IATROPATOGENIE aneb jak lze poškozovat člověka

IATROGENIE iatros znamená lékař, gennan značí tvořit. Přídavné jméno iatrogenes tedy znamená: od lékaře vzniklý, lékařem vyvolaný. Podstatné jméno iatrogenia potom znamená působení lékaře, lékařské působení. Oba uvedené termíny jsou obsahově neutrální.

IATROPATOGENIE výraz iatropathogenia značí lékařem vyvolané poškození - jde tedy o výraz signalizující negativní děj. dnes užíváme výraz iatrogenie ve smyslu lékařem vyvolané poškození pacienta.

SORORIGENIE základem tohoto slova není řecký, nýbrž latinský výraz pro sestru (soror). Druhá část termínu -genie je ovšem řecká, výraz sororigenie byl utvořen jako analogie k termínu iatrogenie a znamená od sestry vzniklé nebo sestrou vyvolané.

AEGROTOGENIE negativní působení spolupacientů. základ slova aegrotogenie tvoří latinský výraz pro nemocného, churavého člověka (aegrotus); výraz aegrotogenie byl rovněž utvořen analogicky k termínu iatrogenie.

MALPRACTICE Anglický termín malpractice se v odborné literatuře užívá přibližně ve dvou významech: 1. striktně právnickém jako zanedbání povinné péče při výkonu povolání, 2. volněji jako málo peče až lajdácké vykonávání určité činnosti, které vede k poškození člověka.

IATRALIPTAGENIE poškození vycházející od léčitele Iatralipta = mastičkář (řeč.)

NEDBALOST Míní se jí porušení náležité opatrnosti při výkonu určité činnosti, riskování, nedodržení postupu lege artis, volba jiných postupů, než je obvyklé bez potřebné přípravy, či volba postupů, které nespadají do jeho kompetence. nedbalost vědomá, nedbalost nevědomá.

TYPY POŠKOZENÍ PACIENTA podle svého charakteru; podle míry zavinění; podle rozsahu zasažené populace; podle aktérů; podle příčin; podle typů činností a situací.

TYPY POŠKOZENÍ PACIENTA podle charakteru poškození v zásadě má trojí podobu: somatické poškození, psychické poškození, kombinované poškození pacienta.

TYPY POŠKOZENÍ PACIENTA podle míry zavinění s nepřímou odpovědností zdravotníka; s přímou odpovědností zdravotníka.

TYPY POŠKOZENÍ PACIENTA podle rozsahu zasažené populace poškození jednotlivce; poškození skupin menšího rozsahu; poškození velkých skupin pacientů.

TYPY POŠKOZENÍ PACIENTA podle aktérů v nepřímém kontaktu s pacientem; v přímém kontaktu s pacientem.

TYPY POŠKOZENÍ PACIENTA podle příčin chyby v „koncepci“ českého zdravotnictví; v přímém kontaktu s pacientem: nekompetentnost; nedbalost; nevhodná orientace; opotřebování; záměrnost.

TYPY POŠKOZENÍ PACIENTA podle typů činností a situací poškozování při: zabezpečování provozu; stanovování diagnózy; sdělování výsledků vyšetření; léčebné, ošetřovatelské a rehabilitační péči; sdělování závěrů a prognóz.

CÍLOVÉ SKUPINY POŠKOZOVÁNÍ: Pacienti poškozování se týká všech pacientů, bez ohledu na diagnózu, fázi vývoje nemoci, pohlaví, věk, etnickou příslušnost, náboženské vyznání, socioekonomický status atp. Zdravotníci k poškozování dochází ve vztazích lékař - lékař, lékař - sestra, sestra - lékař, lékař - pomocný personál, pomocný personál - lékař, sestra - pomocný personál apod.

CÍLOVÉ SKUPINY A DOPADY POŠKOZOVÁNÍ: Pokud jde o psychické poškozování, nejvíce zasahuje osoby, jež jsou nejsnáze zranitelné. Tedy děti, dospívající, staré osoby, ženy těhotné, v šestinedělí, v přechodu, osoby handicapované, osoby prožívající akutní či chronickou bolest, osoby těžce nemocné, osoby nevyléčitelně nemocné.

CÍLOVÉ SKUPINY A DOPADY POŠKOZOVÁNÍ: Z psychologického hlediska poškozování nejvíce zasáhne jedince psychicky labilní, úzkostné, jedince se sníženým sebepojetím, s nereálným očekáváním okamžitého a trvalého zlepšení jejich zdravotního stavu, jedince prožívající dlouho nejistotu, jedince s negativními životními zkušenostmi, jedince bez sociálního zázemí, sociální opory, jedince, jimž se zhroutil smysl života.

SHRNUTÍ TEORET. ÚVODU: POŠKOZOVÁNÍM PACINETŮ se rozumí důsledky komplikací všech aspektů péče o zdraví, tedy aspektů lidských (ty jsou tradiční oblastí zájmu), dále aspektů technických a organizačních. v souhrnu bychom mohli hovořit o jakési negativní zdravotní péči, negativním mezilidském jednání ve zdravotnictví.

SHRNUTÍ TEORET. ÚVODU: POŠKOZOVÁNÍ PACINETŮ důsledkem je somatické, psychosociální i ekonomické snížení statusu: pacienta samotného; zdravotnického týmu; zdravotnické instituce; celé společnosti. přitom jde o poškození, které je ve většině případů odvratitelné.

PŘÍKLADY POŠKOZOVÁNÍ PACIENTŮ Převážně somatické poškozování pacientů. Převážně psychické poškozování pacientů. Kombinované poškozování pacientů. PŘ. POŠKOZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍKŮ

PŘÍKLADY POŠKOZOVÁNÍ PACIENTŮ Převážně somatické poškozování pacientů. Převážně psychické poškozování pacientů. Kombinované poškozování pacientů.

ZÁVĚR: Zdravotníci jsou ovšem jenom lidé a také mezi nimi (podobně jako v každé jiné profesní skupině) se najdou jedinci, kteří působí na nemocného škodlivě, či dokonce jednají tak, že výsledkem jejich snažení je poškození pacienta, event. jeho smrt. Škála negativního působení na pacienty je tedy relativně široká. Údaje o prevalenci všech těchto případů nejsou u nás dostupné (zahraniční zdroje uvádějí 10 – 15%). Pozornost odborné a hlavně laické veřejnosti poutají především případy hrubého zanedbání povinnosti, které naštěstí nejsou tak časté.

ZÁVĚR: „Slovo je lék. Ne však každé slovo, ale příhodné slovo v příhodný čas. Jsou i nepříhodná slova, která mají toxický účinek. A též slova, která měla být řečena, ale řečena nebyla…“ L. Scharfenbert

LITERATURA: MAREŠ J. et al. Iantropatogenie a sororigenie. vyd. 2. Praha: Vysoká škola J. A. Komenského s.r.o., 59s. ISBN 80-86723-00-3 HONZÁK R. Komunikace s pacientem v lékařské ordinaci. vyd. 1. Praha: Apotex, 75s. ISBN 80-902806-5-X Internetové stránky: International Society for the Prevention of Iatrogenic Complications American Iatrogenic Association