Vodní zdroje.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Půdy:.
Advertisements

autor: Jakub Jirák, 8. ročník
A podzemní voda se opět stává vodou povrchovou
Znečišťování a ochrana vody Praha – město našeho života Projekt č. CZ.2.17/3.1.00/36097, podpořený Evropským sociálním fondem v rámci Operačního programu.
ZNEČIŠŤOVÁNÍ VODY A VYČERPÁNÍ ZDROJŮ PITNÉ VODY
§ Nařízení vlády č. 350/2002 Sb.. kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší.
Obecná Limnologie 02: Hydrosféra
Vypracovala Darina Krajská
Kyselý déšť.
PEDOSFÉRA PŮDA NA ZEMI.
Česká republika-1 poloha, rozloha…
Pedosféra.
HYDROLOGIE věda, která se systematicky zabývá poznáváním zákonů výskytu a oběhu vody v přírodě Voda - nejrozšířenější látka v přírodě. Vyskytuje se trvale.
Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková.
Odpadní voda Mgr. Helena Roubalová
Složky krajiny a životní prostředí
Česká republika: Přehrady Hospodářský zeměpis
DÚ I.1 Analýza podílu plošných a difúzních zdrojů na celkovém znečištění vod VÚV T.G.M, v.v.i, pobočka Ostrava, Ing. Martin Durčák.
JEZERA RYBNÍKY PŘEHRADY
Definice, která je zakotvena v zákoně 258 a vyhlášce ministerstva zdravotnictví ČR 252. Pitná voda „je zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém.
Integrovaná střední škola, Slaný
HYDRAULICKÉ PARAMETRY ZVODNĚNÝCH SYSTÉMŮ
Vodní nádrže.
Vodstvo Česka.
Česká republika: Řeky Hospodářský zeměpis
Přírodní katastrofy Některé přírodní procesy probíhají tak rychle a intenzivně, že způsobují velké materiální škody a zanechávají po sobě oběti na životech.
Půdní obal Země, nacházející se na povrchu litosféry.
Autor: LIBOR VOSÁHLO Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_JÍMÁNÍ VOD_I1-3
Návrh jímacího objektu
Vodstvo Řeky Jezera Rybníky Přehradní nádrže.
SLADKOVODNÍ EKOSYSTÉMY II
Seminář č. 2 – PŽP II Právní režim ochrany vod a ovzduší. JUDr. Jana Tkáčiková, PhD.
J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí - ochrana vod – voda jako zdroj Voda jako zdroj.
Metody hydrogeologického výzkumu V.
ZÁKLADY HYDROGEOLOGIE
Hydraulika podzemních vod
GLOBÁLNÍ ZMĚNY Skleníkový efekt a globální oteplování Kyselý déšť
Hydraulika podzemních vod
Mechanismy pro zvyšování infiltrace povrchových vod
Mgr. Emílie Nedvědová odbor ochrany vod Právní předpisy v oblasti ochrany podzemních vod před znečištěním.
Vodstvo České republiky
Voda Zbožíznalství 1. ročník Voda - nejrozšířenější sloučenina - zároveň velmi vzácný zdroj, kterého ubývá.
Teorie návrhu podzemního odvodnění podle Netopil, 1972.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_62_09 Název materiáluVodstvo.
Čistota vody je obecný pojem, vyjadřující obsah cizích látek ve vodě Skutečně chemicky čistou vodu H 2 O lze připravit pouze laboratorně!H 2 O.
Hydrosféra = vodní obal Země, který je tvořen vodou – povrchovou – podpovrchovou – vodou v atmosféře – vodou v živých organismech.
Chemické vlastnosti vod Anotace: Prezentace slouží k přehledu tématu chemické vlastnosti vod Je určena pro výuku ekologie a monitorování životního prostředí.
Hydrologické stanice - měří množství vody v řekách, vydatnost pramenů a hladiny podzemních vod Monitorování aktuální hydrologické Automatizace: nižší zranitelnost.
VODA vodárna a čistírna odpadních vod Jaké existují druhy vod dle obsahu nečistot? pitná - musí být zdravotně nezávadná - získává se z podzemí či úpravou.
záznam o odběru vzorku Anotace: Prezentace slouží k přehledu tématu rozbory vod – anionty ve vodách Je určena pro výuku ekologie a monitorování životního.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 Název materiálu VY_52_INOVACE_PR_03_.
Název školy: Speciální základní škola, Louny, Poděbradova 640, příspěvková organizace autor: Mgr. Věra Elbelová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_NAŠE_VODSTVO.
Hydrosféra = vodní obal Země, který je tvořen vodou – povrchovou – jezera, bažiny, rašeliniště, slatiniště – rybníky, přehradní nádrže – podpovrchovou.
Hydrologický předpovědní systém pobočky ČHMÚ České Budějovice
N. Petrovičová, A. M. Šimková, T. lányiová, M. MATUŠKOVÁ
Digitální učební materiál
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vocelova 1338
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Sepekov Autor:
ADSORPCE na fázovém rozhraní pevná fáze-plyn.
OCHRANA ČISTOTY VOD I. RNDr. J. DURAS, Ph.D..
Novela vyhlášky č. 428/2001 Sb..
Plánování v oblasti vod Roční seminář pro vodoprávní úřady Hotel Skalský Dvůr, Lísek, 2. a 3. října 2017.
Fyzická geografie Mgr. Ondřej Kinc Sladká voda na kontinentech
ADSORPCE na fázovém rozhraní pevná fáze-plyn.
VLIV KANALIZACE NA ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
Plánované rozšíření na dole Turów Podzimní setkání těžařů Seč, 14. – 16. listopadu 2018 Mgr. Petra Bachtíková odbor ochrany vod
Hydrosféra – vodní obal země.
Znečištěné místa na Slovácku
Přírodní podmínky V české kotlině.
Půdy.
Transkript prezentace:

