Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby (2015) PhDr.Zdeňka Židková

Mentální hygiena Nová koncepce doplňující hygienu o psychický rozměr vznik - 80 léta minulého století ochrana duševního zdraví vyloučení záporných vlivů na zdraví podpora kladných vlivů na zdraví stres => psychosomatózy

Úkoly psychologa práce

Úkoly psychologie práce Psychologie práce studuje různé druhy pracovní činnosti (profese), hledá, za jakých podmínek je pracovní prostředí pro duševní pohodu člověka nejpříznivější a jaké uspořádání objektivních, ale i subjektivních pracovních podmínek nejlépe odpovídá psychofyziologickým vlastnostem pracovníka.

Psychologie práce sleduje: Hledisko ergonomické = soulad mezi pracovními požadavky a osobními možnostmi pracovníka (jak splnit požadovaný úkol kvalitně, ale s vynaložením co nejmenší námahy a v pohodě) Hledisko epidemiologické = míra rizika ohrožení duševního zdraví v práci (pravděpodobnost, že se při vystavení pracovním stresorům vyvine či nevyvine porucha či onemocnění).

Rozdíl mezi KP a PP Klinická psychologie pracuje s „odchylkami“ v osobnosti či životě člověka (krajní varianty) ,metody - diagnostika a terapie (změna člověka) Psychologie práce pracuje s „běžným“ člověkem („populační průměr“), metody - analýza problému a prevence škodlivého jevu OBĚ PROFESE CHRÁNÍ DUŠEVNÍ ZDRAVÍ!

POSOUZENÍ NÁROKŮ PRACOVNÍ ČINNOSTI NA PSYCHIKU (Psychologie v hygieně)

(Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica) Historie AHEM 11/1981 Metodický návod k provádění hygienického dozoru na pracovištích (kategorizace pracovišť). Metodika hlavního úkolu hygienické služby č. 9.1. AHEM 1990 Standardní metodika pro hodnocení pracovních podmínek z hlediska neuropsychické zátěže (Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica)

Faktor psychické zátěže d c b a Intenzita práce, časový tlak Vnucené tempo Monotonie Vlivy narušující soustředění Sociální interakce Odpovědnost hmotná a organizační Riziko ohrožení zdraví Směnová práce Pracovní prostředí Fyzický diskomfort Jiné zdroje zátěže

Vnucené tempo přímá závislost na technologických podmínkách jde o striktní podřízenost pracovníka technologickému procesu, pracovník nemůže své místo opustit bez vystřídání, čas limitovaný na pracovní operaci je nutno dodržet, na každém kuse je nutno stanovenou operaci vykonat. Typická je pásová výroba -montážní linka (assembly line) -výrobní linka (production line)

Vnucené tempo

Vnucené tempo

Monotonie “ Monotonie je stav snížené aktivační úrovně CNS v důsledku stále stejných a opakujících se jevů v podnětovém poli, na který je nutno reagovat striktně určeným algoritmem pohybů či jiných úkonů” Psychický stav - únava a útlum CNS a podkorových center! Zátěž jiných orgánů či systémů

Repetitive Strain Injury Monotonie bývá často ztotožňována s RSI Fyziologie práce - (JNDZ) - jednostranné,nadměrné,dlouhodobé zatěžování končetin – nemoc z povolání Repetitive Strain Injury nebo Repetitive stress injury je v dnešní době jedna z nejčastějších příčin přiznání nemoci z povolání v kancelářských profesích????????“ (Zdroj:Wikipedie)

Dopady monotonie na člověka snížení pozornosti poruchy vnímání snížení rychlosti fyzického i psychického výkonu snížení přesnosti výkonu,zvýšení chybovosti vyšší energetické nasazení k udržení výkonu snížení motivace, nezájem, pocity otupení, ospalosti, apatie, únavy pocity nudy, dlouhé chvíle, přesycení (saturace)

Spolupůsobení dalších faktorů 1. osobnostní předpoklady, temperament, typ osobnosti, emoční a volní stálost, 2. tělesná námaha při práci, 3. možnost využití sociální opory, 4. faktory pracovního prostředí (hluk, škodliviny), 5. intelektové předpoklady, 6. motivace a aspirace pracovníků.

Pozornost a monotonie….. …..aneb častá otázka - jak snížit chybovost pracovníků na minimum? Podvědomá registrace okolního dění - existuje pod hlavním proudem záměrné pozornosti. Tak věnujeme pozornost věcem, aniž si to uvědomujeme, nevnímáme to, ale odklání to pozornost od úkolu. Rozptýlenost pozornosti dělá chyby - je daná obvykle osobností člověka, ti " se širokým záběrem vnímání" vnímají vše kolem sebe, ale tím samozřejmě rozptylují pozornost k úzce zaměřenému  úkolu. Jak na to? Je to faktor osobnostní, záleží na výběru pracovníků, vhodnější jsou typy s tzv. "sicflajšem", introverti, uzavření spíše do sebe než otevření navenek, agilní, společenští. Neúmyslná pozornost – což je odpoutání se od úkolu bez vědomého úmyslu –  je to prakticky reflex - obrátíme se vždy k silnému, novému, zajímavému, kontrastnímu podnětu. Jak na to? Záleží na výrazných podnětech, které pracoviště poskytuje (někdo prochází, nový zvuk, změna osvětlení), jde o náhlé odpoutání pozornosti, není to třeba hovor s vedle sedící ženou, který má povahu spíše relaxačně - motivační.  Záraz pozornosti – je to vynechaní pozornosti, kterému se nelze vyhnout, v určitém okamžiku dochází k tzv. slepotě, okénku, kdy člověk nevidí nebo neslyší to, co má registrovat, nebo udělá/neudělá úkon, který je potřeba. Je to chyba v přepětí nervových procesů, které nelze zabránit. Někdo je zranitelnější a má „okének“ více, jiný je odolnější. Odolnost lze zjistit testy, ale v monotónní  situaci  člověk opakovaně  selhává . Záleží na únavě, věku, vyspání - na aktuálním stavu člověka ve směně. Viz zkouška pozornosti číselný čtverec - zárazy existují, i když je člověk motivován podat výborný výkon. Zárazy nelze eliminovat, budou existovat vždy, protože vlastností pozornosti je kolísání. Jiný příklad - počítačové hry.

