Vesmír Jana Střechová

Oblohu sleduje lidstvo již mnoho tisíců let Oblohu sleduje lidstvo již mnoho tisíců let. Pohyb Slunce se stal prvními hodinami, měřící rytmus a jeho denní aktivity střídáním dnů a nocí. Díky Měsíci a jeho fázím mohl člověk počítat dny a sestavit první kalendář. Pozorování hvězd zase umožnilo mořeplavcům orientovat se v noci. Slovem vesmír označujeme veškerý prostor (časoprostor), hmotu a energii v něm. Zkoumáním vesmíru se zabývá hlavně kosmologie a astrofyzika. Astrofyzika je obor fyziky, který zkoumá vesmír, jeho struktury, objekty a procesy v něm probíhající. Kosmologie je odvětvím, které se zabývá vesmírem jako celkem. Studuje jeho vznik a vývoj. Astronomie (v češtině se používá také název hvězdářství) je věda zabývající se jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem.

Vznik vesmíru Podle jedné z teorií – teorie Velkého třesku (Big Bang) vznikl vesmír z nekonečně malého bodu o velké hustotě. Ta byla jak počátkem hmoty a prostoru, tak i počátkem času. Vznikl první okamžik a od něho se začal odvíjet vývoj vesmíru. Ten probíhal zpočátku velmi rychle a měl (či mohl mít) podobu velké exploze. Vesmír se rychle rozpínal. Uvnitř se nacházela velmi hustá a žhavá látka. Teoreticky rozpracoval rozpínání vesmíru Alexandr Friedmann a využil k tomu Einsteinovy rovnice obecné teorie relativity. Podle nich není možné, aby se vesmír nerozpínal nebo nesmršťoval.

Velikost vesmíru Není dodnes jasné, zda má vesmír konečnou nebo nekonečnou velikost a objem. Vzdálenost k hranici pozorovatelného vesmíru se odhaduje na 78 miliard světelných let. Světelný rok je jednotka vzdálenosti, která se používá v astronomii. Je to vzdálenost, kterou světlo ve vakuu urazí za jeden rok.

Objekty ve vesmíru Galaxie – seskupení hvězd, plynu a prachu, neviditelné temné hmoty a možné temné energie. Galaxie má 10 milionů až 1000 miliard hvězd a je tisíce až statisíce světelných let velká. Nalézají se zde hvězdy různých hmotností i stáří. Střed galaxie je tvořen takzvaným jádrem a vyznačuje se nejvyšší hustotou. Naše galaxie se nazývá Mléčná dráha Mlhovina – mezihvězdný oblak prachovitých částic a plynů.

Hvězda – rodí se smršťováním obrovských oblak plynu a prachu – mlhovin Hvězda – rodí se smršťováním obrovských oblak plynu a prachu – mlhovin. Hvězdy mají kulovitý tvar, ve kterém je udržuje gravitace. Jsou vázány v galaxiích. Zemi nejbližší hvězda je Slunce, vzdálené přibližně 8 světelných minut. Dvojhvězda – dvě hvězdy, které jsou na obloze blízko sebe. Hvězdokupa – seskupení hvězd, pohromadě je udržuje gravitace. Některé z nich, například Plejády, jsou viditelné pouhým okem.

Planety Sluneční soustavy

Merkur nejmenší planeta soustavy. Kamenitá, svým povrchem se velmi podobá našemu Měsíci. Jeho oběžná dráha je nejbližší ke Slunci. Nepřítomnost atmosféry je příčinou velkých rozdílů teplot mezi osvětlenou a neosvětlenou polokoulí. Rozdíly dosahují až 700 stupňů Celsia.

Venuše druhá nejbližší planeta ke Slunci. Je také nejbližší Zemi. Na svém povrchu má dvě vrchoviny, mezi kterými se nachází spousta širokých prohlubní.

Země třetí planetou Sluneční soustavy. Je to jediné planetární těleso, na němž je podle současných vědeckých poznatků veden život. Je zde také k němu nezbytná voda – téměř tři čtvrtiny zemského povrchu pokrývají oceány. Má Měsíc.

Mars čtvrtá planeta Sluneční soustavy, druhá nejmenší. Má pevný horninový povrch, pokrytý krátery, vysokými sopkami, hlubokými kaňony a dalšími útvary. Má dva měsíce nepravidelného tvaru

Jupiter v pořadí pátá planeta sluneční soustavy, ale za to největší. Má nezřetelný systém planetárních prstenců. Vyznačuje se nejrychlejší rotací.

Saturn šestá planeta Sluneční soustavy, po Jupiteru druhá největší, je pozorovatelný pouhým okem. Má několik prstenců, které jsou tvořeny ledovými úlomky, prachem, kamením a balvany, které nemají průměr větší než několik metrů. Mezi prstenci leží dráhy nejvnitřnějších měsíců.

Uran sedmou planetou sluneční soustavy. Skládá se především z kamene a z různých typů ledu.

Neptun poslední, od Slunce nejvzdálenější planetou. Neptun je velmi daleko od Slunce a proto dostává 900krát méně sluneční energie, než Země. Zajímavostí však je, že vyzařuje 2,7krát více energie, než přijímá.

Slunce koule žhavých plynů, která neustále produkuje ohromné množství energie. Je staré přibližně 4,6 miliard let, což ho řadí mezi hvězdy středního věku. Bude svítit ještě asi 5 miliard let. Je to nejjasnější těleso na obloze.

Dávali jste pozor? Nyní se přesvědčím, zda-li jste opravdu dobře sledovali vše, co vám bylo promítáno 

Testík Kolik planet má Sluneční soustava? Je Uran z ledu? Kolikátou planetou od Slunce je Venuše? Co je to dvojhvězda? Jak se jmenuje Zemi nejbližší hvězda?

Planety Země Je třetí planetou Sluneční soustavy Je čtvrtou planetou Sluneční soustavy Jupiter Je pátou planetou Sluneční soustavy Je šestou planetou Sluneční soustavy Uran Má na fotografiích modrou barvu Má na fotografiích zelenou barvu

Správné odpovědi - testík Sluneční soustava má 8 planet. Ano, Uran se skládá z kamene a ledu. Venuše je druhou planetou od Slunce. Dvojhvězda jsou dvě hvězdy, které jsou na obloze blízko sebe. Zemi nejbližší hvězdou je Slunce.

A na závěr…. Za vaši pozornost bych vám ráda poděkovala malým videem http://www.youtube.com/watch?v=mcBV-cXVWFw