Úvod do studia- 11. seminář Plagiarismus- příklady Analýza textu.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
SADA č.22 Identifikátor: VY_32_INOVACE_SADA22 _ VkO DUM č.9
Advertisements

Občanská výchova 9. ročník
Vedení správního řízení
Chci ovlivnit rozhodování EU… Seminář v Evropském domě František Čakrt, Parlamentní institut Národní parlamenty v rozhodovacím procesu EU Úvod Co přinesla.
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2042/2003 ze dne 20. listopadu 2003.
Nástroje územního plánování
VY_32_INOVACE_29-06 DUM 6 PRÁVO EU.
Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Vzniklo v roce 1951 jako první ze tří evropských společenství. Jeho cílem byla podpora rozvoje dvou tehdy klíčových.
Úvod do studia- 10. seminář Analýza textu, judikát BW (insp. RZ)
Vznik mezinárodní smlouvy
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuEU peníze středním školám Masarykova OA Jičín Název školyMASARYKOVA OBCHODNÍ.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jana Milotová, Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková.
VY_32_INOVACE_ Smlouva o EU je platná od Je zavedeno „evropské občanství“ Přináší „kritéria konvergence“ – ekonomické sblížení 1.Stabilita.
Kontrola veřejné správy
Dopady Lisabonské smlouvy na fungování Evropské unie
Oznamovací povinnost správních orgánů podle nařízení 764/2008 ProCoP setkání
Plagiarismus Úvod do studia. Definice Plagiarus- v latině únosce, plagiarii- piráti, co někdy unášeli děti Objekt: co se plagiarizuje, text, jeho části,
Monika Matysová.  Co to je suverenita?  Čl. 10 Ústavy  Čl. 10a Ústavy.
Úvod do studia- 3. seminář Definice tématu Robert Zbíral.
Kontrola veřejné správy I.
Moc výkonná Pavel Šuranský.
Mezivládní organizace – jediná úroveň
Rozhodovací proces v Evropské unii
Monika Matysová.  Belgie  Nizozemsko  Lucembursko  Itálie  Francie  Německo.
Základy práva 14. Moc výkonná Mgr. Petr Čechák, Ph.D.
VÝUKOVÝ MATERIÁL ZPRACOVÁN V RÁMCI PROJEKTU EU PENÍZE ŠKOLÁM
Úvod do studia- 7. seminář Plagiarismus a vše kolem něj.
Poznámky k psaní odborného textu Tutorial č. 3 CŽV
Exekutiva a justice VkO 9.
Robert Zbíral Úvod do evropských studií
ÚSTAVNÍ VÝVOJ A ÚSTAVNÍ SYSTÉM ČR III.12 Moc zákonodárná a tvorba práva Mgr. Petr Čechák, Ph.D.
Úvod do studia Strategie vyhledávání zdrojů Robert Zbíral.
Plagiarismus Úvod do studia. Definice Plagiarus- v latině únosce, plagiarii- piráti, co někdy unášeli děti Objekt: co se plagiarizuje, text, jeho části,
Monika Matysová.  Belgie  Nizozemsko  Lucembursko  Itálie  Francie  Německo.
ÚSTAVNÍ PRÁVO Prezident republiky
Soudní ochrana práva veřejnosti na účast ve veřejné správě 28. dubna 2010.
ÚSTAVNÍ PRÁVO Prezident republiky JUDr. Petr Čechák, Ph.D.
Úvod do studia Plagiarismus- příklady Analýza textu.
Intergovernmental Organization one level State D State C State E State F State A State G State B Intergovernmental Organization.
EVROPSKÁ INTEGRACE.
EVROPSKÁ UNIE.
Hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb
Hospodářská politika Téma 2 Evropská integrace. Evropská integrace Historie „společné“ Evropy Instituce EU.
Účast veřejnosti ve veřejné správě 12. května 2009.
Vznik mezinárodní smlouvy. Etapy vzniku platné mezinárodní smlouvy 1. Sjednání textu smlouvy 2. Schválení a autentifikace textu smlouvy 3. Souhlas se.
Společná obchodní politika EU (CCP) – právní rámec VŠFS seminář 2015.
Základy pracovního práva a sociálního zabezpečení v ES Sociální ochrana zaměstnanců Přednáška č. 6.
Prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc. PRÁVO EVROPSKÉ UNIE Vývoj a organizační struktura Masarykova univerzita Brno 2016.
Připravované změny ve VaVaI. Obsah prezentace Posuzování výzkumných organizací Novela zákona č. 130/2002 Sb.
EVROPSKÁ UNIE OFICIÁLNÍ VZNIK EU 1993 Současná politická společnost má neustálou potřebu se sdružovat. Sdružení jako hlavní myšlenku má i Evropská.
P LAGIARISMUS A CITACE Úvod do studia. D EFINICE PLAGIARISMU Zahrnuje: a) Objekt, kterým jsou slova, věty, myšlenky, části textu, popřípadě celý text,
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, zkr. PSP ČR, PS PČR, v Ústavě České republiky označovaná jen jako Poslanecká.
Úvod do studia- 10. seminář Plagiarismus a vše kolem něj.
Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Transpoziční novela zákona o svobodném přístupu k informacím Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec odbor veřejné.
EVROPSKÁ INTEGRACE.
Výukový materiál Zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
Průvodní list Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT   Vzdělávací materiál: Prezentace Určen pro: 2. ročník oborů Technické lyceum,
Evropa - Stadia Ekonomické Integrace
Multimediální prezentace vzdělávacích oblastí ŠVP
Autor: Mgr.Renata Viktorinová
Důvodová zpráva a RIA 2. listopadu 2016 doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D.
Základy pracovního práva a sociálního zabezpečení v ES
Charakteristika veřejné obchodní společnosti
ÚSTAVNÍ PRÁVO Prezident republiky
ČR a EU, judikatura ÚS, Ústava ČR, pojem „ultra vires“
Další vnitrostátní předpisy
Problematické aspekty patient summary optikou právníka
EVROPSKÁ INTEGRACE.
Paragrafované znění I 7. listopadu 2018 doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D.
Škola: Základní škola Trávníky Otrokovice, příspěvková organizace
Transkript prezentace:

Úvod do studia- 11. seminář Plagiarismus- příklady Analýza textu

Noční můry hodnotitele aneb karty na stůl kdy je pro vyučujícího nejtěžší odhalit plagiátora? –1) nepřečte práci varianty: nezná literaturu, „důvěřuje“ studentům atd. protiopatření: plnit svou úlohu nebo jít dělat něco jiného –2) daná osoba si nechá práci vypracovat někým zkušenějším protiopatření: monetární limity u méně důležitých věcí, u klíčových při podezření ústní „ohledání“ terénu –3) převzetí celé práce odjinud (seminárky.cz, předchozí ročník, diplomka jinde, vedlejší skupina atd.) hrozba: hodnotitel zná literaturu, ale ne neveřejné texty protiopatření: snažit se přimět studenty k originálnímu pojetí protiopatření II: opět ústní „ohledání“ terénu protiopatření III: počítačové nástroje pro kontrolu plagiarismu ( Theses, odevzdej.cz) –4) převzetí (přeložení) práce ze zahraničí protiopatření: jazykové limity studentů u méně důležitých prací, u důležitějších podobně jako u českých (literatura, smysl atd.)

Praktické ukázky: příklad č. 1 Vyšetřovací komise jsou v současnosti zakotvené v právních úpravách většiny zemí světa. Yamamoto uvádí, že komise existují v 76 z 88 států zařazených do výzkumu provedeným Meziparlamentní unií (Yamamoto 2007: 39), v EU to je ve 24 zemích, neznají je pouze právní řády Velké Británie, Švédska a Slovenska. Vyšetřovací komise přesto mají některé společné rysy. Jedná se o orgány parlamentu, členství je omezené pouze na poslance. Důvody pro zřízení komisí závisí na konkrétní situaci a jsou obyčejně vícevrstvé, můžeme je shrnout několika hlavních kategorií: zjištění pravdy, znovuzískání důvěry, poučení se z událostí, vyvození odpovědnosti, politické cíle (Howe 1999: ). Je třeba podotknout, že parlamentní vyšetřovací komise zůstávají přes své jiné funkce především politickými orgány (Zbíral 2010: 52-53). Zhodnocení: Přes uvedení zdrojů se jedná o plagiarismus, neboť naprostá většina textu je doslovně zkopírována z původního zdroje, přitom chybí uvozovky. Jedná se o metodu zkopíruj a vlož, která není akceptovatelná, mimo jiné i z obsahového hlediska, neboť se mění význam původního textu. „Odměna“: nižší hodnocení, nejedná se o katastrofu.

