Soustava nervová 1. část

Zajišťuje vzájemnou souhru (koordinaci) mezi jednotlivými orgány a jejich funkční spojení v jednotný celek (organismus) a zprostředkovávat vztahy mezi vnějším prostředím a organismem. Velmi rychlá reakce na změny vnějšího a vnitřního prostředí. Místem vyšší nervové činnosti a duševních pochodů (komplexní ovládání tělesných soustav, např. instinktivní a emotivní chování, učení, paměť, dále - pro člověka specifické - myšlení, řeč, vědomí sebe samého, uvědomělé smyslové vnímání).

Základní jednotka NS – neuron. Jeho funkcí je přenos nervových signálů, vlastnosti – dráždivost, vodivost. Neuron (nervová buňka) 1) Tělo neuronu 2) Dendrity (krátké, rozvětvené, četné, vedou vzruchy do NB) 3) Neurit (axon, většinou jeden, dlouhý až 1 m, vede vzruch z NB), neurity v mozku a míše obaleny myelinovou pochvou (myelin – lipidová povaha). V obvodových nervech další obal - Schwannovy buňky, Ranvierovy zářezy) 4) nervové zakončení – synaptický knoflík

Synapse Neurit – dendrit/tělo (pouze v jednom směru) synaptický knoflík – synaptická štěrbina – subsynaptická membrána Neurotransmiter (přenašeč, mediátor) – uzavřen ve váčcích synaptického knoflíku Acetylcholin Noradrenalin Dopamin Vyloučení neurotransmiteru, vazba na subsynaptickou membránu, vyvolání podráždění nebo útlum, dále chemicky přeměněn nebo vstřebán zpět do váčků. Podstata nervové signalizace – pohyb iontů přes plazmatickou membránu (polarizace membrány) Gliové buňky (neuroglie)

Reflexní oblouk Vnější a vnitřní podněty (mechanické, tepelné, elektrické, chemické) zachycovány receptory, vyvolají v receptoru podráždění, které se přetváří v nervový vzruch (impuls) – dostředivá (aferentní) vlákna obvodových nervů přenášejí vzruch do nervových ústředí v centrální nervové soustavě. Po zpracování jde vzruch po odstředivých (eferentních) vláknech k výkonnému orgánu (efektor), který uskuteční reakci organismu na podráždění. Reflex – základní funkční jednotka NS

Stavba NS Centrální (ústřední) Mozek a mícha Obvodová (periferní) – spojují s ostatními částmi těla Obvodové nervy mozkové, míšní, vegetativní (útrobní)

CNS - složení Šedá hmota – těla nervových buněk a jejich krátké výběžky. Analyzují a syntetizují vzruchy. Mozková kůra a ganglia. Mezi nervovými buňkami buňky podpůrné (neuroglie). Bílá hmota – dlouhé výběžky nervových buněk, které se sdružují v nervové dráhy. Vedou vzruchy.

CNS - složení Obaly CNS – pleny (dutina lebeční, kanál páteřní) Tvrdá plena (dura mater) – vnější, vystýlá dutinu lebeční, přirůstá ke spodině lebeční, pevný obal pro mozek a míšní vak. Mezi tvrdou plenou a kostí cévy, vazivo, tuk. Pavučnice (arachnoidea) a omozečnice (pia mater), sleduje povrch mozku, cévní pleteně) – měkké pleny, mezi nimi mozkomíšní mok Mozkomíšní mok – čirá bezbarvá tekutina, zánět v CNS a obalech – bílkoviny, buňky, glukóza. Celkem 150 mm3. Mezi měkkými plenami a v dutinách CNS. Ochrana před nárazy a otřesy, nadlehčování mozku a míchy.