Vodní zdroje

Složení a vlastnosti přírodních vod Podzemní vody obsahují především železo, mangan, sulfan, oxid uhličitý, radon a amonné ionty. Povrchové vody obsahují především suspendované a koloidní látky, popř. rozpuštěné látky anorganické i organické. Při úpravě vody vznikají suspenze a koloidní roztoky většinou hydroxidů železa a hliníku.

Složení a vlastnosti podzemních vod Podzemní vody – většinou mineralizovanější než vody povrchové. Kolísání fyzikálně chemických parametrů nevýznamné. Stálá teplota (s výjimkou vod infiltrovaných). Neobsahují kyslík nebo jen velmi malé množství, vyšší koncentrace oxidu uhličitého, někdy výskyt radonu. Koncentrace organických látek velmi malá. Žádný nebo malý obsah organismů, jiný charakter než v povrchových vodách. Chemické složení – závisí na horninové prostředí, které je s podzemní vodou v kontaktu.

Složení a vlastnosti podzemních vod jakost vod a ovlivňující procesy: vyluhování minerálních a organických složek z půd, rozpouštění částečně rozpustných hornin, vylučování nerozpustných sraženin ze složek přítomných ve vodě, adsorpce a desorpce již rozpuštěných složek na částicích půdy a hornin a výměna iontů, aerobní a anaerobní odbourávání organických látek, míchání vod různého původu, obvykle spojené s průběhem chemických reakcí. Vzájemné ovlivňování fyzikálních procesů a chemických dějů. Vliv teploty, hydraulických parametrů prostředí, tlaku a složení plynné fáze, doby kontaktu vody s minerály, rovnováha plyn -voda …

Vzájemný vztah povrchových a podzemních vod   Mezi podzemními vodami uloženými v propustných horninách a povrchovými vodami tekoucími a stojatými existuje určitá spojitost. Toto různě těsné spojení je způsobeno zahloubením koryt toků či dna nádrží do průlinově či puklinově propustných horizontů, které se podílí na obnově zdrojů podzemních vod. Vzájemné ovlivnění se projevuje v podstatě dvěma způsoby: přítokem podzemních vod do povrchových vod pronikáním povrchových vod do propustného horninového či půdního prostředí Jímací objekty podemních vod vertikální jímací objekty (studny vrtané, kopané) horizontální jímací objekty radiální jímací objekty

Podzemní zdroje vody Odběr vody ze studny: Podmínky výpočtu vydatnosti studny Darcyho zákon v = kf . I Čerpáme konstantní množství vody Pohyb podzemní vody se řídí Darcyho filtračním zákonem Voda má stálé fyzikálně chemické složení Jedná se úplnou studnu Vodonosná vrstva není ohraničena ve vertikální rovině (donekonečna se rozprostírající území) Odběr vody ze studny: Čerpadlem Násoskovým řadem

