Základy regionalistiky Hlavní rozvojové příležitosti a bariéry ČR

Regionalistika=regionální vědy – vědní obor, vědní disciplína (podobně jako ekonomie, sociologie, právní vědy apod.), která se zabývá řešením problémů rozvoje v území – rozvojem obcí, měst , krajů, definováním cílů a nástrojů rozvoje území Teoretické koncepce + praktické aplikace (studium rozvojových možností území) RV: předmětem studia RV je analýza socioekonomické situace jednotlivých území, definování hlavních rozvojových možností a bariér a definování návrhů a opatření k podpoře regionálního rozvoje (HP, SP, RP … )

1. proces urbanizace CO TO JE ROZVOJ ÚZEMÍ? Nic statického, konečný cíl – ALE neustálý proces Souhrn aktivit, strategií a opatření (PROJEKTŮ) iniciovaných na lokální, regionální nebo národní úrovni A v jejich vzájemné koordinaci Cílem opatření v rámci podpory regionálního rozvoje je: dlouhodobý rozvoj (strategické řízení s výhledem 20-30 let x politická podpora) zvyšování kvality života místních aktérů Cíle R: kvalita života, zaměstnanost, rozvoj služeb, růst příjmů, dostupnost infrastruktury, bezpečí, prestiž území, vzdělávání, občanské a politické svobody apod. Rozvojový management : jaká opatření město má aby ovlinilo rozvoj, inicialovalo, kontrola

Složky územního rozvoje Hmotné složky územního rozvoje (plochy, koridory a pozemky, stavby a zařízení, přírodní prvky a útvary, obyvatelstvo, fauna, flóra) Aktivity v území (výroba, bydlení, rekreace, doprava, veřejné služby) Procesy v území (ekonomické, sociální, environmentální, ekologické, kulturní) Hodnoty v území (ekonomické, sociální, kulturní (včetně urbanistických a architektonických), environmentální, ekologické) Vztahy v území (vztahy objemově prostorové, vztahy provozní)

Indikátory lokálního a regionálního rozvoje Kvantitativní (statistika, demografie …) Kvalitativní ukazatelé (např. TIMUR)

Politika územního rozvoje (PÚR) Nástroj územního plánování Nástroj pro realizaci udržitelného rozvoje území Definuje hlavní strategie pro rozvoj území, priority, zásady a cíle územního rozvoje --- konkurenceschopnost území Využívá: územní plány, územně plánovací dokumentaci, regulační plány Definuje hlavní rozvojové osy a oblasti ČR Institucionální rámec rozvoje území, realizace PÚR – definuje úkoly pro kraje, obce aj. Nedefinuje regulaci území ale hlavní vývojové záměry státu a principy jejich naplnění Základ pro regionální politiku státu PÚR definuje strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů územního plánování Nedefinuje přesná pravidla pro konkrétní situace, ale obecné rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost

Politika územního rozvoje (PÚR) Koordinace PÚR s cíli a principy kohezní politiky a dalších politik s dopady do území a jeho rozvoje Respekt mezinárodního prostředí – principy územního plánování EU a dalších států, Implementace pravidel a zásad mezinárodního společenství, EU (udržitelný rozvoj, víceúrovňové vládnutí, partnerství, decentralizace aj.)

Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007-2013 Fondy pro EU27 Fondy pro ČR Konvergence 251,16 mld. € (cca 7 082,80 mld. Kč) 81,54% 25,88 mld. € (cca 730,00 mld. Kč) 96,98% Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 49,13 mld. € (cca 1 385,40 mld. Kč) 15,95% cca 11,73 mld. Kč 1,56% Evropská územní spolupráce 7,75 mld. € (cca 218,55 mld. Kč) 2,52% cca 10,97 mld. Kč 1,46% Celkem 308,04 mld. € (cca 8 686,80 mld. Kč) 100,00% 26,69 mld. € (cca 752,70 mld. Kč)

Typologie problémových regionů Zaostalé regiony Venkovské regiony Příhraniční regiony Regiony s urbanistickými problémy Strukturálně postižené regiony

Státní programy regionálního rozvoje = nástroj realizace cílů vnitřní regionální politiky Podpora strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů Podpora venkovských regionů Podpora obnovy venkova 3) Podpora ostatních regionů Program podpory rozvoje území výrazně postižených redukcí nebo zánikem vojenských posádek

Periferní regiony menší hustota osídlení důsledek přírodních podmínek, geografické polohy (horské oblasti, příhraniční oblasti) důsledky politických rozhodnutí – např. vystěhování německého obyvatelstva z českého příhraničí dlouhodobě malá míra mobility Nižší hospodářský potenciál (zemědělství) Nedostatečná dopravní obslužnost Vyšší nezaměstnanost, lidské zdroje Neexistence významnějších ekonomických subjektů Další faktory závislé na ekonomické a politické situaci státu

Problematika rozvoje venkova Rozdrobená sídelní struktura, historicky formovaná Velký počet malých obcí Praha, Brno, Ostrava – nad 250 000obyv. Plzeň, Olomouc – 100-250tis. Významný počet malých obcí – STČ, VYS, JČ Významná míra urbanizovanosti: MSK, UL, LB (VÚSC – 14 Regiony soudržnosti 8)

