Obchodně závazkové vztahy

Obchod je závazkový vztah mezi podnikateli, týkající se jejich podnikatelské činnosti, případně mezi podnikatelem a státem nebo samosprávným územním orgánem při uspokojování veřejných potřeb . Občanský zákoník x Obchodní zákoník

Občanský zákoník § 49 - "Účastník, který uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, má právo od smlouvy odstoupit.„ § 49a - "Právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně.“ Obchodní zákoník však takovéto instituty nezná.

Smlouvy používané v obchodních vztazích nejčastěji, tj Smlouvy používané v obchodních vztazích nejčastěji, tj. kupní smlouva a smlouva o dílo ke své platnosti písemnou formu nepotřebují. Smlouva o smlouvě buducí: závazek smluvních stran uzavřít v dohodnuté době budoucí smlouvu s daným předmětem plnění. Vždy písemná. Dohoda o určité části smlouvy může být nahrazena dohodou stran o způsobu umožňujícím dodatečné určení obsahu závazku.

Promlčecí doba Doba za kterou se promlčují všechna majetková práva, s výjimkou vlastnického práva. Obecně je promlčecí doba podle občanského zákoníku tříletá. V případě práva na náhradu škody je však promlčecí doba pouze dvouletá. Desetiletá promlčecí doba platí ve chvíli, kdy dlužník pohledávku písemně uzná – a to jak důvod jejího vzniku, tak její výši. Obecná promlčecí doba je v obchodním zákoníku delší a činí čtyři roky Obchodní zákoník umožňuje, aby osoba oprávněná k námitce promlčení (tj. dlužník) jednostranným písemným prohlášením adresovaným druhé straně prodloužila promlčecí dobu. Celková promlčecí doba nesmí překročit deset let, prohlášení o prodloužení může být učiněno jak začátkem jejího běhu, tak při jejím plynutí, nikoli však až po jejím uplynutí.

Záruka Důležitý rozdíl mezi smlouvou o dílo podle občanského zákoníku a obchodního zákoníku je poskytovaná záruka. Obecně lze říci, že při zakázkách uzavřených podle občanského zákoníku nemůže být záruční lhůta u nových staveb kratší než 3 roky, u oprav staveb18 měsíců. U spotřebního zboží pak nemůže být záruční doba kratší než 24 měsíců. Obchodní zákoník upravuje pouze odpovědnost za vady, které má dílo v okamžiku předání. Objednatel je povinen předmět díla prohlédnout. Soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámí vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistí, nejpozději však do dvou let a u staveb do pěti let od předání předmětu díla.

Návrh smlouvy Základem pro uzavření smlouvy je návrh (objednávka). Není předepsáno, která strana návrh sestavuje. Návrh musí být dostatečně určitý a musí z něj vyplývat vůle navrhovatele, aby byl vázán v případě jeho přijetí. Po dobu akceptační lhůty je jejím návrhem navrhovatel vázán. Je jejím uplynutí návrh zanikne, nebo pokud není stanovena, tak platí doba přiměřená. Ústní návrh zaniká, není-li přijat ihned.

Zajištění pohledávky Pohledávky chráníme účinnými nástroji, jež nám zaručí vymahatelnost práva. Důvěřovat se dnes jednoduše nevyplácí, ba dokonce se toto jednání začíná považovat za „slabomyslnost“. Podstatou zajištění pohledávky je převod práva dlužníka ve prospěch věřitele. Převedené právo musí mít majetkovou hodnotu.

Zajištění pohledávky Příklady zajištění: zástavní právo, zadržovací právo, omezení převodu nemovitostí atd. V případě úpadku dlužníka podle insolvenčního zákona jsou zajištění věřitelé uspokojováni přednostně.

Zajištění pohledávky Zajišťovací převod práva spočívá v tom, že dlužník převede na věřitele své právo (například právo vlastnické) s rozvazovací podmínkou, až zajištěný závazek bude splněn. Tím dochází - byť podmíněně - ke změně v osobě nositele práva. Je-li splněn závazek zajištěný převodem práva, obnovuje se bez dalšího původní stav.

