Ukončování bezdomovectví jednotlivců bez domova

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Návrh komunitního plánu na rok
Advertisements

Zohlednění genderu jako dlouhodobého cíle projektu Prevence obchodování s dětmi v Etiopii a jejich rehabilitace Inka Píbilová.
Sociální služby SOZ.
Kancelář Rady vlády pro záležitosti romské komunity při Úřadu vlády Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách České Budějovice.
Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné.
TERÉNNÍ PROGRAM BABYLON
Koncepce politiky bydlení v ČR do roku 2020 a sociální bydlení 18. Září 2012.
Zákon o sociálních službách
Koncepce zdravotní péče o bezdomovce
1 Grantové schéma Vyrovnávání šancí žen a mužů Národní vzdělávací fond.
Transformace sociálních služeb pro lidi s postižením
Moravská asociace podnikatelek a manažerek PODPORA PODNIKÁNÍ JAKO MECHANISMU PRO SOCIÁLNÍ ZAČLENĚNÍ DOPORUČENÍ VZEŠLÁ Z MEZINÁRODNÍHO PARTNERSTVÍ TASE.
„Jekhetanes“ aneb spolu Sophia Dvořáková. KDO JSME? Šance pro Tebe je nestátní nezisková organizace. Šance pro Tebe působí v Pardubickém kraji, sídlo.
Projekt „Rozvoj procesu plánování dostupnosti sociálních služeb v Olomouci“ 3. KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA OLOMOUCE 2013 – 2015 Tato akce je.
SOCIÁLNÍ SLUŽBY V ČR.
Veřejné projednání návrhu 2
Pracovní skupina III Osoby v krizi a osoby ohrožené sociálním vyloučením.
Klíčová otázka č. 3 Prevence ztráty bydlení: základní teze Jan Milota 26. – 27. listopadu 2014.
Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů Jan Pavel MF, oddělení koordinace hospodářských politik.
Klíčová otázka č. 4 Začleňování do bydlení: Možnost návratu Jan Snopek 26. – 27. listopadu 2014.
Transformace systému práce s ohroženými dětmi a rodinami Tisková konference MPSV a MŠMT 30. dubna 2009.
Jitka Navrátilová, PhD..  Přímá práce v rodině – home visiting (nástroj podpory rodiny.  Profesionální, či poloprofesionální pomoc rodině.
MAS a podpora sociálního podnikání Sociální podnikání a sociální bydlení Konference MAS
Klíčová otázka č. 4 Jak uskutečňovat komplexní sociální, zdravotní a další služby lidem bez domova? Představení „balíčku služeb“ – co vše je třeba (tj.
Podpora inovací prostřednictvím spolupráce VŠ s podniky Ing. Eva Bosáková, CSc.
Sociální bydlení v kontextu „Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období “ 09/2012 Jan Snopek, analytik pro.
Jednotný programový dokument pro Cíl 3 hl. m. Praha Magistrát hl. m. Prahy, odbor fondů EU, oddělení pro implementaci.
Sociální služby 2. ročník Studijní obor: Sociální činnost
Společné povinné vzdělávání: utopie nebo nezbytnost? Jana Straková Sociologický ústav AV ČR.
Institucionální a politická dimenze sociálního vyloučení.
Grantové schéma Phare 2003 Rozvoj lidských zdrojů Seminář pro auditory Část obsahová Praha, 15. března 2006 Ing. Jarmila Modrá Národní vzdělávací.
Jednotný programový dokument pro Cíl 3 hl. m. Praha Magistrát hl. m. Prahy, odbor zahraničních vztahů a fondů EU, oddělení.
Iniciativa EQUAL v ČR. Iniciativa EQUAL Samostatná forma pomoci ze strukturálních fondů týkající se mezinárodní spolupráce při prosazování nových prostředků.
Politika sociální inkluze v Evropské unii
Chudoba jako sociální problém
3. jednání PS bydlení Brno Téma: Ukončování / prevence bezdomovectví jednotlivců 27. května 2015.
