Náklady obětované příležitosti (opportunity cost) Rozhodujeme se vždy mezi alternativami. Pokud se pro jednu z nich rozhodneme, ostatní alternativy zpravidla nemůžeme realizovat – užitek/výnos/příjem, které nám plynou z těchto alternativ nezískáme. Užitek/výnos/příjem, který nám plyne z nejlepší alternativy, kterou v důsledku našeho rozhodnutí nemůžeme realizovat, jsou náklady obětované příležitosti. Příklady: - chci se buď dívat na fotbal nebo jít do kina. Fotbal si cením 15 jednotkami užitku (utily), kino 10 jednotkami. Rozhodnu se pro fotbal. Mé náklady obětované příležitosti jsou 10 jednotek užitku. - rozhoduji se, zda-li se mám přestěhovat do bytu, který jsem zdědil. Pokud se rozhodnu přestěhovat, tak ztrácím možnost tento byt pronajmout a přicházím tak o měsíční příjem 12000 Kč. Tento příjem je nákladem obětované příležitosti mého bydlení. Jinými slovy, skutečnost, že bydlíte ve vlastním bytě, byste si měli cenit za více než 12000 Kč (za to, že budete bydlet ve vlastním bytě jste ochotni dávat více než 12000 Kč měsíčně – pokud byste byli ochotni platit méně, je pro vás racionálnější zděděný byt pronajmout a sami si pronajmout jiný byt). Máte 50000 Kč. Můžete je uložit do banky na 4 % úrok ročně. Dané peníze chce rovněž půjčit váš přítel. Když mu je půjčíte bez úročně, přijdete o 2000 Kč (= 4 % z 50000 Kč). Těchto 2000 Kč jsou vaše náklady obětované příležitosti.

Náklady obětované příležitosti, absolutní a komparativní výhoda Příklad: František je zručný automechanik i kopáč. Za hodinu dokáže opravit 5 aut, přičemž cena jeho práce na opravě jednoho auta je rovna v průměru 1000 Kč, tedy si vydělá 5000 Kč. Stejně tak za hodinu dokáže vykopat 500 m příkopu, přičemž za každých 1 m dostane 2 Kč (za 500 m tedy 1000 Kč). Karel je obyčejný automechanik i kopáč. Za hodinu opraví 1 auto (a vydělá si 1000 Kč) nebo vykope 50 m příkopu (a vydělá si 100 Kč). Které činnosti by se měli Karel a František věnovat? Ačkoliv František má větší produktivitu práce jak v opravě automobilů, tak v kopání (v obou činnostech má absolutní výhodu), je zřejmé, že oprava automobilů je pro něj výnosnější. Jinými slovy, pokud se bude věnovat danou hodinu kopání příkopů, tak sice vydělá 1000 Kč, ale přijde o 5000 Kč, které mohl získat opravou automobilů. Jeho obětovaná příležitost je tedy 4000 Kč. Karel si může opravou automobilů za hodinu vydělat 1000 Kč, kopáním příkopů 100 Kč. Pokud bude kopat příkop, je jeho obětovaná příležitost 900 Kč (=1000-100). Pokud počet automobilů, které je třeba za hodinu opravit, je pouze tak velký, že stačí zaměstnat Františka a nikoliv další osobu, pak je výhodnější, aby auta opravoval František a Karel kopal příkopy, i když také v kopání příkopů je František produktivnější (= vykope jich za danou časovou jednotku více). Zobecnění: člověk by se měl věnovat té činnosti, ve které jsou jeho náklady obětované příležitosti nejmenší. V této činnosti (aktivitě) má člověk komparativní výhodu. Jinými slovy člověk by se měl věnovat činnosti, ve které má komparativní výhodu. Absolutní výhoda: lidé se srovnávají mezi s sebou (v různých činnostech). Absolutní výhodu má ten, kdo je v dané činnosti produktivnější (vyprodukuje více, vydělá více) Komparativní výhoda: lidé porovnávají sebe sama, v čem jsou nejproduktivnější, ve které činnosti mají nejmenší náklady obětované příležitosti.

