Moravský kras Lucie Pernicová.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
VÝLET NA PŘÁNÍ | 17. –
Advertisements

Plavba po Vltavě na lodi ELIS 2005
Tesák Vlkodlaka Veronika Synková.
SLOUPSKO-ŠOŠŮVSKÉ JESKYNĚ
Já vím.... Já vím... Vím, že láska může bolet i hřát, chci se s tím ale prát Vím, že láska může bolet i hřát, chci se s tím ale prát. Ty jsi neřekl,
Pekelný advent autor: Jan Sviták.
Pozvánka do Moravského krasu Připravila Veronika Russová
Pro jediného človíčka na zemi... (from - tomidol)
Popelka Česko- Slovenský projekt 9. B ZŠ A MŠ SNP6 ÚSTÍ NAD LABEM.
Nezaměstnáný… Nezaměstnaný se ucházi o místo práce jako « dědeček záchodový » u Microsofta…
Veřejně přístupné jeskyně v Moravském Krasu
Příroda a okolí Spišské Nové Vsi
Macocha ZŠ Měšťanská 2012 Anežka Slabíková.
Zlatovláska Autorka: Dáša Kudová.
Mgr. Michal Oblouk SOUVĚTÍ SOUŘADNÉ.
Kocourek Mňau Klikej.
Jak to vlastně bylo. Nikola Petráková.
Tulák sob a jiné zajímavosti
ŠKOLNÍ VÝLET 3.B MORAVSKÝ KRAS
Mgr. Hana Hoberlová, ZŠ Rajhrad
Jihomoravský kraj.
Děvče se ptalo chlapce, jestli si myslí, že je pěkná
Výuková prezentace pro 4. ročník ZŠ, Přirodověda Jan Mayer.
Dopis od Boha.
O červené Karkulce Zpracoval: Jan Krejčí.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je PhDr. Bohumila Fillová. ANOTACE Soubor slouží k seznámení s místním regionem, se vznikem.
Moje vlast, moje bydliště Pověst o Bruncvíkovi VY_32_INOVACE_17 Sada 9
O perníkové chaloupce Bylo nebylo….
O poslušných kůzlátkách
Seminární práce Macocha
Jakou událost si Židé o Velikonocích připomínají?
CHKO Český kras.
Červená karkulka Lucie Novotná.
Štěňátko puntík, co mělo puntík Autor:Katka Lacinová.
CHKO MORAVSKÝ KRAS.
CIRKUS PŘEČTĚTE SI POZORNĚ POVÍDKU. Ráno na zelené louce za městem ještě nic nebylo. Rostla tam jen tráva, kterou nikdo nesekal. Když ale šel Jirka.
Základní škola a Mateřská škola Řepníky,
O zlé koze vyprávění podle obrázkové osnovy.
O Budulínkovi O Budulínkovi Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Mírov Mírov.
Děvče se ptalo chlapce, jestli si myslí, že je pěkná
L MSP Z V B Sedm věží celý hrad střeží. Každá věž tu něco skrývá, Některá i netopýra. V jiné bydlí šedá myš, V které, to ty jistě víš.
CHKO Moravský kras Jana BENEŠOVÁ.
Příběh pro všechny tvrdě pracující
Kras povrchové i podzemní jevy vzniklé v rozpustných a propustných horninách (zejména vápencích, dolomitech, sádrovcích a solích – NaCl) Kras se člení.
HAPPY END …no comment... KRIZE SVĚTOVÉHO EKOSYSTÉMU.
Rozvoj slovní zásoby Základní škola a Mateřská škola Knínice u Boskovic, příspěvková organizace projekt č. CZ.1.07/1.4.00/ číslo DUMu: : VY_32_INOVACE_05_CJ1_rozvoj_slovni_zasoby.
Název vzdělávacího materiálu Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín Tematická oblast fyzická geografie ČR Datum vytvoření16.11.
„A teď mi děti řekněte, čím jsou vaši tatínkové a kde pracují. Tak třeba ty Pepíčku.“ „Prosím, můj tatínek je úředník a pracuje jako prostitut.“ „Prosím.
mail.com Miláčku, ty jsi úžasný milenec – jsme spolu jen dva týdny a já jsem už ve třetím měsíci !
JAK PROPAST MACOCHA DOSTALA SVÉ JMÉNO
Ochrana přírody ČR Moravský kras. Ochrana přírody ČR Moravský kras.
Popisuje: Vojtěch Zedek
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Sepekov Autor:
Časopis Lentilky Díl 1.
DUCHOVÉ PŘIPRAV SE NA UVĚŘITELNÉ!!! Jsou všude kolem nás... Nevěříš???
O Budulínkovi O Budulínkovi Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Autoři: Fojtík David Sobotka David
DUCHOVÉ PŘIPRAV SE NA UVĚŘITELNÉ!!! Jsou všude kolem nás... Nevěříš???
Základní škola a Mateřská škola Doudleby, okres České Budějovice
Autor: Mgr. Zdeněk Hanuš VY_32_INOVACE_54_Moravský kras
ŽELVA DANUŠKA ŽELVA STEPNÍ.
Téma (název prezentace)
Název projektu: ZŠ Háj ve Slezsku – Modernizujeme školu
Výlet na Lipno Letošní prázdniny jsme s paničkou vyrazily na Lipno. Kde jsme si nenechaly ujít stezku do korun stromů. Panička nahoru jela sedačkovou lanovko.
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
Školní výlet - moravský kras
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_09_Kocůrková
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
Morbidní říkanky a neb chvilka poezie.
Transkript prezentace:

