Štířy
štíři, Scorpiones – řád PAVOUKOVCŮ s mohutně vyvinutými makadly opatřenými klíšťky. Přední část zadečku (praeabdomen) je rozšířená, zadní (postabdomen) je zúžená, zakončená ostrým, dolů překlopeným jedovým ostnem spojeným s jedovou žlázou. Štíři používají jed k obraně, vzácně k usmrcení kořisti. Uštknutí vyvolává podobné příznaky jako bodnutí ŽIHADLEM včely nebo vosy.Tráví mimotělně (do potravy vypouštějí trávicí enzymy). Jsou schopni hladovět až dva roky.Embrya jsou vyživována v těle.Silně jedovatý štír tlustorepý (Androctonus australis) obývá zejm. saharskou oblast; den tráví zahrabán v písku. Mírně jedovatý veleštír obrovský (Pandinus imperátor), žijící v západní Africe, dosahuje délky 18 cm. V ČR se vzácně vyskytuje štír karpatský (Euscosrpius carpathicus); dosahuje délky asi 4 cm
Štíři žijí hlavně v teplejších částech světa Štíři žijí hlavně v teplejších částech světa.Málokdy je můžeme vidět,protože žijí osaměle,ve dne se ukrývají a v noci vycházejí na lov. Živý se hlavně hmyzem a jinými malými živočichy. Zabíjí je svými velkými klepety,kořist trhají na kusy klepítky.Když se kořist brání,použijí škorpióni jedovatý trn,který mají na konci zadečku.Trn používají také v obraně proti větším nepřátelům,např. opicím.Jejich jed může být nebezpečný i pro člověka.
V době rozmnožování vedou štíři velmi důmyslné námluvy,které předcházejí samotnému páření.Tyto námluvy vypadají jako tanec. Malí štíři se rodí živí,většinou postupně jeden nebo dva,během několika týdnů. Mláďata se vozí své matce na hřbetu a tak jsou chráněna dokud se poprvé nesvlékají. Rozšíření Téměř po celém světě(štíři jen v teplejších oblastech) Největší štír Veleštír obrovský asi 18cm dlouhý Nejmenší štír Asi 1cm dlouhý
Samička štíra nesoucí svá mláďata na hřbetu.(tento štír žije na Floridě)