Velikostní struktura obcí v ČR Počet obyvatel v tisících Počet obcí (%) Do 0.2 1 698 27.2 1.99 0.2-0.5 2 063 33.7 6.6 0.5-1 1 217 19.3 8.47 1-5 991 15.7 18.92 5-10 135 2.2 8.75 10-50 108 1.5 20.57 50-100 17 0.3 12.3 100-500 6 0.1 10.61 Nad 500 1 0.01 11.79 ČR celkem 6 236 100 Velikostní struktura obcí v ČR

Země % počet obcí pod 1000 obyv. Prům počet obyv. v obci Průměr rozloha obce (km2) Anglie 123 000 533 Litva 66 000 1 166 Bulharsko 35 000 432 Švédsko 29 500 1 595 Holandsko 0.2 20 500 60 Dánsko 18 000 150 Polsko 16 000 130 Slovinsko 3 10 300 106 Finsko 5 10 500 730 Norsko 4 9 000 710 Chorvatsko 8 800 104 Rumunsko 2 7 600 81 Itálie 24 6 500 38 Estonsko 9 5 700 178 Španělsko 61 5 000 Lotyšsko 32 4 300 115 Maďarsko 54 3 300 Slovensko 68 1 900 17 Česko 80 1 700 13 Francie 77 1 300 15

Proč venkov ? Zemědělství a lesnictví – role ve využívání přírodních zdrojů Lokální zdroje potravin Součást kulturního dědictví Evropy, diverzita krajiny Biodiverzita Místo rekreace, trávení VČ (sport, kultura, chata a chalupa …) Vyšší kvalita zdraví – místo práce i bydlení S rozvojem dopravy a ICT technologií – potenciální místo bydlení Potřeba stabilizace obyvatel

Mikroregiony Základní forma meziobecní spolupráce jsou svazky obcí Technické svazky obcí x Rozvojové svazky obcí („mikroregiony“) Dobrovolné svazky obcí a měst, různá velikost, struktura, cíle Strategie svazků obcí – obvykle jediný rozvojový dokument obce Pro úspěšnost spolupráce je klíčový lidský faktor (ochota spolupracovat), mimořádný význam schopného manažera Členství ve více uskupeních – nároky na obec a tříštění aktivit – vhodnější využít jednoho uskupení, které by jménem obcí vstupovalo do dalších interakcí

Vývoj počtu svazku obcí v letech 1994-2005 Pramen: RARIS, Ministerstvo financí, 2006

Svazky obcí Jihomoravského kraje

Středočeský kraj

MAS Místní akční skupiny Podpora místního partnerství, Leader Aktéři MAS Význam MAS x mikroregiony

MAS MAS Středočeský kraj

Euroregiony

EUROREGIONY Dobrovolná sdružení obcí, měst, NO, podnikatelských subjektů aktivity přeshraniční spolupráce vytváření euroregionů se považuje za nedílnou součást integračních procesů (SF) euroregion je formální nástroj pro přeshraniční spolupráci regionálních organizací Různá legislativa Malé projekty (do 1milEUR), velké projekty, tvrdé i měkké projekty dobrovolná sdružení obcí, které spojují své kapacity a aktivity, aby dokázaly čelit negativním dopadům periferní polohy

Problematika hranice

Velikost euroregionů Euroregion Počet čl. obcí Rozloha v km2 Obyvatelstvo Nisa 145 2 713,5 448 105 Labe 92 1 558,1 374 554 Krušnohoří 76 1 531,9 298 568 Egrensis 47 1 642,8 234 582 Šumava 124 3 678,1 182 466 Glacensis 102 1 836,3 276 409 Praděd 74 1 895,2 131 583 Těšínské Slezsko 41 763,2 351 277 Silesia 56 1 074,3 222 992 Pomoraví 77 1 745,4 672 019 Beskydy 61 948,5 164 467 Bílé Karpaty 149 2 236,0 354 738 Silva Nortica 40 1 692,9 261 164

Zaměření pracovních skupin euroregionů v ČR

NUTS II – regiony soudržnosti                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                    NUTS II – regiony soudržnosti

Základní tendence a trendy v podpoře rozvoje území Globalizace, regionalizace, decentralizace Udržitelný rozvoj – Zdravá města, LA21, soutěže město Stromů, rozkvetlá obec … Partnerství mezi VS a soukromým a občanským sektorem Marketingové a manažerské metody řízení Důraz na vlastní zdroje Zvyšující se zájem o socio-kulturní témata, sociální změna

LA a její aplikace v praxi Metodický dokument/nástroj pro uplatnění principů TUR v praxi Jednotlivé kroky pro uplatnění LA21 v praxi Pracovní skupiny pro LA 21 – diverzifikovaná struktura aktérů (úřad, školy, NO, občané, firmy apod.): přijetí filozofie úřadem! Veřejné mínění, zjištění hlavních rozvojových problémů v území, potenciál území – definování strategií, opatření a aktivit, včetně finančního rámce a evaluace Budování partnerství v území! Dlouhodobý horizont, který nekončí vypracováním strategie

Uplatňování LA 21 v ČR Individuálně města, mikroregiony Od roku 2003 koncepčnější přístup ze strany MŽP – definování kritérií a indikátorů pro implementaci LA21 – založení databáze LA21 Kategorizace měst a krajů zapojených do LA21 – zájemci, kategorie A, B, C, D Přehled jednotlivých lokalit viz: http://ma21.cenia.cz/DatabázeMA21prohlížení/MA21v ČRvmapách/tabid/156/language/cs-CZ/Default.aspx