ČSN 75 51 15 Studny individuálního zásobování vodou Zdroje podzemní vody ČSN 75 51 15 Studny individuálního zásobování vodou Vymezuje veřejné, neveřejné a domovní studny Vzdálenosti studní od možného znečištění Zabývá se zřizováním studní, včetně tloušťky obsypové vrstvy Uvádí možné příslušenství Úpravu okolí studní Jejich kontrolou a desinfekcí V příloze jsou uvedeny typy studní – spouštěná z betonových skruží, kopaná studna z betonových skruží, kopaná studna zděná, vrtaná studna pro ruční čerpadlo, vrtaná studna pro motorové čerpadlo, dále je uvedena úprava krycí desky veřejné studny a úprava zhlaví vrtané studny v záplavovém území.

Odběry podzemních vod – 2011 milion m3 za rok

Odběry podzemních vod

Složení a vlastnosti povrchových vod Povrchové vody – většinou nižší mineralizace než u podzemních vod. Kolísání fyzikálně chemických parametrů často značné (roční období, antropogenní činnost apod.). Nestálá teplota Větší obsah kyslíku, s výjimkou velmi znečištěných vod, malý obsah oxidu uhličitého. Vyšší koncentrace organických látek, měnící se charakter podle původu vody. Větší počet mikroorganismů, biologické složení rozmanitější.

Složení a vlastnosti povrchových vod Vodní toky a třída čistoty vody: velmi čistá voda čistá voda znečištěná voda silně znečištěná voda velmi znečištěná voda ČSN 75 7221 „Klasifikace jakosti povrchových vod“ ČSN 75 7220 „Kontrola jakosti povrchových vod“ Požadavky na jakost surové vody – příloha č. 13 vyhlášky č. 428/2001 Sb. (kategorie A1 až A3) Ochrana povrchových vodních zdrojů, ochranná pásma v zákoně č. 254/2001 Sb.

Zákon č. 254/2001 Sb. Vodní zákon Podrobný komentář k 1.1.2013 po novele stavebního zákona č. 350/2012 Sb. Zahrnuje oddíly Nakládání s vodami Ochrana před povodněmi Stav povrchových a podzemních vod Poplatky Plánování v oblasti vod Výkon státní správy Ochrana vodních poměrů a vodních zdrojů ********** Správní delikty Vodní toky Společná a přechodná ustanovení Správa povodí SEZNAM OBECNĚ ZÁVAZNÝCH PŘEDPISŮ KE DNI 1.1.2013

Ochranná pásma § 30 vodního zákona K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a u zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno výše. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů ochranné pásmo změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem. 0,3 l/s 1,1 m3/h 13

Zvyšování množství vodních zdrojů zřizování a provozování údolních nádrží Z hlediska zvyšování vodních zdrojů je tudíž rozhodující zásobní objem vodní nádrže Mezi největší nádrže patří Orlík na Vltavě se zásobním objemem 374 . 106 m3 , Švihov na Želivce (246 . 106 m3) a Nechranice na Ohři (233 . 106 m3) převádění vodních zdrojů z oblastí s relativně vysokým množstvím vodních zdrojů do oblastí s nedostatečným množstvím vodních zdrojů Převádění vody spočívá v místním přerozdělování vodních zdrojů. Provádí se buď otevřenými kanály, obvykle uzpůsobenými pro gravitační převod vody, nebo potrubím spoje-ným s čerpáním vody. umělá infiltrace povrchových vod do vod podzemních

Infiltrace vody Infiltrací se obecně rozumí převádění povrchové vody do vody podzemní. Množství infiltrované vody závisí především na filtračních vlastnostech půdy. V případě přímé umělé infiltrace je voda na místo infiltrace přiváděna takovým způsobem, že její množství a jakost jsou kontrolovatelné. Umělou infiltrací je obecně míněno umělé převádění povrchové vody do vody podzemní. Hlavním účelem tohoto způsobu je zlepšení jakosti povrchové vody přirozenými filtračními pochody probíhajícími v půdě na jakost vody blízkou vodě pitné, která je pak využívána pro vodárenské účely. Současně se s umělou infiltrací zvyšuje množství vodních zdrojů podzemních vod. Z tohoto důvodu tvoří umělá infiltrace samostatnou skupinu umělých opatření pro zvyšování množství vodních zdrojů a zlepšování jejích vlastností.

