INFORMAČNÍ ZABEZPEČENÍ OBNOVY POSTHORNICKÉ KRAJINY HORNÍHO SLEZSKA Information support for restoration of Upper Silesia post-mining landscape RADIM DLUHOŠ 30.3.2015

Co je to informační zabezpečení a proč jej zpracováváme Soubor všech dostupných dat (mapy, poklesy, ortofotomapy, …), které jsou dostupné v jednom databázovém systému V současné době jsou informace stále oddělené – na část analogovou ,,papírovou“ a část elektronickou S novými požadavky je tento stav nepřehledný a pro rozsáhlé projekty obnovy krajiny je potřeba uceleného informační systému Zpracovaný informační systém má využití především pro plánování správy území, územního plánování, ochrany přírody a krajiny, těžby a zpracování nerostných surovin

Cíle bakalářské práce Shromáždění dat Analýza dostupných dat Návrh informačního zabezpečení pomocí programu AutoCad Civil 3D Technicko-ekonomické zhodnocení tzn. porovnání cen srovnatelných softwarových programů Zhodnocení a celkový přínos informačního zabezpečení

Geografický popis zájmového území Obec Louky - severovýchodní část České republiky, Moravskoslezský kraj Zájmové území se nachází v Česko-polském pohraničí, mezi obcemi Louky a Kaczyce Na české straně je stále činný důl ČSM, na polském území se nachází bývalý (dnes zlikvidovaný) důl Morcinek Státní hranici tvoří řeka Olše – významný ekologický a regionální biokoridor

Data, se kterými pracujeme Důlní mapy – postupy těžby, (technologie směrného stěnování z pole na řízený zával) Geologické mapy – data poskytnutá geofondem Mapy katastrální Mapy územního plánování Mapy poklesů – data poskytnutá společností OKD a.s. a vědecké práce VŠB Ortofotomapy – historické, vojenské a současné. Zdroje: zeměměřický úřad, portál státní správy geoportal.gov.cz a alternativní – prohlížeče Google a mapy.cz ZABAGED – základní báze geodetických dat. Data zeměměřického úřadu, digitální geografický model ČR (3D), relevantní.

Analýza požadavků informačního zabezpečení Tvorba krajiny, její modifikace během hornické činnosti a po ní Řešení problematiky poklesů Řízení přemisťování velkých objemů materiálu a technologií Návrh obnovy Modelování krajiny Sledování a modelování biologické rekultivace Účelné využití prostorů, které zůstanou po hornické činnosti Modelování ekologických hledisek Krajinný plán

Návrh informačního zabezpečení v AutoCad Civil 3D Program AutoCad Civil 3D je určený pro tvorbu projektové dokumentace v oblasti stavebnictví, především pak pro liniové, plošné stavby, modelování terénu a projektování v krajině, včetně báňských mapových děl. Umožňuje: Tvorba a správa projektů Sdílení dat Import/export terénních měření z totálních stanic Tvorba 3D modelů terénu Modelování koridorů Automatická tvorba příčných a podélných profilů Návrhy vedení inženýrských sítí Modelace a úprava zemních těles Práce s parcelami – územní plánování, zástavby Výpočty kubatur Vizualizace Využití nadstavbových funkcí AutoCad a AutoCad Map v jednom uceleném programu

Pracovní prostředí AutoCad Civil 3D 1 – okno pracovní prostor – okno je rozděleno do 4 záložek – slouží pro správu projektu. Prospektor – přímá správa objektu, má stromovou strukturu, obsahuje všechny použité objekty – terén, povrch, body, trasy a jiné. Nastavení – zde se provádí úpravy jednotlivých částí projektu. Nastavují se zde jednotky, popisky, vzhled a další funkce 2 – Modelový prostor – prostor pro tvorbu projektů 3 – Příkazový řádek – slouží pro zadání příkazů pro práci s programem. Mimo jiné můžeme zadávat dynamické příkazy 4 – Panel nástrojů – plovoucí okno s panelem nástrojů. Okna je možné skrýt pomocí příkazů.