Vnucené tempo?

Monotonie

Monotonie

Monotonie

Monotonie

Sweatshop – Deadly Fashion Drsné podmínky v asijských textilních továrnách Duben 2014 – Norské módní blogerky vyzkoušely práci v tamních sweatshopech „ je to jako věčný krutý koloběh, nikdy to nekončí.Jenom tady sedíte a šijete stejný šev pořád dokola.“ V dokumentu zmíněné úmrtí na podvýživu není nutně jen věcí starou 20 let, i dnes dělnice masově omdlévají přímo u strojů. V létě 2014 došlo také k několika úmrtím….. Sleeping in job – iPhones pro Apple

Časový tlak přetížení kapacity při zpracovávání informací, rozhodování v časové tísni (pro práci je typické rychlé střídání podnětů s okamžitou nutností reakce); složitost řízeného objektu; neočekávané poruchy a stavy řízeného systému, které vyžadují okamžitý zásah; soustředěné monitorování více než polovinu pracovní směny; přetížení termínovanými úkoly, které nesnesou odkladu; úkoly s pravidelnou denní mimořádnou psychickou a senzorickou zátěží (minimálně 2 hodiny denně).

Karasekův model – dvě základní oblasti pracovního stresu: Obtížnost (nároky práce) Možnost kontroly nad situací Nadměrné úsilí provázené vyčerpáním a různými poruchami zdraví se objeví tehdy, pokud jsou vysoké nároky na práci a nízká volnost v rozhodování (číšníci, bankovní úředníci,zdravotní sestry, řidiči). Naopak do kvadrantu aktivita jsou řazeni manažéři, žurnalisté. Vysoká kontrola Nároky relaxace aktivita nízké pasivita úsilí vysoké Nízká kontrola

Exponované profese Operátoři zařízení s možností selhání lidského faktoru Operační týmy Záchranáři Ostraha nebezpečných osob Řidiči Moderátoři v mediích Obsluha,číšníci Monitorování činností ( obchod, banky, policie) Pracovníci call center Příplatky za práci v riziku psychické zátěže: Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. , Nařízení vlády č. 130/2009 Sb. „Údržba (běžná, souvislá, zimní) a opravy pozemních komunikací při nepřerušeném silničním provozu.“ Nařízení vlády č. 304/2014 Sb.

Vnímání času Východní vnímaní času Muslimské vnímaní času Klidná filozofie okamžiku, nemají tendenci udělat si přesný plán, protože budoucnost náleží Alláhovi a když plánování zapadá do jeho záměrů, přijde to samo, pokud ne, není třeba si to vynucovat. V obchodním životě nedoceňují stanovené lhůty. Čínské vnímaní času Podle taoistické filozofie má uspořádání věcí a událostí svůj vlastní pořádek, vše se děje na správném místě a ve správném čase, není třeba předvídat a plánovat, spíše se snažit proniknout k podstatě uspořádání věcí. Nechat plynout čas a nechat věci, aby se navzájem uspořádaly. Pasivný, trpělivý přístup manažerů, schopnost ustoupit, počkat, jak se věci přirozeně vyvinou. Negativem je defenzivní přístup, nic neřešit. Západní vnímaní času Dopředu vědět jasné, co má být uděláno, naprogramovat si to a potom uskutečnit podle plánu. Není možné nic nedělat, ve výrobní sféře jde o propagování nepřetržité práce zaměstnanců, orientovaný na produkci. Pozitiva: plánování a řízení času vede k jasnosti a přehlednosti. http://havlik.blog.idnes.cz/c/321421/Zaklady-elementarni-debility-I.html

Časový tlak není! Plnění úkolů nerealisticky postavených, s časovým omezením a nesplnitelnými termíny. Nedostatky v plánování. Neschopnost splnit úkol v pracovní době. Nutnost domácí práce. Časté přerušování jinými úkoly. Americká studie konstatují, že práci si domů berou zaměstnanci stále častěji ( Odpověď „ano“ na otázku “Nikdy nemám pocit, že mám dost času udělat vše potřebné ve své práci”). Zákon v Japonsku (2015) má uzákonit nutnost vybírání dovolené Problémem je zvyšující se podíl organizací, které prodlužují pracovní hodiny v důsledku nutnosti vyšší produktivity. Snižování pracovníků udržuje nebo zvyšuje produktivitu podniku za cenu prodloužení pracovní doby a přesčasů.

8hodinová pracovní doba Na počátku 18. století pracovali dělníci až 16 hodin denně (ročně přes 3 000 hodin). V první polovině 19. století byla pracovní doba 12 až 14 hodin, před I. světovou válkou se v evropských státech pracovalo 10 až 12 hodin denně. ČR - 8 hod. pracovní dobu ustanovil Zákon číslo 91. (1918) V roce 1956 - pracovní doba 46 hodin týdně Potvrdil Zákoník práce z roku 1965, platný do konce roku 2006. Od 90. let se krátila - 42,5 hodin týdně

V Evropě méně než v Asii Práce přesčas - WTF? Francie,Dánsko, Belgie (35 – 38 hodin), cca 1500 hodin ročně Evropa jinde méně než 2000 hodin GB - týdenní pracovní doba v Anglii trvá mezi 37,5 - 40 hodinami. Maximální pracovní doba, kterou po Vás zaměstnavatel může vyžadovat, je stanovena zákonem na 48 hodin týdně. Zaměstnanec má však možnost se tohoto práva zřeknout a pracovat déle než stanovenou dobu. Písemný souhlas s delší pracovní dobou, tedy s přesčasy, musí zaměstnanec podepsat a doručit svému zaměstnavateli. USA cca 1800 hodin. Asie vede – Korejci 2300 hodin, Japonci pracují až 14 hodin denně Práce přesčas - WTF? Slobbies. Tento název pochází z označení Slow But Better Working People (don´t hurry, be happy – není pravda, že ten, kdo je přepracovaný, je i úspěšný a důležitý!)

Spánek v práci – Power Nap Dobíjejte si baterky, dejte si šlofíka (dvacet)! Deník Bangkok Post (2007) otiskl fotografii, na níž je vidět místnost s dřevěným obložením.Státní úředníci sedí kolem konferenčního stolu s hlavou položenou na jeho desce, rolety na oknech jsou stažené. „Už dlouho si dávám po obědě šlofíka, a tak jsem se rozhodl v listopadu představit tento projekt svým podřízeným“ vysvětlil autor programu Surakjet Limčaren, podle něhož tímto způsobem pracovníci ideálně „dobijí baterie“ před odpolední a večerní službou.

