Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství pole

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Léčivé rostliny na Vysočině
Advertisements

Rostliny okolo naší školy
Luční traviny a rostliny
Vědecké rodové jméno Aquilegia se odvozuje od latinského „aquila“ = orel a v některých národních jazycích je také podle orla pojmenován. Stejně pravděpodobný.
Ekosystém pole Rostliny našich polí.
Čeleď: Lnovité Linaceae M. Brodská.
Lucie Vidličková Oktáva, 2007/2008
Vytvořili nej borci z devítky…
Přírodověda – 4. ročník ZŠ
Lilkovité.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: KRTIČNÍKOVITÉ, ZVONKOVITÉ
Invazivní druhy Zpracovaly: Lucie Janýšková, Eva Vavříková, Magdaléna Hofrová, Marie Balová, Diana Jurčáková.
Přirozené a umělé ekosystémy.
Vybrané čeledi jednoděložných rostlin II.
Pole.
VY_32_INOVACE_418, 21. sada, Přírodověda
Kakostovité (Geraniaceae)
BYLINY A KEŘE LESA 14..
Jaro Jarní květiny.
Jetel Luční (Trifolium pratense )
Rostliny rybníka a jeho okolí 2
Jiřinka je právem označována jako královna podzimních zahrad. Kvete od července do října. Květy mají všechny druhy barev kromě modré. Nese je dutý stonek.
Penízek rolní Thlaspi arvense Martin Macháček, 1.C.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: PODRAŽCOVITÉ, PRYSKYŘNÍKOVITÉ
Konvalinka vonná.
BYLINY A KEŘE LESA 2.
Dřišťálovité-Berberidaceae
Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství pole
TLUSTICOVITÉ Crassulaceae.
VIKEV SETÁ (Vicia sativa L.).
TLUSTICOVITÉ (Crassulaceae)
ZŠ ŠKOLNÍ VRCHLABÍ Vyrobeno v rámci programu MŠMT : EU – OP VK 2010.

Společenstvo polí a sídel
U lidských obydlí – rostliny
Brukvovité.
Na louce Dřeviny a byliny.
Pitrunová Martina- úprava , text Honziková Viktorie- obrázky , text
Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství
ROSTLINY POLÍ.
Mgr. Lubomír Šára: Kulturní rostliny a traviny
Mgr. Věra Vasiljevičová
Lilkovité (Solanaceae) Jakub Lefner Michael Šnajdr Jakub Pilař.
Rákos má podzemní až 4 m dlouhé oddenky, z nichž vyrůstají silná vzpřímená stébla s až 50 cm dlouhými listy. Rákos obecný je velmi statná vytrvalá.
OBILNINY Základní škola a Mateřská škola Valašské Meziříčí, Poličná 276, okres Vsetín, příspěvková organizace projekt č. CZ.1.07/1.4.00/ Č. DUMu:
Ekosystém pole Rostliny
Rostliny.
Hvozdíkovité (Caryophyllaceae) č ele ď : Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno.
Obilniny VY_52_INOVACE_36 Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Sada 1 Člověk a příroda MŠ, ZŠ a PrŠ Trhové Sviny.
Projekt:OP VK Číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Autor:Mgr. Alena Přibíková Číslo DUM:Pě7 - 3 Datum ověření ve výuce: Ročník:7.
Základní škola Třemošnice, okres Chrudim, Pardubický kraj Třemošnice, Internátní 217; IČ: , tel: , emaiI:
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Portál eVIM Magnoliovité, leknínovité, mákovité.
OBILOVINY Předmět: Potraviny a výživa pro obor Kuchař – číšník druhý ročník Klíčová slova: obiloviny, charakteristika, složení, pšenice, žito, ječmen,
POZNÁŠ ? Anotace: Materiál je určený pro práci s interaktivní tabulí.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková organizace
Šáchorovité (Cyperaceae)
Autor: Mgr. Aranka Kopišová Datum: Název: VY_32_INOVACE_17_PŘÍRODOPIS
Přirozené a umělé ekosystémy.
CO ROSTE NA POLI - TEST Základní škola a Mateřská škola Valašské Meziříčí, Poličná 276, okres Vsetín, příspěvková organizace projekt č. CZ.1.07/1.4.00/
Hvozdíkovité (Caryophyllaceae)
Základní škola a Mateřská škola Libáň, okres Jičín
AUTOR: Mgr. Marcela Lazáková NÁZEV ŠKOLY:
EU PENÍZE ŠKOLÁM Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách.
KULTURNÍ ROSTLINY Základní škola a Mateřská škola Valašské Meziříčí, Poličná 276, okres Vsetín, příspěvková organizace projekt č. CZ.1.07/1.4.00/
Květinové jarní probuzení VY_32_ INOVACE_01_03
EKOSYSTÉM POLE je uměle vytvořený člověkem
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Vlastějovice, okres Kutná Hora AUTOR: Mgr. Olga Sýsová NÁZEV: VY 32 INOVACE 07 ČLOVĚK A JEHO SVĚT-PŘÍRODOVĚDA.
Perokresba podle předlohy, 7. ročník
Transkript prezentace:

Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství pole Rostliny na poli

OBILOVINY – JEČMEN OBECNÝ Tato jednoletá bylina je nejstarší kulturní obilninou. Roste i na chudších půdách s menším množstvím živin. Ozimy sejeme na pole v září, jařiny co nejčasněji v březnu až dubnu. Zrno zpracováváme na mouku, kroupy, kaše, polévky, pivo i jako krmivo pro zvířata.

