Kvantitativní, kvalitativní a smíšený výzkum 2. přednáška Kvantitativní, kvalitativní a smíšený výzkum
3 paradigmata pedagogicko psychologického výzkumu paradigma je způsob přístupu založený na určitých předpokladech, používaných pojmech a hodnotách vyznávaných odbornou komunitou po většinu 20. stol. dominovalo KVANTITATIVNÍ paradigma v 80. letech se objevilo paradigma KVALITATIVNÍ – nejprve jako protiklad kvantitativního na konci 20. stol. (i když kořeny tohoto přístupu jdou do 50.let) převážilo paradigma SMÍŠENÉHO výzkumu smíšený výzkum ovšem praktikovali pedagogové a psychologové už dříve, byť to nebylo „příkazem doby“
Charakteristika 3 typů výzkumu KVANTITATIVNÍ – primárně sběr kvantitativních dat („toho, co umíme a víme jak měřit“- „jak mnoho?“ ) KVALITATIVNÍ – poznávaní kvality jevů – sběr dat, která nejlépe vypovídají o tom „co?“ to je SMÍŠENÝ –kombinace kvantitativních a kvalitativních metod nebo kvantitativních a kvalitativních modelů výzkumu
Důležité charakteristiky kvantitativního, kvalitativního a smíšeného výzkumu
Důležité charakteristiky kvantitativního, kvalitativního a smíšeného výzkumu
Kvantitativní Experimentální a nonexperimentální (kauzálně komparativní, korelační) výzkum proměnné (protiklad konstant) nominální ordinální metrická nezávislá a závislá mediační moderující
podmínky pro určení kauzality proměnné nezávislá a závislá musejí být ve vzájemném vztahu časová následnost závislé vztah mezi nezávislou a závislou nesmí být způsoben jinými vnějšími či „třetími“ proměnnými
Kvalitativní Hlavní typy kvalitativního výzkumu fenomoenologický – hluboké porozumění individuální zkušenosti nebo jevu (např. rozhovory s 20 učiteli – jak jste se dostali k profesi) etnografický – zasazení do kultury (sdileníhodnot, norem, postojů, jazyka atd. – etnografie školní třídy případové studie – detailní popis případu (např. popis případů – žáků, kteří vyhrái olympiadu) zakotvená teorie – např. popis dětí, které jejich rodiče odhlásili z běžné školy a zapsali na waldorfskou školu a jejich rodin (snaha vysvětlit jak a proč se to objevuje) historický výzkum – studium událostí které se odehrály dříve z původních pramenů se snahou získat ucelený popis děje, jeho příčin a následků (např. zavádění množinové matematiky na 1. st. ZŠ)
Smíšený míšení metod, nebo modelů výhody – „přeložíte-li přes sebe dvě rybářské sítě, díry v první překryje tkanivo druhé a naopak“ ověřování průběžných výsledků
Shrnutí