Mgr. Alena Kohoutová XII. arteterapeutická konference 2015 BOHUSLAV REYNEK Mgr. Alena Kohoutová XII. arteterapeutická konference 2015

Bohuslav Reynek

Bohuslav Reynek český básník, překladatel a grafik

Bohuslav Reynek český básník, překladatel a grafik narodil se a zemřel v Petrkově u Havlíčkova Brodu (31. května 1892 – 28. září 1971)

Bohuslav Reynek český básník, překladatel a grafik narodil se a zemřel v Petrkově u Havlíčkova Brodu (31. května 1892 – 28. září 1971) jediný syn statkáře Bedřicha Reynka

Bohuslav Reynek český básník, překladatel a grafik narodil se a zemřel v Petrkově u Havlíčkova Brodu (31. května 1892 – 28. září 1971) jediný syn statkáře Bedřicha Reynka navštěvoval reálku v Jihlavě, dobře zvládal jazyky

Bohuslav Reynek český básník, překladatel a grafik narodil se a zemřel v Petrkově u Havlíčkova Brodu (31. května 1892 – 28. září 1971) jediný syn statkáře Bedřicha Reynka navštěvoval reálku v Jihlavě, dobře zvládal jazyky pod vlivem svého profesora se začíná zajímat zajímat o literaturu a výtvarné umění

Bohuslav Reynek český básník, překladatel a grafik narodil se a zemřel v Petrkově u Havlíčkova Brodu (31. května 1892 – 28. září 1971) jediný syn statkáře Bedřicha Reynka navštěvoval reálku v Jihlavě, dobře zvládal jazyky pod vlivem svého profesora se začíná zajímat o literaturu a výtvarné umění po maturitě studoval zemědělství na C.K. Vysoké škole technické, studia však po několika týdnech zanechal a vrátil se do Petrkova [1]

Petrkov

Vesnice u Havlíčkova Brodu (první zmínka z roku 1381) Petrkov Vesnice u Havlíčkova Brodu (první zmínka z roku 1381)

Petrkov Pro Reynka se toto místo a tato krajina stala celoživotním tématem, inspirací a útěchou.

Dílo Bohuslava Reynka 1912 - přijíždí Reynek z Francie. Začíná psát verše a malovat. 1914 - Reynkova poezie se vydává v Moderní revue -> zde se setkává s osobností Josefa Floriana.

Dílo Bohuslava Reynka kontakty se skupinou Osma, později i se skupinou Tvrdošíjní celkově se zajímá o výtvarné umění kreslí, maluje olejem i akvarelem. tvoří též expresionistické linoryty ve Francii vystavuje kresby, pastely a linoryty (od roku 1927 do roku 1929) pastel, lept, období krajinomalby, velkého množství biblických námětů - výrazně objevují témata ukřižování, pieta, pašijový cyklus nakonec v 50. a 60. letech například Job a Don Quichote, tedy témata biblická a donkichotská - v grafických listech.

Dílo Bohuslava Reynka Grafiky, lepty, techniky s pomocí fotopapíru a hlavně suchých jehel (těmi se proslavil) – tvoří přes 600 děl! překlady zejména francouzské literatury díky překladům se seznámil se svou ženou, básnířkou Susanne Renaudovou v expresionistickém desetiletí 1910 – 1920 překládal představitele jako G. Heyma, P. Ernsta, R. Schickeleho, ... významné pro českou poezii - překlady z němčiny - básnické dílo Georga Trakla -> velký vliv například na F. Halase, či J. Zahradníčka.

Bohuslav Reynek „U Reynka není jiného východiska než stanout v pokoře před tajemstvím, jež nelze odhalit; tak hluboce jsme determinováni dědičnou vinnou a jejím prokletím. V hlubinách těchto otázek – nikoli v tom, co může být odpovědí – má tak Bohuslav Reynek blízko k existenciálním polohám poezie Richarda Weinera a Vladimíra Holana, s nimiž stojí ve dveřích mezi vyhnanstvím a rájem.“ [3]

Zasněžený Job grafický cyklus Job vzniká v letech 1948 a 1949 k tématu Joba se Reynek navrací dále v 60. a 70. letech Zasněžený Job vzniká v roce 1948 jako grafika Obraz Joba Reynka hluboce vnitřně provází až do smrti paralelně příběh Joba vyjadřuje autor i prostřednictvím poezie - sbírka Sníh na zápraží 1969 a báseň Job v zimě.

Jobův příběh je plný bolesti, utrpení a samoty upřímný boj člověka s Bohem rozpor a nesmysl mezi zbožným životem Joba a tresty, které ho potkávají Když Job přijde o vše, co měl a v poušti nemocen vyzívá Boha na souboj, je upřímný právě v této chvíli se stává Jobova víra dialogická, ne jako s Jobovými přáteli, kteří se neustále snaží Jobovu katastrofu jaksi pevně ujasnit, zákonicky interpretovat a mluvit za Boha

Jobův příběh Cítíme zde neustálou lidskou potřebu ‚vědět, jak to Bůh myslí‘, a přitom právě ve chvíli opuštění na poušti jen s bolestnou otázkou se chýlí k onomu prolomení nebes a Bůh promlouvá: „Nuže, opásej si bedra jako muž, budu se tě ptát a poučíš mě …“ (Jb 40, 7) Job uvědomuje svou malost, svou nemožnost nahlédnout plnosti smyslu i konce dostává nazpět vše, co ztratil a ještě mnohem víc. Nejstarší teodicea, příběh, který sám sebou chce pochopit, uchopit myšlenku prolomení se v samotě do dialogu

Zobrazení Joba zasněžený Job je schoulený v levé polovině obrazu, směřující na střed je to nejvýraznější část grafiky v pravé části obrazu se procházejí tři slepice postavením tvoří trojúhelník v pozadí pravé části vidíme klenbu, vchod do domu v levé části za Jobem pak docela malé okno.