Návrh legislativních změn v oblasti náhradní rodinné péče (výstupy projektu) PhDr. Miloslav Macela Praha, 16. června 2015.
Shrnutí závěrů prvního konferenčního dne. Komunitní plánování, komunitní služby – jejich dostupnost a financování v Jihočeském kraji Mgr. Petr Studenovský.
„ WORKSHOP „Terénní sociální práce v sociálně vyloučených lokalitách Moravskoslezského kraje – práce se závislými klienty“ Vyhodnocení a shrnutí výstupů.
Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě
Bydlení českých seniorů a nedořešené problémy Ing. Milan T a r a b a předseda Sdružení nájemníků ČR.
BRNO 2016 – 2018 První tři roky na cestě k ukončení bezdomovectví Vize: „V roce 2025 se v Brně lidé budou jen výjimečně dostávat do situace bytové nouze,
Kam kráčíš komunito ? Změny terapeutických komunit v měnícím se světě. Bratislava 2008 Dr. Martina Richterová Těmínová.
Konference Transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb a Hradec Králové Národní centrum podpory transformace sociálních služeb.
Státní bytová politika Ing. David Slavata, Ph.D Ekonomika bydlení.
Strategie sociálního začleňování na období let 2012 – 2020 Příspěvek ke konferenci "Sociálně vyloučené lokality - vznik, rizika, možnosti řešení"
Česká koncepce oboru ošetřovatelství.  Vychází z: - Koncepce ošetřovatelství České republiky z roku 1998, - respektuje doporučení: Organizace spojených.
Domovy pro seniory. se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou.
Platforma pro sociální bydlení: Prevence ztráty bydlení a potřeby lidí bez domova 27. leden 2015 Jan Milota.
Pracovní schůzka aktérů integrace - příprava navazujícího projektu „Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010“ 30. září 2009 EVROPSKÝ.
Sběr dat o drogách na regionální/místní úrovni MUDr. Viktor Mravčík.
Sociální práce v roce 2012 Bc. Ivana Vedralová. Od Úřad práce ČR převezme:  Činnosti, které přímo souvisejí s řízením, rozhodováním a výplatou.
Zákon o sociálním bydlení pohledem obcí a menších měst Ing. Radim Sršeň, Ph.D., 1. místopředseda.
Rozsah, podoby a řešení bytové nouze v ČR Štěpán Ripka Platforma pro sociální bydlení.
ITI METROPOLITNÍ OBLASTI (MO) Dr. Ing. Marie Zezůlková Kancelář strategie města.
Odbor sociální péče Magistrátu města Brna Helena Krištofová
Podpora sociálních služeb, komunitního života a sociálního bydlení
Projekt na podporu neformální péče v ORP Hodonín
Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb
Vybrané trendy v řešení bytové nouze v zahraničí
Analýza potřebnosti rozvoje sociálních služeb v Brně pro další osoby ohrožené sociálním vyloučením Dílčí odborná studie pro tvorbu 5. Komunitního plánu.
Deinstitucionalizace: co naznačuje mezinárodní výzkum?
Podpora odborného partnerství – Sociální bydlení v Plzeňském kraji
Strategie sociálního začleňování ve vybraných oblastech
Koncepce rozvoje sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením poskytovaných příspěvkovými organizacemi Zlínského kraje na období Luhačovice.
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Podřipsko
Sociální zabezpečení Funkce Činitelé, financování
SOCIÁLNÍ BYDLENÍ V ARMÁDĚ SPÁSY - a co dál?
§ 49 Domovy pro seniory. V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž.
3. Krizová pomoc Sociální rehabilitace
Transkript prezentace:

