Institucionální rámec/ Rozdělení kompetencí Úvod do evropských studií

Institucionální rámec InstituceKdo zasedáCharakterParadigmaČí zájmy hájí? Evropská rada hlavy států a vlád (27), předseda Komise nestálý (4* ročně)- BruselMezivládní ++ Členských států Evropský parlament poslanci (736)permanentní- Štrasburk, Brusel, Lucemburk Nadnárod ní ++ Občanů EU Rada EUministři členských států (27) nestálý (asi 60 zasedání ročně), Brusel Mezivládní + Členských států Komisekomisaři (27)permanentní, BruselNadnárod ní + Celé EU Evropský soudní dvůr soudci (27)permanentní, LucemburkNadnárod ní ++ Celé EU

„Brusel“ shora

Politický systém EU

Instituce základy od roku 1957 málo změn princip institucionální rovnováhy –není dělba moci –vzájemná závislost formální pravidla mají jen rámcový význam co kdo dělá? –Komise –Parlament –Rada –Evropská rada –Soudní dvůr

Dělba pravomocí- základy moc: schopnost subjektu prosazovat své zájmy (určovat politiku) pravomoc: důvody a omezení k výkonu moci jde vlastně o normativní otázku –je zde ale i reálný charakter situace –důležitost mocenských vztahů horizontální vs vertikální rozdělení v EU jedna z nejdůležitějších otázek –integrace je o přesunu pravomocí na evr. úroveň –zcela determinuje podobu integrace i roli jednotlivých aktérů

Koncept (kon)federalismu propojeno s finalitou integrace –stále bližší Unie –postupně opouštěno, ale bráno jako standard federalismus –jasně rozdělení kompetencí, ústava, většinové rozhodování –regulativní i (re)distributivní funkce konfederační vlna –v čele exekutivy, proto tak nejde –jen regulativní funkce (negativní integrace, trh bránící federalismus) –flexibilní integrace (polycentrismus) problémy –fed.: ústavní řešení, ale ne co a proč –konfed.: není jasně dělení, vše může vyvolávat rozdíly

Ekonomické teorie federalismu pravomoci by se měly vykonávat na co nejnižší úrovni –decentralizace lépe reaguje na (heterogenní) zájmy občanů –při mobilitě možnost vybrat si z různých systémů –konkurence mezi jednotkami avšak protiváha –v některých věcech je malost na škodu –koordinace příliš drahá –role externalit, využití úspor z rozsahu

Ekonomické teorie federalismu význam vzájemné soutěže –bojuje se o poplatníky (služby za cenu- daně) –laboratorní federalismus experimenty a inovace –může ale vést k „závodu ke dnu“ –jak mají voliči srovnávat výkonnost? stejný mechanismus? co když politici nejsou odpovědní? zůstává stále hodně teoretické obyčejně stejně vede k vzájemnému propojení pravomocí

Historie integrace- prohlubování

Subsidiarita a úst. vymezení pravomocí nutno zabránit přesunům autority zakotvení v primárním právu –možnost úplného katalogu –obecné dělení, přitom zpřesnění subsidiarita –otázka formulace –především ale vynucení soudy nefungují zcela dobře účast pol. orgánů nižších stupňů –možnost politické provázanosti? (strany)

Normativita vs empirie dosavadní úvahy obecné jak vysvětlit přenos pravomocí na EU? vychází z již probíraných integračních teorií

(Neo)funkcionalismus funkcionalismus –funkčně vymezené mezinárodní agentury –administrativní a technické věci neofunkcionalismus –regionální zaměření –státy očekávají ekonomické výhody- spillover –možný i spillback, ale role nestátních aktérů (postupné nabývání) –transakcionalismus výměna a požadavky na sjednocení ne ale přesná odpověď na otázku, která politika se má přesouvat

Mezivládní teorie klíčový prvek suverenity rozdíly mezi vysokou a nízkou politikou liberálně mezivládní přístup –hlavním cílem zajištění závazků –vždy přesné vymezení –zajištění kontroly ze strany států neoinstitucionální přístupy –neúplné kontrakty, delegace atd. –role Soudního dvora –koncept zapouzdření

Víceúrovňové vládnutí jasné rozdělení nereálné- smíšený pohled není to nulová hra –spíše jak reagovat na problémy skrz všechny stupně vzájemná závislost, ne boj o zdroje –stálé pokračující vyjednávání –není to o interakci teritoriálně vymezených subjektů –nadnárodní subjekty jako podnikatelé, ne držitelé kompetencí rozdělení pravomocí nemusí určovat výsledky politiky dynamika je naznačena, ale už ne moc vysvětlena

Pravomoci v praxi