Infiltrace vody Zásadní podmínky správného provozu umělé infiltrace jsou: dostatečně vydatný zdroj povrchové vody, existence propustného horninového území s dobrou filtrační schopností v dostatečně rozsáhlé hydrogeologické oblasti, výskyt podzemní vody, jejíž složení nezpůsobuje s infiltrovanou povrchovou vodou vznik nerozpuštěných látek, které by mohly být příčinou kolmatace horninového prostředí v blízkosti vsakovacího vrtu.. K vedlejším podmínkám infiltračního procesu patří: mocnost propustné vrstvy a její hloubka pod terénem, hladina podzemní vody pod terénem a směr proudění a sklon hladiny podzemní vody, velikost volné akumulace ve zvodněné vrstvě, kvalita a mocnost nadloží propustného tělesa, způsob hospodářského využití potřebné plochy a okolí.

680 studní podél řeky

Infiltrace vody - KÁRANÉ Vsakovací nádrže jsou situovány do oblasti štěrkopískových náplavů. Vsakovaná voda získává vlastnosti vody podzemní a obohacuje tak její přirozené zásoby. Šířka nádrží se pohybuje mezi 10‑25 m, celková délka 4 500 m vsakovací plocha cca 70 000 m2. Vsakovací nádrže jsou uspořádány ve dvou řadách Voda je následně jímána ve vzdálenosti 200 metrů od místa vsaku systémem vrtaných studní a studní spouštěných s dvěma horizontálními sběrači (radiální R studny) o délce sběračů až 60 m. vzdálenost byla určena tak, aby zdržení vody v podzemí bylo min. 30 dní (ve většině období je delší, a to až 50‑60 dnů

Zvýšení množství podzemních vod – umělá infiltrace lokalita Zdroj pov.v. infiltrace Výkon (l/s) Benátky, Kochánky, Sojovice, Skorkov, Předměřice Jizera břehová 645 Dolnolabsko, Polabsko, Zahrádky Labe a Jizera 235 Sojovice umělá 700-800 Tři Dvory (Kolín) Labe 74 Tlumačov Morava 150 Žernoseky (Litoměřice) 50 Nová Ves (Ostrava) Odra 170

Zvýšení množství podzemních vod – umělá infiltrace lokalita Zdroj pov.v. infiltrace Výkon (l/s) Beroun Berounka břehová 50 Smržice (Prostějov) Romže 90 Lýsky (Přerov) Náhon Strhanec a rybník Draždíř umělá 110 Kněžpole (Uh.Hradiště) Morava Hranice Bečva 60 Ohrada (Vsetín) Vsetín. Bečva 75 Pracejovice (Strakonice) Otava 55

Odběry povrchových vod

Odběry povrchových vod

Odběry podzemních a povrchových vod v 103 m3 2012 Povrchová voda Podzemní voda Úprava a rozvod vody 384 131 317 543 Průmysl (včetně těžby neroztných surovin) 311 449 34 481 Energetika 867 961 2 324 Zemědělství (včetně závlah) 19 285 10 489 Ostatní (včetně stavebnictví) 5 918 15 718 Celkem 1 588 744 380 555

Odběry podzemních a povrchových vod v % 2005 Povrchová voda Podzemní voda Úprava a rozvod vody 24 83,2 Průmysl (včetně těžby nerostných surovin) 20 8,8 Energetika 54 0,5 Zemědělství (včetně závlah) 1,2 1,9 Ostatní (včetně stavebnictví) 0,3 4,2 Zastoupení = representation

Odběry podzemních a povrchových vod v % 2012 Povrchová voda Podzemní voda Úprava a rozvod vody 24 83,4 Průmysl (včetně těžby neroztných surovin) 20 9,1 Energetika 54 0,6 Zemědělství (včetně závlah) 1,2 2,7 Ostatní (včetně stavebnictví) 0,4 4,1

Odběry podzemních a povrchových vod v % 2005 Povrchová voda Podzemní voda Úprava a rozvod vody 24 83,2 Průmysl (včetně těžby nerostných surovin) 20 8,8 Energetika 54 0,5 Zemědělství (včetně závlah) 1,2 1,9 Ostatní (včetně stavebnictví) 0,3 4,2 Zastoupení = representation