Podstatné porušení Ve smlouvě je důležité přesně vymezit, co budou obě strany považovat za podstatné porušení splnění povinností, neboť oprávněná strana pak může od smlouvy odstoupit okamžitě. Důkazní břemeno je na straně té, která chce od smlouvy odstoupit. § 345

Nepodstatné porušení Při nepodstatném porušení smlouvy musí oprávněná strana nejprve povinné straně poskytnout dodatečně přiměřenou lhůtu ke splnění její povinnosti. Teprve po marném uplynutí této lhůty, může oprávněná strana od smlouvy odstoupit

Smluvní pokuta Obchodní zákoník stanovuje v § 300, že ani okolnosti vylučující odpovědnost (na vůli nezávislými, nepředvídatelnými a nepřekonatelnými překážkami – vyšší moc) nemají vliv na povinnost platit smluvní pokutu. § 300 je dispozitivní povahy (platí jen pokud se strany nedohodnou jinak), lze jej ve smlouvě vyloučit bez dalšího a v tom případě se použije § 545 odst. 3 občanského zákoníku (odst. 3 - Nevyplývá-li z dohody něco jiného, není dlužník povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil.)

Smluvní pokuta Pokuta „konzumuje“, se započítáva, na úhradu škody. Jinak je nutné ve smlouvě výslovně uvést, že je možné požadovat i náhradu škody, která přesahuje smluvní pokutu.

Smluvní pokuta Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit s přihlédnutím k hodnotě zajišťované povinnosti, a to až do výše škody. Podle § 265 totiž „Výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany.“

Bonifikační cenové ujednání Podstata spočívá v tom, že při zaplacení nebo dodání díla do určité doby se sjednává základní částka a při prodlení s placením či dodáním se částka sjednaným způsobem zvyšuje či snižuje. Jde o cenové ujednání, do něhož soud (na rozdíl od smluvní pokuty) nemá zásadně právo zasáhnout.

Smluvní pokuta a daně Podle zákona O daních z příjmů zaplacené smluvní pokuty a úroky z prodlení jsou považovány za náklady snižující základ daně. Pozor na formulaci - penále či sankce, může se stát, že správce daně tyto náklady jako daňově započitatelné neuzná.

Úroky z prodlení se splněním peněžitého závazku - úrok není sankcí, nýbrž cenou peněz. Úrok je příslušenstvím pohledávky a teprve její nesplacení opravňuje věřitele vymáhat po dlužníkovi úrok z prodlení podle ustanovení § 369 obchodního zákoníku, a to i když se o této možnosti smlouva nezmiňuje. Úrok z prodlení je trestem za to, že si jedna strana bez svolení partnera čerpá na jeho úkor vynucený úvěr, proto vzniká věřiteli nárok na tento úrok

Úroky z prodlení s placením peněžitého závazku Účastníci obchodního závazkového vztahu si mohou dohodnout výši úroků z prodlení odchylně od předpisů občanského práva. Ve vztazích podřízených občanskému zákoníku taková dohoda není přípustná, i kdyby účastníci sjednali úrok jinak přiměřený; věřiteli vznikne nárok vždy jen na úrok z prodlení stanovený vládním nařízením č. 33/2010 Sb.

Úroky z prodlení Sjednají-li si strany v rámci obchodního vztahu sankci za prodlení s placením peněžitého závazku a nevyloučí přitom výslovně ustanovení § 369, jde o sjednání smluvní pokuty za prodlení s placením peněžitého závazku. Nárok na úrok z prodlení v zákonem podpůrně stanovené výši tím není dotčen, neboť vznikl přímo že zákona a smluvně nebyl vyloučen.

Právo na úrok Není-li den nebo lhůta splatnosti ceny dodávky stanovena smlouvou, vznikne právo na úrok z prodlení, aniž je zapotřebí výzvy k plnění. Právo nastává uplynutím 30 dnů ode dne, kdy dlužník obdržel fakturu tj. splatnost peněžitého závazku.

Výše úroku z prodlení Výše úroku je stanovená předpisy obecného občanského práva. To se odvolává na „NAŘĺZENĺ VLÁDY o poplatku z prodlení podle občanského zákoníku“. Výše úroků z prodlení ročně odpovídá výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.

ZÁKON O OMEZENÍ PLATEB V HOTOVOSTI Povinnost provádět platby nad stanovený limit pouze bezhotovostně prostřednictvím účtu vedeného u peněžního ústavu se týká vzájemných plateb všech právnických i fyzických osob bydlících nebo majících sídlo na území ČR a plateb prováděný těmito osobami do zahraničí. Povinnost se nevztahuje na platby daní, poplatků, cla, záloh na tyto platby, aj., povinné platby vyplývající z pracovněprávních vztahů, atd. Snahou tohoto zákona je Bojovat proti daňovým únikům Optimalizovat peněžní hotovostní oběh Zvýšit bezpečnost subjektů Působit proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Limit je 15 000 EUR – v průběhu jednoho kalendářního dne. Kontrolou jsou pověřeny FÚ Ty mohou za takovýto přestupek uložit fyzické osobě pokutu ve výši 500 000 Kč Právnické a fyzické osoby podnikající mohou dostat pokutu do výše 5 mil. Kč.