R e j v í z

Mokřadní louky patří k tomu nejcennějšímu ve zdejší rezervaci Mokřadní louky patří k tomu nejcennějšímu ve zdejší rezervaci. Vznikly v minulosti na vlhkých místech, kde lidé vykáceli lesy. Louky znovu nezarostly lesem proto, že byly po staletí koseny. Kosení mokřadních luk bylo obtížnější. Podmáčená půda neumožňuje využití těžší mechanizace. Louky byly koseny ručně jen 1x v roce. Seno bylo pro dobytek obtížně stravitelné a používalo se jako stelivo. Na mokrých loukách vedle běžných mokřadních druhů rostlin jsou také vzácné orchideje. V poslední době zde hnízdí jeřáb popelavý, častým návštěvníkem je čáp černý. I dnes se každoročně kosí mokřadní louky, najdeme tady i houby, kromě známých druhů roste zde i řada vzácných druhů, které rostou jen na rašeliništích např. hlízenka vodní.

Drsné přírodní podmínky a působení člověka v minulosti měnily krajinu Drsné přírodní podmínky a působení člověka v minulosti měnily krajinu. Do přelomu 12. a 13. stol. se okolní krajina vyvíjela bez výrazného vlivu člověka. Poté co osadníci v Jeseníkách začali těžit rudy a zlato, stoupala spotřeba dřeva pro jejich zpracování. Bukové dřevo se v milířích pálilo na dřevěné uhlí, dřevo jedlí se používalo na výdřevy štol. Původní bukové lesy se měnily ve smrkové, okolí osad se odlesňovaly a vznikaly louky. Po 2. svět. válce většina původního německého obyvatelstva byla odsunuta, značná část luk a polí zůstala ležet ladem a později byla zalesněna smrkem. Nepůvodní smrkové lesy mění vlastnosti půdy, snižuje se jejich schopnost zadržovat vodu. Nyní se takové lesy již nevysazují.

Povalový chodník existuje již od 70. let 19. stol. Přírodní rezervace Rejvíz má rozlohu 329 ha. Rejvízské rašeliniště má protáhlý tvar, v delším směru 2,5 km a v kratším od 0,3 do 1,5 km. Rozloha je přibližně 195 ha, množství rašeliny se odhaduje na 2,5 milionů m3. Povalový chodník existuje již od 70. let 19. stol.

Na Rejvízu je zvláštní typ rašeliniště, nazývané vrchoviště, má tvar plochého pahorku tvořeného rašelinou, vzniklo růstem rašeliníku a ukládáním rašeliny. Rašeliník směrem nahoru a do stran neustále roste a dole odumírá. V podmínkách trvalého zamokření, nedostatku kyslíku a nízkých teplot se odumřelé části obtížně rozkládají a postupně se přeměňují na rašelinu.

Na území rezervace je ponechána dřevní hmota k zetlení Na území rezervace je ponechána dřevní hmota k zetlení. Smrk má velmi mělké kořeny, proto dochází u smrčin rostoucích na podmáčených stanovištích často k vývratům. Tím se otevírá prostor pro další mokřadní druhy rostlin i nové semenáčky smrku. Jámy po vývratu se snadno naplní vodou a jsou domovem řady obojživelníků i některých druhů vodních rostlin.