Odběry podzemních a povrchových vod v % 2012 Povrchová voda Podzemní voda Úprava a rozvod vody 24 83,4 Průmysl (včetně těžby neroztných surovin) 20 9,1 Energetika 54 0,6 Zemědělství (včetně závlah) 1,2 2,7 Ostatní (včetně stavebnictví) 0,4 4,1

Povrchové vody Barevná definice tříd jakosti povrchových vod ČSN 75 7221 Skupiny ukazatelů jakosti povrchových vod podle 75 7221

Třídy jakosti vody na vybraných tocích

Hydrologické a meteorologické podmínky Česká republika leží ne rozvodnici 3 moří Severní, Baltické a Černé moře které dělí její území na tři hlavní povodí řek: Labe, Odra and Morava  Na území 24 949 vodních nádrží a rybníků s celkovým objemem 4177 mil. m3 Z tohoto počtu bylo v roce  2010  106 velkých nádrží s celkovým objemem 3509 mil. m3

Velké vodní nádrže jsou: výška hráze nad terénem je vyšší než 10 m výška hráze nad terénem 5 až 10 m a objem alespoň 1 milion m3

Hydrologické a meteorologické podmínky Sítí vodních toků průměrně odtéká ročně 15 miliard m3 vody s velkou rozkolísaností od 8 do 24.1 miliard m3 V závislosti na klimatických podmínkách Hydrografickou síť vodních toků tvoří 76 000 km přírodních nebo v korytě upravených 15 537,48 km je významných vodních toků, podle vyhlášky č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činnosti související se správou vodních toků ve znění vyhlášky MZe č. 333/2003 Sb. a č.267/2005 Sb.

Hydrologické a meteorologické podmínky průměr 700 mm srážek, např. Krkonoše 800 – 1400 mm. Srážkovým deficitem se rozumí množství srážek, které chybí do úrovně odpovídající srážkovému normálu. Srážkoměrná pozorování se provádějí denně v 7 hodin místního slunečního času. Počet stanic, z nichž lze získat úplnou řadu údajů za kalendářní nebo hydrologický rok, byl v r.2010 498, počet skutečných měřicích míst (stanic) je vyšší (asi 800).

∑objem = 1 340 . 106 m3 ∑zásobní objem = 835 . 106 m3 Vltavská kaskáda nádrž r. výstavby zásobní objem miliony m3 c. objem miliony m3 vodní plocha km2 Lipno I (II) 1960 252,2 306 48,7 Hněvkovice 1991 12,2 21,1 2,7 Orlík 1963 374,5 712 27,3 Kamýk 4,4 12,8 2,0 Slapy 1957 184,2 266 13,9 Štěchovice 1945 4,7 11,2 1,2 Vrané 1935 2,5 11,1 ∑objem = 1 340 . 106 m3 ∑zásobní objem = 835 . 106 m3

Významné nádrže (980) nádrž ZO miliony m3 Švihov (Želivka) 246 Těrlicko (Stonávka) 22,0 Nechranice (Odra) 233 Fláje (F.potok) 19,5 Vranov (Dyje) 80 Horka (Libovický p.) 16,8 Dalešice (Jihlava) 67,8 Stanovice (Lomnic. p) 15,6 Jesenice (Odrava) 50 Rozkoš (R.potok) 15,3 Přísečnice (P.potok) 46,7 Skalka (Ohře) 15 Šance (Ostravice) 45,8 Seč (Chrudimka) 14,3 Vír (Svratka) 34,6 Nové Mlýny (Dyje) 11,4 Římov (Malše) 30,6 Brněnská (Svratka) 10,9 Kružberk (Moravice) 24,0 Mostiště (Oslava) 9,4

Významné nádrže celkový objem

Podzemní vody V r. 2012 bylo monitorování 1 640 vrtů a 359 pramenů. Státní pozorovací síť podzemních vod se skládá z vrtů a pramenů. U vrtů se z kvantitativních ukazatelů sleduje hladina. Měření hladiny podzemních vod v manuální síti se provádí 1 x týdně, v automatizované síti denně, a to vždy v metrech od stanoveného odměrného bodu. U pramenů se sleduje vydatnost a teplota. Vydatnost pramenů se měří týdně prostřednictvím kalibrované nádoby nebo odečtem na vodočtu standardního přepadu. Základní interval pozorování je 1 x týdně, automatizované pozorování má interval denní. V r. 2012 bylo monitorování 1 640 vrtů a 359 pramenů.