Mavis Kleinová: ŠKODLIVÉ MINISCÉNÁŘE BUĎ DOKONALÝ BUĎ SILNÝ ZAVDĚČ SE VŠEM VYNASNAŽ SE A NEŽÁDEJ ODMĚNU POSPEŠ SI,VŠE STIHNI Eric Berne - Jak si lidé hrají- „Ušoupané koleno“. Být perfektní ve všem: pracovně, matka, chůva, společnice, manželka a současně milenka, uklízečka, kuchařka…….. Výsledek = „Nestojím za nic“.

Sociální interakce Práce spojená s vysokými nároky v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci a činnosti, kdy je zaměstnanec vystaven konfliktům, frustraci a negativním emočním tlakům. Stupnice „interakční“ zátěže: Nízká: Jednání s klientem, zákazníkem, stranami Zvýšená: Osoby vyžadující zvláštní způsob nakládání, zvláštní péči, osoby ve stresu Vysoká: práce s problémovými osobami (nebezpečné, nezvladatelné, sociálně nepřizpůsobivé)

Karasek - třídimenzionální model

Emoční práce Součástí pracovního úkolu je výraz emocí Snaha firem kontrolovat - diktát výrazu emocí Emoce jako tržní zboží Pravidla (scénář chování - standardy „ošetřující lidskou komunikaci“), Trvání (délka interakce), Intenzita (povrchová emoce vs. hluboká emoce), Rozmanitost a změna v čase, Konflikt rolí – disonance, „ znásilnění“ vs. „zhlédnutí“ se v roli

Francouzská norma v cestovním ruchu Přijímající personál musí: zahájit rozhovor pozdravem a přivítáním, mít na tváři přirozený úsměv, být trpělivý a nerozčilovat se, být dvorný a přívětivý, dát přednost návštěvníkovi před administrativními úkony; umět naslouchat a projevovat známky zájmu. Některé požadavky na pracovníky mají sofistikovanou dovednostní podobu.Přijímající personál musí: umožnit návštěvníkovi zpřesnit široké nebo obecné otázky, rozšířit otázku, aby se zaměřil i na nepřímá očekávání, odhalit, co návštěvník hledá; podávat na otázky jasné a správné odpovědi; přinést návštěvníkovi takové informace, které ho uspokojí a již předem budou odpovědí na jeho žádost o radu. Usmívejte se na povel! Zbyněk Vybíral (2000)

Profese se sociální interakcí učitelé ZŠ sestry LDN sestry ARO výběrčí daní sestry psychiatrie pracovníci vězeňské služby pracovníci protialkoholních či protinarkotických zařízení záchranáři pedagogové diagnostických ústavů, revizoři exekutoři řidiči prostředků hromadné dopravy ve velkých městech prodavači v hypermarketech,pracovníci call center

Třísměnný a nepřetržitý provoz Sledovat! Práci v nepřetržitých provozech, která je spojena s vysokou fyzickou zátěží Práce, kde dochází ke zvýšené psychické zátěži v důsledku nutnosti dlouhodobé pozornosti při sledování dějů (monitorování, řízení) Práce s vysokou odpovědností za případné chybné rozhodnutí Práce se zvýšenými nároky na zrakový výkon Práce s vysokým stupně monotonie Zdravotní faktory U osob staršího věku U osob se sklonem k psychosomatickým onemocněním Směnová práce je vykonávána přibližně pětinou zaměstnanců, u 20 – 30 % z nich se objeví do tří let zdravotní potíže.

Směnová práce a spánek - Spánek po noční směně bývá kratší, snáze dojde k vyčerpání organismu - Spánek ve dne není fyziologicky plnohodnotný - Brzké nástupy na směnu znamenají nefyziologické vstávání - Po odpolední směně dochází obvykle k pozdějšímu ukládání ke spánku - Dojíždění do práce je přídatným faktorem pracovního stresu - Nelze popírat existenci vyhraněných denních typů (ranní - večerní) Poznámky Kriteriem dobrého spánku není délka, ale svěžest po probuzení (vstát z postele čerstvý a odpočinutý) Spánkový dluh – sleep debt Spánková deprivace Desynchronóza - projev rozladění vrozených biorytmů, vyznačuje se zejména nervovou labilitou, zažívacími potížemi, poruchami spánku.

Důsledky nedostatku spánku dlouhodobě může způsobovat špatný zdravotní stav ovlivňuje negativně cévní systém, TK, narušuje imunitu psychický stres - zvýšená náchylnost k depresi zpomaluje tempo práce – jedna probdělá noc až 30% úbytku, dvě probdělé noci 60 % úbytku výkonu zhoršené vštěpování, ukládání nového do paměti, výpadky paměti, může vyprovokovat záchvat epilepsie vyvolává bolesti hlavy zhoršuje potíže zažívacího traktu zvyšuje riziko propadnutí alkoholu může vyvolat halucinace zvyšuje podrážděnost přináší ztrátu pozornosti, únavu, pomalost, zvyšuje možnost dopravní nehody (většina smrtelných nehod na dálnici má souvislost s ospalostí řidiče)

1.Zajistit kontinuitu provozu (nemocnice, stravování, doprava apod.), Důvody směnové práce 1.Zajistit kontinuitu provozu (nemocnice, stravování, doprava apod.), 2. Zajistit kontinuitu technických a výrobních procesů (elektrárny apod.) 3.Využít nákladných zařízení k vyšší produkci (práce pro zisk). Pohled ekonomického výnosu se značně liší od pohledu hygienika - ochránce lidského zdraví.

Dopady směnové práce na člověka Fyziologicky - směnová práce znamená noční práci a nutnost pracovat mimo dobu biologicky určenou pro bdění – v noci. Na stejnou práci je potřeba vynaložit o polovinu více energie než ve dne. Při noční práci se častěji vyskytují zdravotní potíže. Psychologicky – ovlivňování cirkadiánního rytmu, nedostatečný odpočinek, spánkový dluh, vyčerpání, poruchy funkcí, zvýšená možnost nehody či úrazu, zvýšená chybovost Zhoršené sociální začlenění nutnost adaptace na změny v životním stylu (omezení kontaktů, omezení osobního vyžití, nepravidelnost životního režimu) účinek na rodinný život - méně času na společné aktivity, izolace účinek na společenský život (?) Otázka - Má občan nárok na svobodu volby noční práce? Psycholog doporučuje - lékař vyřazuje!