Rejvízské rašeliniště má dvě jádra, ve kterých se nacházejí rašelinná jezírka Velké a malé mechové jezírko. Každé vznikalo jinak, původně se jednalo o dvě samostatná rašeliniště, která se postupem času rozrůstala a spojila . Rašeliniště v okolí Malého mechového jezírka je starší -vývoj započal před 9,5 tisíci lety, kdy bylo podnebí a něco teplejší a sušší . Kolem Velkého mechového jezírka se začala rašeliniště tvořit před 7 tisíci lety. Velké mechové jezírko -maximální hloubka 2,95 m, průměrná hloubka 2,4 m, délka 68,5 m, šířka 41 m, plocha 1692 m2, objem cca 4048 m3. Jezírko má téměř ploché dno a strmé břehy. Vrstva rašeliny v okolí Velkého mechového jezírka dosahuje mocnosti 3 m. Malé mechové jezírko v nadmořské výšce 745 m, není veřejnosti přístupné a nevede k němu žádná cesta. Je zcela zarostlé rašeliníkem a vyplněnou zvodněnou rašelinou. Má téměř kruhový tvar, v nejširším místě měří asi 40 m a jeho plocha je cca 920 m2 o hloubce více než 5 m. Mocnost rašeliny v jeho okolí dosahuje 6,6 m.

Pomník Obětem 1. světové války r Pomník Obětem 1. světové války r. 1929 byl postaven rejvízským občanům padlým v této válce. Kamenné sloupy s kříži a válečnými letopočty jsou uprostřed symbolicky spojeny kalichem hořkosti.

Biskupská kupa Příčný vrch Starý Rejvíz Zámecký pahorek Jelení hora Údolí Černé Opavy

Údolím Černé Opavy vedla v minulosti důležitá obchodní stezka, která spojovala Olomouc a Vratislavské biskupství. První domy byly postaveny r. 1794. Řada osadníků pocházela z česky mluvících oblastí, jen pozvolna se vesnice zcela poněmčila. V pol. 19. stol. zde žilo asi 400 obyvatel. Po r. 1945, po odsunu sudetských Němců byl Rejvíz dosídlen , nyní zde žije asi 65 stálých obyvatel. Do r. 1867 se v okolí obce těžila železná ruda, důležitým zdrojem obživy bylo lesnictví, nevýnosní zemědělství nyní nahradil cestovní ruch.

Jednou nejznámějších staveb je penzion Revíz, dříve též nazývaný Braunerova chata (podle původních majitelů) a později Noskova chata (podle ministra vnitra z let 1947-53), neboť v té době se stala rekreačním střediskem Ministerstva vnitra.

Penzion a restaurace Rejvíz je pověstná historickými vyřezávanými židlemi Opěradla židlí jsou vyřezaná do podoby místních štamgastů, starší kousky mají obličej prapůvodních obyvatel. Pokud host chtěl mít svou podobu, musel si výrobu židle zaplatit, ale kdykoliv do restaurace přišel měl právo si na ni sednout. Je tam karikatura písaře i lesního i kostelníka, kominíka a řezníka. Do této horské chaty mohli v třicátých letech jen ti nejbohatší hosté. Řada těchto vyřezávaných židlí byla začátkem 50.let minulého století, kdy se chata stala rekreačním střediskem Ministerstva vnitra, zničena nebo ztracena.

Od r. 1962 bylo vytvořeno z tzv Od r. 1962 bylo vytvořeno z tzv. vinárničky malé muzeum se stálou výstavou židlí a jiných řezbářských prací.

Současný majitel usiluje o další rozšiřování sbírky řezbářských prací a mobiliáře, rozšiřuje sbírku židlí současných štamgastů. Kdo k nám přijde pětkrát, má právo si nechat vyřezat vlastní židli, která pak pro něj bude vždycky volná. Vyřezání stojí šest až sedm tisíc korun.

V letech 1808-9 byl postaven kostel Jména Panny Marie a vedle něj fara a škola.

Chata Orlí vrch - v r. 1956 postavena jako rozhlasový vysílač, v r Chata Orlí vrch - v r. 1956 postavena jako rozhlasový vysílač, v r. 1964 vysílač přestěhován na Praděd. Chata byla využívána jako sklad Českých Radiokomunikací a od r. 1982 využívána k rekreacím zaměstnanců a konání dětských táborů. V r. 2002 samostatně hospodařící farma s alternativním způsobem chovu koní, drůbeže, skotu, domácí a divokých prasat.