Regionalistika 1 VSFS

 Představit význam partnerství z hlediska lokálního a regionálního rozvoje  Představit jednotlivé typy a formy partnerství  Dobrovolná sdružení obcí a měst, Přeshraniční spolupráce 2

 Cca sídel  Cca 6250 obcí  14 krajů  rozvoj území je po provedení správní reformy v minulém desetiletí pevně svázána se samostatnou působností obcí a krajů.  vychází se z teze, že územní samosprávné jednotky představují instituce, jejichž prostřednictvím společenství občanů rozhodují o realizaci svých potřeb, řeší rozvoj „svého“ území. Legitimita je odvozena z kolektivního práva obyvatelstva příslušného území na samosprávu. §1 zákona č. 128/2000 Sb., v platném znění o obcích;  ustanovení Čl. 100 Ústavy obsahuje právo na samosprávu jednotlivých územních samosprávných celků.

 Zajištění vybraných veřejných služeb – obligatorní, fakultativní  Realizace dalších rozvojových opatření dle požadavků občanů (komunitní centra, bezpečnost, sportovní plochy apod.)  Snaha o udržení či zlepšení stávající kvality života obyvatelstva vyžaduje a často se i odráží ve spolupráci obcí při zajištění veřejných služeb  Podobně mohou obce spolupracovat při prosazování svých cílů u služeb garantovaných státem či krajem.  Efektivita služeb-potřeby místa – potřeba zjistit zájmy a potřeby populace  Finanční nároky na služby – zapojení různých typů partnerů do realizace projektů

 jakákoliv forma spolupráce, která usnadňuje dosažení určitého cíle, resp. naplnění veřejného zájmu  relativně trvalé kooperativní vztahy symetrické povahy mezi dvěma nebo více aktéry stejného typu (např. mezi územními samosprávnými celky), které vznikají dobrovolně z vůle jejich účastníků za účelem dosažení či dosahování nějakého společného cíle  spolupráce různých aktérů ve smyslu identifikace, rozhodování a implementace veřejného zájmu  nejširší účast veřejnosti na správě věcí veřejných, participace  spoluúčast různých typů aktérů na rozhodování správních orgánů a na politickém dění 5

6 spolupráce mezi představiteli různých organizací a institucí v dané lokalitě při dosahování společných cílů synergický efekt - společně lze dosáhnout většího výstupu, než kdyby každý subjekt usiloval o dosažení cíle sám - spolupráce jednotlivců nebo skupin při řešení problému, který nejsou schopni vyřešit vlastními silami např. z důvodu chybějících finančních prostředků, lidských zdrojů apod. Nové nápady, postřehy Sdílení dobrých i špatných zkušeností Transparentnost procesu místního rozvoje, důvěra v samosprávu Udržitelnost rozvoje území Podpora sounáležitosti komunity a rozvoje občanské společnosti, ale také podpora zapojení mladých lidí do života obce Zlepšování úrovně, dostupnosti a rozsahu služeb

7

 pro řešení společných záměrů obcí v oblasti rozvoje je možné vytvořit formálně právně samostatné subjekty (právnické osoby), kterým je svěřena realizace činností v té či jiné oblasti, nebo zajištění poskytování konkrétních služeb  jde o dobrovolnou aktivitu obcí, která spočívá v koordinaci aktivit a společném využívání zdrojů obcí (na bázi meziobecní spolupráce), případně obce (obcí) a dalších veřejných či soukromých subjektů (s využitím ustanovení občanského či obchodního zákoníku)

 Různý stupeň a intenzita spolupráce mezi obcemi  Neformální charakter  Institucionalizovaná spolupráce, vlastní management - ČR malá míra spolupráce  Forma spolupráce dle cílů  Jednoúčelová spolupráce  Asociativní typ spolupráce (společné řízení vybraných veřejných služeb, odpady, CR, technické služby, školy,rozdělení nákladů, úspory z rozsahu)  Alianční, spolkový typ spolupráce: společné řízení projektů místního rozvoje, strategie, více integrovaná spolupráce  Vliv charakteru spolupráce na financování spolupráce! 9