Ukončování bezdomovectví jednotlivců bez domova Město Brno 8. června 2015 Prof. Dr. Volker Busch-Geertsema GISS – Asociace pro inovativní sociální výzkum a sociální plánování, Brémy, Německo Koordinátor Evropské observatoře bezdomovectví a projektu Housing First Europe

Obsah prezentace O přednášejícím Co je potřeba k ukončování bezdomovců jednotlivců bez domova a v čem se tito lidé liší od rodin bez domova? Výzkumná zjištění z testování housing first v Evropě a jinde Přetrvávající výzvy Jak ukončit bezdomovectví jednotlivců v Brně? Správa informací o bezdomovectví Doporučení a závěry 2

O přednášejícím Kdo je přednášející: Kým přednášející NENÍ: Výzkumník s 25 lety zkušeností s výzkumem zaměřeným na bezdomovectví a vyloučení z bydlení v Německu a Evropě. Nedávno se zapojil do mezinárodních aktivit zaměřených na ukončování bezdomovectví v různých částech světa. Koordinátor Evropské observatoře bezdomovectví a projektu Housing First Europe; obeznámený s přístupem Housing First a s vícestupňovými systémy, bariérami v přístupu k bydlení, daty o bezdomovectví. Účastní se projektu zabývajícího se prevencí vystěhování ve všech 28 členských státech EU. Kým přednášející NENÍ: Člověkem vychvalujícím existující politiky bezdomovectví v Německu nebo jinde v Evropě (či USA) jakožto vzor pro země střední a východní Evropy Expertem na romskou problematiku 3

Co je potřeba k ukončování bezdomovců jednotlivců bez domova a v čem se tito lidé liší od rodin bez domova? Před dvěma týdny došel workshop s Katharine Gale k těmto závěrům: Že je možné ukončit bezdomovectví rodin, což znamená: zajistit, aby k němu docházelo velmi zřídka, zajistit, aby epizody bezdomovectví byly krátké a, předcházet tomu, aby se tyto epizody opakovaly. Podstatné prvky jsou: prevence bezdomovectví překonání bariér v přístupu ke stálému bydlení rapid re-housing (rychlé zabydlení) podpora pro ty, kdo ji potřebují a Koordinace všech částí systému 4

Co je potřeba k ukončování bezdomovců jednotlivců bez domova a v čem se tito lidé liší od rodin bez domova? V čem je jiné ukončování bezdomovectví jednotlivců? Požadavky jsou velmi podobné, s určitými dalšími výzvami Jednotlivých lidí bez domova je více než rodin bez domova (přinejmenším 2000 vs. 300) Častější potřeba komplexní podpory (závislost, duševní zdraví) Multidimenzionální podpora může hrát důležitější roli, ale není potřebná pro všechny jednotlivce bez domova – důležité je vyhodnocování potřeb a flexibilní podpora Někteří žili celý svůj život v institucionálním prostředí Pro domácnosti jednotlivců je k dispozici méně finančně dostupných samostatných bytů Osamělí muži bez domova představují obvykle nejméně prioritizovanou skupinu Housing First a strategie zaměřené na bydlení místo vícestupňového systému, neopakovat chyby, jež udělali v „rozvinutějších“ regionech 5

Co je housing first? Housing first poskytuje lidem bez domova okamžitý přístup k bydlení v běžném rozptýleném bydlení a souběžnou podporu Přístup housing first odpovídá dlouhodobým trendům v sociálních službách Deinstitucionalizace a decentralizace poskytování služeb Normalizace životních podmínek (včetně podmínek bydlení) Individualizace podpory Od místně-zaměřené podpory (podporované bydlení) k podpoře zaměřené na osoby (podpora v bydlení) Alternativa vůči vícestupňovým systémům a přístupům vyžadujícím “nejprve léčbu” a připravení lidí na bydlení před tím, než se mohou nastěhovat do běžného, stálého bydlení 6

Vícestupňový systém Sekundární trh s bydlením Primární trh s bydlením standardní samostatné nájemní bydlení běžné byty s časově omezenou smlouvou založenou na zvláštních podmínkách “konečné bydlení”, plná jistota bydlení sdílené bydlení, „tréninkové byty“, atd. Časově omezené, bez jistoty bydlení Sdílené byty v blízkosti institucí, časově omezené užívání založené na zvláštních podmínkách, sdílení kuchyní a hygienických zařízení Přijímací stádium Institucionální prostředí, noclehárny, azylové domy, atd. více méně Individuální podpory, péče, kontroly, disciplíny méně Soukromého prostoru, autonomie, normálnosti více Upraveno podle Sahlin 1998