Vytváření databáze – import vstupních dat

Podrobný popis zájmového území – lokalita Louky V 16. století zde bylo vybudováno 17 rybníků (zemědělská kolonie) – dodnes zůstaly pouze dva– Velký rybník a Velký mlýnský rybník - napájení zajišťoval Mlýnský potok V 70. letech 20.století byla vyhlášení státní přírodní rezervace Loucké rybníky V roce 1984 byl stanoven DP Louky – spadá pod důl ČSM Vlivem poklesů (v řádek desítek metrů) byla zdemolována část tzn. Nové Kolonie Kostel sv. Barbory – jediná dochovaná stavba Drážní těleso, které daným územím prochází, muselo být již několikrát opraveno, protože se neustále propadá Aktuálně zde stále probíhá rekultivace

Současný stav rekultivací Nádrž BC Rozloha 16 ha, první odkalovací nádrž dolu ČSM, likvidace 2030 Nádrž G Rozloha 25 ha, do roku 1986 se plnila kaly, které byly označeny za ekonomicky účelné pro elektrárny a zpětně byly těženy Od roku 2002 je nádrž plněna flotační hlušinou, s jejím využitím se počítá do konce životnosti dolu ČSM Nádrž H Oddělena hrází od nádrže G, rozloha cca 25 ha, severní část je vysoušena, v jižní se stále těží Nádrž bude využívána do konce živostnosti dolu ČSM Rekultivace území Louky 8.stavba Plocha stavby je 35 ha, dosavadní poklesy činily 16 metrů, do roku 2020 se počítá s propadem o 13 metrů Rekultivace byly rozděleny na 3 etapy. Nejprve skrývka orničních vrstev – v roce 1989 1. a 2. etapa – biologická rekultivace do roku 2010. Počítá se ze zalesněním – již provedeno 3. etapa navazuje na 9. etapu, která by se měla řešit po roce 2015 Celková cena 220 milionů Kč

Současný stav rekultivací Rekultivace území Louky 9.etapa Rozdělena na 4 etapy Práce na první etapě byly zahájeny v roce 1999, aby se zamezilo ohrožení zemědělského půdního fondu – vlivem propadu cca 3,5 metru vystoupala HPV na povrch Ve druhé etapě se zaváželo území hlušinou – zasypání vodní plochy Třetí etapa se vyvíjí stejně jako druhá, v případě ohrožení bude provedena skrývka a zasypána vodní plocha Čtvrtá etapa – víceúčelová plocha – počítá se s částečným zalesněním a pěstováním kukuřice Obnova louckých rybníků Rozloha 120 ha Poklesy doteď 4,3 m, do budoucna se počítá s cca 8 metry Dle dokumentace EIA se počítá s přirozenou regenerací území, byla tedy použita jen revitalizace (kácení dřevin, vyčitění dna rybníků, úpravy břehů, aj..) Celková regenerace nepřesáhla částku 20 milionů Kč

Časová posloupnost – vývoj území v čase 60. léta 20.století – severní část – příprava stavby dolu ČSM, Nová Kolonie součást obce Louky, neexistující Důl Morcinek

Rok 2000 Nová Kolonie zdemolována Patrné zatopení části kalových nádrží G,H V 8.stavbě je patrná biologická rekultivace Ještě stojící důl Morcinek

Rok 2003 V 8.stavbě severně pokles a zatopení V 9.etapě západně pokles a zatopení Úprava kalových nádrží a zavážení Změna tvaru Velkého rybníku

Rok 2006 V 8.stavbě skrývka ornice a postupné zavážení V 9.etapě kompletní zavezení kalových nádrží G,H Částečný propad Velkého mlýnského rybníku – ústup hladiny

Rok 2009 V 8.stavbě téměř celé zavezení poklesu V 9.etapě postup na zavážení kalých nádrží G,H Vrácení původní hladiny Velkého mlýnského rybníka

Rok 2012 V 8.stavbě pokračující práce na zavážení

Rok 2013 V 8.stavbě zavezen pokles, je navážena organická část ornice a oblast se postupně zalesňována Přibližování se Mlýnského a Velkého rybníku

Rok 2014 V 8.stavbě jižní část – opět propad a zatopení V části nádrží G,H patrný propad a taktéž částečné zatopení

Závěrem … Bakalářská práce nehledá jeden optimální postup, jak dále nakládat s krajinou, která se neustále propadá. Neexistuje jedna správná volba, názory na obnovu krajiny se různí. Z racionálního hlediska bychom měli co nejvíce využívat již vytvořenou infrastrukturu (např. vytvoření průmyslové zóny v areálu bývalého dolu). Další pohled je historický – máme vrátit území do původního stavu, či jej přestavět do podoby, která je pro nás aktuálně potřebná?! Cílem bylo shromáždit všechna dostupná data tak, abychom měli relevantní fakta v jednom informačním systému a byli schopni je porovnávat či upravovat dle vlastních potřeb.

Děkuji Vám za pozornost