcí a činností výrazně zvětšuje.
2.-4. rok Mezi druhým a třetím rokem je dítě schopno se dorozumět a začíná tvořit jednoduché věty a používat gramatické tvary. Vývoj řeči značně zrychluje rozvoj myšlení, motoriky a dalších schopností. Před čtvrtým rokem má dítě snahu o samostatné vyjadřování a zvídavost se projevuje četnými otázkami (Co je to? Proč? ...). O sobě samém ještě hovoří většinou ve 3. osobě. Až dítě pochopí, že je oslovováno a že je od něho očekávána odpověď na toto oslovení, tehdy začíná užívat zájmeno "JÁ„ => v tomto věku zpravidla vstupuje do mateřské školy.
4.-5. rok Mezi čtvrtým a pátým rokem je pro dítě nejdůležitější činností hra a kresba, která má typické znaky a je tak vhodná při případných poruchách řeči pro upřesnění správné diagnózy a následné rehabilitace. Většina dětí v tomto období dovede již také přesněji rozlišovat barvy, vyprávět krátké pohádky, reprodukovat jednoduché písně a říkanky.
Ranný školní věk Mezi typické znaky řeči u žáků v prvních ročnících školní docházky patří: Znaky plynoucí z formy projevu, z nichž nejvýraznějším je jazyk odposlouchaný z prostředí, ve kterém vyrůstá. Nepřipravenost projevu, projevující se častými pauzami a nadměrným užíváním vsuvek. Dítě porušuje ustálené a pravidelné způsoby vyjadřování obvyklé pro syntax, často opakuje stejné výrazy. Typickým znakem nepřipraveného projevu u dětí na počátku školní docházky je rovněž nadměrné užívání ukazovacích zájmen na místě konkrétních pojmenování. Situačnost projevu (žákův projev je zcela závislý na konkrétní situaci, bez spojení s danou situací nedává smysl). Časté je užívání citově zabarvených jazykových prostředků - zdrobnělin a zveličených výrazů, které však jsou běžnou součástí jeho slovní zásoby, a tudíž je považuje za výrazy neutrální.
PRAMENY ATKINSONOVÁ, R.L., ATKINSON, R.C., SMITH, E.E., BEM, D.J. Psychologie. Praha, Victoria Publishing 1995, Portál 2004. 750 s. ISBN 80-7178-640-3 ŠKODOVÁ, Eva. Klinická logopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-717-8546-6. Vývoj řeči. In: [online]. [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://logopedie.unas.cz/?text=7-vyvoj-reci