Dutiny CNS – centrální kanálek míšní se rozšiřuje ve IV Dutiny CNS – centrální kanálek míšní se rozšiřuje ve IV. mozkovou komoru (v prodloužené míše) – Sylviův kanálek prochází středním mozkem a ústí do III. mozkové komory v mezimozku – mezikomorové otvory - v oblasti koncového mozku v obou hemisférách komory postranní. Stěny komor tvoří bohatě prokrvená vazivová membrána – pleteně cévní produkují mozkomíšní mok (strop IV. komory – mezi měkké pleny), nejvíce moku se tvoří v postranních komorách, nadbytek vstřebáván do mozkových žil a splavů.

Výživa mozku a míchy Glukóza a kyslík Mícha větší počet tepének z tepen při páteři, k mozku tepny páteřní a vnitřní krkavice.

Mícha hřbetní (medulla spinalis) zadní kořen míšní Končí v úrovni L2 Zadní kořeny míšní – obsahují dostředivá vlákna Přední kořeny míšní – obsahují odstředivá (motorická) vlákna ke kosterním svalům Spojením předních a zadních míšních nervů – míšní nervy, které vystupují meziobratlovými otvory. Míšní segment. přední kořen míšní míšní nerv

Centrální kanálek míšní – šedá hmota (H), přední a zadní sloupce míšní (rohy) Přední sloupce – shluky kořenových buněk – jádra, např. motoneurony přes přední míšní kořeny odstředivá vlákna ke kosterním svalům. Menší buňky, z nichž začínají vegetativní vlákna k hladkým svalům a žlázám. Spojovací buňky. Zadní sloupce – buňky provazců tvoří jádra, končí u nich dostředivá vlákna z míšních uzlin. Dlouhé neurity těchto buněk v bílé hmotě, končí v různých oddílech mozku.

Bílá hmota – zadní, postranní a přední míšní provazce, tvořena nervovými vlákny. Soubor vláken, které vycházejí z jednoho místa a míří společně do jiného místa – nervová dráha. Krátké míšní dráhy, dlouhé dráhy sestupné a vzestupné.

Vzestupné (ascendentní) dráhy Senzitivní Zadní a postranní provazce míšní Jemná dotyková citlivost, hluboká citlivost (orientace částí těla v prostoru), povrchová citlivost (bolest, teplo, chlad, tlak), regulace svalového napětí a svalové koordinace – umožnění činnosti mozečku.

Sestupné (descendentní) dráhy Motorické Přední a postranní provazce míšní, končí u motorických buněk předních sloupců míšních Dráha pyramidová – hlavní motorická dráha, zprostředkovává volní (vědomé) pohyby kosterních svalů, bez přerušení z kůry mozkové k jádrům mozkových a míšních nervů, z pyramidových buněk motorické oblasti šedé kůry mozkové, na hranici prodloužené míchy a míchy hřbetní se z největší části kříží. V prodloužené míše se odděluje část vláken k jádrům mozkových nervů, které ovládají jazyk, polykání, mimické svaly (řeč), ostatní vlákna pyramidové dráhy sestupují př.a postr. provazci a dále se postupně oddělují svazky končící u motorických buněk předních míšních sloupců v jednotlivých míšních segmentech. Dozrávání pyramidové dráhy a obalování myelinem začíná po narození a končí mezi 2. a 4. rokem.

Dráhy mimopyramidové (extrapyramidové) – ostatní sestupné motorické dráhy, ze spodinových ganglií koncového mozku do jader středního mozku, retikulární formace a prodloužené míchy (tedy ze šedé hmoty mozku kromě kůry), následně z nich vycházejí a končí u předních míšních sloupců. Udržování svalového napětí (tonus), reflektorické udržování rovnováhy, ovládání mimovoních automatických a poloautomatických pohybů (chůze, jízda na kole, plavání, tanec …)

Funkce míchy hřbetní Spojovací článek mezi mozkem a ostatními orgány Uložena ústředí nepodmíněných reflexů Napínací (propriocepční) reflexy – svaly se přizpůsobují změnám zatížení Obranné reflexy – podráždění kožních receptorů bolestivými podněty Ovládání napětí cévních stěn, vyprazdňování VS a TS Řada míšních reflexů pod kontrolou kůry koncového mozku