Římský dům Michaela Psíková
TYPY ŘÍMSKÝCH MĚSTSKÝCH DOMŮ Domus Insula Podobu domů římských měst známe z Pompejí, Herkulanea a Stabií, které přírodní katastrofa zakonzervovala v původním stavu.
DOMUS Panský dům. Často byl prostorný a okázalý. Okázalost domu se poznala až po vstupu dovnitř. Z ulice byla jen hladká zeď s okny, mohla být i bez oken. Světlo šlo do místností ze dvora.
VSTUP DO DOMU Domus neměl často ani dveře a z ulice se do něj vstupovalo přímo do chodby. Uvnitř dělily chodbu dveře na dvě části: 1. vestibulum – zdobený sloupy a sochami 2. fauces – pokračování vestibulu.
ATRIUM Jedná se o krytý dvůr. Uprostřed střechy byl otvor – impluvium. Pod tímto otvorem se nacházela nádrž – compluvium. Zde se zachytávala dešťová voda, která odsud byla odváděna do podzemní cisterny.
V nejstarších dobách bylo atrium centrem rodinného života. Hořel zde rodinný krb, jedlo se zde, pracovalo a přijímaly se návštěvy. K atriu byly postupně přistavovány další místnosti. Jak se dům rozšiřoval, tak se atrium stalo předsíní, kde byly vystaveny sošky domácích bůžků Lárů. Byla zde také pokladna, klenotnice a někdy i portrét pána domu.
Místnosti při vstupu do atria byly určeny pro služebnictvo. Následovaly ložnice – cubicula. Dále k atriu přiléhaly i místnosti – alae, o kterých není přesně známo, k jakému sloužily účelu.
TABLINUM Nacházelo se proti vchodu do atria. Jednalo se o prostornou místnost. Původně sloužilo jako jídelna, ale později se stalo průchodem do peristylu.
PERISTYL Jednalo se o zahradu obklopenou portikem (sloupořadím). K peristylu přiléhalo také několik místností. Zahrada byla vždy pečlivě a nákladně udržována, často byla chráněna zdí. U zámožných rodin k peristylu proti tablinu přiléhala místnost zvaná exedra, která v letních měsících sloužila k setkávání rodiny.
TRICLINIUM Byla to místnost, která sloužila jako jídelna. Původně k tomuto účelu sloužilo atrium a tablinum. V domech bohatých Římanů bylo těchto místností několik a měly různé rozměry.
TECHNICKÉ MÍSTNOSTI V každém domě byly malé kuchyně se zděným ohništěm, pecí a dřezem. Při stavbě domu nebyla kuchyně přesně plánována. Byla tedy umístěna tam, kde se zrovna hodila bez ohledu na prostor a hygienu. V blízkosti kuchyně se vzhledem k vytápění a napojení na odpad stavěly koupelny a toalety. Místnosti pro otroky byly určovány také podle momentální potřeby. Důvěryhodní otroci spali v předsíni pánovy ložnice.
http://upload. wikimedia http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2c/Domus_romana_Vector001.svg
INSULA Byl to větší dům, který byl vysoký 18 – 20 metrů a měl až 5 pater. Jednalo se o komplex malých nájemních bytů - cenacula. Žil zde prostý lid. Tyto domy byly nevzhledné a měly pouze řešit bytovou situaci.
Domy byly postaveny ze dřeva, kamene a fasáda byla často z cihel. V přízemí byly arkády a nad nimi terasy, ze kterých byl přístup do jednotlivých bytů. Byty byly původně určeny jen pro jednu rodinu. Jak rostl počet obyvatel města, rostly i požadavky na bydlení, a tím i cena bytů. Jednotlivé rodiny tak musely z finančních důvodů přijmout spolunájemníka.
Byty tak byly přeplněny a pro nízké hygienické zázemí nebyly příliš pohodlné. Okna byla volná a na noc chráněná okenicí ze dřeva. Později byla okna chráněna tabulkami ze slídy a v době císařské i ze skla. Podlahy byly pokryty cihlovými dlaždicemi či mozaikou a na stěnách byly fresky.
Vytápění bylo prostřednictvím otevřeného ohně. Domy neměly komíny, proto Římané nepoužívali kamna ani krby. Používána byla jednoduchá kovová ohřívadla, a tak často hrozil požár. Navíc do domů nebyla přivedena voda, obyvatelé ji čerpali z veřejných kašen na ulici.
KONTROLNÍ OTÁZKY K DANÉMU TÉMATU Jak vysvětlíte pojmy peristyl, triclinium a atrium? K jakému účelu sloužily místnosti zvané cubicula? Popište dům, ve kterém žilo prosté obyvatelstvo Říma.
Použitá literatura: Encyklopedie antiky. 2. vyd. Praha: Academia, 1974, 741 s. LIBERATI, A., M., BOURBON, F.:. Starověký Řím,. 2. vyd. Praha: Academia, 1974, 741 s [online]. [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2c/Domus_romana_Vector001.svg