 Jednoúčelová spolupráce  Mikroregiony  Asociativní typ spolupráce  Svazek obcí údolí Desné, Základní škola a Mateřská škola Údolí Desné, Svazek obcí Bez Hranic (Mšec, Řevničov aj. obce) aj.  Společné řízení sociálních a zdravotních služeb (poličská nemocnice, Vápenná aj.)  Spolkový typ spolupráce  MAS 10

Účelové regiony (regiony vymezené lidskými aktivitami a činnostmi) Tyto regiony vědomě vytváří společenství obyvatel více (nejméně však dvou) obcí, aniž by přitom šlo o územně-správní region. Vznik účelového regionu slouží k řešení určitých společných úkolů. Zpravidla se jedná o sdružení obcí s určitým deklarovaným účelem. Zdola vznikající mikroregiony ve smyslu spolupráce obcí: mohou mít homogenní i spádový charakter mají v poslední době nejčastěji formu dobrovolných svazků obcí (DSO). Vedle této nejčastější formy mohou ve své rozmanitosti však mít i jinou právní formu například: Zájmové sdružení právnických osob. Smlouva o spolupráci - Smlouva ke splnění konkrétního úkolu

 Potenciál správního obvodu ORP:  správní jednotka ( Ɨ okres,)  nejnižší smysluplné území pro realizaci regionálního rozvoje/regionální politiky  smysluplné území pro realizaci spolupráce obcí v SP  Realizace projektů ze SF  možnost realizace spolupráce i s dalšími veřejnými subjekty – víceúrovňová veřejná správa  existence entity, která by byla subjektem i objektem regionálního rozvoje  vytvoření společné rozvojové strategie – integrovaného plánu rozvoje území SO ORP  Zahraniční zkušenosti – Francie, Švýcarsko

 MAS neboli Místní akční skupina (správně skupina pro místní akce)  MAS je společenství lidí, obcí, firem a neziskových organizací se společným cílem rozvoje vymezeného venkovského regionu.

 Metoda Leader, kterou MAS pro svoji práci využívají, podněcuje k aktivitě a spoluodpovědnosti veřejnosti za dění v obcích a v regionech.  Hnutí LEADER je celoevropská aktivita, která podporuje propojování místních aktivit pro rozvoj ekonomiky venkova.

 Každá MAS motivuje své občany k aktivitě, při které si lidé vytváří společně strategii svého rozvoje, ve které si odpoví na otázky:  Jaké stavby budou stavět nebo rekonstruovat? Jaké hospodářské odvětví bude region podporovat? Jak zlepšit infrastrukturu v obcích? Jak skloubit činnost obce, NNO a podnikatelů?  partnerství mezi podnikateli, veřejnou sférou a neziskovými organizacemi.  Je to společenství nepolitické  Poměr členů Max 49% členů z veřejného sektoru alespoň 51% soukromého sektoru.

18

 Cross-border cooperation  Geografické pojetí – jako území, kde se odehrává spolupráce.  Institucionální pojetí – jako organizaci, která byla zřízena za účelem rozvoje přeshraniční spolupráce.  Formalizované celky  Na základě dohody mezi českou částí euroregionu a partnerským subjektem z druhé strany hranice vzniká společný euroregion se společnými orgány, do nichž jsou delegováni zástupci obou stran  Pracovní skupiny

20

21  Motivy: - Identifikace stejných problémů - Aktivita na obou stranách hranice - Nedostatečné řešení z centra - Řešení zdola  Cíle: - Předávání zkušeností, řešení specifických problémů - Německo-Francie, Německo-Nizozemí, Skandinávie

22  Euroregio, popřípadě Euregion Rhine-Ems-Ijssel  Gronau, Enschede, Steinfurt, Coesfeld, Borken (NL)  Průkopnické skupiny: sdružení obcí, regionální sdružení  Vytvoření subjektů s administrativními a zákonnými pravomocemi na regionální úrovni  Infrastruktura a ŽP  Dojížďka za prací, uznávání kvalifikací, sociální zabezpečení, jazykové vzdělávání  Pomohly identifikovat a řešit citlivé otázky, které byly dosud v kompetenci národních vlád  Vize přeshraničního regionu jako přirozeného funkčně geografického území  Průkopnické skupiny --- euroregion: sítě vztahů