Kritika vícestupňových systémů Stres a narušení kvůli nutnosti stěhování mezi různými „stupni“ Nedostatek soukromí a autonomie na nižších stupních, nedostatek možnosti uživatelské volby a svobody – zacyklení v jednotlivých stupních (revolving doors, «frequent flyers») Standardizovaná podpora v různých stupních Dovednosti naučené v prostředí kongregovaného bydlení často nejsou přenositelné do situace nezávislého bydlení Finální stěhování do nezávislého bydlení může přijít až za mnoho let (nebo nikdy nenastane) a příliš mnoho klientů se „ztratí“ Míra bezdomovectví může vzrůst spíše než se snížit s takovými systémy (rozšiřování nižších stupňů, efekt zúženého hrdla) 8

Kritika vícestupňových systémů v Evropě Ve Švédsku bezdomovectví na «sekundárním trhu s bydlením» (noclehárny, azylové domy, tréninkové byty) rapidně narostlo po zavedení vícestupňových systémů a zůstalo nižší, kde nebyly zavedeny. Vícestupňový systém ve Vídni narostl mezi lety 2005 a 2011 o více než 80 % (kdy dosáhl 4,500 lůžek); roční náklady: € 43 mil. Pronajímatelé posílají potenciálně «rizikové» nájemníky zpět na sekundární trh s bydlením, bariéry v přístupu k bydlení stoupají («osvědčení o připravenosti k bydlení», nepřijímáni žadatelé s pravidelným příjmem…) «Úspěch» ve vícestupňovém systému znamená nutnost stěhovat se, rozrušuje kontakty s komunitou v domě i v okolí 9

Housing first Standardní samostatné nájemní bydlení Běžné bydlení s (časově omezenou) smlouvou založenou na zvlášních podmínkách sdílené bydlení, “tréninkové byty“, atd. Flexibilní individuální podpora v bydlení vstupní stádium bezdomovectví

Housing first: Učení prostřednictvím praxe Ukončování bezdomovectví spíše než jeho řízení (management) Plavat se lze naučit lépe ve vodě než kdekoliv jinde Udržení nájmu se lze nejlépe naučit, pokud ho člověk má. Výzvy: pravidelné platby nájemného a služeb, hospodaření s omezenými finančními zdroji, regulace dluhů, vycházení se sousedy, Údržba domácnosti, úklid, vaření, nakupování, Zvládání osamělosti, přijímání návštěv a kontroly dveří, stanovení a naplňování individuálních cílů, nalezení nějakého smysluplného trávení času……. 11

Osm principů Pathways to Housing (PtH) 1. Bydlení jako základní lidské právo: (Téměř) okamžité poskytnutí samostatného bydlení bez podmínky být „připraven na bydlení“ 2. Respekt, vřelost a soucit vůči klientům 3. Závazek k práci s klienty po dobu, po jakou to potřebují 4. Rozptýlené bydlení; nezávislé bydlení 5. Oddělení bydlení od služeb (Služby jsou poskytovány na bázi dobrovolnosti, musí být ovšem akceptovány každotýdenní návštěvy) 6. Důraz na volbu uživatele a sebeurčení 7. Zaměření na uzdravení 8. Harm reduction 12

Co NENÍ housing first Housing only (jen bydlení), bez další podpory (ačkoliv to tak pro některé lidi bez domova může být vhodné) Přístupy vyžadující přípravu, terapii, abstinenci a projekty vyžadující předchozí stupně v programu, který klienty „připravuje na bydlení“ mimo trh s bydlením Programy, jež nabízejí přechodné bydlení, dočasné ubytování a další typy bydlení, kde je pobyt časově omezený a závislý na trvání podpory Sdílené bydlení (pokud nejde o přání uživatelů služeb) Projekty, jež vystěhovávají nájemníky z důvodů nad rámec těch, jež jsou standardně součástí nájemních smluv Kontroverzní: Kongregované bydlení s podporou v místě 13