Zobrazení Joba sporý obraz v množství znaků a předmětů všechna síla dojmu na Jobovi jeho omrzlé tělo je pokrytém sněhem jako plášť, jako sněhová peřina pod pláštěm se skrývá ukrutná lidská bolest Jobův obličej vidíme z profilu vypouklý, možná zděšený upřený pohled, směřující ke slepicím ústa jsou téměř neznatelná, i když v tváři vidíme množství rýh a vrásek

Zobrazení Joba silný sugestivní náboj vyrůstá z čar - krátké, sečné, možná i roztřesené tenké čáry, dramaticky se linoucí, těkající kolem Joba i v něm do kontrastu s těžkým prožitkem se dostáváme při pohledu na slepice, jen tak mimochodem se procházejících u Joba změkčují a vyvažují prostor, dvě černé, jedná bílá v obraze funguje hra stínu, dotvářejíc tak celkovou ponurou atmosféru

Interpretace „ Na přelomu čtyřicátých a padesátých let převedl grafik do tmavých listů Joba celou hořkost svého přítomného života, i tu, která se drala na povrch z minulosti.“ [6] Jak sám Reynek v dopise přátelům zmiňuje, šeď a ponurá atmosféra je v tomto cyklu záměrně otištěna. Hluboký smutek, úzkost a zoufalství i všudypřítomná vnitřní osamocenost je trvale spjata s Reynkovou zimní krajinou až do Zasněženého Joba. [7]

Interpretace Job je zobrazen ve chvíli, kdy je sám, schoulen jeho tělo je zahaleno do roucha ze sněhu jeho tělo je pokryto boláky (Kniha Job) pokud se Reynek, ve své bezútěšné situaci promítá, stylizuje do role Joba oči Joba ulpívají na jedné ze tří slepic (bílá) slepice definují vrcholy trojúhelníku

Interpretace Reynek byl hluboce věřící obklopoval se díly spisovatelů, básníků, kteří toto vnitřní přesvědčení sdíleli V jeho domě, v kuchyni, ve které trávil čas nejraději, měl neustále po ruce Písmo, které intenzivně pročítal hovořil s příběhy Knihy odříznut od světa (za války) se Reynek v samotě vyrovnává se světem po svém.

Interpretace o slepici se v Bibli hovoří dvakrát (evangelia podle Matouše a Lukáše) v nářku nad Jeruzalémem Matouš varuje Jeruzalémský lid před popíráním proroků a nositeli zvěstování dobré zprávy. varuje, (stejně jako ve Starém zákoně deutero – Izaiáš) před zkázou, pustotou, která se vyplní pouze přiznáním požehnaného bílá barva ještě do 18. století znamenala barvu pohřební, poté to byla černá číslo tři (slepice) okamžitě evokuje křesťanské pojetí – Otce, Syna a Ducha Svatého, Vykupitele, Stvořitele a Parakléta. [8]

Interpretace náš Job se ocitá v době novozákonní, vytržen z kontextu Zákona Starého, přenesen ke Kristově naději vzkříšení starozákonní Job dostane nazpět, co měl (od Boha), Job s nadějí ve vzkříšení nechce to samé, chce přetvořit bolest oba ji chtějí pochopit, Reynkův Job však očekává vše nové, vystavené na utrpení ale i milosti, na touze po pravdě, oproštěn od světského světa k blízkosti druhého vydává se tím, čím může, životem, básní a malbou.

Seznam použité literatury [1] HALASOVÁ, D. Bohuslav Reynek. 1.vyd. Brno: Petrov, 1992, 126 s. ISBN 80-85247-24-0, str. 9 – 11 [2] REYNEK, B. Vlídné vidiny. 1. vyd. Praha: Odeon, 1992. s. 260, ISBN: neuvedeno, str. 16 [3] MED, J. Básník samoty a kontemplace. In. REYNEK, B. Vlídné vidiny, . 1. vyd. Praha: Odeon, 1992. s. 260, ISBN: neuvedeno, str. 26. [4] MED, J. Od skepse k naději: studie a úvahy o české literatuře. 1. vyd. Svitavy, Řím: Trinitas; Křesťanská akademie, 2006. 245 s. ISBN 80-86885-04-6, str. 230 [5] SLAVÍK, I., HAUBER, J. red. Krajiny milosti. ISBN neuvedeno, str. 45 [6] HALASOVÁ, D. Bohuslav Reynek. 1.vyd. Brno: Petrov, 1992, 126 s. ISBN 80-85247-24-0, str. 107 [7] HALASOVÁ, D. Bohuslav Reynek. 1.vyd. Brno: Petrov, 1992, 126 s. ISBN 80-85247-24-0, str. 107 [8] RIEDEL, I. Obrazy v terapii, umění a náboženství. Interpretace obrazů z pohledu hlubinné psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 174. s. ISBN 80-7178-531-8. [9] Neznámý Bohuslav Reynek. 1. vyd. Nakl. Město Telč, Muzejní spolek Telč, 2010. 48 s. ISBN 978-80-902860-8-5.

Děkuji Vám za pozornost! Alena Kohoutová