Diagnostika žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Klenková, Gajzlerová, Girglová, Sychrová 2011, MU Projekt FRVŠ

Speciálněpedagogická diagnostika Součást speciální pedagogiky; Cíl: co nejhlubší poznání člověka s postižením, vadou či jiným handicapem získání co nejvíce informací o osobě daného jedince (jeho možnostech, schopnostech, vzdělavatelnosti, vychovatelnosti) snažíme se získat také co nejvíce informací o prostředí, ve kterém jedince žije

Terminologická vymezení Diagnostika – zkoumá průběh dosavadního vývoje jedince společně s jeho etiologií; Její poznatky slouží: k výchově a vzdělávání jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami, k umožnění co největšího možného rozvoje osobnosti, možnosti jejich socializace ve společnosti. Diagnóza je výsledkem diagnostiky jako procesu odhalování vady, choroby, handicapu. probíhá komplexně, interdisciplinárně

Pojetí a cíle speciálněpedagogické diagnostiky Diagnostika v lékařství: stanoví druh choroby a následnou terapii; X ve speciální pedagogice je diagnóza východiskem pro pedagogické vedení a působení cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání Diagnostika v psychologii: koncentrace na psychické vlastnosti, procesy a stavy (včetně postoje k vlastnímu postižení) speciální pedagog sleduje spíše kvalitu a úroveň vzdělání, výchovy a možnosti zařazení do společnosti

Pojetí a cíle speciálněpedagogické diagnostiky Diagnostika v sociální oblasti: zhodnocení činitelů spolupůsobících na utváření osobnosti, které ovlivňují výchovu, postoje a vztahy postiženého ke světu i sobě samému orientace na osobní a rodinnou anamnézu, rodinu, užší i širší sociální prostředí Diagnostika pedagogická: zabývá se zdravým jedincem, může tak probíhat individuálně i skupinově X speciálněpedagogická diagnostika vyžaduje výhradně přístup individuální

Speciálněpedagogickou diagnostiku dělíme dle druhu postižení na diagnostiku: somatopedickou - zabývá se tělesným postižením a zdravotním oslabením psychopedickou - zabývá se mentální retardací surdopedickou - zkoumá poruchy a postižení sluchu logopedickou - zaměřuje se na poruchy a vady řeči i řečové komunikace oftalmopedickou - zkoumá poruchy a postižení zraku etopedickou - pracuje v oblasti poruch chování do této skupiny řadíme i specifické vývojové poruchy

Z etiologického hlediska rozlišujeme diagnostiku: Kauzální známe příčinu vzniku Symptomatickou příčina není známa diagnóza se omezuje na příznaky Z hlediska časového sledu diagnostiku: Vstupní Průběžná Výstupní

Podle rozsahu sledovaných cílů diagnostiku: Globální zaměřena na zjišťování nejvýznamnějších vlastností postiženého vzhledem k výchovnému a vzdělávacímu procesu jako celku Parciální zaměřena ve vztahu k určitým aktuálním projevům Diferenciální diagnostika v případě, kdy zjištěné charakteristiky dostatečně nenaznačují, o kterou diagnózu by mohlo jít

Úkoly diagnostiky v jednotlivých obdobích vývoje: Raný a předškolní věk včasné zachycení poruchy a zahájení speciálně výchovné péče komplexní přístup pracovníků různých oborů realizace diagnostiky v přirozeném prostředí dítěte v předškolním věku zaměření na oblasti: hrubé a jemné motoriky, lateralitu, sebeobslužné činnosti, rozumové schopnosti, verbální schopnosti, citovou oblast a sociabilitu. vždy je třeba zachovávat individuální přístup (požadavek dlouhodobosti)

Úkoly diagnostiky v jednotlivých obdobích vývoje: Diagnostika v období školního věku: současná legislativa zajišťuje možnost integrace kromě běžného typu škol existuje i nabídka speciálního školství Diagnostika v dospělosti: většinou tělesné postižení jako následek úrazu a poškození mozku důležitým úkolem je určení prognózy dalšího uplatnění člověka ve společnosti primární důležitost má pracovní a sociální rehabilitace Diagnostika ve stáří velký podíl mozkových příhod + podobná problematika jako v období dospělosti

Diagnostické metody: Požadavky na kvalitu metod: validita (zda měří opravdu to, co má); reliabilita (spolehlivost v čase) Při interpretování výsledků je nutné brát na zřetel to, že se jedná o aktuální, nikoliv neměnný stav diagnostikovaného jedince.

Základní diagnostické situace: Hra sledujeme její: charakter, odraz skutečnosti, úmyslná pozornost, úroveň motoriky, úroveň řečového projevu, úroveň společenského chování, citové zaujetí, volní projevy a povahové rysy, zájmy dítěte, lateralita, funkce smyslových orgánů typy her: manipulační, tematické, konstruktivní, intelektové, senzorické, napodobivé, slovní, rytmicko-hudební, dramatické Kresba sledujeme: téma, provedení, kolektivní kreslení

Základní okruhy diagnostické činnosti pedagoga: vstup dítěte do školy projevy slabosti nervové soustavy a projevy specifických poruch učení a chování zařazování a přeřazování dětí školní výkonnost a úspěšnost poruchy chování u starších žáků dynamika sociálních vztahů ve třídě diagnostika rodinných vlivů profesionální orientace autodiagnostika učitele

Nejčastější příčiny odkladu školní docházky: problém v oblasti řeči a komunikačních dovedností problémy s pozorností a soustředěním problémy v rozvoji grafomotoriky problémy pracovního tempa (pomalost) problém vědomostního rázu (orientace ve světě) Individuální vzdělávací plán (IVP) vychází z: diagnostiky odborného pracoviště (PPP nebo SPC) pedagogické diagnostiky učitele respektuje závěry z diskuze se žákem a rodiči je vypracován pro ty předměty, kde se handicap výrazně projevuje vypracovává je vyučující daného předmětu

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE PIPEKOVÁ, J. a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 3. vyd. Brno: Paido, 2010. ISBN: 978-80-7315-198-0 VÍTKOVÁ, M. a kol. Integrativní speciální pedagogika (Integrace školní a sociální). 2. vyd. Brno: Paido, 2004. 463 s. ISBN 80-7315-071-9 PŘINOSILOVÁ, D. Připravenost pro školu u dětí se specifickými vzdělávacími potřebami z pohledu pedagogické diagnostiky. Předškolská výchova, 4/1999-2000, s. 29-30 PŘINOSILOVÁ, D. Vybrané okruhy speciálně pedagogické diagnostiky a využitím v praxi. Brno: MU, 1997, ISBN 80-210-1595-0 ČERNÁ, L., TUMPACHOVÁ, L. Specifické poruchy učení. Pražská pedagogicko-psychologická poradna, 2007. ISBN 8071799548 BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V. Školní zralost. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2569-4 BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V. Diagnostika dítěte předškolního věku. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1829-0