Moravský kras Lucie Pernicová

Moravský kras

Macocha Světoznámá propast Macocha je více než 138 metrů hluboká a je největší propastí svého druhu v České republice a i ve střední Evropě. Horní část propasti je dlouhá 174 metrů a široká 76 metrů. Na okraji propasti jsou dva vyhlídkové můstky. První z nich byl vybudován v roce 1882 - je umístěn v nejvyšším bodě a jmenuje se Horní můstek. Druhý z nich pochází z roku 1899, nachází se 92 metrů nad spodní částí propasti a je z něho velmi dobře vidět na dno. www.propast-macocha.cz

Jeskyně Balcarka Jeskyně Balcarka leží v severní části Moravského krasu, v malebném úseku Suchého žlebu u Ostrova u Macochy, v přírodní rezervaci Balcarova skála - Vintoky. Je to úchvatný labyrint chodeb, dómů a propastí s bohatou a mnohotvárnou krápníkovou výzdobou

Punkevní jeskyně Punkevní jeskyně jsou to nejvyhledávanější jeskyně Moravského krasu - leží dva kilometry od Skalního Mlýna a jsou přístupné vchodem ve stěně krasového kaňonu Pustý žleb. Svou oblibu si získaly díky tomu, že návštěvníkům umožňují dostat se na dno propasti Macocha a zároveň podniknout romantickou plavbu na lodičkách na podzemní říčce Punkvě. Nejvýznamnější turisticky zpřístupněné jeskyně Moravského krasu navštíví ročně statisíce návštěvníků. Virtuální prohlídka Punkevních jeskyní na adrese www.propast-macocha.cz

Pověst propasti Macochy Ve vesnici Vílémovice žil mladý sedlák Hálek. Jednoho dne jeho žena začala postonávat, chřadla, až jednoho dne zavřela oči navždy a nechala po sobě malého chlapce, sirotka. Za nějaký čas se sedlák znovu oženil, hospodářství vzkvétalo a sedlák se začal opět usmívat. A než se sešel rok s rokem, nové hospodyni se narodil chlapeček. To bylo radosti! Zato na Martina, na toho sirotka, přišly zlé časy. Ať dělal co dělal, nic nebylo maceše po chuti pořád jen hubovala. Inu proto na něj zanevřela, že právě on dostane celé hospodářství, a její vlastní dítě nic. Sedlák si brzy všiml, že Martin se má u nové mámy zle. Tajně mu přilepšoval, ale nahlas si netroufal před ženou nic povědět, myslil si: Nač dělat v chalupě rozbroje? Žena je pracovitá, pořádná, však se to nějak samo srovná.