Obiloviny – pšenice obecná Jednoletá kulturní rostlina má klásky ve svislých klasech uspořádány střídavě dvouřadě. Vysévá se na pole na jaře v březnu až dubnu, nebo jako ozim v říjnu až listopadu. Z jedné obilky vyroste trs stébel. Po semletí ve mlýně získáme mouku, kterou využíváme k výživě. Zrna též používáme jako krmivo pro zvířata.

OBILOVINY – ŽITO SETÉ Tuto jednoletou bylinu vyséváme na pole pouze na podzim v září až listopadu. Sečeme ji a mlátíme za plné zralosti plodů, když kolénka ztrácejí svou zelenavou barvu. Zrna se melou na hodnotnou mouku.

OBILOVINY – OVES SETÝ Jednoletá bylina s dlouhými klásky s dvěma až třemi květy se pěstuje především jako krmivo pro koně. Je vhodným obilím pro mírné pásmo severní polokoule. Na pole ho vyséváme v březnu až dubnu. Zrna zpracujeme na vločky, či krmivo pro koně a drůbež.

OBILOVINY – KUKUŘICE SETÁ Jednoletá bylina je důležitou kulturní rostlinou. Zrna této trávy přinesl do Evropy Kryštof Kolumbus. Dnes je po rýži nejdůležitější obilninou a nenahraditelným krmivem a potravinou. Na pole ji vyséváme v dubnu a květnu. Po 20 týdnech je až tři metry vysoká. Jakmile je zrno žlutohnědé, sklízíme ji.

OLEJNINY – SLUNEČNICE ROČNÍ Tuto velice vysokou (až přes 3 metry) jednoletou bylinu vyséváme v dubnu až červnu a asi po 22 týdnech ji sklízíme. Úbor uřízneme a jadérka vyloupneme nebo vyklepneme. Slouží jako krmivo pro ptáky i k lidské zdravé výživě. Lisováním se získává stolní olej.

PÍCNINY – TOLICE VOJTĚŠKA Vytrvalá, až 80 cm vysoká bylina s tuhou, přímou lodyhou a trojčetnými listy. Kvete od června do září modrými nebo fialovými květy v hustých, krátkých hroznech. Plodem je šroubovitě svinutý lusk. Pěstuje se jako cenná pícnina.

KULTURNÍ ROSTLINY – CHMEL OTÁČIVÝ Vytrvalou popínavou rostlinu pěstujeme ve chmelnicích. Až šest metrů dlouhá chlupatá lodyha vyrůstá z oddenku. Vstřícné listy jsou dlouze řapíkaté. Kvete od července do srpna. Oválně vejčité šišticovité květy samičích rostlin obsahují hořčinu, která se používá pro výrobu piva.

Kulturní rostliny – réva vinná Vytrvalá popínavá rostlina patří k nejstarším kulturním rostlinám. Pěstujeme ji ve vinicích na plně slunných stanovištích. Kvete v květnu až červnu a plody dozrávají na podzim. Žlutozelené květy v hustých latách slabě voní. Kromě použití jako stolní ovoce je sušíme na rozinky, použijeme je ke zkvašení na mošt či víno.

Kulturní rostliny – lilek brambor Hlízy vysazujeme v březnu až dubnu na dobře vyhnojené pole. V červnu a červenci rostliny rozkvetou a poté začne listí žloutnout. To už můžeme hlízy vyorat. Hodí se k uskladnění. Nebezpečnými škůdci jsou háďátko, které se zažírá do kořenů a způsobuje hnilobu a mandelinka, jejíž larvy žerou listy.

LÉČIVÉ BYLINY – HEŘMÁNEK LÉKAŘSKÝ Jednoletá vonná bylina s větvenou a hustě listnatou lodyhou zdomácněla na obilných polích. Pěstuje se jako léčivka. Kvete od března do srpna žlutobílými květy. Využívá se při léčení křečí a zánětů i jako inhalace při nachlazení či přísada do koupelí. Bývá často zaměňován se rmenem.