Utopené náklady (sunk cost) Utopené náklady jsou náklady vynaložené v minulosti nebo náklady, které v přítomnosti či v budoucnosti musíte vynaložit (nemůžete se jim vyhnout). Utopené náklady nesmíte zahrnovat do svého rozhodování. Příklady: 1. Pokud bydlíte ve vile, kterou jste si postavili, a před vilou postaví dálnici, čímž pádem klesne tržní hodnota vily, tak náklady na výstavbu vily jsou vaším utopeným nákladem. 2. Živíte se prodejem jahod. 1 kg jahod nakupujete za 30 Kč, prodáváte za 40 Kč. Někdy se vám ale nepodaří prodat všechny jahody (které se potom zkazí). V tom případě částka, za kterou jste jahody koupili, je vaším utopeným nákladem. (Tj. vyplatí se vám, když jahody raději prodáte za 20 Kč). 3. Určitě musíte jet do Brna autem. Náklady na benzín jsou v tom případě utopenými náklady. Jinými slovy je jedno, zda-li kamarád, který s vámi pojede, vám na benzín přispěje či ne (do Brna byste jeli stejně). Příklad: Utopené náklady v případě citových investic. Jiřina si koupila za 50 Kč vstupenku do divadla. Poté, co tak učinila, ji Jan, který s ní pracuje, pozval na večeři. Kdyby si Jiřina nekoupila vstupenku do divadla, tak by šla raději na večeři s Janem. Jak se má ale Jiřina rozhodnout, pokud si koupila vstupenku do divadla (kterou už nejde vrátit)? Jiřinin užitek s divadla musí být =>50 Kč, jinak by si vstupenku nekoupila. Ekonomický přebytek Jiřiny tak bude: Rd-50Kč (kde Rd je maximální/prahová cena, kterou by Jiřina dala za návštěvu divadla). Z faktu, že Jiřina by šla raději na večeři s Janem, pokud by si nekoupila vstupenku do divadla, plyne, že užitek večeře s Janem bude větší než užitek návštěvy divadla snížený o cenu vstupenky za divadlo. Pro ekonomický přebytek večeře s Janem tak platí, že je roven: Rv > Rd-50 Kč, kde Rv je maximální/prahová cena, kterou by Jiřina byla ochotna za to, že bude moci večeřet s Janem. 50 Kč za vstupenku jsou ale utopené náklady (byly utraceny, ať už Jiřina půjde do divadla nebo na večeři s Janem). Pokud jsou těchto 50 Kč utopenými náklady, pak musí Jiřina porovnat pouze maximální/prahovou cenu, kterou by byla ochotna dát za večeři s Janem, a maximální/prahovou cenu, kterou by byla ochotna dát za vstupenku do divadla. Pokud by pak Jiřina za to, že může večeřet s Janem byla ochotna zaplatit třeba jen 70 Kč a za návštěvu divadla 80 Kč, tak se jí vyplatí jít do divadla.