Výzkumná zjištění o housing first Vysoká míra udržení bydlení v téměř všech testovaných projektech Výsledky z Evropy potvrzují studie z USA, Kanady a odkudkoliv, že lidé bez domova i v případě potřeby nejkomplexnější podpory mohou bydlet v samostatném, rozptýleném bydlení To platí rovněž pro bezdomovce s vážnou závislostí na drogách Potřeba podpory: bydlení, financování, duševní a fyzické zdraví, nezaměstnanost a sociální izolace Velkou výzvou zůstává překonání dalších problémů poté, co je stabilizována bytová situace „Ontologická jistota” (Padgett, 2007): bydlení zvyšuje osobní bezpečí a snižuje stres; základ pro stálost, denní rutinu, soukromí a konstrukci identity; stabilní platforma pro normalizovanější život 14

Míra udržení bydlení v místech testování Housing First Europe Amstero- dam Kodaň Glasgow Lisabon Buda- pešť Celkový počet uživatelů, kteří získali bydlení 165 80 16 74 90 Nejisté případy (úmrtí, odešli do institucionalizovaného ubytování, odešli a chybí informace, zda bydlí atd.) 23 2 6 N/A Základ pro výpočet udržení bydlení 142 64 14 68 Pozitivní výsledek (stále bydlí) 138 (97.2%) 60 (93.8%) 13 (92.9%) 54 (79.4%) 29 (< 50%) Stále bydlí s podporou HF programu 122 (85.9%) 57 (89.1%) 45 (66.2%) Bydlí bez podpory od HF programu 16 (11.3%) 3 (4.7%) 9 (13.8%) Negativní výsledek (ztratili bydlení z důvodu uvěznění, vystěhování, „dobrovolného“ návratu k bezdomovectví atd.) 4 (2.8%) 4 (6.3%) 1 (7.1%) 14 (20.6%) Zdroj: Závěrečné zprávy z jednotlivých lokalit, vlastní kalkulace

Vysoká míra udržení bydlení také v dalších evropských projektech UK, evaluace několika projektů housing first ukazuje vysokou míru udržení bydlení, často dokonce s nižšími náklady než jinde Reportáž o housing first v Camden (2 projekty) a housing first v Anglii (9 projektů) https://www.york.ac.uk/media/chp/documents/2013/Camden%20 Housing%20First%20Final%20Report%20NM2.pdf https://www.york.ac.uk/media/chp/documents/2015/Housing%20 First%20England%20Report%20February%202015.pdf “Un Chez-Soi d’abord” ve Francii, rozsáhlý randomizovaný kontrolovaný experiment v 4 městech (Paříž, Marseille, Lille, Toulouse) 86 % míra udržení bydlení po 24 měsících (n=120) Zaměřeno na lidi bez domova s psychiatrickou diagnózou 16

Další projekty housing first v Evropě Pozitivní výsledky národních strategií v Dánsku a Finsku Nové pilotní projekty v Austrálii, Belgii, Irsku, Itálii, Polsku, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Nizozemí atd. Erasmus+ projekt k housing first střední a východní Evropy FEANTSA publikace o „Zlepšení zdraví a sociální integrace prostřednictvím housing first“ a pracovní a vzdělávací nástroje 17

Přetrvávající výzvy Zajištění kontinuity projektů (některé potřebují dlouhodobou podporu) Bariéry v přístupu k bydlení („Housing first /bydlení především/ je hezké, ale kde je to bydlení?“) Nedostatečný bytový fond finančně dostupného bydlení, ale také bariéry vůči lidem s dluhy, se zřejmou potřebou podpory atd. Rozšíření z pilotních projektů na celoměstské nebo dokonce celonárodní strategie zaměřené na bydlení (např. Vídeň, Amsterdam) Proti zájmům některých poskytovatelů služeb, někteří kladou odpor Nedostatek polické vůle na národní/městské úrovni? Kulturní změna (posun v uvažování) potřebná v praxi Diskuse o rovnosti, sociální spravedlnosti a „zásluhovosti“, pokud je bydlení nízkopříjmových lidí obecně velmi špatné 18

