2014 Výukový materiál EK Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/ Tento projekt je spolufinancován ESF a SR ČR
základní strukturně funkční jednotka biosféry zahrňující : živou složku - biocenózu neživou složku – abiotické prostředí existují zákonité vztahy pro rovnováhu celého ekosystému
suchozemské = terestrické ekosystémy = geobiocenóza: hranice se vymezují podle nejnápadnější složky - vegetace všechny ekosystémy: charakterizovány jako otevřené systémy: tok energie koloběh látek vývoj
ekosystémy jsou závislé na přísunu: sluneční energie CO 2 vody minerálních látek ekosystémy jsou závislé na výstupu: dýchání vyzařování vymývání půdy odtok povrchové vody větrná eroze
přirozené ekosystémy: dubohabrový les rašeliniště jezero říční rameno lesní tůň i pařez
umělé ekosystémy: vytvořené činností člověka udržují se jen díky dodávání tzv. dodatkové energie > hnojiva, postřiky, obdělávání, pletí pole ovocný sad akvárium
v ekosystému existují vzájemné vztahy nejdůležitější jsou potravní vztahy = trofické rozdělení organismů podle trofických vztahů: producenti konzumenti destruenti
producenti: autotrofní organismy > fotosyntéza zelené rostliny bakterie rostliny ve své biomase vážou 1% všech látek vyprodukovaná organická hmota = primární produkce ekosystému
konzumenti: heterotrofní organismy > živí se organickými látkami vytvořenými producenty býložravci masožravci detritofágové paraziti rostlin, zvířat i člověka
destruenti =rozkladači = dekompozitoři organismy provádějící postupný rozklad ( dekompozici) odumřelé organické hmoty na anorganické sloučeniny - CO 2, H 2 O a minerální látky látky jsou opět využity producenty přenos látek a energie se uskutečňuje v potravních řetězcích
dekompozice: klíčový proces v cyklu živin mezi nejvýznamnější skupiny rozkladačů patří houby a bakterie
DOPLŇ PÍSMENA
KINCL, Lubomír, Miloslav KINCL a Jana JAKRLOVÁ. Biologie rostlin: pro 1. ročník gymnázií. 4., přeprac. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 302 s. ISBN