Ekosystém.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Ekosystémy v ČR.
Advertisements

Potravní vztahy v ekosystémech
Koloběhy látek Cyklus vody.
Populace, společenstva
POTRAVA.
EKOSYSTÉM Základní funkční jednotka přírody
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
VZTAHY ORGANISMŮ.
VZTAHY MEZI ORGANISMY.
37.1 Ekologie – vztah organismus x prostředí
JAK POZOROVAT EKOSYSTÉM
TOK LÁTEK A ENERGIE EKOSYSTÉMEM
ZÁKLADY EKOLOGIE Učební materiál vznikl v rámci projektu INFORMACE – INSPIRACE – INOVACE, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním.
Saprotrofní potravní řetězec
Výkladová prezentace PowerPoint s komentářem učitele Člověk a příroda
Registrační číslo projektu:
Základy ekologie Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně.
Potravní pyramida.
Škola Střední průmyslová škola Zlín
VZTAHY MEZI ORGANISMY POTRAVNÍ VZTAHY.
ŽIVOT NA ZEMI Přírodopis 6. třída.
Biotické faktory prostředí
Ekologické aspekty liniových staveb
Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5 „EU peníze středním školám“ Název školy Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod Název.
Charakteristika ekosystému
Rostlinná produkce a prostředí
Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm
BIOTICKÉ FAKTORY 4.LEKCE.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
MIKROBIOLOGIE PŮDY   Úvod Hlavní skupiny mikroorganismů
Biocenóza Společenstvo. Biocenóza - společenstvo všechno živé na určité ploše zákonité seskupení ekotop vzájemná provázanost organismů.
ŽP – základní pojmy Ekologie … věda o vztazích mezi organismy a jejich životním prostředím a mezi organismy navzájem (Ernest Haeckel 1866) Environmentalistika.
Ekosystém.
Úvod do ekologie.
(Hana Šantrůčková, KEH, B 361)
Biosféra Úvodní část Jan Dušek.
Hlavní světové ekosystémy (biomy)
Hospodářská úprava lesa
Ekosystémy.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Vegetační stupně na příkladu střední Evropy
Biocenóza Společenstvo.
SUCHOZEMSKÉ EKOSYSTÉMY III
E KOSYSTÉMY Výukový materiál EK Tvůrce: Ing. Marie Jiráková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Potravní pyramida, potravní řetězec
Ekosystém Výukový materiál EK Tvůrce: Ing. Marie Jiráková
ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA
2014 Výukový materiál EK Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Projevy života, třídění organismů
Základy ekologie Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně.
B IOSFÉRA Magdaléna Vičarová. 1.O RGANISMY A JEJICH ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Na zemi žije velké množství různých druhů mikroorganismů, rostlin (flóra) a živočichů.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiálu VY_32_INOVACE_21_10 Název materiáluEkosystém.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu Pracovní list slouží k zopakování a doplnění učiva. Vyhledávání informací motivuje žáky k zájmu o.
Tematická oblast: Život na Zemi Téma: Podmínky života na Zemi Předmět: Přírodověda Ročník: 5. Autor: Mgr. Alena Hrušková Datum: Druh výstupu:
Stavba, funkce a typy EKOSYSTÉMŮ. Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro.
Název SŠ:SOU Uherský Brod Autor:Mgr. Andrea Brogowská Název prezentace (DUMu): Potravní (trofické) řetězce Tematická oblast:Ekologie Ročník:1. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/
Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné Autor: Ing. Lubor Dvořák Název: VY_32_INOVACE_06_B_20_Ekologie a životní prostředí Téma: Mineralogie Číslo.
Mgr. L. Bernátová. Ekosystém je soustava živých a neživých složek životního prostředí na určitém území, jež se navzájem ovlivňují V naší přírodě se nachází.
VZÁJEMNÉ VZTAHY ORGANISMŮ V EKOSYSTÉMECH Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslav Navrátil. Dostupné z Metodického.
METABOLISMUS ROSTLIN OD MARTINA JAROŠE. FOTOSYNTÉZA Zachycuje sluneční energii a z oxidu uhličitého vyrábí organickou sloučeninu (sacharid) a jako vedlejší.
Vztah mezi atmosférou, vodou, horninovým prostředím a člověkem
Ekosystém – potravní řetězec, potravní pyramida
Biota ČR - Prezentace s výkladem
Ekosystém Pětilístek: Prostředí
ŽIVÁ PŘÍRODA Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a dělením živé přírody.
Opakování základních ekologických pojmů Ekologie Opakování základních ekologických pojmů.
Název školy Základní škola praktická Rožnov pod Radhoštěm
VY-52-INOVACE-67_Vodní ekosystém - učební text
Podmínky pro život na Zemi
Transkript prezentace:

Ekosystém

Co je to ekosystém? Ekosystém Fungování Hranice 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Otevřený systém Ekosystém Hmota Energie

Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické látky Organické látky Živé organismy - Producenti - Konzumenti - Dekompozitoři Procesy Produkce Dekompozice Potravní řetězce Tok energie Koloběhy látek Autoregulační procesy Stabilizační procesy

Fotosyntéza Vstup energie do ekosystému 33 Vstup energie do ekosystému Vznik energeticky bohatých sloučenin 6 CO2 + 6 H2O + energie C6H12O6 + 6 O2 Rostliny typu C3 ( kyselina 3-fosfoglycerová) Rostliny typu C4 ( kyselina oxaloctová, jablečná, asparagová) Rostliny typu CAM Fotoautotrofní baktérie Chemoautotrofní baktérie