Přetrvávající výzvy „Bydlení v prvé řadě, co v druhé?“ Jak řešit chudobu, nezaměstnanost, sociální izolaci, problémy se závislostmi a jiné elementy sociálního vyloučení v situaci, kdy již lidé bez domova bydlí? Přístup housing first přináší změnu rovnováhy moci mezi poskytovateli služeb a jejich uživateli (ve srovnání s více institucionálním poskytováním). Podpůrný personál musí splňovat určité předpoklady: Musí všem klientům prokazovat respekt, vřelost a soucit a klást preference a volby uživatelů služeb do středu své podpůrné práce Musí být schopni vytvářet důvěrný vztah Nabídka podpory musí být atraktivní a uspokojovat individuální potřeby, založené na důvěře v možnost vyléčení. 19

Zpátky k Brnu a plánům ukončování bezdomovectví jednotlivců Pro lidi s potřebou komplexní podpory je třeba přístup housing first Spolupráce se specializovanějšími službami nebo integrace specialistů do multidisciplinárního týmu? Je třeba hodnocení potřeb a index zranitelnosti, aby bylo možné rozhodnout, kdo potřebuje intenzivnější a multidisciplinární podporu Podpora tak dlouho, jak je třeba Zaměření na ty nejzranitelnější. “Screen in not out“ Ale: udržení bydlení nelze predikovat! 20

Brno a plány ukončování bezdomovectví jednotlivců Pro ostatní jednotlivce bez domova je potřebný přístup zaměřený na bydlení Ne všichni jednotlivci bez domova potřebují komplexní podporu, i pro ně je ale platná většina principů housing first Postačující může být dočasná terénní podpora nízké intenzity Také pro ně je klíčový rychlý přístup k bydlení, neměli bychom čekat, než se u nich vyvine potřeba komplexní podpory Typické problémy bránící v přístupu k bydlení: vysoké dluhy, „špatná“ historie bydlení Změnit logiku více stupňů Kongregované bydlení s dohledem pouze pro ty, kdo opakovaně neuspěli v novém systému nebo mají dlouhou historii života v institucích a přejí si tak pokračovat Bude fungovat jen pro menšinu lidí bez domova 21

Brno a plány ukončování bezdomovectví jednotlivců Jak zajistit pro jednotlivce bez domova přístup k bydlení? Použijte městské byty, odstraňte bariéry v přístupu (staré dluhy, historie bydlení) Použijte sektor soukromého nájemního bydlení a nevyužitý bytový fond (sociální nájemní agentury, garance platby nájemného a spolehlivou podporu prostřednictvím sociální práce, renovace) Inkluzivní bydlení (zavázání soukromých developerů k výstavbě části nových bytů jakožto sociálního bydlení a přidělení části těchto bytů lidem bez domova) Je třeba, aby si aktéři zodpovědní za bytovou politiku uvědomili potřebu malých a finančně dostupných bytů Je potřeba silná politická vůle; je třeba se postarat rovněž o další nízkopříjmové domácnosti 22

Brno a plány ukončování bezdomovectví jednotlivců Jak předejít tomu, aby se (znovu-) vyskytlo bezdomovectví? Prevence vystěhování vyžaduje Včasné a úplné informování ohrožené domácnosti, Brzké a proaktivní kontaktování (dopisy nestačí, potřebné jsou osobní návštěvy doma), Nástroje mediace mezi pronajímatelem a nájemníky a řešení neplacení nájemného a Poskytnutí náhradního bydlení v případech , kdy není možné nebo rozumné udržení stávajícího bydlení Prevence přechodu z institucí (vězení, dětských domovů, nemocnic) do situace bezdomovectví: Přístup k bydlení je klíčový, potřebná je včasná příprava Propuštění do dočasného ubytování není řešením, ale součástí problému 23