Chronotyp - ranní/večerní typ Příčinou psychických i tělesných potíží může být intolerance ke směnové práci. Je častější u osob s vyhraněným denním typem, které: - nejsou schopny se přizpůsobit normálnímu dennímu režimu a mají zvýšené problémy při větších změnách časového režimu - směnová práce může vyvolat částečnou spánkovou deprivaci či poruchy spánku, a to zvláště u ranních typů při noční práci a u večerních typů při časném ranní vstávání. - lépe se na směny přizpůsobují večerní typy. Pokud jde o vztah mezi chronotypem a noční prací, zhruba 70–80 % pracovníků si na ní zvykne. Pro ranní typy bývá směnová práce častěji doprovázena narušením fyziologických funkcí.

Zjišťování chronotypu Aby bylo možno se vyhnout účinkům směnového režimu na zdraví, bylo by vhodné provádět lékařské i psychologické vyšetření, které by zahrnovalo i určení denního typu. Povědomí o svém chronotypu usnadňuje osobám rozhodnutí o vhodnosti zařazení do směnového provozu. Pro zjišťování denního typu slouží různé dotazníky. Nejznámější je „Morninngness – Eveningness – Questionnaire“ Českou verzi MEQ je možno nalézt na: http://zdenka-zidkova-psvz.webnode.cz/metody/ Doporučení psychologa - zjištění denního typu je jedním z ukazatelů, který by měl být zvažován při nástupu na směnovou práci.

Ranní typ - jak to vidí? „Nikdy bych nemohla dělat na směny. Je mi 48 let a vždy jsem dělala jen v ranních směnách. Dvakrát v životě jsem dělala celou noc a dospávala jsem to týden. Přes den mi nevadí být jakkoli dlouho v práci, klidně dělám nepravidelně, přesčasy, přijdu klidně o víkendu. Vstávám již 25 let po páté hodině ranní a chodím do práce na šestou. To mi nedělá problémy, jsem hned čilá. Musím ale snídat, pokud nejsem do půl hodiny po probuzení pořádně nasnídaná, tak začnu mít „ vlčí“ hlad a nesoustředím se na práci. Vstávám kolem sedmé hodiny i v sobotu a v neděli, déle mne nikdo v posteli neudrží. Že nevydržím v noci o mně moji známí vědí, když se jdeme někam bavit, kolem 22 hodiny na mne padne šílená únava a pasivita a už od mládí se snažím dostat co nejdříve do postele. Myslím si, že kdybych chodila do práce na směny, že bych brzy dopadla jako vymačkaná houba s poruchami spánku.

Večerní typ - jak to vidí? „Jsem noční můra. Ráno se nejsem schopná probrat a když musím do práce, jdu v polospánku a jsem naprosto nevýkonná nejméně do 9 hodin. Když nemusím ráno vstávat, tak klidně spím do 10 hodin i déle. Zato večer, to je jiná, domácí práce klidně začnu dělat ve 10 nebo v 11 v noci, ožiji, na televizi bych se dívala klidně do rána. Po ránu mi nechutná, žaludek je neprobuzený, jím první jídlo třeba až v poledne. Nejvýkonnější jsem v odpoledních hodinách, kdyby ale po mně někdo chtěl výkon brzy dopoledne, tak nevím, nevím…. Noční nebo odpolední směny mi zase tak moc nevadí, dokážu klidně bez problémů prospat den. Kdybych získala práci, ve které musím chodit do práce v časných ranních hodinách nebo musela do práce dojíždět a vstávat brzy, tak bych myslím brzy skončila“.

Kategorizace prací Vyhláška č.432/2003 Sb.(částka 142) (přepracovaná Vyhláška 89/2001 Sb) Kategorizace prací“ Nařízení vlády č.523/2002 Sb., podmínky ochrany zdraví při práci, rizika z pracovních podmínek a požadavky na pracovní prostředí a pracoviště: § 10 a) - g) Příloha 7 - část B

Příloha č. 1 - bod 10. Psychická zátěž Do kategorie druhé jsou zařazeny práce vykonávané po dobu delší než 4 hodiny za směnu, a to: - ve vnuceném pracovním tempu, - spojené s monotonií - vykonávané v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu. Do kategorie třetí - se řadí jen ty práce, kdy jsou přítomny všechny 3 ukazatele, neboť jde souběžně o kombinaci možného nebezpečí úrazu a toho, že k jeho vzniku může přispět i to, že jsou biorytmy zaměstnance porušeny střídáním práce ve dne a v noci. - práce vykonávané pouze v nočních směnách Zaměstnavatel může předcházet, odstraňovat nebo minimalizovat působení takového neodstranitelného rizika. Nelze proto směšovat tyto ukazatele obecně s psychickou náročností dané práce, kde pro její výkon je očekávána určitá psychická odolnost nebo předpoklad pro výkon takové práce. Proto pro takové účely jsou stanoveny psychologické testy, například vyšetření pro řidičské a zbrojní průkazy, psychotesty pro vybodované řidiče,psychotesty pro řidiče nákladních aut a autobusů při výběrových řízeních apod.   .  

Pracovní stres je subjektivní stav organismu!