Praktické ukázky: příklad č. 1 Vyšetřovací komise jsou staré jako parlamentarismus sám, první vznikly již v 18. století ve Velké Británii. V současnosti jsou zakotvené v právních úpravách většiny zemí světa, v EU to je ve 24 zemích, neznají je pouze právní řády Velké Británie, Švédska a Slovenska. Nefungují ale všude stejně, naopak se stát od státu pravomoci a působení vyšetřovacích komisí liší, včetně četnosti jejich zřizování. Zhodnocení: Jde o plagiarismus, věty jsou přebírány téměř doslovně, dochází pouze k nevýznamným úpravám či vynechání některých úseků textu. „Odměna“: velmi nízké hodnocení, už zamyšlení se nad odmítnutím práce.

Praktické ukázky: příklad č. 1 Vyšetřovací komise byly parlamenty zřizovány již od 18. století, v současnosti fungují ve většině zemí světa, státy EU nejsou výjimkou. Složení i fungování komisí odráží specifické požadavky jednotlivých vnitrostátních úprav, přesto lze najít některé společné prvky, typicky jde o následné vyšetřování určité události, která zajímá veřejnost. Důvodů pro zřízení komisí je mnoho, obyčejně je přítomen politický podtext, obecně se ale cíle neliší od jakéhokoliv běžného vyšetřování. Zhodnocení: Jde o shrnutí původního textu vlastními slovy autora, které je na hranici obecně známých informací. Uvedení odkazů by asi zvýšilo kvalitu textu, nejedná se ale o plagiarismus. „Odměna“: mávnutí rukou, možná nižší hodnocení.

Praktické ukázky: příklad č. 1 Podle Zbírala (Zbíral 2010: 53) jsou důvody pro zřízení komisí případ od případu jiné, lze je ale podřadit do pěti hlavních kategorií: „zjištění pravdy, znovuzískání důvěry, poučení se z událostí, vyvození odpovědnosti, politické cíle“ (Howe 1999: citovaný dle Zbíral 2010: 53). První dvě kategorie se vyznačují pozitivní motivací, vyšetřování má za cíl informovat veřejnost a zklidnit situaci po událostech rozdělujících společnost. Další dvě položky jsou součástí každého vyšetřování, zjišťuje se odpovědnost a to, jak problému v budoucnu zabránit. Pátý bod dokazuje, „že parlamentní vyšetřovací komise zůstávají pořád především politickými orgány, u nichž je mnohdy hlavním motorem existence pouze zvýšení váhy určitých subjektů a jejich vyšší podíl na moci.“ (Zbíral 2010:53) Zhodnocení: Text je téměř identický s původním, ale je v něm poctivě odkazováno. Nejedná se o plagiarismus, na druhou stranu přidaná hodnota takové práce je velmi malá, jde vlastně jen o kopírování s odkazy. „Odměna“: mávnutí rukou až nižší hodnocení.

Praktické ukázky: ideální převod (příklad č. 1) Zde by měl každý něco jiného Zhodnocení: Ukázat, jak by měl vypadat „dokonalý“ převod, není možné, na to je původní text příliš krátký, zpracování by vždy vypadalo ve stylu zestručnění/(ne)přímého citování s odkazem na zdroje. Odpověď by také závisela na autorem zamýšleném účelu využití textu pro svou práci, tj. zda by to chtěl jako příklad, součást rozsáhlejší argumentace atd., vliv by samozřejmě mělo rovněž tematické zaměření práce.

