Právo, právní norma a právní předpis. Principy a pravidla. Filip Melzer

Podmíněnost právní metodologie pojmem práva Vymezení pramenů práva Vztah práva a právního předpisu Vázanost soudce zákonem

Obyčej jako pramen práva? § 9 odst. 2 věta druhá NOZ: „K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.“ § 10 OZO: „K zvyklostem lze hleděti jen v případech, ve kterých se jich zákon dovolává.“

Precedenční povaha nálezů ÚS IV. ÚS 301/05 Závaznost Kasační Precedenční Čl. 89 odst. 2 Ústavy: „Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby.“ Smysl a účel efektivního a smysluplného koncetrovaného (specializovaného) ústavního soudnictví

Povinnost reflektovat ratio decidendi nálezů ÚS (jím podaný ústavněkonformní výklad): Následovat nebo Přednést seriózní (nové) argumenty

Závaznost rozhodnutí obecných soudů? Procesní stránka změny judikatury vysokých soudů Materiální stránka: České právo není zásadně postaveno na systému precedentů Přizpůsobování práva, vývoj judikatury

Subsidiární závaznost judikatury? II. ÚS 566/05: „Ústavní soud také již judikoval, že v obecné rovině ve vztahu k závaznosti soudní judikatury by měl být již jednou učiněný výklad, nedojde-li k následnému shledání dostatečných relevantních důvodů podložených racionálními a přesvědčivějšími argumenty, ve svém souhrnu více konformnějšími s právním řádem jako významovým celkem, a svědčícími tak pro změnu judikatury, východiskem pro rozhodování následujících případů stejného druhu, a to z pohledu principů právní jistoty, předvídatelnosti práva, ochrany oprávněné důvěry v právo (oprávněného legitimního očekávání) a principu formální spravedlnosti (rovnosti)…

Princip právní jistoty vede k závěru, že jednotlivec veden důvěrou v právo by měl mít vždy alespoň rámcovou představu o tom, zda jednání, kterého se dopouští, je jednáním právně dovoleným nebo zakázaným (…). Princip rovnosti před zákonem pak znamená, že zákon by měl být vykládán pro všechny případy splňující stejné podmínky stejně. Tyto principy neplatí bezvýjimečně, existuje-li dostatečně legitimní důvod pro jejich omezení, tedy dostatečně legitimní důvod pro změnu interpretace právní normy, a byly-li orgánem měnícím interpretaci splněny procedurální postupy za tím účelem stanovené. Pouze takto zdůvodněné okolnosti legitimující změnu v interpretaci a transparentně použité procedurální postupy mohou ospravedlňovat zásah do právní jistoty a rovnosti jednotlivců.

Tyto zásady platí tím spíše v případě orgánů, jejichž funkcí je mimo jiné i sjednocování judikatury, tj. tam, kde přijaté právní závěry mají z povahy sjednocování obecnější dopad na výklad právních norem. V případě takových, zpravidla nejvyšších soudních orgánů, je stanoven pro změnu judikatury, resp. odchýlení se od dosavadní interpretace práva, i zvláštní procesní postup, který zajišťuje účast širšího okruhu soudců. To právě i s ohledem na to, že změna judikatury takového soudního orgánu znamená mnohem citelnější zásah do principu právní jistoty a rovnosti před zákonem.“

§ 13 NOZ „Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.“

Právo, právní norma a právní předpis Právní předpis: jen jazykový komunikátor právní normy Vztah právního předpisu a právní normy Ryzí nauka právní, normativní teorie (např. Kelsen, Weyr) Pojem práva je širší, než jen jazykový význam textu právního předpisu, obsahuje i právní principy, hodnoty a účely, na kterých právní regulace spočívá. O tyto právní entity se mohou opírat pravidla, aniž by měly oporu v textu právního předpisu.

Vázanost soudce zákonem? Čl. 95 odst. 1 Ústavy: „Soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.“

Principy a pravidla Pravidla: konkrétní pravidla chování Principy: normativně vyjádřené hodnotové soudy Teze o vztahu principů a pravidel Teze o shodě principů a pravidel Silná oddělující teze Slabá oddělující teze logický rozdíl: všechno, nebo nic

Konflikty mezi těmito entitami Rozpor pravidel Tzv. derogační pravidla Kolize principů Poměřování (Srv. Pl. ÚS 4/94; Sb.n.u.ÚS sv.2, nález č. 46)

Právní principy Normativní věty v podobě příkazů k optimalizaci, tj. bez konkrétně vymezené skutkové podstaty Které současně představují základní hodnotová a funkční východiska normativního systému Zdánlivé principy: např. princip dispozitivnosti

Poměřování principů Úvod: poměřování základních práv a svobod Pl. ÚS 4/94: test přiměřenosti (proporcionality) Vhodnost Potřebnost Porovnání závažnosti Srov. obecný princip odpovědnosti za sebez a svou sféru vlivu

Obecná struktura poměřování Abstraktní porovnání principů Zjištění míry dotčení jednotlivých principů Vlastní poměřování Kroky 2 a 3 odpovídají porovnání závažnosti v testu proporcionality

Příklad: výklad pojmu „projev vůle“ a) nevyžaduje vůbec subjektivní vůli jednat (striktní teorie projevu); b) vyžaduje alespoň obecnou vůli jednat, přičemž jednající nemusí chtít jednat s právními následky; c) vyžaduje vůli jednat s nějakými právními následky, přičemž se jednající může mýlit ohledně přesných následků, které s jeho projevem právní řád spojuje; d) vyžaduje vůli jednat s těmi právními následky, které právní řád s daným projevem spojuje.

Použití právních principů Jako příkazu k optimalizaci V případě kolize: dle výsledku poměřování Význam při výkladu i dotváření práva

Zjištění a justifikace právního principu Psané a nepsané právní principy

Klasifikační a typové pojmy Nauka o srovnávání typů Právo soukromé a právo veřejné Pojem stavba ve smyslu § 120 odst. 2 OZ 1964