NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE VE T Ř ÍD Ě Jarmila Bradová a Zuzana Šalamounová

NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE VE T Ř ÍD Ě  je zam ěř ená více na vztahy ne ž na obsah  její dopad je více v afektivní ne ž v kognitivní rovin ě  je více nezám ě rná ne ž verbální komunikace. 2

 Neverbáln ě komunikujeme: 1. gesty, pohyby hlavou a t ě la 2. postoji t ě la 3. výrazy tvá ř e = mimikou 4. pohledy o č í 5. zaujímáním prostorových pozic, vzdáleností 6. t ě lesným kontaktem, dotekem 7. tónem hlasu a dalšími paralingvistickými prvky 8. oble č ením, zdobností, hmotnými p ř edm ě ty 3

Prostor školní t ř ídy vs. procesy, které v ní probíhají, jsou p ř edm ě tem akademických debat od za č átku 1900tých let Prostorové vztahy v rámci školní t ř ídy mohou ovliv ň ovat interakci U- Ž Do procesu vstupuje proxemita (vzdálenost komunikant ů, mo ž nos ť o č ného kontaktu) Výb ě r místa ž áky není náhodný, je ovlivn ě ný osobnostními charakteristikami ž iaka

AK Č NÍ ZÓNA (Adams a Biddle, 1970; Marx et al., 2000; Schnitzerová a Račková, 1995) (Koneya, 1976)

ENVIRONMENTÁLNÍ TEORIE Proxemika Ž áci v p ř edních a st ř edních pozicích jsou v zorném poli u č itele (Adams a Biddle, 1970) Ž áci v p ř edních a st ř edních pozicích jsou v zorném poli u č itele (Adams a Biddle, 1970) Ž áci v p ř edních pozicích mají lepší výhled na u č itele, o č ní kontakt Ž áci v p ř edních pozicích mají lepší výhled na u č itele, o č ní kontakt (Sommer 1973; Breed a Colaiuta, 1974). (Sommer 1973; Breed a Colaiuta, 1974). Ž áci se cítí víc pod dozorem – vyšší aktivita (Schwebel a Cherlin, 1972) Ž áci se cítí víc pod dozorem – vyšší aktivita (Schwebel a Cherlin, 1972)

TEORIE SAMOVÝB Ě RU Osobnostní prom ě nné Osobnostní prom ě nné Místo, které si ž ák sám zvolí, je ve velké mí ř e podmín ě né jeho motivací, osobnostními charakteristikami a snahou o aktivní ú č ast v hodin ě (Weinstein,1985 ; Becker, Sommer, Bee,a Oxley, 1973 ) Místo, které si ž ák sám zvolí, je ve velké mí ř e podmín ě né jeho motivací, osobnostními charakteristikami a snahou o aktivní ú č ast v hodin ě (Weinstein,1985 ; Becker, Sommer, Bee,a Oxley, 1973 )

P Ř EDNÍ LAVICE Kreativn ě jší, asertivn ě jší a sout ěž iv ě jší Kreativn ě jší, asertivn ě jší a sout ěž iv ě jší (Totusek&Staton-Spicer, 1982) Vyšší sebev ě domí (Hillmann et al., 1991; Pedersen, 1994 ) Vyšší sebev ě domí (Hillmann et al., 1991; Pedersen, 1994 ) Pozorn ě jší ve vyu č ovaní (Hillmann et al., 1991) Pozorn ě jší ve vyu č ovaní (Hillmann et al., 1991) Motivovan ě jší k úsp ě chu (Burda, 1996) Motivovan ě jší k úsp ě chu (Burda, 1996) Extrovertnejší (Pedersen, 1994) Extrovertnejší (Pedersen, 1994) Komunikativn ě jší (Koneya, 1976) Komunikativn ě jší (Koneya, 1976)

ZADNÍ A BO Č NÍ POZICE Výraznejší absence (Stires, 1980) Výraznejší absence (Stires, 1980) Vyšší míra ilegální komunikace (Pedersen, 1994) Vyšší míra ilegální komunikace (Pedersen, 1994) Snaha vyhnout se interakci s u č itelem (Benedict a Hoag, 2004) Snaha vyhnout se interakci s u č itelem (Benedict a Hoag, 2004) Komunikativní ostýchavost ((Hillmann et al., 1991) Komunikativní ostýchavost ((Hillmann et al., 1991)

MUSÍM – brýle, dislexie JE MI TU FAJN – sluníčko, radiátor parapet JSEM V BEZPEČÍ - lavice, zákryt MÁM POD KONTROLOU - třída VIDÍM – učitel, tabule Tady chci sed ě t

Tady nechci sed ě t tabule učitel umyvadlo okno

ZÁV Ě REM Školní t ř ídu je mo ž né vnímat jako prostredí, kde komunikaci formují nejen psychologické vlastnosti u č itel ů a ž ák ů, ale také fyzická re č materiálních objekt ů.

D ě kujeme za pozornost.