Agregátní poptávka a agregátní nabídka

Agregátní poptávka, nabídka a potenciální produkt   1. Agregátní poptávka a nabídka 2. Potenciální produkt a agregátní nabídka 3. Určení rovnovážné úrovně produktu 4. Paradox spořivosti

Agregátní poptávka Agregátní poptávka (AD) představuje objem celkového produktu, který jsou domácnosti, firmy,vláda a cizinci ochotni v daném období nakoupit při dané cenové hladině.

Agregátní poptávka Agregátní poptávka: AD = C + I + G + NX Makroekonomická rovnováha: AD = AS

Agregátní poptávka Na ose y měříme celkovou cenovou hladinu P a na ose x poptávané množství statků, které můžeme považovat za rovnovážný reálný produkt Y změna poptávaného množství je představována pohybem po křivce AD změna poptávky je vyjádřena posunem křivky AD P C+I+G+NX AD´´ AD AD´ Y

PŘÍČINY NEPŘÍMÉ ZÁVISLOSTI MEZI VÝVOJEM P A Y Snížením P roste reálná hodnota peněžních zůstatků, kdy se prosazuje: Keynesův efekt (efekt likvidity), Pigouův (Arthur Cecil Pigou) efekt (tj. efekt reálných peněžních zůstatků) jako složka tzv. efektu bohatství.

Efekt úrokové míry (Keynesův efekt, efekt likvidity) Efekt úrokové míry (Keynesův efekt, efekt likvidity) předpokládá jediné spojení mezi peněžní nabídkou a ekonomickou aktivitou, a to přes trh obligací (tzv. keynesiánský transmisní mechanizmus) AD je zde stimulována nepřímo, a to poklesem úrokové míry Pokles i je způsoben zvýšením nominální peněžní zásoby M nebo snížením cenové úrovně P, a tak rostou reálné peněžní zůstatky Přebytečné peněžní zůstatky vytvářejí dodatečnou poptávku po ostatních finančních aktivech, tím roste tržní cena těchto aktiv a klesá úroková míra Důsledkem poklesu i je růst spotřebních a investičních výdajů (posun AD doprava nahoru)

Efekt bohatství Efekt bohatství předpokládá přímou závislost poptávky po zboží na úrovni reálných peněžních zůstatků Nevyžaduje snížení úrokové sazby i Předpokladem jeho působení je flexibilní cenová úroveň, křivka AD je vždy negativně skloněna Pokles cenové úrovně P vede ke zvýšení reálné hodnoty peněžních zůstatků, a tím k růstu spotřebních výdajů C (posun po křivce AD dolu). Tato složka efektu bohatství se nazývá Piguův efekt popř. efekt reálných peněžních zůstatků Efekt bohatství zahrnuje navíc rovněž vliv změn cen cenných papírů (růst cen obligací zvyšuje AD a posouvá křivku AD vpravo nahoru)

Zahraniční efekt (efekt čistého exportu NX) S poklesem domácí cenové hladiny roste poptávka zahraničních subjektů (X) a klesá poptávka domácích subjektů po relativně dražším dováženém zboží (M)

Příčiny změn AD (pozitivní poptávkové šoky, posun křivky AD vpravo) Zvýšení peněžní zásoby vede k poklesu úrokové míry, a tím k růstu I a C Optimistická očekávání firem a domácností Růst bohatství domácností (např. růst cen akcií) Pokles míry zdanění (roste C, I) Zvýšení vládních výdajů (G, TR) Znehodnocení kurzu domácí měny (roste NX) Oživení v zahraničí Růst populace Očekávání růstu cenové hladiny (inflace)

POZITIVNÍ A NEGATIVNÍ POPTÁVKOVÝ ŠOK Výsledkem posunu křivky AD vpravo (pozitivní poptávkový šok) je zvýšení rovnovážného produktu, a tím i zaměstnanosti Současně stoupá i rovnovážná cenová hladina Body makroekonomické rovnováhy se posunují z E do E´ Při negativním poptávkovém šoku je tomu opačně

POZITIVNÍ POPTÁVKOVÝ ŠOK INFLAČNÍ MEZERA JE CHARAKTERISTICKÁ PRO VRCHOL EXPANZE. REÁLNÝ PRODUKT JE VYŠŠÍ NEŽ POTENCIÁLNÍ.

NEGATIVNÍ POPTÁVKOVÝ ŠOK Pokles produktu (důchodu) je doprovázený poklesem průměrné cenové hladiny Y* P´ Y P Y1 AD E AS P Y2 AD´ E´

Agregátní nabídka Agregátní nabídka představuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která budou firmy ochotny vyrábět a prodávat v daném období při různých cenových hladinách

Křivka dlouhodobé agregátní nabídky (LRAS) Křivka dlouhodobé agregátní nabídky (LRAS) má vertikální tvar a protíná osu x na úrovni potenciálního produktu Y* Růst nebo pokles AD povede pouze ke změně cenové hladiny, a tím i nominálního produktu Dlouhodobě se reálný produkt může zvýšit jen zvýší-li se potenciální produkt (růstem vstupů a jejich produktivity se LRAS posune doprava)

Potenciální produkt Potenciální produkt je produkt vytvořený při plné zaměstnanosti neboli při dosažení přirozené míry nezaměstnanosti (u*) Krátkodobě se může nezaměstnanost snížit pod úroveň u* a také rovnovážný produkt Y se může odchylovat od potenciálního produktu Dlouhodobě se produkt neustále vrací k úrovni potenciálního produktu Y*

Křivka dlouhodobé agregátní nabídky (LRAS) P Y LRAS1 AD2 AD1 Y*1 LRAS2 E2 Y*2 E1

KEYNESIÁNSKÝ PŘÍSTUP KE KRÁTKODOBÉ AGREGÁTNÍ NABÍDCE – EXTRÉMNÍ VERZE S růstem AD (do AD2) vzroste objem nabízené produkce (reálné výdaje a produkt) do Y2, ale cenová hladina zůstane nezměněna Důvodem fixní cenové hladiny jsou fixní ceny vstupů v krátkém období (fixní mzdy, dlouhodobé smlouvy o pronájmu půdy, domů, dodávkách materiálu aj.)