23  Řešení specifické ekonomické a sociální situace (periferní oblasti)  Sdílení podobných nebo stejných problémů, zejména v příhraničních regionech  Sílící tendence regionalismu a euroregionalismu  Národnostní princip evropské integrace x regionální specifika (zejména propojené a integrované pohraničí)  Decentralizace: růst lokální a regionální autonomie, kompetence – snaha o řešení lokálních veřejných zájmů (negativa dopadu hranice)  Podpora EU, po r (politika HSS): ekonomické i socio- kulturní motivy

24  Překonání národní periferní polohy a izolace  Podpora hospodářského růstu  Přeměna hranice z „dělící čáry“ na „místo setkání sousedů“  Překonání předsudků a animozit jež jsou výsledkem historického vývoje  Budování demokracie a funkční regionální správy

 13 EUROREGIONŮ  Diferencovaná organizační i institucionální struktura  64,5 % území rozlohy celého státu  V EUR žije 55,1 % z celkového počtu obyvatel  Různé cíle, projekty  Různé etapy vzniku (iniciace zdola!) 25

26

27

 Hospodářské komory (Silva Nortica, Silesia, Egrensis, Nisa).  Vysoké školy (Bílé Karpaty, Silesia, Krušnohoří) či střední školy (Bílé Karpaty).  Kraje (Nisa, Glacensis, Silva Nortica (zvláštní statut), Šumava).  Firmy (nejvíce Krušnohoří, Silva Nortica).  Subjekty zabývající se ochranou přírody – správa NP či CHKO – (Silva Nortica, Krušnohoří).  Občanská sdružení (Silesia, Krušnohoří). 28

29 EuroregionPočet čl. obcíRozloha v km 2 Obyvatelstvo Nisa , Labe , Krušnohoří , Egrensis , Šumava , Glacensis , Praděd , Těšínské Slezsko41763, Silesia , Pomoraví , Beskydy61948, Bílé Karpaty , Silva Nortica ,

30

 Iniciativa Interreg se transformovala do samostatného Cíle strukturálních fondů.  Cíl 3 Evropská územní spolupráce (European Territorial Cooperation).  posilování přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce prostřednictvím společných místních a regionálních iniciativ  Cíl obsahuje několik zaměření, největší část finanční alokace je na přeshraniční spolupráci.  Podpora přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III nacházejících se podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic  Všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny nejvýše 150 kilometrů  Dále je podporována meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. 31

32

33

 ERDF  5 bilaterálních OP v ČR (dle NUTS III)  Podílové financování – způsobilé výdaje jsou vždy zčásti spolufinancovány z ERDF a zčásti ze zdrojů příjemce dotace.  Příspěvek z ERDF – max. 85 % z celkových způsobilých výdajů.  Dotace ze státního rozpočtu ČR – max. 5 % z celkových způsobilých výdajů příjemce dotace na české straně.  Vlastní příspěvek příjemce dotace – min. 10 % s možností věcného plnění.  Zpětné proplácení, průběžné proplácení, účtování v EUR 34

 Princip Vedoucího partnera (Lead partner principle) – všechny projekty musejí splňovat princip vedoucího partnera. Partneři projektu si zvolí svého vedoucího partnera, který bude zodpovědný za implementaci celého projektu včetně těch částí, které budou realizovat ostatní partneři.  Kritéria přeshraniční spolupráce – společná příprava projektu, společná realizace projektu, společné spolufinancování a společný personál. Musí být splněna minimálně dvě z těchto čtyř kritérií.  Dopad na území programu – projekt musí mít významný pozitivní dopad na území obou členských států vymezená v jednotlivých operačních programech přeshraniční spolupráce.  Vhodnost žadatele – příjemce dotace musí být vhodným žadatelem v rámci daného programu. Obecně musí být český žadatel veřejnoprávní právnická osoba nebo právnická osoba ovládaná veřejnoprávními právnickými osobami, které nebyly založeny za účelem zisku.  Soulad s cíli a požadavky příslušného programu. 35