Jak připravit vzdělávací nabídku s respektem k osobnosti dítěte Zora Syslová

CO budeme s dětmi dělat? JAK to budeme dělat?

Projektování Kde jsme nyní? (diagnostika vzdělávacích potřeb dětí) Kde bychom chtěli být? Kam směřujeme? (stanovení cílů) Jak se tam dostaneme? (stanovení strategií, metod, forem, které nás k cíli dovedou) Jak zjistíme, že se tam dostaneme a jak poznáme, že jsme se tam dostali? (systém hodnocení)

RVP PV zaměřovat se na vytváření základů klíčových kompetencí dosažitelných v etapě předškolního vzdělávání; důsledně vázat vzdělávání k individuálně různým potřebám a možnostem jednotlivých dětí, včetně vzdělávacích potřeb specifických; vzdělávání založit na principu vzdělávací nabídky, na individuální volbě a aktivní účasti dítěte.

Příklad: Paní učitelka připravila výtvarnou činnost v podobě velikonočního přáníčka. Při příchodu každého dítěte vybízela k jeho vyrobení. Šlo o šablonu vejce, která byla již vystřižená, a děti měly zapustit do vodou navlhčeného vejce předem připravené tři barvy. Na konci dopoledne volala učitelka na zbývající dvě děti: „Honzíku, Aničko, pojďte si udělat vajíčko! Jediní vy dva ho ještě nemáte hotové!“

Často kladená otázka: Učitel/ka MŠ potřebuje mít: Jakým způsobem dobře poznat každé jednotlivé dítě a jeho potřeby a podle nich přizpůsobit vzdělávací prostředí a pedagogický přístup? Učitel/ka MŠ potřebuje mít: znalost vývojové psychologie; znalost pedagogické diagnostiky (efektivní systém poznávání dítěte); cílevědomě sledovat a plánovat jeho vývoj a pokroky v přímé návaznosti na rodinu.

Jedinečnost dítěte: Věk Pohlaví Potřeby Temperament Schopnosti Styl učení Zájmy

Diagnostikování Kauzální atribuce = sklon připisovat různé příčiny vlastnímu chování a prožívání a chování a prožívání jiných lidí. Projekční chyby = přenos/projektování svých vlastností, motivů nebo přání na druhou osobu a na základě toho pak tuto osobu hodnotíme.

Přístup k dítěti (vytváření partnerského vztahu) Interpersonální komunikace udržuje (ale také ukončuje a někdy znovu napravuje) osobní vztahy s druhými. Způsob, jakým komunikujeme, určuje kvalitu utváření vztahů. Šilhánová, 2012 (VTI)

Sociální teorie učení Teorie sociálního učení Vygotského (1896-1934) zdůrazňuje roli sociální interakce jako klíčového základu pro vývoj poznávacích schopností dítěte.

Internalizace kompetence „Umím - mohu - dovedu to sám“ Potřebuji usměrnění a vedení (asistenci) od dospělého nebo vrstevníka Potřebuji verbální pomoc od dospělého nebo vrstevníka Nemohu dokončit úkol sám

Zóna proximálního vývoje Proces podpory, rozvíjení dovedností a strategií dítěte v zóně proximálního vývoje („scaffolding“ – lešení).

Dospělý usměrňuje nebo vede Základní stavební kameny komunikace – dospělý jako “poskytující pomoc” Možný důsledek na dítě jako “pomoc hledajícího” Zvládání obtížných situací, porozumění možnostem a omezením, učení se novému VEDENÍ A USMĚRŇOVÁNÍ Těšit se z nabízené pomoci a vedení, učení se od druhého KOOPERACE, HRA Těšit se ze vzájemných výměn, z toho “být” s druhou osobou a cítit se bezpečně NALADĚNÉ INTERAKČNÍ VÝMĚNY Zkušenost přijetí druhou osobou, dospělý pojmenovávají objekty, myšlenky, pocity PŘIJETÍ INICIATIV “ANO” (NEVERBÁLNĚ A VERBÁLNĚ) Dospělý usměrňuje nebo vede Fig 1.1.3 Building attuned relationship Je si vědomo, že se o ně dospělý zajímá o to, co dělá, myslí, cítí POVZBUZOVÁNÍ NOVÝCH INICIATIV Cítí se být rozpoznáno, milováno a vnímá svoji důležitost VĚNOVÁNÍ POZORNOSTI 15

Jak přijímáme iniciativy dítěte? Přijatá iniciativa dítěte Dospělý míjí (nepřijímá) iniciativu dítěte ANO NE Dítě přijímá reakci (řadu) dospělého Dítě míjí (nepřijímá) reakci (řadu) dospělého NALADĚNÝ CYKLUS “ANO” série NESOUHLASNÝ CYKLUS “NE” série 16

Rovina neverbální komunikace – „ANO série“ časté navazování očního kontaktu výrazná znamení, gesta dobrá práce s hlasem, výrazem tváře vhodné natočení a pozice těla přiblížení se, tělesný kontakt potvrzování příjmu iniciativ dítěte, přitakání, pokývání hlavou

Rovina verbální komunikace – „ANO“ série jasná a srozumitelná sdělení pojmenování (umožňuje ukázat druhé osobě, že jsme přijali její iniciativu a porozuměli jejímu významu, je zásadním prostředkem k vzájemnému porozumění a učení se novému)

Longitudinální studie Vzdělání rodičů Počet slov Podpora Slovní zásoba VŠ 3 – 5 tis. Vysoká SŠ 2 – 3 tis. Nízká ZŠ 0,5 – 1 tis. Téměř žádná (J. Hatkins, 2012)

Longitudinální studie Vzdělání rodičů Počet slov Podpora Slovní zásoba VŠ 3 – 5 tis. Vysoká cca 1 tis. SŠ 2 – 3 tis. Nízká 0,5 tis. ZŠ 0,5 – 1 tis. Téměř žádná (J. Hatkins, 2012)

Jak zajistit, aby mělo každé dítě příležitost učit se podle svých předpokladů a schopností: PLÁNOVAT BOHATOU NABÍDKU ČINNOSTÍ - Připraví-li učitelka takových činností dostatečné množství a mají-li děti možnost si mezi nimi vybrat takové, které odpovídají jejich zájmům a schopnostem, učinila tak jeden z velmi významných kroků k individualizovanému vzdělávání. 

Takto připravené činnosti umožňují dětem: zažít úspěch pracovat svým vlastním tempem a uplatnit vlastní styl při řešení problému pracovat samostatně, rozhodovat se, být zodpovědný za svoji práci spolupracovat ve skupině a osvojovat si tak sociální dovednosti KOMPETENCE

DĚKUJI ZA POZORNOST