Hmyzožravci

Řád Hmyzožravci (Eulipotyphla) Čeledi Ježkovití (Erinaceidae) Rejskovití (Soricidae) Krtkovití (Talpidae)

Hmyzožravci Patří mezi nejstarší druh na této planetě. Řadíme sem asi 370 druhů z toho 30 v Evropě. Většina nemá tělo delší než 20 cm. V České republice žijí 3 čeledi: ježkovití, krtkovití a rejskovití. Vyznačují se především malou mozkovnou a jednoduše stavěným mozkem. Mají úplný chrup (složený z 26-48 špičatých zoubků). Živí se bezobratlými živočichy a malými savci. Orientují se podle čichu a hmatu, někteří mají výborně vyvinutý sluch. Zhoršený zrak je důsledkem noční aktivity.

Nezofontovití Je to již vyhynulá čeleď hmyzožravců. Obsahuje jediný rod s osmi druhy. Žili v dnešní Dominikánské republice, na Kubě, Haiti, Portoriku a na Kajmanských ostrovech. Pravděpodobně je vyhubil příchod krys ze Španělska v 16.století.

Krtkovití Na konci krtkových lopatovitých předních končetin má pět silných drápů. Při hrabání jde naslepo postupuje vpřed. Čumák mu slouží jako klín a pohyb předních nohou připomíná kraula. Krtek za jarní říjen vykope až 50 metrů chodeb. Při kopání každou chvíli zamíří k povrchu. Tyto otvory zaručují krtkovi stálí přísun vzduchu. Krtkovo doupě není větší než fotbalový míč a obyčejně si ho vystýlá trávou. Jeho potravou se stávají žížaly, slimáci, brouci, menší larvy a další bezobratlí, kteří prolézají krtkovými chodbami. Krtek dokáže za den spořádat až 50 gramů žížal. Když má potravy dostatek, tak si ji schovává na později. Někdy jich tak nahromadí i několik tisíc. Krtek obecný

Krtek obecný

Ježkovití Ježci se začali vyvíjet asi před 30 Ježek východní miliony let. Měří kolem 20-30 cm a tělo je pokryto vrstvou bodlin, které vznikly ze srsti. Čumák a spodní část těla jsou pokryty srstí. Při nebezpečí naježí ostny nebo se stočí do klubíčka. Mají špičaté čumáky, které jim pomáhají při rozrývání porostu a hledání potravy. Mají dobře vyvinutý sluch a uši kruhovitého tvaru. Jsou to noční zvířata. Ježci mají schopnost zimního spánku (většinou kvůli nedostatku potravy) a mohou spát v kteroukoli dobu od začátku zimy do konce prosince. Převážnou část jejich potravy tvoří hmyz a bezobratlé živočichy. Občas sežerou i ptačí mláďata a vejce. Někdy se přiživuje i na mršinách. Ježek východní

Ježek západní Ježek východní

Rejskovití Většinou dorůstají velikosti myši. Rejsek obecný Většinou dorůstají velikosti myši. Hřbet mívají hnědý, šedý až černý, spodek těla světlý. Obývají téměř celou Evropu mimo Irska a jižních oblastí. Potravu tvoří hmyz a drobní obratlovci. Samice mívají za rok 2-3 vrhy po 4-8 mláďatech. Rejsec vodní je jedním z jedovatých savců. Žlázy má uložené na spodní části čelisti. Produkují toxin znehybňující jejich kořist.

Bělozubka bělobřichá Rejsek obecný

Konec