CJL mluvnice Tvarosloví – slovesa Mgr. Zina Omelková www.zlinskedumy.cz

Anotace Materiál objasňuje základní informace o tvarosloví – slovesech, jejich mluvnických kategorií. Musí být doplněn výkladem. Je možné jej poskytnou nepřítomným žákům. Autor Mgr. Zina Omelková (Autor) Jazyk čeština Očekávaný výstup 26–41-M/01 Elektrotechnika 23-41-M/01 Strojírenství 65-42-M/01 Hotelnictví a cestovní ruch 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova Tvarosloví, slovesa, mluvnické kategorie sloves Druh učebního materiálu Prezentace Druh interaktivity Kombinované Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání všeobecné vzdělávání Typická věková skupina 16 - 19 let Vazby na ostatní materiály Je součástí CJL

Tvarosloví – slovesa Slovesa vyjadřují děj, činnost, stav nebo změnu stavu časují se ve větě nejčastěji plní roli přísudku, ale neurčitý slovesný tvar (infinitiv) může být podmětem, předmětem, přívlastkem neshodným i doplňkem určuje se u nich mluvnická kategorie osoby, čísla, způsobu, času, rodu, vidu + třída, vzor Členíme je: plnovýznamová: nesou význam samostatně pomocná: potřebují doplnit slovesem plnovýznamovým

Tvarosloví – slovesa Pomocná slovesa sponová: být, bývat, stát se, stávat se modální (způsobová): moci, muset, smět, chtít, mít fázová: začít, přestat Podle schopnosti vyjádřit mluvnické kategorie slovesa dělíme: neurčité: infinitiv určité: vyjadřují všechny mluvnické kategorie

Tvarosloví – slovesa Osoba a číslo vyjadřují spojení podmětu a slovesa v přísudku 1. osoba - já 1. osoba - my 2. osoba - ty 2. osoba - vy 3. osoba - on, ona, ono 3. osoba - oni, ony, ona Neosobní slovesa: mají pouze tvar 3. os. j. č. - Sněží. Bolí mě v krku. Podmět všeobecný: 3. os. mn. č. - Hlásili to v rádiu. Autorský plurál: autor nechce zdůrazňovat osobní mínění a užívá 1. os. mn. č. - domníváme se, že… Plurál majestatikus: panovník používal pro svoji osobu množné číslo - My, Karel IV., král český vzkazujeme… Vykání: k oslovení jediného adresáta užíváme 2. os. mn. č.

Tvarosloví - slovesa Způsob Odráží vztah mluvčího ke sdělované skutečnosti. Způsob oznamovací: skutečnost se konstatuje v čase přítomném, minulém, budoucím Způsob rozkazovací: jde o pokyn, rozkaz, aby byl děj uskutečněn, existují 3 tvary rozkazovacího způsobu - 2. os. j. č. čti 1. os. mn. č. čtěme 2. os. mn. č. čtěte Způsob podmiňovací: děj je uskutečnitelný za určitých podmínek, je nereálný. Tvoří se pomocí slovesa být v podmiňovacím způsobu + příčestí minulé významového slovesa: já bych četl my bychom četli ty bys četl vy byste četli on by četl oni by četli

Tvarosloví - slovesa Čas Vyjadřuje čas slovesného děje vzhledem k okamžiku promluvy. Čas přítomný: děj probíhá v okamžiku promluvy - Každý den čte noviny. Čas minulý: děj proběhl před okamžikem promluvy - Včera četl noviny. Čas budoucí: děj proběhne, bude ukončen po okamžiku promluvy - Zítra bude číst noviny.

Tvarosloví - slovesa Slovesný rod Vyjadřuje to, zda je činitel děje v pozici podmětu, nebo je z ní odsunut. Činný rod: podmět je konatelem (původcem) děje Lidé z této ulice upravili hřiště pro své děti. Trpný rod: podmět vyjadřuje cíl děje, činitel děje je jiným větným členem, či nevyjádřený opisný - Hřiště pro děti bylo upraveno lidmi z této ulice. zvratný - Hřiště se upravilo.

Tvarosloví - slovesa Vid vyjadřuje vztah jednoho slovesa k ukončenosti děje. Slovesa dokonavá: děj je dokončený, časově ohraničený. Tato slovesa nemohou vyjadřovat přítomnost, ale jen děj již uskutečněný (doběhl jsem) nebo ještě neuskutečněný (doběhnu) Slovesa nedokonavá: vyjadřují neohraničený děj, mohou vyjadřovat přítomnost (běží), budoucnost vyjadřují opisem (budu běhat) nebo předponou (poběžím)

Tvarosloví - slovesa Slovesné třídy a vzory zakončení slovesa ve 3. os. j. č. oznamovacího způsobu přítomného času 1. třída -e: nese, bere, maže, peče, tře (dříve umře) 2. třída - ne: tiskne, mine, začne 3. třída - je: kryje, kupuje 4. třída - í: prosí, trpí, sází 5. třída - á: dělá

Tvarosloví - slovesa Zdroje MUŽÍKOVÁ, Olga, Barbora MARKVARTOVÁ, Lenka KLUSÁČKOVÁ a Eleonora JEŘÁBKOVÁ. Odmaturuj z českého jazyka. Brno: Didaktis, 2002. ISBN 80-86285-36-7.