LÉČIVÉ BYLINY – PODBĚL LÉKAŘSKÝ Vytrvalá bylina s plazivým oddenkem. Kvete v březnu a dubnu žlutými květy. Dlouze řapíkaté listy v přízemní růžici se objevují až po odkvětu. Roste hojně na polích, kde je považován za plevel. Je léčivou rostlinou - využívá se hlavně při kašli, při onemocnění cév a hojení ran.

PLEVELE – HEŘMÁNKOVEC PŘÍMOŘSKÝ Jednoleté nebo dvouleté byliny dorůstají téměř půlmetrové výšky. Vytvářejí přímou lodyhu, nahoře rozvětvenou. Středové květy jsou žluté, s bílými okraji. Kvete od června do října. Roste velmi hojně na polích jako plevel. Velmi rychle se šíří zejména na ladem ležících polích.

PLEVELE – HOŘČICE ROLNÍ Jednoletá bylina s přímou lodyhou má nestejně zubaté listy. Roste dost hojně jako plevel na polích. Kvete od května do října žlutozelenými květy. Příbuzná hořčice bílá je pěstována pro semena s hořčičným olejem.

Plevele – kokoška pastuší tobolka Jednoletá nebo dvouletá bylina s větvenou lodyhou dorůstá až do půlmetrové výšky. Kvete od března do listopadu drobnými bílými květy. Roste jako plevel na polích. Dává přednost kyprým půdám bohatým na živiny.

PLEVELE – LILEK ČERNÝ Jednoletá bylina roste dost hojně jako plevel na polích. Má přímou nebo poléhavou lodyhu s široce vejčitými listy. Kvete od června do října bílými květy. Plodem je černá jedovatá bobule. Obsahuje slizovitá semena, která se při požívání bobulí ptáky snadno přilepí k jejich zobáku a jsou tak roznášena po okolí.

PLEVELE – PÝR PLAZIVÝ Vytrvalá, dlouze výběžkatá tráva s plazivým, tuhým oddenkem. Kvete od června do srpna zploštělými klásky. Je to velmi hojný a úporný plevel na polích. Dá se těžko odstranit, protože má dlouze plazivé a výběžkaté oddenky, které vrůstají v půdě až do hloubky 80 cm.

PLEVELE – MÁK VLČÍ Jednoletá bylina s chudě větvenou lodyhou. Řapíkaté, hluboce zubaté listy jsou v horní části až přisedlé. Roste jako plevel na polích. V oblibě má výživné, jílovité půdy. Kvete od května do července jednotlivými, nachově červenými květy. Plodem jsou lysé makovice.

Plevele – penízek rolní Jednoletá lysá bylina s hranatou lodyhou a zubatě vykrajovanými listy. Při rozemnutí nepříjemně páchne. Roste jako plevel na polích. Bílé květy v přímých hroznech se objevují od května do října. Plodem je velká plochá šešulka připomínající penízek – odtud jméno rostliny.

PLEVELE – PŘESLIČKA ROLNÍ Vytrvalá rostlina, na jaře se žlutohnědými členěnými lodyhami na vrcholku, v létě se zelenými rýhovanými větvenými lodyhami. Po vyprášení v březnu a dubnu jarní lodyhy odumírají. Roste hojně na otevřených a světlých polích, kde je považována za obtížný plevel. Má v oblibě vlhké a jílovité půdy.

PLEVELE – PTAČINEC PROSTŘEDNÍ Jednoletá bylina se rozprostírá na ploše polí. Jedná se o plevel, který je značně rozšířen. Kvete s výjimkou nejstudenějších měsíců po celý rok drobnými bílými květy. Plodem je tobolka s malými hnědými semeny. Je běžně nazýván jako žabinec.

PLEVELE – SVLAČEC ROLNÍ Vytrvalá bylina se dlouze plazí a ovíjí kolem okolních rostlin. Kvete od června do září. Velké bílé nebo růžové květy vytváří jednotlivě a na dlouhých stopkách. Rozkvétají pouze na jeden den a hezky voní. Roste jako obtížný plevel na polích. Pokud při zorání pole zůstane podzemní výběžek rostliny v půdě, vyrůstá z něj nová rostlina.

Plevele – pumpava rozpuková Jednoletá bylina s přímou, chlupatou lodyhou. Přízemní listy v růžici jsou dlouze řapíkaté, horní mají řapík krátký. Kvete od dubna do října růžovofialovými květy, které tvoří květenství. Během zrání plodu se malé plůdky oddělují od středního sloupku a jsou vymršťovány do okolí. Roste hojně na písčitých polích.

Zopakujeme si Hořčice bílá je na poli a) léčivka b) plevel c) kulturní plodina Nejstarší kulturní plodina – dřevina je a) réva vinná b) kukuřice setá c) tolice vojtěška Z Ameriky pochází kulturní rostlina a) kukuřice setá b) chmel otáčivý c) lilek brambor 1 c) 2 a) 3 a), c)