Lazarusova definice „Stres je subjektivním stavem“ Primary appraisal vyhodnocení situace jako ohrožující,neutrální nebo pozitivní Secondary appraisal poměření nároků situace a vlastní kapacity situaci zvládnout Psychický stres je emoční odezva Při přesvědčení, že člověk situaci zvládne, nejde o stres. Stresem je pocit ohrožení = subjektivní pocit, že člověk situace nezvládne. Hodnotící procesy jsou rozhodující pro určení toho, zda situace bude vyhodnocena jako eu- či dis-stresová Richard S. Lazarus /1984

„Iracionální“ hrozba“ Události hrozící A. reálné (propuštění,zubař,“Mundstock“) B. imaginární (nevěra, fiasko) Události aktuální A.reálné (paviání nevěra,noha v pasti, adrenalin) B.imaginární („vrah“ v křoví)

Obtěžování občanů zápachem Obtěžování obyvatelstva pachem patří k nejběžnějším stížnostem obyvatel na znečišťování životního prostředí. Není škodlivé pro zdraví, ale ovlivňuje kvalitu života. Dotazníková šetření Vybraný vzorek obyvatelstva je opakovaně dotazován na své pocity při vnímání pachu v určeném časovém intervalu a na své hodnocení stupně obtěžování tímto pachem. Stupnice intenzity pachu podle ČSN 83 50305 – Účinky a posuzování pachů 0 - zcela bez čichového vjemu 1 - pach blízký prahové koncentraci detekce pachu 2- slabý neobtěžující pach 3 - obtěžující pach 4 - silně obtěžující pach 5 - nesnesitelný pach Zajímavý přístup: srv. vývoj hodnocení psychické zátěže a hodnocení obtěžování pachy v zákonech

Placebo / Nocebo Placebo „Budu léčit“ Nocebo „Budu škodit“ Sugestivní efekt = výsledek očekávání Pouhá obava z nežádoucího nebo vedlejšího účinku „něčeho“ vede u mnoha lidí k tomu, že se tento účinek skutečně dostaví.

Psychogenní panika „Špatné zprávy vyvolávají špatné fungování organismu“ Vysílač škodí. Při pokusu bylo lidem v určité lokalitě sděleno, že mohou pociťovat obtíže proto, že v blízkosti jejich bydliště je vysílač umožňující spojení mobilních telefonů. Brzy se mnozí skutečně s různými potížemi hlásili. Vysílač vůbec nebyl zapojen.  Toxické látky. Učiteli se udělalo špatně když ucítil ve škole zápach podobný benzinu. Bolela ho hlava, zvracel, trpěl závratěmi a měl dechové obtíže. Škola byla evakuována. Během týdne se dostavila k lékaři stovka studentů i učitelů s podobnými příznaky. Testy nic neodhalily. Nakonec se lékaři shodli, že šlo o„nakažlivou paniku“. Lidé byli přesvědčeni, že se otrávili,a proto vykazovali příznaky otravy. Klimatizace – panika – Sick Building Sy Obrazovky – karcinogenní vliv Strach ze záření RSI (Repetitive Strain Injury)

PODPORA ZDRAVÍ - ZDRAVÝ PODNIK Poradenství v psychosociální problematice

Nemoci spojené s prací Neodškodňují se Vznikají, nebo se rozvíjejí v přímé souvislosti s prací Rozhodující je vliv mimopracovní, ale pracovní podmínky zhoršují symptomy V určitých profesích se vyskytují častěji než v obecné populaci (Infekce, Onemocnění páteře, Psychické poruchy)

Evropská úmluva o duševním zdraví a pohodě 2008 Duševní problémy - 11 % osob Deprese nejčastější zdravotní problém Sebevražda nejčastější příčinou smrti (Kožená L. ČPL 1/2009) Psychosociální rizika začínají být pro zaměstnavatele srovnatelným problémem jako pracovní úrazy Studie EU prokazují, že rozhodující podíl na stresu mají pracovní podmínky!!!

Symptomy stresu - “Triáda hlavních problémů“ Nadměrná fluktuace Konflikty na pracovišti Stížnosti na pracovní podmínky

Zdravý podnik zahrnuje preventivní programy pro udržení kondice a zdraví pracovníků vychází z koncepce WRS (WORK RELATED STRESS) bývá výsledkem týmové práce (odborníci z oblasti podpory zdraví a pracovního lékařství)

Otázky pracovního stresu zlepšování pracovního prostředí výcvik v prevenci potíží souvisejících s prací posilování vědomí hodnoty vlastního zdraví zlepšování psychosociálního prostředí

Podnik podporující zdraví – dlouholetá kampaň SZÚ Proklamace: Zaměstnanci mají potřebné schopnosti i zdravotní způsobilost, které jim umožňují vykonávat jejich práci nebo mají příležitost tyto schopnosti získat. Práce je organizována tak, aby zaměstnanci nebyli pracovně přetěžováni ani pracovně nevytíženi. Zaměstnancům je umožněno rozvíjení osobní pracovní kariéry Všem zaměstnancům je umožněno se aktivně účastnit podpory zdraví na pracovišti Vedoucí pracovníci podporují dobrou pracovní atmosféru Organizace aktivně pracuje na reintegraci zaměstnanců (handicapovaných a po návratu z dlouhodobé pracovní neschopnosti). Organizace provádí opatření k lepšímu sladění (přizpůsobení) pracovního a rodinného života.

Duševní zdraví a pohoda na pracovišti – kampaň SZÚ Soutěž pro podniky ke zlepšení psychosociálního prostředí na pracovišti, snížení stresu a zvýšení pohody. Průměrné evropské skóre – 53% Nejlepší výsledky – 73% - Velká Británie (119 podniků Nejhorší výsledky – Francie 38% (427 podniků) ČR 1. kolo – 25 podniků, 54% 13 podniků pod průměrem 10 podniků dosáhlo vyšší skóre než 70% a vyzvány k účasti v 2. kole 2. kolo – 4 podniky (Česká spořitelna a.s.,F. X. Meiller Slaný, s.r.o,Krajský úřad kraje Vysočina,Lohmann & Rauscher s.r.o.) Nejlepší se představily na závěrečné konferenci v Berlíně 2011

Kampaň SLIC – Psychosociální rizika na pracovišti Byly vybrány pracovní sektory s výrazným výskytem pracovního stresu: zdravotnictví sociální služby hotely a restaurace Inspektoři práce ve spolupráci s hygieniky práce vytipují podniky a provedou kontrolu jak zaměstnavatelé hodnotí psychosociální stres na pracovištích a zavádějí vhodná opatření k jeho prevenci. Kampaň má dvojí cíl: jednak poskytnout inspektorům práce vhodné nástroje, které mohou využívat k monitorování stavu pracovní zátěže v oblasti psychosociální zvýšit informovanost o tomto tématu Závěrečné hodnocení pracovních podmínek a porovnání mezi účastnickými státy proběhne v r. 2013 na konferenci. Senior Labour Inspectors Committee

Obsah preventivních programů Rizikové faktory životního stylu (kouření, alkohol, léky, TK, cholesterol) Výživa (BMI, obezita, skladba a režim stravy, pitný režim) Pohybový systém (zátěž, zvedání břemen, „Škola zad“- prevence cviky, prevence následků „homo sedens“ Prevence traumatického poškození z práce a rehabilitace Směnový režim, zdravý spánek Zvládání a léčba nadměrného stresu

Prevence výcvik a informovanost pracovníků prevence potíží dodržováním ergonomie prevence potíží aktivním režimem práce! prevence potíží udržováním dobré kondice! vliv kombinace pracovní a mimopracovní činnosti!