KEYNESIÁNSKÝ PŘÍSTUP KE KRÁTKODOBÉ AGREGÁTNÍ NABÍDCE – ZÁKLADNÍ VERZE S růstem AD (do AD3) bude klesat mezní produkt práce (zákon klesajících výnosů), porostou jednotkové pracovní náklady, tím i mzdové náklady a ceny ostatních vstupů V důsledku toho rostou ceny finálních statků, a tak roste celková cenová hladina P. Křivka SRAS získává pozitivní sklon

Křivka krátkodobé agregátní nabídky (SRAS) AD4 AD3 SRAS AD2 AD1 P3 P2 P1 Y Y3 Y1 E1 Y2 E4 E3 E2

Klasická (neoklasická)křivka agregátní nabídky Růst AD povede při dokonale pružných mzdách i cenách dalších výrobních faktorů k růstu P a nominálního produktu. Křivka krátkodobé AS (SRAS) bude vertikální Křivka SRAS je současně i křivkou dlouhodobé agregátní nabídky (LRAS), protože chování cen vstupů i výstupů je stejné i v dlouhém období P2 E2 E1 AD1 AD2 SRAS = LRAS) P Y Y* P1

Příčiny změn AS (negativní nabídkové šoky, posun křivky AS vlevo nahoru) Růst nominálních mezd a dalších nákladů na pracovní sílu. Růst míry zdanění osobního důchodu přitom působí jako negativní nabídkový i poptávkový šok Růst cen surovin na světových trzích (např. v důsledku ropných šoků, zavedením dovozních cel aj.) Znehodnocení měnového kurzu (zdražení dovozu) Růst nepřímých daní (přímo zvyšují ceny statků) nebo daní z důchodů výrobců Negativní změny v produktivitě výrobních faktorů (např. zhoršení kvalifikace a technické úrovně, zhoršení klimatických podmínek aj.) Snížení množství disponibilních výrobních faktorů (např. likvidace výrobního zařízení, úbytek obyvatel)

NEGATIVNÍ A POZITIVNÍ NABÍDKOVÝ ŠOK Výsledkem posunu pozitivně skloněné křivky SRAS vlevo (negativní nabídkový šok) je snížení rovnovážného produktu, a tím i zaměstnanosti Současně vzrůstá i rovnovážná cenová hladina Body makroekonomické rovnováhy se posunují z E do E´ Při pozitivním nabídkovém šoku je tomu opačně.

Posun křivky SRAS P Y P´´ Y´´ Y´ P´ E´´ E E´ SRAS SRAS´ SRAS´´ AD

NEGATIVNÍ NABÍDKOVÝ ŠOK

POZITIVNÍ NABÍDKOVÝ ŠOK Růst produktu při současném poklesu průměrné cenové hladiny Y* P0 Y P Y1 AD E0 AS

Paradox spořivosti Paradox spořivosti spočívá v tom, že rozhodnutí celé společnosti více spořit může vést ve skutečnosti k menším úsporám. Větší úspory znamenají menší spotřebu, nižší spotřeba snižuje agregátní poptávku, to vede k nižším investicím, nižším důchodům a nakonec i nižším úsporám.

Paradox spořivosti Pokud bychom všechny příjmy obratem v určité obvyklé době nevydali - neutratili, poklesne poptávka a veškerý vytvořený produkt nemůže být koupen. Potom producentům chybějí příjmy na zaplacení produkce nové (na pokračování produkce), chybějí jim peníze na zaplacení mezd zaměstnanců, ale naopak mají ztráty a dluhy z produkce neprodané. Produkce tak nemůže být znovu a znovu obnovována v původním finančním rozsahu. Následně pak tvorba produktu klesá. Nastává recese. Pokles tvorby produktu následkem nevydání - „ušetření“ příjmů je v ekonomii znám jako tzv. paradox spořivosti.

Paradox spořivosti To vůbec neznamená, že lidé a podniky by neměli šetřit - spořit. Pak ale jejich úspory musí „utratit“ banky, v nichž mají svoje úspory uloženy. Děje se tak prostřednictvím úvěrů. K tomu je třeba dodat, že jsou-li peníze stahovány z ekonomického oběhu, vznikají podnikům nesplatné dluhy, vedoucí k bankrotům. Jen v loňském lednu a únoru bylo vyhlášeno 926 bankrotů!. Proto mnohé podniky omezují tvorbu produktu, nebo propouštějí zaměstnance.

Paradox spořivosti Tím však recesi jenom urychlují, neboť nevyplacením mezd propuštěným zaměstnancům se poptávka v ekonomice ještě více sníží a problémy s odbytem postihnou i ty podniky, které předtím žádné problémy neměly. A když klesá tvorba produktu, klesají samozřejmě i příjmy státního rozpočtu.