Křížové výpravy
ÚVOD Křížové nebo křižácké výpravy, starším výrazem kruciáty, byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům. Účastníci před zahájením výpravy skládali slib a byli označeni znamením kříže, které si našívali na šaty, a proto se nazývali křižáci Jednalo vojenské tažení směřující na Blízký východ Smysl: osvobodit boží hrob a Svatou zemi od přítomnosti nekřesťanských obyvatel.
První křížová výprava -Reakce na postupné pronikání tureckých nájezdníků do Anatolie,kde na Byzantské říši dobyli značná území a oslabili moc říše - Vyhlášená papežem Urbanem II., požádal o ni byzantský císař Alexios I. Dospěla až do Antiochie, ze které křižáci vyhnali Turky -Oficiální konec výpravy 1099 -* čtyř nových států: Jeruzalémské království, Antiochijské knížectví, Edesské hrabství
Druhá křížová výprava -Vojenské tažení vyhlášené papežem Evženem III. roku 1146 jako reakce na dobytí Edessy mosulským vládcem Zengím - První výprava ve znamení kříže v jejímž čele stanuli evropští králové, německý Konrád III. a francouzský Ludvík VII -Účast mnoha významných evropských feudálů včetně českého knížete Vladislava II. -Pochod armády napříč Evropou až do Byzantské říše -Jediným úspěchem výpravy bylo dobití Lisabonu 1147
Třetí křížová výprava - 1189–1192 - Vyhlášena -> papežem Řehořem VIII. za znovudobytí Jeruzaléma, který roku 1187 dobyl Saladin - Zúčastnili se jí králové Německa (Fridrich I. Barbarossa), Anglie (Richard Lví srdce) a Francie (Filip II. August) - Společně válčili proti egyptskému sultánovi Suladinovi -Závěr: 1192 uzavření mírové smlouvy
Čtvrtá křížová výprava - 1202 - 1204 - vyhlásil ->papež Inocenc III. - Výprava, organizovaná výborem rytířů a vedená hrabětem Theobaldem ze Champagne , postupovala do severní Itálie -Místo odjezdu do Palestiny,vyplenili Benátky, Dalmácii a Konstantinopol - incident se stal na dlouhou dobu příčinou rozporu mezi západní a východní církví.
Pátá křížová výprava -Vyhlášena roku 1213 papežem Inocentem III. - Cílem výpravy ->zaútočit na mocenské centrum dynastie Ajúbovců Egypt a osvobodit od nich obsazenou Svatou zemi a Jeruzalém -1217-> evropská armáda opustila hlavní město Jeruzalémského království- Akkon a spojila se s vojsky kyperského krále Huga I., jeruzalémského krále Jana z Brienne a antiochijským knížetem Bohemundem IV., aby zahájili útok na Ajúbovce v Sýrii.
Šestá křížová výprava -1228-1229 - Vojenské tažení římsko-německého císaře Fridricha II. Štaufského -Velmi úspěšná výprava -Bez boje padlo křesťanům, i když jen dočasně, do rukou Svaté město
Sedmá křížová výprava - Po vypršení míru, který vyjednal Fridrich II. a sultán Al-Kamil, byl v roce 1244 Jeruzalém opět uchvácen muslimy. -Císař Fridrich II. Štaufský v té době soupeřil s papežem Inocencem IV. ->křížové výpravy se zúčastnit nemohl. - Jediný král Ludvík IX. se ke křížové výpravě odhodlal - V březnu 1250 na cestě k Damiettě byl Ludvík IX. zajat - V květnu byl Ludvík díky své ženě ze zajetí vykoupen výměnou za město Damietta a 400 000 liver
Osmá křížová výprava - Zorganizována francouzským králem Ludvíkem IX. - Marně hledal společníky, nakonec ho podpořil bratr, sicilský král Karel z Anjou - Karel z Anjou chtěl cíl výpravy stočit na Tunis, kde měl ekonomické a politické zájmy, a Ludvík se nechal přesvědčit - Mnoho mužů při nedostatečném množství pitné vody onemocnělo a zemřelo. - 25. srpna zemřel sám král Ludvík IX. pravděpodobně na úplavici
Závěr křížových výprav Neúspěchy křížových výprav zapříčinily vznik nejrůznějších žebravých řádů a městských spolků. Lidé byli zoufalí ze skutečnosti, že křížové výpravy skončily neúspěšně. Panovalo přesvědčení, že boží podniky, za něž byly křížové výpravy považovány, jednoduše neúspěchem skončit nemohou. Největší kacířská hnutí založil sv. František a Petr Valdés (hnutí se jmenovalo Valdenští). Sv. František bojoval za uznání svého hnutí u papeže Inocence III. Křížové výpravy rovněž vedly ke vzniku rytířských řádů.