Spánek Jak být líný –Tom Hodgkinson Vynález žárovky byl jedním z největších symbolických vítězství v boji, jenž se odehrál mezi průmyslem a lenošením. Dynamický a dravý Edison prosazoval myšlenku:“Pracuj více, méně spi!“. Přesvědčení lenocha zní:“Pracuj méně, více spi!“ Žárovka s sebou přinesla práci na směny. Stále jsme se svou prací svázáni. Před vynálezem žárovky byla průměrná délka spánku zhruba 9 hodin, dnes je 7,5….. Edison by spočetl, ze každý jedinec tak ročně získá 500 pracovních hodin navíc.“ V poslední době zahájily útok na spánek farmaceutické společnosti, hledají se látky, které, by vydělávaly na naší touze po práci, a z kterých se vyčaruje lék na bdělost. Reklamy typu „Jste unavení? Tak spěte víc!“ neuvidíte. Energetické nápoje, to je chytrý nápad! jelikož všichni trpíme nedostatkem spánku. Komu však takové bdění prospívá? Našim zaměstnavatelům. Bertrand Russell „In Praise of Idleness“ (Oslava lenosti) nabízí příklad s továrnou na špendlíky. Zde pracují dělníci osm hodin denně, a vyrobí se dostatek špendlíků. Pak nastane technologický pokrok, díky vynálezu je stejný počet lidí schopen vyrobit dvakrát tolik špendlíků, špendlíky jsou pak tak levné, že za nižší cenu se už ani nedají koupit. V rozumném světě by každý člověk vyrábějící špendlíky, měl v úmyslu zavést čtyřhodinovou pracovní dobu namísto osmihodinové a vše ostatní by fungovalo stejně jako dříve. Ve skutečném světě by se to ovšem jevilo jako demoralizující. A tak lidé stále pracují osm hodin, máme přespříliš špendlíků, někteří zaměstnavatelé bankrotují a polovina lidí, která dříve pracovala na výrobě špendlíků, je vyhozena z práce“. Jak být líný –Tom Hodgkinson http://www.zpub.com/notes/idle.html

Sociální „jet lag“ – hygiena světla Jet lag - únava a malátnost - choroba z časového posunu (let proti časovému pásmu) Víkendový (sociální) jet lag - Po víkendovém ponocování je návrat do pracovního procesu ztížen časovým posunem spánku a vlivem modrého světla počítače O víkendu neponocovat, spát a vstávat stále ve stejný čas.„Přispat si o víkendu znamená stres při ranním vstávání v pondělí“ (Helen Burgess). Pojem „sociální jet lag“ vytvořil chronobiolog Till Rönneberg “ - časté opakování může působit negativně na zdraví (snížená schopnost přemýšlení, únava, podrážděnost a špatná nálada)

Faktory pracovního stresu KONFLIKT ROLÍ – jiné hodnoty a postoje zaměstnance a organizace ŠIKANA, násilí na pracovišti PRACOVNÍ SPOKOJENOST, kariérní možnosti,aspirace, ambice VZTAHY NA PRACOVIŠTI (mezi spolupracovníky, vedením a pracovníkem, nedostatky v komunikaci) NEJASNOST ROLE – nepřesné informace od vedení, nejasné MALÁ ÚČAST NA ROZHODOVÁNÍ, demotivace pracovníka OBTÍŽE V DELEGOVÁNÍ ZODPOVĚDNOSTI ORGANIZAČNÍ KLÍMA NEPŘIPRAVENOST NA TECHNOLOGICKÉ ZMĚNY PRACOVNÍ NEJISTOTA STRES Z MÍŠENÍ KULTUR - jiné zvyky, jiné tradice cizího managementu TECHNOLOGICKÉ ZMĚNY - nepřipravenost pracovníků

Rozdíly a sbližování kultur Německo – kladen důraz na disciplínu, přesnost, dodržování norem a předpisů, pečlivé plnění plánů, neschopnost improvizace, serióznost USA – sebevědomí, pocit odpovědnosti vůči sobě samému, snaha být první Francie – vytváření složitých systémů a plánů, které se příliš nedodržují, autokratické řízení, každý bojuje sám za sebe Itálie – improvizace řízená momentální potřebou, vřelá, citlivá a přátelská povaha Japonsko – zaměstnanci jsou motivováni především povinností, kolektiv je rozšířená rodina, vysoká odpovědnost, malé rozdíly mezi firmami (na rozdíl od USA) Velká Británie – týmová práce a demokratizace, tvořivost a individuální iniciativa, přátelská atmosféra, humor Čechy podle průzkumů v práci nejvíce trápí špatná komunikace: nedostatečná komunikace jak mezi kolegy navzájem (62 %), mezi zaměstnanci a vedením (65 %) složité jednání s klienty, zákazníky a podobně. (79 %) – jednoznačně první místo v Evropě

Firemní rituály Standardy oblečení striktní v zahraničních firmách – uniformy – lidé ve stejném oblečení tvoří tým, nepozná se navíc rozdíl mezi kastami Ranní rozcvičky a pozdravy (např. plácání ruky o ruku znamená symbolicky všichni jsme na jedné lodi s jedním cílem) Rozcvičky mají energizovat – americká kultura Pozdravy mají symbolizovat sounáležitost a loyalitu Striktní příkaz neposkytovat informace o platech Tykání – překonávání bariér, záleží na tónu hlasu Teambuilding - evropské firmy dbají na přátelského a rodinného ducha Zaměstnanci měsíce Wrapped work – práce domů,přesčasy (Američani, Japonci) Američané si nevybírají dovolenou, strach, že by byli považování za málo výkonné Kastovnictví – příslušnost k určíté vrstvě znamená určité chování (stejné sporty, stejné zájmy, stejná auta…)

Jeden z týmu - podnikový psycholog Vysoce kvalifikovaný pracovník zabezpečuje psychologická vyšetření při ověřování způsobilosti zaměstnanců k výkonu prací Navrhuje opatření ke zlepšování pracovních podmínek a pracovních výsledků Zpracovává metodiky pro psychologická vyšetření Vyhodnocuje psychologické testy Provádí diagnostiku (ověřování způsobilosti zaměstnanců k výkonu prací, motivaci apod.) Poskytuje poradenské služby zaměstnancům i vedení Spolupracuje při výběru, rozmisťování a vzdělávání zaměstnanců a řešení jejich sociálních otázek Provádí výchovné a vzdělávací činnosti Poskytuje psychoterapeutické služby Krédo personalismu:„Seznamte se s nejdůležitějšími nástroji pro výběr, rozvoj, udržení si a vedení lidí“.