Utopené náklady Další příklad na utopené náklady: Návštěvu hokejového zápasu ve vedlejším městě si Michal a Marek cení na 500 Kč (to je maximální/prahová cena, kterou je každý z nich ochoten dát za vstupenku). Vstupenka v předprodeji stojí 150 Kč (prodávají se lepší místa), na stadiónu 100 Kč, náklady na dopravu jsou 50 Kč. Michal si koupil vstupenku v předprodeji, Marek si ji rozhodl koupit až na stadiónu. Před tím než se Michal a Marek vydají na stadión, však vypukne sněhová vánice, která je od cesty odrazuje. Kdo by spíše měl cestovat? Předpokládejme přitom, že alternativní činností místo sledování hokeje, je pro oba pány strávit čas s jejich přítelkyněmi, který si oba shodně cení na 300 Kč. Michal, který si už koupil vstupenku (cena vstupenky jsou pro něj utopené náklady), musí porovnat užitek z návštěvy zápasu s náklady na cestu a s náklady obětované příležitosti, že nebude se svou přítelkyní. Čili porovnává 500 Kč se součtem 50 Kč a 300 Kč. Jeho užitek tak činí 150 Kč (=500-350). Marek si vstupenku nekoupil, musí tedy porovnat užitek s návštěvy zápasu s náklady na cestu, s cenou vstupenky a náklady obětované příležitosti, že nebude se svou přítelkyní. Čili porovnává 500 Kč se součtem 50 Kč + 100 Kč a 300 Kč. Jeho užitek tak činí 50 Kč (=500-450). Návštěva zápasu tak přináší větší užitek Michalovi. Test. 1. Koupili jste si vstupenku do divadla v hodnotě 200 Kč. V peněžence máte rovněž bankovku v hodnotě 200 Kč. Před vchodem do divadla ale zjistíte, že jste tuto bankovku vytratili. Půjdete do divadla? Koupili jste si vstupenku do divadla v hodnotě 200 Kč. V peněžence máte rovněž bankovku v hodnotě 200 Kč. Před vchodem do divadla ale zjistíte, že jste vstupenku ztratili. Půjdete do divadla? (Předpokládáme, že je možno si koupit jinou vstupenku za 200 Kč). Co je pro vaše rozhodování v obou případech relevantní.? A co nikoliv (co nevezmete do úvahy)? 2. Když se v první polovině diskutovalo o dostavbě JE Temelín, která byla v té době ve vysokém stupni rozestavěnosti, argumentovali zastánci dostavby, že už byly na výstavbu vynaloženy miliardové částky, a že je tedy neekonomické elektrárnu nedostavět. Byl tento argument správný? Nápověda: jaké charakter měly již vynaložené náklady na výstavbu JE Temelín? Co by se při rozhodování o dostavbě pouze mělo vzít do úvahy?

Užitek Nejjednodušší přístup k měření užitku (tzv. kardinalistická verze): člověk porovnává cenu dané jednotky statku s cenou, za kterou je danou jednotku statku ochoten koupit. Pokud je reálná cena nižší statek koupí. Užitek potom vyjadřuje cena, za kterou je ochoten danou jednotku statku koupit. Užitek je ryze subjektivní veličina. Každý z nás si cení danou jednotku statku různě (můžeme si tuto jednotku cenit různě i v různých dobách a různých situacích – např. užitek z rohlíku si budeme cenit jinak, když máme hlad a když jsme najedeni). Přebytek spotřebitele: cena, za kterou je ochoten člověk danou jednotku statku koupit – cena, za kterou tuto jednotku skutečně kupuje. Zákon klesajícího užitku: U naprosté většiny statků platí, že každá další jednotka statku přináší člověkovi menší užitek, než předcházející jednotka tohoto statku. Důvod: následující jednotka zpravidla uspokojuje méně naléhavé potřeby. Úkol: zkuste se zamyslet nad příkladem statku, u kterého druhá a další jednotky statku mohou přinášet větší užitek než první jednotka. Celkový a mezní užitek: Příklad: První jednotku statku je David ochoten koupit za 10 Kč, druhou za 8 Kč. Celkový užitek dvou jednotek statku je pro Davida 18 Kč (=10+8). Davidův mezní užitek první jednotky statku je 10 Kč (=10-0), druhé jednotky 8 Kč (=18-10). Celkový užitek tedy vyjadřuje uspokojení (užitek) spotřebitele ze všech jednotek daného statku. Mezní užitek potom vyjadřuje o kolik se zvýší užitek/uspokojení spotřebitele z další jednotky statku. Pozn.: Pokud hovoříme, že každá další jednotka statku přináší zpravidla spotřebiteli menší užitek než předcházející jednotka, říkáme, že klesá mezní užitek. Přesně musíme tedy hovořit o zákoně klesajícího mezního užitku. Celkový užitek se značí TU, mezní užitek MU.