Praktické ukázky: příklad č. 2 Lisabonská smlouva není prvním dokumentem primárního práva, jehož ratifikace byla problematická, připomenout lze osud Maastrichtské smlouvy, kde se střetly zájmy mnoha států. Velká Británie trvala na oficiální možnosti neúčasti na společné měně (myšlenkou zde bylo, že všichni ostatní členové by museli přijmout euro, jakmile splní daná kritéria) a Sociální chartě. I přes tyto podmínky ze strany Britů euroskeptici z Konzervativní strany málem způsobili pád svého vlastního premiéra Johna Majora během ratifikace Maastrichtské smlouvy v britském parlamentu. Dánští voliči přímo odmítli Smlouvu v referendu, ale změnili svoje rozhodnutí v referendu číslo dvě, když Dánsku byla poskytnuta jistá možnost neúčasti na jednotné měně a v otázkách obrany. Ve Francii se v referendu pro Smlouvu vyslovilo jen o něco více než polovina hlasujících. I přes tyto problémy smlouva nakonec vstoupila v platnost. (BALDWIN, Richard, WYPLOSZ, Charles. Ekonomie evropské integrace. Praha: Grada, 2008, s. 48) Zhodnocení: Plagiarismus. První věta je autorovo vlastní, pak ale určitou část přebírá doslovně, aniž by použil uvozovky. Pozměněný závěr už na věci nic nemění, stejně jako uvedení zdroje. Kdyby dal kolem zkopírované části uvozovky (a přiznal zdroj), nejednalo by se o plag., hodnocení by ale nebylo vysoké, osobní vklad autora by byl malý.

Praktické ukázky: příklad č. 2 Ratifikace Maastrichtské smlouvy nebyla jednoduchá. Velká Británie trvala na neúčasti na společné měně a Sociální chartě. I přes tyto podmínky euroskeptici z Konzervativní strany málem způsobili pád premiéra Johna Majora, když v britském Dolní sněmovně smlouvu schválili jen velmi těsně. Dánští voliči potvrdili smlouvu až ve druhém referendu poté, co byla jejich poskytnuta jistá možnost neúčasti na jednotné měně a v otázkách obrany. Smlouva byla zpochybněna před německým Ústavním soudem, ale nakonec byla uznána jako kompatibilní s německou ústavou. Maastrichtská smlouva vstoupila v platnost v listopadu (BALDWIN, Richard, WYPLOSZ, Charles. Ekonomie evropské integrace. Praha: Grada, 2008, s. 48) Zhodnocení: Tzv. mozaika. Autor jen mění určité části textu, případně je vynechává, jedná se o nepříliš vhodné využití původního zdroje (nedostatečná parafráze).

Praktické ukázky: příklad č. 2 Podle Baldwina a Wyplozse prošla Maastrichtská smlouva při své ratifikace „těžkými zkouškami“, ať již se jednalo obtíže v britském parlamentní, těsná dánská a francouzská referenda či soudní spory v Německu (BALDWIN, Richard, WYPLOSZ, Charles. Ekonomie evropské integrace. Praha: Grada, 2008, s. 48). Zhodnocení: Akceptovatelné, muselo by se ale také zohlednit vůči zbytku textu. V této podobě se totiž jedná víceméně o obecně známou informaci..

Praktické ukázky: příklad č. 2 Autoři (BALDWIN, Richard, WYPLOSZ, Charles. Ekonomie evropské integrace. Praha: Grada, 2008, s. 48) se domnívají, že Maastrichtská smlouva prošla „těžkými zkouškami“ a dávají příklady ratifikací ve Velké Británii, Francii, Dánsku a Německu. Nezmiňují přitom problémy, které se v téže době objevily ve vnitřních kruzích Evropské komise a Evropského parlamentu (a další pokračování argumentace). Zhodnocení: Většinou než shrnutí je lepší úprava (parafráze), lze třeba použít jen logiku nebo argumentační pořadí původního zdroje, parafráze může být daleko delší než původní text, může vysvětlovat složitější část tohoto textu atd.

Analýza textu: důvěra vládě Článek 68 (1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně. (2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. (3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry. (4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavce 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. (5) V ostatních případech prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

Analýza textu: vystoupení z EU Čl. 50 Smlouvy o Evropské unii 1)Každý členský stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit. 2)Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií. Tato dohoda se sjednává v souladu s čl. 218 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jménem Unie ji uzavře Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. 3)Smlouvy přestávají být pro dotyčný stát použitelné dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo nedojde-li k tomu, dva roky po oznámení podle odstavce 2, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě s dotyčným členským státem o prodloužení této lhůty. 4)Pro účely odstavců 2 a 3 se člen Evropské rady nebo Rady, který zastupuje vystupující členský stát, nepodílí na jednáních ani rozhodnutích Evropské rady nebo Rady, která se jej týkají. Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s čl. 238 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie. 5) Pokud stát, který z Unie vystoupil, požádá o nové přistoupení, podléhá tato žádost postupu podle článku 49.