Podnikový psycholog v praxi Proč bych se přimlouvala za to podnikového psychologa mít (vlastního či externě): práce s důrazem na podporu organizační kultury identifikace problémových oblastí organizace          spolupráce při adaptačních programech spolupráce při tvorbě preventivních programů                                             

Work-Life Balance Audit Mapuje problematiku rovnováhy pracovního a soukromého života ve společnostech a nabízí i pomoc s řešením! V rámci projektu nabízí: zmapování rovnováhy pracovního a osobního života vašich zaměstnanců odhalení kritických ukazatelů ovlivňujících výkon, spokojenost a motivaci Vašich lidí pomoc s nastavením vhodných opatření na základě závěrečné zprávy odborné působení experta Dotazník - 103 tvrzení, 4 bodová škála

Best Employers Žebříček nejlepších zaměstnavatelů podle hodnocení zaměstnanců Aon Hewitt - „Ještě nikdy nebyla úloha jednotlivce v globální ekonomice tak důležitá. Společnosti potřebují strategie, které jim umožní nejen získat a udržet, ale i ocenit, odměnit a motivovat největší talenty ve svém odvětví“. Sledování 3S Stay - jak silnou mají zaměstnanci vnitřní touhu pracovat pro firmu i v budoucnosti. Say - zda se zaměstnanci pozitivně vyjadřují o firmě před svými spolupracovníky, přáteli, potenciálními zaměstnanci či klienty. Serve - zda zaměstnanci v práci vynakládají mimořádnou snahu a nasazení, které přispívá k lepším výsledkům firmy. Dotazník – ukázky otázek Můj nadřízený mne podporuje, abych přicházel(a) s novými nápady a podněty. Společnost, ve které pracuji, přistupuje ke svým zaměstnancům čestně. Pracovní prostředí je zde velmi otevřené a akceptuje individuální rozdíly

STUDIUM RŮZNÝCH PSYCHICKÝCH FENOMÉNŮ PŘI PRÁCI

Burnout - syndrome (vyhoření) Postupná ztráta energie, smysluplnosti, důvěry ve vlastní výkonnost, příčiny jsou: 1.úsilí neodpovídá vyvinuté snaze 2.nerealistické požadavky na úspěch v profesi 3.sociální klima podniku Kebza (2003) - MKN 10: Z 73.0 ve skupině s názvem “Problémy spojené s obtížemi při zvládání životních situací”, F48 Jiné neurotické poruchy, F48.0 -Neurastenie ,F48.1 - Depersonalizační syndrom, F43.0 Reakce na těžký stres Současnost Z73.0 - Vyhasnutí (vyhoření) - burn-out

Boreaut kvantitativní nevytížení - nedostatek práce. Prvky – nevytíženost - nezájem - nuda kvantitativní nevytížení - nedostatek práce. kvalitativní nevytížení – nedostatek náročné práce strategie chování „působit vytíženě“ Příklady Boreout strategie: Strategie dokumentů: Změny dokumentů na obrazovce šéf/volno Strategie komprese: Splnit úkol a využít volný čas Strategie hluku: psaní na klávesnici Strategie pseudo - závazek: Dojít dřív než ostatní a odejít později, Strategie plošného válcování: Disponibilní práci rozdělit do co nejmenších kroků, v co největší možné době. Strategie kufříková: Pracovní kufřík vzít vždy sebou z práce. Strategie pseudo-Burnout: všem říkat jak jsem vystresován. Philippe Rothlin a Peter R. Werder –Boreaut -2007

Velký bratr tě sleduje! Etapy Scifi - Oko 1 oko 2 Pozor,vše je monitorováno a ukládá se Pozor, sledujeme vás online Monitorovací program sleduje jakákoliv stisknutí kláves uživatelem na obrazovce v reálném čase, hesla, e-maily, konverzace v chatu. Odstavec 2 paragrafu 316 zákoníku práce (1) Zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele využívat výpočetní techniku ani telekomunikační zařízení. Dodržování je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat. (2) Zaměstnavatel nesmí narušovat soukromí zaměstnance tím, že ho podrobuje otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci. (3) Jestliže má závažný důvod ke kontrolním mechanismům je povinen informovat zaměstnance.

Ale pozor…. Soudní řízení - shrnutí situace V posuzovaném případě zaměstnavatel – žalovaný okamžitě zrušil pracovní poměr se zaměstnancem – žalobcem pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem. Zvlášť hrubé porušení pracovních povinností spatřoval žalovaný v neefektivní práci žalobce na počítači, když během září 2009 strávil více než polovinu pracovní doby (cca 103 hodin) prohlížením internetových stránek, které nesouvisely s výkonem práce. Nejvyšší soud dovolání zamítl. Je třeba přihlédnout k tomu, že smyslem kontroly žalovaného nebylo zjišťování obsahu e-mailů, SMS nebo MMS žalobce. Cílem kontroly bylo pouze zjištění, zda žalobce neporušuje zákaz užívat pro svou osobní potřebu výpočetní techniku.Sledování pohybu pracovníka na internetu tak směřovalo jen k ochraně majetku žalovaného, nikoli k narušení soukromí žalobce. Soukromí žalobce bylo zasaženo zcela zanedbatelně (pokud vůbec). Podle názoru soudu tak nebyl žalovaný povinen předem informovat žalobce o kontrole a způsobu / rozsahu jejího provedení. Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že žalovaný využil svého zákonného práva zkontrolovat, zda žalobce dodržuje zákaz užívat pro svou osobní potřebu výpočetní techniku zaměstnavatele (žalovaného), když sledoval pohyb žalovaného na internetu.

