VESMÍR STVOŘENÝ POZNÁVÁNÍM JEVŮ NEBESKÝCH Z internetu vykradl a sestavil Ivan Havlíček Hvězdárna Zlín 2005/2006

Kurz Astronomie pro U3V na UTB 2005/06 – 2006/07 Semestr první. Základy astronomie – historický úvod do poznávání struktury. Sluneční soustava – seznámení se s nejbližším prostorem kolem Slunce. Sluneční soustava – Terestrické planety. Sluneční soustava – velké planety Jupiterova typu. Hvězdná obloha – astronomické souřadnice, jasné nehvězdné objekty. Hvězdná obloha II. – nehvězdné objekty, blízký vesmír. Od trpasličích galaxií ke struktuře Všehomíra. Semestr druhý. Galaxie. Kosmické vlivy na Zemi, problémy paradigmatu. Obloha severní polokoule – hvězdná obloha III. Starověká astronomie, historie kalendářů. Čas. Autor Vratislav Zíka Jižní obloha. Komety a MPH. Kosmonautika: technika na hranici možností. Autor Pavel Cagaš Semestr třetí. Pozorované jevy slunečního systému, Keplerovy zákony. Stavba a geneze hvězdy, závěrečná stádia hvězd. Dalekohledy a observatoře. IR astronomie. Radioastronomie. Velkorozměrový vesmír – kupy a nadkupy galaxií a jejich vývoj. Temná hmota, temná energie, konečnost a nekonečnost vesmíru.

Pomponius Mela (ca. 40 A.D.) Rekonstrukce Petra Bertia 1628 Homérův svět 900 B.C. Babylon 600 B.C. Kratét z Malu 150 B.C. Syéne - Asuán Alexandrie Eratosthenes z Kyrény 275 – 194 B.C. Měření Světa slunečním stínem 235 B.C. Alexandrie Syéne - Asuán Eratosthénův svět

TVAR ZEMĚ A MĚSÍCE ZŘEJMÝ Z PRŮMĚTŮ JEJICH STÍNŮ PŘI ZATMĚNÍCH 1524 Cosmographia seu descriptio totius orbis

Uraniborg na ostrovu Hven, Tycho zde od roku 1576 vystavěl hvězdárnu. Centrální budova měla dvě hlavní podlaží, podzemí a podkroví. V přízemí byla v jižní věži knihovna, v severní věži kuchyň a v centrálním kubusu čtyři stejné pokoje. V třech bydleli Tychovi spolupracovníci, ve čtvrtém Tychova rodina. Ve druhém podlaží byla velká místnost pro královské hosty a dvě menší pro jejich služebnictvo. V podzemí byly sklady jídla, soli a paliva pro otop. Ostatní prostor zabíraly pracovny. Podkroví bylo určeno studentům. Bylo to první vědecké pracoviště, kde uspořádání budovy bylo primárně podřízeno astronomickým požadavkům. Erasmus Habermel Tycho Brahe

Robert Fludd ( ) Utrisque cosmi, Oppenheim, 1617 René Descartes, Principia philosophiae, 1644 Giordano Bruno ( ) Večeře na popeleční středu 1584 Johannes Kepler ( ) Kosmografické mystérium 1596

William Herschel ( ) počítáním hvězd v různých směrech dospěl k názoru, že naše Slunce je uprostřed ploché vrstvy hvězd poblíže jejího středu. Tato vrstva se rozdvojuje a my vidíme toto rozdvojení v souhvězdí Labutě  122 cm, F = 12,64 m Thomas Wright ( ) An Original Theory or New Hypothesis of the Universe 1750 HLEDÁNÍ STRUKTURY

HELIOPAUZA – HRANICE SLUNEČNÍ SOUSTAVY ?

Struktura blízkého vesmíru ve spirálním galaktickém rameni

Podle Nearby Galaxies Catalog and Atlas jsou z našeho pohledu z kupy v Panně zřetelně vystupující vlákna: na 2. hodinu: Draco Cloud (44); na 3. hodinu: Ursa Major Cloud (12); na 5.hodinu: Leo Cloud (21); na 7. hodinu: Crater Cloud (22); na 9. hodinu: Virgo Southern Extension (11); na 11. hodinu: Virgo-Libra Cloud (41). Animace průletu kupou v Panně Začátek z pohledu od severního supergalaktického pólu, přes kupu v Panně, konec v naší Galaxii. Podle R. Brent Tully a Michelle Mercer

Místní Vesmír – LOCAL UNIVERSE - Místní skupina galaxií je uprostřed, při spuštění animace je Velký atraktor vlevo, Stěna ve Velrybě vpravo. Zdroj: MAX-PLANCK-INSTITUT FÜR ASTROPHYSIK

Prostorové rozložení svítící hmoty v záznamovém poli SDSS Sloan Digital Sky Survey je dnes nejdůležitějším přehlídkovým projektem. Optika hlavního dalekohledu je navržena pro viditelné pozorovací okno s přesahem do infračervené oblasti: 350÷930 nm. SDSS neustále systematicky mapuje jednu čtvrtinu nebe, měří polohu a jasnost více jak 100 miliónů objektů na obloze. Také určuje vzdálenost milionu nejbližších galaxií, díky čemuž získáváme třírozměrný obraz okolního vesmíru v prostorovém objemu tisíckrát větším, než jsme znali před SDSS. SDSS zaznamenává vzdálenosti kvazarů. PŘEHLÍDKOVÝ PROJEKT SDSS Primární zrcadlo Ø 2,5 m, f/2,25 Sekundární zrcadlo Ø 1,08 m Vstupní apertura Ø 1,30 m Otvor v primárním zrcadle Ø 1,17 m Ohnisková rovina pro snímání Ø 0,76 m Vzdálenost zrcadel 3,6 m Zorné pole 3°