Obětovaná příležitost a vyrovnávání mezních užitků Viz wordovský dokument - obet pril a vyrov MU

Poptávka • Poptávka vyjadřuje závislost mezi cenou a počtem jednotek daného statku. Spotřebitel bude kupovat danou jednotku statku, pokud mezní užitek z této jednotky je pro něj větší nebo roven ceně statku. Jednotka MU TU Cena (Kč) 1 20 20 10 2 15 35 10 3 10 45 10 4 7 52 10 Při ceně 10 Kč. koupí spotřebitel 3 jednotky statku. Pokud by cena vzrostla např. na 15 Kč koupil 2 jednotky statku, pokud by klesla např. na 7 Kč, koupil by 4 jednotky statku Individuální poptávka: poptávka (poptávková křivka) jednoho spotřebitele Tržní poptávka: poptávková křivka všech spotřebitelů. Sčítá se množství při dané ceně. Poptávka (křivka poptávky) se značí písmenem D (z anglického „demand“)

Důchodový a substituční efekt Efekty vysvětlující, proč je křivka poptávky klesající. Důchodový efekt: Pokud klesá cena nějakého statku, roste spotřebitelův reálný důchod/příjem. Spotřebitel si tak může koupit více jednotek daného statku. Příklad: Můj měsíční důchod/příjem je 1000 Kč, utrácím jej pouze za chleba. Pokud cena jednoho chleba klesne z 10 Kč na 5 Kč, mohu si koupit dvojnásobné množství chleba, můj reálný důchod se tedy, ač se nominálně nezmění, zdvojnásobí. Pozn.: důchodový efekt se netýká tzv. podřadných statků. Substituční efekt: Pokud klesá cena nějakého statku, bude spotřebitel preferovat tento statek a nikoliv jeho dražší substituty. Poroste tedy poptávané množství statku, jehož cena klesá, poptávané množství substitutů daného statku bude klesat. Příklad: pokud se sníží cena jablek, klesne poptávané množství banánů apod.

Pohyb po křivce poptávky a posun křivky poptávky Na základě různých událostí dochází ke změně poptávaného množství. Je třeba ale rozlišovat, zda ke změně poptávaného množství dochází v důsledku pohybu po křivce poptávky nebo posunu křivky poptávky. Pohyb po křivce: mění se cena daného statku (růst ceny způsobí pokles poptávaného množství a naopak) Posun křivky – týká se tržní poptávkové křivky: mění se ostatní faktory: - změna reálného důchodu - změna počtu osob, které poptává daný statek - změna vkusu - změna cen substitutů - změna cen komlementů (pozn.: komplement je statek, jehož spotřeba ovlivňuje poptávku po jiném statku – příklady: auta a benzín, tenisová raketa a tenisový míč).

Cenová elasticita poptávky Elasticita poptávky = pružnost poptávky. V případě cenové elasticity poptávky se zkoumá procentní změna množství, v závislosti na procentní změně ceny. Jinými slovy, o kolik % klesne množství, vzroste-li cena o 1 % (a naopak). Vzorce: Q0, P0 = původní hodnoty Q1, P1 = nové hodnot (Q1-Q0)/Q0 E = ------------------- (P1-P0)/P0 Nevýhoda: záleží, co se zvolí jako nová a původní hodnota, podle toho, co se zvolí za původní a novou hodnotu mohou vyjít rozdílné výsledky (Q1-Q0)/((Q1+Q0)/2) E = ----------------------------- (P1-P0)/((P1+P0)/2) tzv. metoda středního bodu. Odpadá nevýhoda předcházejícího vzorce. Proč měříme elasticitu. Elasticita ovlivňuje celkový příjem. Pokud % změna množství bude větší než % změna ceny, tak při růstu ceny poklesne celkový příjem, při poklesy ceny vzroste celkový příjem. (E větší než 1) Pokud % změna množství bude menší než procentní změna ceny, tak při růstu ceny vzroste celkový příjem a při poklesu ceny poklesne celkový příjem. (E menší než 1) Rozlišujeme: Elastická poptávka (E větší než jedna) Neelastická poptávka (E menší než jedna) Jednotkově elastická poptávka (E = 1) Absolutně elastická poptávka (E = nekonečnu) Absolutně neelastická poptávka (E = 0)