Technostres Nemoc - neschopnost čelit novým technologiím zdravým způsobem“ (Craig Brod) zásadní je postoj: nadšenci - pochybovači -odpůrci Nemoc z povolání? -následky podobné burnout- syndromu psychické a somatické projevy projevy úzkosti - strachu z poškození zdraví (SBS, rizika záření, zrak) projevy odporu užívat určitou technologii krize schopnosti koncentrace a paměti Informační úzkost Technosis – podřízenost technice - odlidštění

Syndrom přepracování -overwork Karoshi, karojisatsu (náhlá smrt nebo zneschopnění pracovníka, jehož příčinou je přepracování, které zakládá nárok na odškodnění) JPM, lean production (zeštíhlení výroby) - WASTE Japonci :seniorita, přesčasy, loajalita, dlouhé cestování do práce V roce 1994 Inspektorát práce (Ispectorate of Labor Standards) odmítl kompenzovat smrt 42-letého řidiče nákladního auta, který zemřel na akutní infarkt myokardu. Řidičem byl 11 let a v posledních 5–7 letech pracoval přibližně 6000 hodin ročně. Úřad považoval jeho pracovní hodiny za normální denní práci, protože ostatní řidiči pracují podobný počet hodin!

2) Za čtyři roky se zabilo 62 zaměstnanců firmy France Telecom (2012) 1) Ve France Télécom spáchalo 23 lidí sebevraždu, zkoumá to vláda (2009) Během osmnácti měsíců spáchalo sebevraždu 23 jejích zaměstnanců. Podle odborů lidé nezvládají tvrdé metody managementu. 32letá pracovnice vyskočila z okna své kanceláře v šestém patře. Vedení France Télécom přiznalo, že se tak stalo poté, co se mladá žena dozvěděla, že bude mít nového šéfa. Ve středu se o sebevraždu pokusil přímo během jednání 49letý muž, kterému řekli, že byl přeložen. Vrazil si nůž do břicha a nyní je v nemocnici. Podle odborů jsou sebevraždy důsledkem tvrdých metod managementu a rušení pracovních míst pro zvýšení efektivity. Vedení společnosti tvrdí, že počet sebevražd není ze statistického hlediska pro společnost se 100 tisíci zaměstnanci nijak neobvyklý. Za většinou sebevražd jsou podle firmy osobní důvody. 2) Za čtyři roky se zabilo 62 zaměstnanců firmy France Telecom (2012) Pracovní inspekce vypracovala zprávu, že reorganizace zahájená v roce 2006 mohla vážně ohrozit zdraví France Télécom nebral na vědomí opakovaná varování ze strany lékařů, odborů a zdravotních pojišťoven, že zvolená forma modernizace příliš zatěžuje některé zaměstnance. 3) Orange zažívá vlnu sebevražd, od ledna 2014 se zabilo 10 zaměstnanců

EAP - Employee assistance programme Produkt (benefit) , který umožní zaměstnancům podělit se o trápení a starosti s nezávislými odborníky,řešit si osobní záležitosti s pomocí psychoterapeutů. Program mohou zaměstnavatelé svým zaměstnancům nabízet jako benefit Jde o důvěrnou konzultační službu zaměřenou především na psychologické poradenství. Zajišťována je na základě smlouvy mezi externím dodavatelem a zaměstnavatelem Kontrakt přitom jasně definuje práva a povinnosti obou smluvních stran. Standardní rozsah poskytovaných služeb tvoří: Telefonická konzultační služba (7 dnů v týdnu 24 hodin denně), e-mailová kontaktní a konzultační služba (s garantovaným časem odpovědi), individuální osobní konzultace s psychologem (v maximálním rozsahu 5 hodin ročně pro zaměstnance), zprostředkování konzultací a služeb externích specialistů (právní služby, finanční poradenství, konzultace s lékařem apod.), chráněný přístup na specializované www stránky - zdroje informací k řešení nejčastějších problémů. Snížení hladiny stresu má pozitivní vliv na chování, kreativitu a schopnost koncentrace zaměstnanců. V současnosti lze považovat za velkou konkurenční výhodu.

Svoboda v práci – trendy budoucnosti? V rostoucí řadě světových firem běžná realita. Na principech svobody fungují společnosti jako legendární výrobce motocyklů Harley -Davidson, nábytkářský gigant Ikea, kultovní outdoorová Patagonia, designová jednička Ideo nebo vynálezce Goretexu W.L.Gore. Tyto firmy přestaly do velké míry rozhodovat za zaměstnance. Zajímavým faktem je, že kromě vysoké míry nasazení a nadšení zaměstnanců, vykazuje většina těchto společností trvalý růst v dvouciferných číslech nebo prakticky stoprocentní loajalitu zaměstnanců. Volnost (srv. představy zaměstnavatele vs. zaměstnance) Rovnost ( komparativní štěstí) Bratrství (smysluplnost) Peoplecomm

Komparativní štěstí Richard Layard Happiness: Lessons from a New Science (2006) Otázka: zvolili byste si žít ve světě, kde vyděláváte 50.000,- USD a ostatní 25.000,- USD? Či ve světě, kde vyděláváte 100.000,- USD a ostatní 250.000,- USD, přičemž ceny jsou v obou světech stejné. Většina lidí si zvolí první svět, ač absolutně chudí, jsou relativně bohatší vůči ostatním. Bohatí lídé nepociťují vyšší úroveň štěstí ač jsou v absolutních údajích na tom ve všem lépe než chudí (zdravotní péče, jídlo, zaměstnání, bydlení). Úroveň štěstí totiž závisí na úrovni přiblížení se bodu, který je odvozen od úrovně (bohatství/sexuálních partnerů/domu) dosažené ostatními lidmi.

Důvěryhodnost Vysoký stupeň ethosu má člověk: odborně na výši charakterní řízený dobrými úmysly étos podnikatele - poctivost a velkorysost, étos bankéře - poctivost a mlčenlivost, étos státního úředníka - zodpovědnost, čestnost, pečlivost,nepodplatitelnost, étos psychologa - ????? Aristoteles – mravní ovzduší!

Méně slov je vždy více!