Vodní zdroje vyhláškou MZe č. 431/2001 Sb., Povrchové vody Smíšené zdroje Podzemní voda Smíšené zdroje = kde jeden druh vykazuje 80 % a méně z celkového množství (od podílu 80 : 20) Vypouštění odpadních a důlních vod do vod povrchových je vypouštění evidované správci povodí, podle vodní bilance stanovené vyhláškou MZe č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavování a o údajích pro vodní bilanci (§ 10). Sledují se odpadní a důlní vody vypouštěné do vod povrchových nad 500 m3/měsíc nebo 6000 m3/rok.

Největší úpravny vody

Kategorie A1 – jednoduchá fyzikální úprava a dezinfekce, například rychlá filtrace a dezinfekce, popř. prostá písková filtrace, chemické odkyselení nebo mechanické odkyselení či odstranění plynných složek provzdušňováním . A2 – běžná fyzikální úprava, chemická úprava a dezinfekce, koagulační filtrace, infiltrace, pomalá biologická filtrace, flokulace, usazování, filtrace, dezinfekce (konečné chování), jednostupňové či dvoustupňové odželezňování a odmanganování . A3 – intenzivní fyzikální a chemická úprava, rozšířená úprava a dezinfekce, například chlorování do bodu zlomu, koagulace, flokulace, usazování, filtrace, adsorpce (aktivní uhlí), dezinfekce (ozon, konečné chlorování). Kombinace fyzikálně chemické a mikrobiologické a biologické úpravy .

Monitorování kvality vodních zdrojů v r. 2012 podzemní voda 351 vrtů (studní) a 294 pramenů Vzorky vody se odebírají a analyzují 2 x ročně (jaro, podzim) povrchová voda Celkový počet monitorovacích profilů je 330 Nejčastější frekvence 12 x ročně základní fyzikálně-chemické ukazatele (30–35) těžké kovy (9 ukazatelů v 65–300 profilech) biologické a mikrobiologické indikátory (6–9 ukazatelů ve 270–290 profilech) několik dalších skupin organických látek

Monitorování kvality vodních zdrojů v r. 2012 těkavé organické látky - 23 ukazatelů na 110 profilech, chlorované pesticidy - 17 ukazatelů na 77 profilech, chlorfenoly - 16 ukazatelů na 47 profilech, polyaromatické uhlovodíky - 14 ukazatelů na 62 profilech pesticidy - 12 ukazatelů na 70 až 96 profilech radiochemické analýzy na 86 profilech Jakost povrchových vod je vyjadřována v tzv. třídách podle ČSN 757221 – Klasifikace jakosti povrchových vod I – neznečištěná voda II – mírně znečištěná voda III – znečištěná voda IV – silně znečištěná voda V – velmi silně znečištěná voda ČSN 757220 – Kontrola jakosti povrchových vod

Kvalita podzemních vod: prameny 2012 (mg/l) ukazatel Celkový počet Počet pod mezí stanovitelnosti [%] Počet překročení požadované hodnoty [%] NH4+ 275 92,7 0,4 NO3- 2,5 14,2 SO42- 0,0 CHSKMn 60 3,3 Cl- 6,5 0,7 Al 73,1 2,9

Kvalita podzemních vod : mělké vrty 2012 (mg/l) ukazatel Celkový počet Počet pod mezí stanovitelnosti [%] Počet překročení požadované hodnoty [%] NH4+ 294 41,5 19,0 NO3- 26,9 18,4 SO42- 0,7 20,1 CHSKMn 17,3 15,6 Cl- Al 76,8 5,4

Kvalita podzemních vod : hlubinné vrty 2012 (mg/l) ukazatel Celkový počet Počet pod mezí stanovitelnosti [%] Počet překročení požadované hodnoty [%] NH4+ 351 48,4 12,5 NO3- 53,0 6,6 SO42- 16,5 2,3 CHSKMn 66,4 3,1 Cl- 3,4 4,3 Al 84,3 4,6