Brno a plány ukončování bezdomovectví jednotlivců Zadluženost: Potřeba primární, sekundární a terciární prevence Lepší informace o riziku o předluženosti, dluzích na nájemném a službách (primární prevence, školní osnovy, osvětové kampaně) Převzetí dluhů na nájemném a službách (např. prostřednictvím půjčky) v krizových situacích s cílem předejít vystěhování (sekundární prevence) Soukromý bankrot a chráněný minimální příjem, který si mohou ponechat dlužníci a nemůže jim být zabaven (terciární prevence) Strategie ukončování bezdomovectví musí mít politickou podporu, zapojovat všechny relevantní aktéry a být komunikována s širokou veřejností. 24

Informační systémy o bezdomovectví Účel sběru dat Strategie cílící na Data potřebná pro Prevenci bezdomovectví Lidé ohrožení vystěhováním Lidé, kteří opouštějí instituce a nemají žádný domov Řešení příčin bezdomovectví Data reflektující různé cesty k bezdomovectví Snižování míry bezdomovectví Rozsah a rozšíření bezdomovectví Snižování negativních dopadů na lidi bez domova Longitudinální / opakovaná analýza bezdomovectví Zajištění, že si lidé, kteří byli dříve bez domova, udrží své stálé samostatné bydlení Počet lidí, kteří získali přístup ke stálému či podporovanému bydlení a zůstali v něm Hospodárnost a legitimizaci strategie Data o nákladech a informace o úspěších sociálního začleňování

Zdroje dat o cestách k bezdomovectví PŘÍČINY STRUKTURÁLNÍ INSTITUCIONÁLNÍ VZTAHOVÉ OSOBNÍ FAKTORY Chudoba Nezaměstnanost Bydlení Život v instituci Dětský domov Zkušenost s vězením Ozbrojené síly Násilný vztah (dětství) (s partnerem) Rozpad rodiny (smrt nebo rozchod) Duševní onemocnění Potíže s učením Závislost na drogách Závislost na alkoholu SPOUŠTĚČE Vystěhování (evikce) Propuštění Opuštění domova rodičů Útěk ze vztahu s násilníkem Zvládání osamělého života Onemocnění Ukončení poskytování podpory Užívání návykových látek ZDROJE DAT Bydlení Soudy Sociální systém Surveys Zdravotní služby Trestní systém Poskytovatelé služeb

Informační strategie monitoringu bezdomovectví Opora ve strategii Definice bezdomovectví a vyloučení z bydlení Rešerše informačních zdrojů Databáze poskytovatelů služeb Definice klíčových proměnných Registr uživatelů služeb Administrativní data / Výzkumná data

Systém indikátorů týkajících se bezdomovectví Indikátory na vstupu Lidé ohrožení vystěhováním (evikcí) Lidé opouštějící instituce Děti opouštějící péči Systémové indikátory Počet lidí využívajících služby Čas strávený v systému Tok lidí systémem Indikátory na výstupu Lidé, kterým bylo poskytnuto bydlení (s podporou / bez podpory)

Systém ubytování lidí bez domova

Statistiky nabídky a využití služeb Soupis služeb Lůžka Míra využití služeb Registry uživatelů Míra obsazenosti Změny Délka užívání služby Profily a trendy Demografický profil Profil cest k bezdomovectví Správní geografie

Závěry a doporučení Přístup housing first je možné doporučit jako vysoce úspěšný způsob ukončování bezdomovectví pro lidi bez domova s velkou potřebou podpory Výsledky evaluací v Evropě a jinde ukázaly, že i lidé s vážnými problémy se závislostmi jsou schopni žít v běžném bydlení, pokud je jim poskytována adekvátní podpora Osm principů programu Pathways to Housing se zdá být užitečným nástrojem pro přípravu projektů housing first Běžné rozptýlené bydlení a samostatné byty by měly být pravidlem; kongregované bydlení by mělo být vyhrazeno pro menšinu, která si v něm přeje žít nebo nedokáže žit v rozptýleném bydlení s intenzivní HF podporou 31

