Hudba starověku - antická orientální exotická

Hudba antická V životě Řeků hudba těsně spjata s poezií a tancem. Řekové připisovali hudbě velký účinek na lidskou duši. Starořecká hudba byla jednohlasá (vokální i instrumentální), teprve později se objevila heterofonie. Pěstoval se sólový i sborový zpěv,

Hudební nástroje antického Řecka Nejužívanějšími nástroji byly kithara, lyra a aulos. Dále strunné nástroje forminx, harfa, z dechových trubka salpinx a roh keras, z bicích krotala (podobné kastanětám), kymbala (malé činely) a bubínek tympanon. Řeckým vynálezem jsou hydraulické varhany. http://homoecumenicus.com/amphora.jpg

Seikilova píseň Nejstarší evropská hudební památka pochází z dob starého Řecka. Notový zápis byl vytesán do náhrobního kamene. http://www.youtube.com/watch?v=KjHNEbVKIGk&feature=related Hoson zēs, phainou Mēden holōs sy lypou; Pros oligon esti to zēn To telos ho chronos apaitei Pokud živ, tvář měj jasnou, smutku výhost dej. Života krátký jest jen běh, nakonec vezme čas zpět dar svůj. Nalezeno v dnešním Turecku nedaleko Efesu, pochází asi z 2. stol. př. n. l. – 1. stol. n. l.

Hudba židovská Velký význam pro hudební vývoj v Evropě měla kromě antického Řecka a Říma kultura židovská. Zpěv náboženských textů (žalmů) se uplatnil později i v křesťanském zpěvu. http://www.youtube.com/watch?v=iYdcbbizrtY

Hudba arabská Arabskou hudbu dodnes potkáme v dnešním Egyptě, Jordánsku, Sýrii, Libanonu, Alžírsku, Maroku, Saúdské Arábii, Jemenu atd. Arabská hudba světská i náboženská je melodická a rytmická, méně je však pro ni typická harmonie. V arabské hudbě je pro nás Evropany naprosto cizí systém tónů s jeho intervalovou strukturou. http://www.youtube.com/watch?v=4zJK_122BM0

Muezzin je služebník mešity, který stojí na ochozu minaretu a třikrát denně (v šíitských zemích) nebo pětkrát denně (v sunnitských zemích) volá tzv. adhan (svolává věřící k motlitbě). http://www.youtube.com/watch?v=O85nQg9A2Sc

Mimořádný výkon podal v Bosenském Sarajevu v roce 1997 tehdy 73 letý muezzin... http://www.youtube.com/watch?v=Xt7up_xIvC8&feature=related

Hudba čínská Čínská hudba je založena na pěti tónech (pentatonice). Zpívá o přírodě a ročních obdobích, o vysokých horách, proudících vodách řek i klidných vodách jezer, o zpěvu ptáků.  http://www.youtube.com/watch?v=ykW3hKwjtVQ&feature=player_embedded

Mezi nejčastější hudební nástroje patří různé bambusové a hliněné flétny. Flétna. housle Er-hu.. loutna Pchi-pcha. varhánky Šeng  "měsíční" loutna Ruan http://www.youtube.com/watch?v=gNUnSqSKF4I&feature=related http://www.chinaholidays.com/images/upload/arts%20and%20crafts/Chinese-Painting.jpg

Hudba japonská flétna Šakuhači stolní citera Koto loutna Biwa 3-strunný Šamisen http://astronuklfyzika.sweb.cz/HudbaJaponsko2.jpg V japonské hudbě, zvláště rituální, jsou často používány i bicí nástroje, z nichž nejdůležitější jsou bubny, uváděné často pod souhrnným názvem Taiko

http://astronuklfyzika.sweb.cz/HudbaJaponsko0.mp3 Rysem většiny skladeb tradiční japonské hudby je její zen-buddhistická střídmost, oproštěnost od vnějších efektů, úspornost, koncentrace – někdy jen na jediný vhodně zabarvený tón rozezněný v příhodný okamžik – „buddhovství jediného tónu“.

Hudba indická Sitár – nejznámější nástroj indické hudby. Rágy – rozsáhlejší instrumentální či vokálně-instrumentální skladby meditačního charakteru s duchovním zaměřením. Obvykle začínají pomalu bez bicích, postupně gradují. Bhadžany – duchovní písně o různých božstvech, duchovní moudrosti, józe.