Počet pod mezí stanovitelnosti (%) ukazatel Celkový počet Mělké vrty Hlubinné vrty NH4+ 294 - 351 41,5 48,4 NO3- 26,9 53,0 SO42- 0,7 16,5 CHSKMn 17,3 66,4 Cl- 3,4 Al 76,8 84,3

Počet nevyhovujících výsledků (%) ukazatel Celkový počet Mělké vrty Hlubinné vrty NH4+ 294 - 351 19,0 12,5 NO3- 18,4 6,6 SO42- 20,1 2,3 CHSKMn 15,6 3,1 Cl- 4,3 Al 5,4 4,6

Podíl vodních zdrojů pitné vody různých kategorií v % podle vyhlášky MZe č. 428/2001 Sb. (146/2004 a 515/2007 Sb.) Kategorie podle vyhlášky č. 428/2001 Sb. Povrchové zdroje Podzemní voda A1 7,9 7,1 77,0 76,5 A2 53,7 53,0 8,8 11,4 A3 38,4 39,9 14,2 12,1 rok 2004 2012 2004 2012

Hodnocení jakosti pitné vody z hlediska zdrojů surové vody 2012 Nejvyšší mezná hodnota Mezná hodnota překročení limitní hodnoty (%) Počet stanovení Povrchová voda 0,19 33 842 1,92 85 584 směs 0,21 34 862 1,38 80 652 Podzemní voda 1,29 151 957 3,52 257 654

Odběry podzemních a povrchových vod v 103 m3 2005 Povrchová voda Podzemní voda Úprava a rozvod vody 395 698 342 471 Průmysl (včetně těžby neroztných surovin) 327 536 35 410 Energetika 878 843 2 225 Zemědělství (včetně závlah) 19 519 7 835 Ostatní (včetně stavebnictví) 4 484 13 987 Celkem 1 626 080 401 928

Odběry podzemních a povrchových vod v 103 m3 2012 Povrchová voda Podzemní voda Úprava a rozvod vody 384 131 317 543 Průmysl (včetně těžby neroztných surovin) 311 449 34 481 Energetika 867 961 2 324 Zemědělství (včetně závlah) 19 285 10 489 Ostatní (včetně stavebnictví) 5 918 15 718 Celkem 1 588 744 380 555

Odběry podzemních a povrchových vod v % 2005 Povrchová voda Podzemní voda Úprava a rozvod vody 24 83,2 Průmysl (včetně těžby nerostných surovin) 20 8,8 Energetika 54 0,5 Zemědělství (včetně závlah) 1,2 1,9 Ostatní (včetně stavebnictví) 0,3 4,2 Zastoupení = representation

Odběry podzemních a povrchových vod v % 2012 Povrchová voda Podzemní voda Úprava a rozvod vody 24 83,4 Průmysl (včetně těžby neroztných surovin) 20 9,1 Energetika 54 0,6 Zemědělství (včetně závlah) 1,2 2,7 Ostatní (včetně stavebnictví) 0,4 4,1

Odběry podzemních a povrchových vod v 106 m3

Odběry podzemních a povrchových vod v %

Užívání vody – povrchové zdroje Úprava, průmysl, energetika

Užívání vody – podzemní zdroje Úprava a prům.

Vypouštění vod do vod povrchových Zemědělství

Zvýšení množství podzemních vod – umělá infiltrace lokalita Zdroj pov.v. infiltrace Výkon (l/s) Benátky, Kochánky, Sojovice, Skorkov, Předměřice Jizera břehová 645 Dolnolabsko, Polabsko, Zahrádky Labe a Jizera 235 Sojovice umělá 700-800 Tři Dvory (Kolín) Labe 74 Tlumačov Morava 150 Žernoseky (Litoměřice) 50 Nová Ves (Ostrava) Odra 170

Zvýšení množství podzemních vod – umělá infiltrace lokalita Zdroj pov.v. infiltrace Výkon (l/s) Beroun Berounka břehová 50 Smržice (Prostějov) Romže 90 Lýsky (Přerov) Náhon Strhanec a rybník Draždíř umělá 110 Kněžpole (Uh.Hradiště) Morava Hranice Bečva 60 Ohrada (Vsetín) Vsetín. Bečva 75 Pracejovice (Strakonice) Otava 55