Středověk Stěhování národů Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0102

Příčiny stěhování národů Stěhování národů lze charakterizovat jako časový úsek mezi zánikem západořímské říše (můžeme říci, že počátek stěhování národů ve 4. století zánik této říše způsobil) a usazením Slovanů ve střední Evropě a usazením Avarů v Panonii (6. století), resp. obsazením Pyrenejského poloostrova Araby (7.- 8. století). Během tohoto období Evropou migrovaly celé národy, které byly vytlačovány silnějšími expanzívními kmeny z východu. Mezi tyto kmeny patří Germáni, Hunové, Avaři, Slovani a Arabové. Pro zjednodušení bude průběh stěhování národů znázorněn graficky.

Vpád Hunů Jako počáteční činitel stěhování národů můžeme určit invazi Hunů do Evropy v roce 375. Výboje Hunů přišly v době, kdy se římský stát potýkal s nepřátelskou germánskou aktivitou na severu říše. Gótové na východě byli vytlačováni na západ a pronikali tak na území Římské říše.

Vizigóti putují přes celou Evropu V roce 378 prohrála Římská říše s Vizigóty (část gótského kmene) a ti se usadili u dolního toku Dunaje. Římská říše se rozdělila na západní a východní část. Hunové však rozšiřovali svou říši a podnikali výpady do střední a jižní Evropy, což rozhýbalo další vlnu stěhování. Svévové našli útočiště na Pyrenejském poloostrově, Vizigóti se přes Itálii dostali do oblasti Pyrenejí. Začala invaze anglosaských kmenů do Británie.

Největší územní rozmach Hunů V roce 440 se stal Atilla hunským králem a začala další vlna expanzí, při níž se Hunové dostávali taž do Galie. Národy se pokoušely vyhnout Hunům a tak se stěhovaly stále více na západ. Burgundové se usadili v dnešní jižní Francii. V roce 451 prohrál Atilla na Katalánských polích s římskou, vizigótskou a franckou armádou.

Úpadek Západořímské říše V roce 452 Hunové vyrazili na sever Itálie. Se smrtí hunského krále Atilly 453 se vzbouřili hunští spojenci, rozpadl se hunský stát a kočovníci se vraceli zpět na východ. Vizigóti podnikali výboje na Pyrenejský poloostrov a Vandalové vyplenili Řím. Římská odveta skončila neúspěchem.

Rozpad Západořímské říše Po rozpadu Západořímské říše vznikla říše krále Odoakera. Spolu s franckým králem Chlodovíkem likvidovali poslední pozůstatky římské moci na západě. Vizigóti ovládli větší část Pyrenejského poloostrova.

Ostrogóti obsazují Apeninský poloostrov Byzantská říše využila nespokojenosti Ostrogótů s malým územím a pověřila je v roce 488 dobytím Odoakerovy říše. Ostrogótský král Theodorich Veliký zabil roku 493 lstí Odoakera a získal tak jeho říši. Císař Justinián I. zničil říši Vandalů a ovládl tak severní Afriku. Frankové vytlačili Vizigóty na Pyrenejský poloostrov. Začala expanze Slovanů.

Zánik Ostrogótské říše Byzantská říše se vydala na vojenské tažení proti Ostrogótům na Apeninském poloostrově a v roce 552 zničila jejich říši. Hraniční území pro sebe zabírali také Frankové, Langobardové a Gepidové. Slované se dostali do střední Evropy. Anglosasové vytlačili z Británie část keltských Britonů, kteří odešli na Bretaňský poloostrov. Na východě se začala objevovat hrozba avarských výbojů, které začínají v roce 558.

Vznik avarského státu Slované expandovali do střední a jižní Evropy. Jejich postupu využili také Avaři, kteří zdecimovali východní část Evropy a pokoušeli se vyplenit také Balkánský poloostrov, v čemž jim zabránila Byzantská říše, aby se nakonec přesunuli do střední části kontinentu, (Panonie) kde založili svůj stát – Avarský kaganát. Langobardi prchají před Avary na sever Itálie. Vizigóti pohltili Svévskou říši.

Sámova říše Slované povstali proti Avarům a vytvořili stát pod vládou franckého kupce Sáma. Jejich snaha byla úspěšná. Nakonec Sámo porazil i své krajany Franky v roce 631 v bitvě u Vogastisburgu. Langobardi získali na úkor Byzantské říše část Apeninského poloostrova. Na východě Evropy se objevil kmen Bulharů, který byl vytlačován do Evropy.

Invaze Arabů Bulhaři získali část byzantského území na Balkánském poloostrově, kde úspěšně pronikali také Slované. V 7. století začala intenzivní expanze Arabů, kteří byli zastaveni v roce 717 u Konstantinopole Byzantskou říší a v roce 732 v bitvě u Poitiers franckým vojskem. Arabové získali Pyrenejský poloostrov, sever Afriky a podstatnou část Blízkého východu.

Otázka závěrem 1) Urči roli kočovných kmenů během stěhování národů. 2) Popiš genezi územního rozsahu Byzantské říše. 3) Vysvětli, jaký vliv mělo stěhování národů na vývoj společnosti a jak napomohlo vzniku raných středověkých států.

Literatura ČORNEJ, Petr; ČORNEJOVÁ, Ivana; PARKAN, František. Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy: Středověk a raný novověk. 1. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 160 s. ISBN 80-7235-152-4. MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny středověku a počátku novověku. Vydání první. Liberec: Dialog, 2002, 179 s. ISBN 80-86218-82-1.

Obrázky Úprava mapy Evropy se zdrojem na: SAN JOSE. Wikipedia.cz [online]. [cit. 14.3.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/com mons/b/b7/Europe_topography_map.png v programu Malování (součást systému Windows)