Produktivita a produkce 34 Produkce Primární Sekundární Hrubá Čistá Produkce × úroda Dřevo 20-55 % Obilniny 30-40 % Brambory 50-60 % Cukrovka 60-70 % Primární produkce souše 11-12.1010 t.rok-1 - 80 % tropy a subtropy (54 % rozlohy) - asi poloviny lesy Primární produkce oceánů 5-6.1010 t.rok-1 (71 % rozlohy)

Primární konzument (K1) Sekundární konzument (K2) Potravní řetězce 33 Primární konzument (K1) Sekundární konzument (K2) Producent (P) Řetězce - Predátorské - Parazitické - Dekompoziční Trofická síť Dekompozitor

Tok energie ekosystémem 33 Otevřené systémy Termodynamické zákony Energetická bilance ekosystému Q = Iv + Ii – Ie – Ex + Im – T ± H – F – R F – R = 0 ekosystém v rovnováze F > R narůstá biomasa, ekosystém v rozvoji F < R ubývá biomasa, degradace

Cesty toku energie P K Dodatková energie 33 Respirace (10-75 %) Predátoři Parazité Patogeny Dekompozitoři Býložravci Parazité Patogeny Dekompozitoři FAR (2-10 %) P K nevyužito (94-99 %) nevyužito neasimilováno (10-90 %) Dodatková energie

Ekologické pyramidy Pyramidy - početnosti - biomasy - energie 34 K2-n K1 – býložravci P – zelené rostliny

Dekompozice organické hmoty 35 Dekompozice organické hmoty Půda Na dně vod Humifikace (humus) Mineralizace Saprofágní konzumenti Mikroorganismy Rychlost dekompozice × produkce

Koloběhy látek – biogeochemické cykly 36 Interní – uvnitř ekosystémů Externí – přesahují hranice ekosystémů Globální – v celozemském měřítku Antropogenní vlivy

Globální cyklus vody 36

Koloběh vody v ekosystému 36

Cyklus uhlíku 36 Tok energie Úplná × částečná mineralizace

Cyklus dusíku 36 Zdroje - přirozené - antropogenní

Cyklus fosforu 36

Stabilita ekosystému Rovnováha × stabilita Rezistence × resilience 37 destabilizace stav systému lokální rezistence globální rezistence resilience nestabilita

Důležité ekosystémy Les 26 000 km2, 33 % území Složitá struktura 38 Les 26 000 km2, 33 % území Složitá struktura Primární produkce 6 – 25 t.ha-1 (stromy 3 – 14 t.ha-1) Biomasa 100 – 450 t.ha-1 Biomasa živočichů 102 kg.ha-1

Důležité ekosystémy Louka 10 000 km2, 13 % území Většinou druhotné 38 Louka 10 000 km2, 13 % území Většinou druhotné Primární produkce 3 – 15 t.ha-1 Biomasa 10 – 30 t.ha-1 Biomasa živočichů 102 kg.ha-1

Důležité ekosystémy Pole 30 000 km2, 40 % území 38 Pole 30 000 km2, 40 % území Strukturálně jednoduché, omezená autoregulace Primární produkce 5 – 50 t.ha-1 (podle plodiny) Biomasa odpovídá více méně produkci Dodatková energie

Důležité ekosystémy Rybník Strukturálně složitý, vertikální členění 38 Rybník Strukturálně složitý, vertikální členění Prostorově vymezený Primární produkce - teplota, živiny - oligotrofní (desítky kg.ha-1) - eutrofní (až desítky t.ha-1) - dystrofní

Rybník – prostorová struktura Důležité ekosystémy 38 Rybník – prostorová struktura Dílčí společenstva Plankton Nekton Neuston Pleuston Bentos

Důležité ekosystémy Řeka Proudění vody Stupně saprobity 38 Řeka Proudění vody Horizontální členění Přísun živin z okolí Stupně saprobity Xenosaprobita Oligosaprobita -mezosaprobita -mezosaprobita polysaprobita

Fungování přirozeného a antropogenního ekosystému 39 Antropogenní vstupy, vnější regulace Teplo Teplo Sluneční záření Sluneční záření Přírodní ekosystém (autoregulace) Agroekosystém (potlačená autoregulace) Úroda Přirozený import a export hmoty Přirozený import a export hmoty

Vegetační pásma - zonobiomy 41 Vegetační pásma - zonobiomy Bioregion Závislost na makroklimatu - vzdálenost od rovníku - kontinentalita Tundra Tajga Opadavý les Step Polopoušť a poušť Neopadavé porosty

Výškové členění – orobiomy – vegetační stupně 41 Výškové členění – orobiomy – vegetační stupně Vliv mezo- a mikroklimatu V rámci zonobiomů Dubový Bukodubový Dubobukový Bukový Jedlobukový Smrkojedlobukový Smrkový Klečový Alpínský Planární (nížinný) Kolinní (pahorkatinný) Suprakolinní (kopcovitý) Submontánní (podhorský) Montánní (horský) Supramontánní (středohorský) Subalpínský (klečový)

Azonální společenstva - pedobiomy 42 Azonální společenstva - pedobiomy Specifické půdní podmínky Odchylka od zonálního uspořádání Slaniska Rašeliniště Písčiny Skály