Závěry a doporučení Aby projekty housing first efektivně snižovaly bezdomovectví, musí být zahrnuty do širších strategií zaměřených na bydlení (housing led strategies) Jasný důraz na zlepšování prevence (předluženosti, vystěhování, přechodu z institucí do bezdomovectví) a přístup k bydlení pro zranitelné skupiny Je třeba, aby finančně dostupné bydlení v širším rozsahu bylo dostupné pro VŠECHNY skupiny, které ho potřebují (včetně rodin a jednotlivých rodičů s dětmi, lidí s migrační historií a diskriminovaných menšin); také v tomto kontextu je důležitá volba a zapojení (komunitní rozvoj; zmocňování…) Služby (terénní podpora v bydlení) sledující principy HF pro lidi s méně závažnými potřebami Jsou zapotřebí inovativní metody měření zranitelnosti a individuálních potřeb, finančně flexibilní podpory a monitoringu 32

Závěry a doporučení Podmínky úspěchu Je třeba zajistit rychlý přístup k finančně dostupnému bydlení Jedním (avšak ne jediným) zdrojem by mělo být sociální bydlení, protože zde lze ovlivnit nastavení přidělování bytů a lze odstranit bariéry v přístupu k bydlení Potenciál trhu se soukromým nájemním bydlením nebo dokonce vlastnického sektoru Příklady sociálních nájemních agentur (social rental agencies) a Y- foundation, jak lze zlepšit přístup lidí bez domova k bydlení; kvantitativní efekty jsou ovšem omezené a je třeba dalších opatření k překonání širšího nedostatku bytů (inkluzivní bydlení, právo přidělování bytů...) Podpora v bydlení musí být dostupná podle individuálních potřeb (musí být flexibilní, spolehlivá a kvalifikovaná a orientovaná na individuální cíle klientů) 33

Závěry a doporučení Nelze očekávat masivní úspory, pokud jsou do podpory zahrnuty širší skupiny, lze nicméně předpokládat efektivnější vynakládání peněz. Očekávání tvůrců politik a poskytovatelů služeb by měla vždy zůstat realistická. Ukončení bezdomovectví poskytuje základ pro další kroky směrem k sociálnímu začleňování, není ale jejich zárukou a pro většinu marginalizovaných lidí může být často mnohem realističtějším cílem relativní integrace spíše než učinění lidí s komplexními problémy „zdravými, bohatými a moudrými“ (Shinn and Baumohl, 1998). Pro pracovníky poskytující podporu by nicméně mělo vždy být cílem podporovat klienty v dosažení nejvyšší míry integrace, jež je možná v jejich specifické situaci. 34

Závěry a doporučení Mylný vývoj v historii rozvinutých sociálních režimů by neměl být kopírován jinde Nebudujte drahé a neefektivní vícestupňové systémy Tak zvaná „prozatímní řešení“ a „mimořádná opatření“ mají tendenci stát se dlouhodobými nebo dokonce trvalými Náklady na bezdomovectví a vyloučení z bydlení by neměly být podceňovány. Náklady nejsou dány jen službami pro lidi bez domova, ale také náklady na soudní řízení, policii, zdravotní systém atd., necháme-li stranou lidské náklady Právo na permanentní bydlení je základní lidské právo a nemělo by být „zasloužené“; je nelidské považovat bezdomovectví za způsob „trestání“; je třeba hledat alternativní způsoby jak řešit neplacení nájemného a jiné problémy související s nájemním vztahem 35

Díky za pozornost! Otázky? Komentáře? Kritika? Návrhy?

Kontakt Prof. Dr. Volker Busch-Geertsema Gesellschaft für innovative Sozialforschung und Sozialplanung e.V. (GISS, Association for Innovative Social Research and Social Planning) Kohlhökerstraße 22 28203 Bremen, Germany Fon: +49-421 – 33 47 08-2 Fax: +49-421 – 339 88 35 Mail: vbg@giss-ev.de Internet: www.giss-ev.de 37