Jednou v létě jel hospodář do města na trh a mladšího synka vzal s sebou. Doma zůstala panímáma sama s Martinem. Řekla mu: "Víš co? V lese je plno jahod, vezmeme si hrnky a nasbíráme si jich." Chodili po lese, na stráni našli v trávě plno voňavých jahod, keře byly obsypané malinami a brzy měli vrchovaté džbánky. Až najednou se dostali do míst, kam si málokdo z vesnice troufl. Černala se tu propast, temná, studená a hlubokánská, až se tajil dech a v té propasti se zelenalo jezero a o tom si lidé vykládali, že nemá dno. Selka i chlapec se zarazili a chtěli rychle odejít odtud pryč, tu si macecha všimla, že na srázu propasti roste jahodí a v něm se červenají jahody, pěkné a veliké, až se smály. Bleskla jí hlavou hrozná myšlenka. Rozhlédla se, jestli jsou v lese sami, a řekla Martinovi na oko laskavě: "Podívej se na ty pěkné jahody! Natrhej je, byla by to věčná škoda, nechat je být." Martin se bál, ale odepřít maceše, to si taky netroufal. Naklonil se nad okraj propasti a tu do něho selka strčila, až zavrávoral, pustil hrnek a padal do hlubiny. 

Macecha se otočila a prchala od propasti, ještě pořád slyšela, jak Martin vykřikl. Bloudila po lese, jako by ji někdo štval, a stále jasněji si uvědomovala, co provedla. Copak by jí to mohl někdo odpustit? Mohla by ještě spokojeně žít? Jako by ji nohy samy donesly znovu k propasti, zakryla si oči a skočila dolů. Sedlák se vrátil z města, vypřáhl koně a vůz dal do kolny. Přijde do jizby, ale v chalupě prázdno, pec studená, chlapec i žena někde pryč. Už zvonilo klekáni a oni pořád nikde a navíc se začalo mračit, chystalo se k bouřce. Šel se tedy optat k sousedům kam šli: "Vzali si hrnky a šli do lesa na jahody," dověděl se. Padla na něho divná úzkost. Už neměl doma stání, nečekal, sebral se a rovnou do lesa. Chodil křížem krážem, volal a poslouchal, všecko nadarmo. V tom se spustila, divoká bouřka, vítr ohýbal stromy a hrom bil, jako by se nebe hroutilo. Poslouchal a zdálo se mu, jako by v tom rachocení slyšel slabý pláč. A přímo od propasti! Sebral všecku odvahu, lehl si nad sráz, naklonil se nad hlubinu a polekal se! Mnoho metrů pod ním visel na větvích borovice jeho Martin. "Drž se, jen ještě chvilku se drž, doběhnu pro lano, vytáhneme tě!". M

Běžel zpátky do vesnice, svolal sousedy, pobrali provazy a žebříky a spěchali cestou necestou k propasti. Přišli ještě včas. Vytáhli Martina nahoru. Byl promoklý a odřený, místo řeči jen plakal. "Kde je máma?" ptal se sedlák. Teď se teprve dověděli, jak Martin padl do propasti a jak zázračně se zachránil. A macecha? Na srázu propasti, na jednom křoví, co rostlo z jeho úbočí, našli šátek. Už si domysleli, co se stalo. Od těch dob se propasti říká Macocha. A za bouřlivých dnů, když se po lese honí vítr a bije hrom, bývá slyšet z propasti pláč. To prý v ní naříká nešťastná macecha ...

Krásná příroda